Inzerce
Inzerce
Inzerce

Restaurace

5. Zamluvení restaurace

Zamluvení restaurace se mi z počátku jevilo jako snad nejjednodušší úkol, který byl před námi. Na svatbu počítáme, že dorazí 25-35 lidí (ale je to samozřejmě otázka, buď nemusí dorazit, anebo jich naopak dorazí daleko víc, než člověk očekával). Takže by nám v podstatě stačila nějaká taková malá útulná hospůdka.

Pak se na to člověk podívá z praktického hlediska – hospůdka musí být nekuřácká (většina z rodiny nekouří a já čekám miminko), musí být s velkým parkovištěm (aby se nám tam vešla všechna auta, tím nám padá centrum města), ideální by bylo, kdyby byla blízko bydliště bratra (kdybychom se nakonec domluvili a po obědě pořádali celý zbytek svatby u něj na zahradě), musí tam dobře vařit (protože přeci nechceme žádný blivajz), pokud možno milá a usměvavá obsluha (což v dnešní době taky bývá problém), ochotu uzavřít nám buď celou hospůdku, nebo alespoň její část (přece nestojíme o to, aby na nás ostatní návštěvníci koukali) a ještě jedna věc, také důležitá – cena (halt nejsme milionáři, což je docela škoda).

Docela dost podmínek, ale řekla bych, že základních a zásadních, no ne??!!

Inzerce

Když jsme si tak procházeli seznam restaurací, které jsme znali, pomalu jsme vyškrtávali a vyškrtávali a bylo pro nás naprosto šokující, když nám v seznamu zbyla jedna. Je kousíček od bratrova baráčku, má samostatné prostory, velké parkoviště jak před, tak za hospodou, cenově to není špatné, teď ještě dojít vyzkoušet, jak vaří a zkouknout obsluhu. Podle informací okolí jsme ovšem věděli, že tam vaří špičkově.

Celá rodina jsme se vypravili na „vyzkoušení“ – já, Martin, Mára a babča. Objednali jsme si jak polévku, tak druhé jídlo. Shlédli jsme prostory, vyzkoušeli WC :o) a řekli jsme si, že to by nebylo marné. Když jsme platili, zavolali jsme si vedoucího a že s ním celou akci probereme. Když od nás vyslechl, že bychom tam chtěli mít svatbu, netvářil se příliš nadšeně – což nás docela překvapilo. Jelikož Martin umí dobře vyjednávat, začal se s ním bavit, že bychom udělali určité kompromisy. Na to vedoucí začínal tak nějak reagovat, že by to i šlo. Ale když jsme mu řekli, že hostina by byla v pátek – bylo rázem rozhodnuto: „Nezlobte se, ale v dnešní době se člověk musí ohánět a já si nemohu dovolit zde zabrat jednu místnost a obsluhovat svatbu.“ A s tím od nás odešel. Seděli jsme tam jak opaření. Právě, že v dnešní době by mu mohla jedna svatební hostina přece přinést 30-50 tisíc, ne??!!! Jenže jsme o tom pak začali uvažovat – chodí mu tam stálí zákazníci a kdyby pro ně jednou nebylo místo, mohli by vyhledat jinou hospodu.

Inzerce

Přiznám se, že mi bylo do breku. Já už si to tak hezky malovala. Představovala jsem si, jak tam budou rozestavěné stoly, jakou uděláme výzdobu a najednou toto. Se slzami v očích a podlomeným hlasem jsem volala bratrovi, že to nevyšlo a ať kouká zapřemýšlet, kde je další dobrá hospůdka. On mi opáčil, proč to neuděláme na Mojžíšově prameni? Každý rok na Silvestra se tam scházíme, skoro celá rodina (je nás tam kolem 20), každý si vybere jídlo, které je naprosto úžasné a nedá se tomu nic vytknout. Obsluha nám dělá, co nám na očích vidí. Prostředí kolem je také kouzelné. Takže vlastně proč ne?

Inzerce

Otáčím auto a jedeme směr Mojžíšův pramen. V restauraci mají docela plno – vlastně poslední dobou, ať se tam stavíme, kdy se tam stavíme, tak tam mají plno. Bohužel na nás nemají příliš času, proto jen ve stručnosti říkáme, co bychom rádi. Oni vyndávají velký sešit a hledají podle data. Máme kliku, 23. 8. 2013 mají volno (den na to je již zapsána jiná svatba). Domlouváme se, že nám slečna pošle základní informace na email a také že se domluvíme na osobní schůzce.

Inzerce

Hned na začátku června (6. 6.) jsme se opět vypravili do restaurace, abychom dojednali podrobnosti. Shodou okolností tam chystali nějakou svatbu, a tak jsem si mohla okouknout rozložení stolů, jak vypadá výzdoba, co všechno připravují a podobně. Jelikož zde mají opravdu velké zkušenosti se svatbami, paní nám hned říkala, co je vhodné, na co nezapomenout, co si máme nakoupit my, co obstarají oni. Také nám nabízela, jestliže nemáme nikoho, kdo by napekl koláčky či dort, že nám může dát kontakt atd.
Měla jsem z toho takovou radost. Vůbec mě nenapadlo, kolik věcí se za hostinou skrývá. Také se nás zeptali, jestli chceme nějaké zvyky :oD. Samozřejmě jsem řekla, že ano – takže nás prý čeká klasika – připíjení, rozbití talíře a pak při jídle společné krmení lžící, která má v sobě díru.

Jen pro představu, co máme zařídit my – zasedací pořádek, jmenovky, CD s hudbou, dorty, zákusky, kytky, svíčky, ubrousky.

A co jsme objednali? Přípitek s Cinzánkem, jako předkrm broskev plněná kuřecí směsí, dále vývar s knedlíčky, svíčkovou s knedlíkem, raut – zeleninové mísy napůl s řízečky, zeleninové mísy se sýrem a salámem, gulášek, pivo a víno (+ tvrdý alkohol – zde jsme stanovili limit, do kolika peněz mohou nalévat, a pak buď řekneme, že tvrdý alkohol každý za sebe :oD a nebo navýšíme limit), dále jsem objednala ovocné mísy.

Co se týká financí, paní nám podle zkušeností řekla, že celé menu vyjde na 300 Kč na osobu (což celkem vychází asi na 11 000 Kč), rauty na 1 500 Kč až 2 000 Kč, 4 000 Kč dáme za pronájem restaurace, 3 000 Kč chceme stanovit limit na tvrdý alkohol, což suma sumárum dělá 20 000 Kč,  plus pití k tomu a budeme na 25-30 tisících. V našem rozpočtu jsme počítali, že by to mělo vyjít kolem těch 25 000 Kč, kdyby se svatba konala jen v restauraci (jak to prozatím vypadá).

Tak jsem moc zvědavá, jak to nakonec dopadne, snad dobře .o).

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Restaurace - diskuze

  • Praha 4
    Ahoj, byla jsem v pondeli na denni menu v bistru na praze 4. hazu odkaz at se muzete mrknout co tam v tydnu maji http://www.pankrackyrynek.cz :) vari opravdu hrozne dobre, maji tam na vyber i vegetarianske menu coz obcas se hodi protoze vzdyckyna maso zrovna chut nemam.
    Kajka11   | 12.05.2015 15:27:51
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den, potřebovala bych radu ohledně syna. Jsou mu 2 roky a 8 měsíců. Byl kojen 7 měsíců. Už od malinka je na mě závislý. U babiček byl dohromady čtyřikrát přes noc, nejdříve plakal, pak už to zvládl bez breku, ale nešťastný. S jídlem se trápime cca od roka. Nechce jíst s nikým jiným než se mnou. Do teď mi odmítá jíst kousky. Takže doteď mu jídlo mačkám vidličkou, když cítí maso, hned ho vyplivuje. Myslela jsem, že to bude problém s kousky jako takovými, ale sušenky a to co mu chutná normálně sní, rozkouse. Celkově ho do jídla musíme nutit. Ovoce nechce vůbec, jí pouze kapsičky. Jogurty má rad, kakao a k večeři pouze chleba se žervé. Šunku, sýr taky odmítá. Jídlo se snažíme řešit různými doplňky stravy k navození chuti k jídlu. Věřím, že z toho vyroste. Teď v září nastupuje do školky a já doufám, že až uvidí ostatní děti, tak začne papat normálně. Více mě ale trápí ta závislost na mě. Je nešťastný i s manželem. Potřebovala bych poradit, jak ho to odnaučit. Před 8 měsíci jsem začala chodit na poloviční úvazek do práce, mysleli jsme, že se to zlepsi, když nebude furt se mnou. Ale je to stále stejně. Vždycky tu dobu přetrpi, pláče když odcházím. Neustále ho ubezpečuji, že se vrátím, že jdu jen do práce. Je vidět, že tomu rozumí, ale přesto se to nelepší, spíše naopak. Moc děkuji za jakoukoliv radu. Šafránková

Dobrý den, ohledně synovy stravy se poraďte s ošetřujícím lékařem. Pokud dítě prospívá, i když konzumuje jen určitá jídla, pak není důvod k obavám. S lékařem byste ale také měli konzultovat případné doplňky stravy, které dítěti dáváte. Ne všechny musí být pro takto malé dítě vhodné. Také by možná bylo dobré, aby lékař chlapci udělal krevní obraz, jestli mu opravdu nějaké živiny chybí, abyste mu nepodávali nadbytečné množství některých živin či vitamínů. Některé děti vykazují při jídle zvláštnosti, jedí jen určitá jídla a vybírají si. Není dobré dítě do jídla nutit a nutit jej k experimentování. Nová jídla však je dobré nabízet, v případě zájmu nechat ochutnat. Chutě dětí se mění a časem třeba syn může být ke zkoušení jiných jídel přístupnější. Zvláštnosti v jídle však ale také mohou vykazovat děti např. s poruchami autistického spektra, či děti hodně v jídle konzervativní. Mám příliš málo informací a váš syn je příliš malý. Ohledně pobytu bez vás nepíšete, kdo syna hlídá, když jste v práci. To že pláče, když odcházíte bývá u dětí normální. Je potřeba mu to citlivě vysvětlit na úrovni jeho chápání a vývoje. Dobu odchodu však neprodlužovat, dítě ani nadměrně nelitovat, nemazlit apod. Potom by si myslelo, že váš odchod je něco mimořádného a je důvod se bát. Takto malé dítě také nemá ještě vyvinutý pojem času, žije přítomností a myslí si proto, že odcházíte navždycky. Trošku mi z vašeho popisu připadá, že maličko chcete, aby na váš syn byl závislý, že vám to dává dojem výlučnosti a důležitosti. To vše dítě vycítí. Proč myslíte, že dobu bez vás protrpí. Žádné malé dítě se pokud je o něj dobře postaráno, má dobře rozvinuté citové vazby a navíc třeba už zná osobu, která jej hlídá, se celé čtyři hodiny určitě netrápí a také není důvod , aby bylo nešťastné. Nemohou to být spíše vaše domněnky? Zkuste chování a vývoj syna zkonzultovat s dětským klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 24.05.2022, 06:20
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×