Rozesílání svatebního oznámení a zasedací pořádek

11. Rozesílání oznámení a zpětná reakce

Jak jsem psala již dříve, vyráběla jsem si oznámení, pozvánku ke stolu a básničku ohledně svatebních darů sama. Následně jsem si to všechno vytiskla. Koupila jsem čtvrtky a ve wordu si vždy dala tři oznámení na jednu stránku a pak je tedy vytiskla. Původně jsem si chtěla půjčit takovou tu řezačku na oddělení přáníček z práce, ale nakonec jsem se do toho vrhla s nůžkami. Po pravdě řečeno to zabralo pár večerů :oD a odpolední, ale proč ne, nebylo kam spěchat. Mareček u toho samozřejmě asistoval, jak jinak.

Další činností bylo sepsání lidí. Už když jsme si plánovali rozpočet, tak jsme uvažovali, koho pozveme na svatbu – kvůli počtu lidí samozřejmě – a komu pošleme pouze oznámení. Každý napsal seznam lidí ze své rodiny a co se jim má poslat – v závislosti na tom jsem vše natiskla – a pak už přišla jen ta příjemná práce všechno dát do obálek a poslat. Nebo jak tomu bylo u mé rodiny, rozvést.  Samozřejmě se přihodilo, že nebyl dostatek obálek, takže jsme v rychlosti ještě utíkali s Márou k babí, abychom si od ní přinesli další obálky.

Mojí rodině rozvážel Martin oznámení a pozvánky. Chtěli jsme to udělat společně, ale vyskytl se drobný problém. Stále jsme měli dost času, dost času a najednou se nás lidé začali dotazovat, co chceme jako svatební dary a že už chtějí něco nakoupit. Ale jak jistě víte, my jsme nechtěli svatební dary, protože domácnost máme zařízenou, uvítali bychom nějaké korunky, třeba na svatební cestu. Z toho důvodu bylo zapotřebí rychle rozeslat a rozvést oznámení spolu s básničkou, aby nikdo nic nekupoval. A jelikož jsme to řešili těsně před dovolenou a já jsem měla spoustu práce s chystáním a balením, musel to rozvést Martin s Márou sám. Tato akce rozvozu se poměrně protáhla, protože každý zval kluky dál a chtěl si s nimi povídat, na druhou stranu, já jsem měla dost času na balení. Co se časového harmonogramu týče, rozvážel Martin oznámení kolem 21. července a v pondělí, tedy 22. července, se rozesílala oznámení, která musela jít poštou (shrnu-li to, posílali jsme je měsíc před stanoveným termínem svatby). Všem, kterým Martin oznámení předával osobně, zároveň sděloval, aby nám co nejdříve dali vědět, zda na svatbu přijdou a také od jakého okamžiku – jestli rovnou na davové zdobení před domem u babči, nebo až na radnici, anebo zda dorazí až do hospůdky.

Po návratu z dovolené, tedy 28. července, jsme byli zvědaví, zda již od někoho nebudeme mít nějakou zprávu, jak se dostaví. A světe div se, nikdo nám žádné info nepodal. Je pravdou, že s částí mé rodiny jsme byli již domluveni, jak to bude probíhat, protože jsme byli na společné dovolené, ale od druhé části a od celé Martinové části jsme neměli nejmenší info. Na řadu přišlo telefonické obvolávání a někdy i přemlouvání, protože v první chvíli to začalo vypadat tak, že z Martinovi strany tam budou pouze maminka a další dva lidi. Snažila jsem se Martina uklidnit, že i kdyby to tak dopadlo, tak my si tím přece svatbu zkazit nedáme! Nakonec se do přemlouvání a dohadování vložila Martinova mamina a valná část lidí nakonec přislíbila účast (stejně, je to zajímavé, když musíte lidi přemlouvat, aby se vám účastnili svatby, a důvody, proč se účastnit nechtějí, opravdu není to, že by vám chtěli uspořit penízky :oD). I z toho důvodu mám trošku obavy z atmosféry, která na svatbě bude.

Teď ještě vymyslet, jak dané lidičky rozsadíme. Pro všechny jsem již natiskla jmenovky na stůl – ve fialové barvě, protože taková bude celková výzdoba stolů. Tvar rozmístění stolů je také jasný. Jediný problém je v tom, že z mé strany je více lidí. Jak nás informovali v restauraci, bývá zvykem vždy na jednu stranu dát příbuzenstvo jednoho ze snoubenců a na druhou stranu druhého. Jako třešinku na dortu přidám fakt, že nakonec místo odhadovaných 35 lidí nás bude 39, což tedy navýšilo i zaplnění stolů, a proto budou muset lidé sedět i v čele stolů. Následuje nákres, jak bylo mělo vypadat rozmístění stolů.

Ke každému stolu se mají vejít čtyři lidé a jeden do čela. Ženich s nevěstou mají sedět ve středu u těch dvou stolů spolu s rodiči (a jelikož oba máme pouze maminky – přítel tedy má tátu, ale ten nechce dorazit, tak tam s námi bude sedět Mareček). Shrnu-li to, tak uprostřed bude sedět 5 lidí a ke stolům po stranách se vejde 17 a 17 lidí, což celkem dává přesně 39 míst… ufff, vejdeme se :o).

Toto jsou jmenovky na stůl – v půlce jsem je přeložila a vystřihla holoubkům křidýlka, takže když to stojí na stole, jsou vidět celí holoubkové.