Svatební šaty

Výběr šatů

Asi každá z nás si přeje v ten „den D“ vypadat jako princezna. Ty, co tvrdí, že ne, tak určitě lžou :o). Krásné bílé šaty, závoj, šperky, prostě dokonalost sama. Jak je vidět, na prvním místě jsou šaty, na výběru opravdu hodně záleží. A jak probíhalo vybírání šatu právě u mě?

Od první chvíle jsem měla naprosto jasno – tedy aspoň jsem si to myslela. Rozhodně nechci šaty z půjčovny, nechám si je ušít, vyjde to zhruba stejně cenově a já je pak budu moct třeba ještě prodat, anebo když budou dobrého střihu, tak si je prostě nechat. Představovala jsem si, jak do nich krásně zhubnu, takže si budu moci dovolit šaty na postavu. Ano, to byly představy, realita byla trošku jiná. V den svatby budu v 5. měsíci, takže šaty na postavu byly tak nějak hned mimo. Proto jsem si udělala další krásnou představu. Chci šaty, které budou pod prsy přepásány mašlí a pak půjdou do áčka, takže budou krásně volné a bříško se v nich schová.

Kolegyně mi poslala odkaz na webové stránky své sestřenky, která vlastní svatební salon, a že mi šaty klidně ušijí, ať si vyberu. To je sice hezké, ale všechny ty šaty byly přímo na postavu. Hledala jsem v sekci těhotenských a představte si, že i tam byly pouze postavové. Byla jsem tak zklamaná.

Nevadí, tak si najdu nějakou švadlenu, která mi je ušije. Během chvíle jsem měla odkaz na několik švadlen, některé dokonce s doporučením. Ale i zde jsem byla poměrně rychle zklamaná. Výroba bude trvat 4-6 týdnů, budu mít x zkoušek. Mám si koupit materiál, ze kterého šaty mají být ušity, a taky donést střih – tak tohle mi řekla jedna. Druhá mě zase šokovala cenou za šaty. A tak jsem tak nějak pochopila, že asi ani touto cestou jít nechci.

Takže, co nám zbývá dál? Prostě vyzkouším tu poslední variantu  - obejdu si půjčovny. Babča mi donesla seznam půjčoven, kde se mám zastavit, a já tedy s mamkou vyrazila (přeci jen potřebuji, aby na to někdo kouknul a zároveň pohlídal Máru).

První půjčovna – byla jsem opravdu nadšená. Skvělý přístup, paní mi nabídla asi patery šaty, doporučila mi, které mi nejvíce sedí. Všechny jsem si je mohla nafotit. Ceny byly ucházející 4000 až 5000 Kč. A musím přiznat, jedny se mi tam opravdu, ale opravdu líbily. Zkoušela jsem si je a Mára tam pobíhal, chvíli se nezastavil. Bavilo ho lézt pod šaty visícími na ramínkách. Když jsem se oblékla, tak se vždycky přicupital podívat (teda spíš přilezl) a po chvíli zase odcupital.

Druhá půjčovna – trošku zklamání. Nabídnuty mi byly asi troje šaty, ale v místnosti, kde jsem si je zkoušela, seděli čtyři učni a pozorovali každý můj krok. Už z toho jsem byla naštvaná. Ceny byly vyšší, ač se mi nezdálo, že by mezi šaty byl velký rozdíl (od 8000 Kč). Paní nebyla moc sympatická, nechtěla se příliš bavit a nic mi nedoporučila. Tady musel zůstat Mára v kočárku, a to se mu teda moc nelíbilo.

Třetí půjčovna – majitelka Ruska, příliš jsem jí nerozuměla, ale opravdu se snažila. K zapůjčení mi nabídla pouze jedny větší šaty (v půjčovně bylo celkem asi sedm šatů), ale nebylo k nim okruží a bez něj bych si po šatech šlapala. Domluvily jsme se, že přijdu ještě jednou a oni budou mít i okruží. S okružím už to vypadalo líp, ale ty šaty mi byly celkově větší, neseděly mi na sto procent.

Čtvrtá, pátá a šestá půjčovna – zrušeny :oD, dorazily jsme na místo a kde nic, tu nic.

Sedmá půjčovna – obsluha nebyla příliš příjemná, to uznávám. Jestli máte někdo zkušenosti – jak se nandávají šaty – ona si stoupne před vás, šaty jsou rozvázané, vy se přikrčíte a ona vám je natáhne, chytne spodničky a stáhne. Zde byl naprosto jiný postup – paní si stoupla za mě. Já, která jsem byla o hlavu větší než ona, jsem se musela zaklonit a ona mi podala spodek šatů. Málem jsem se zlomila. Ona pak chytla jednu spodničku – ale ty šaty měly troje – a začala tahat. Tak na ni volám, že se mi ty spodničky zapletly dohromady, ať netahá, jenže ona mě vůbec neposlouchá, a pak se ozve – LUP :oD a je vymalováno. Ona byla docela naštvaná, ale po pravdě, proč mě neposlouchala??!! Šaty byly přesně moje velikost, ale už jsem neměla odvahu si je narovnat. Začala jsem se tedy rychle oblékat s tím, že raději odejdeme. Ona poodešla a já jsem si rychle prohlížela, co se šatům vlastně stalo, ale nikde jsem nic nenašla. To už mi nesla další šaty a říká, ať si zkusím tyto, že jsou na prodej za 4000 Kč. Musím říct, že jak mi je nandala, byla jsem tak říkajíc rozhodnutá. Padly mi dokonale, v zrcadle se mi také moc líbily, mamka byla také nadšená. Šaty mi byly přes bříško i přes prsa ještě volné, takže si je budu moci nechat doupravit dle potřeby. Hned jsem zaplatila zálohu… a druhý den si je jela vyzvednout. Paní mi chtěla ještě prodat bolérko – což mě dostalo, cena byla 750 Kč. Já jsem si to samé došla koupit za 249 Kč do vedlejší prodejny. Pak mi nabízela ještě okruží, za to chtěla také hodně, ale to kdybych si vzala, tak by se mi dost zvedly šaty a byly by mi vidět nohy.

Šaty jsem šla vyzvednout s kamarádkou, vyšly mě tedy na 4000 Kč, a k tomu jsem si koupila to bolerko za 249 Kč. Jako svátost jsme je donesly k mojí mamince domů. Já jsem si je hned musela znovu vyzkoušet. Po tom, co jsme je znovu zkoukly, jsme je uložily na ramínko, kde budou ještě nějakou dobu čekat. Na konci července je zkusím, a když tak se s paní z půjčovny domluvím na úpravách – sama mi to navrhla. Martin je neviděl a dle zvyku do svatby neuvidí.

Uf, tak jedna starost z krku, na co se vrhneme dál?