Svatební koláčky
Pečení svatebních koláčků
To, že budeme péct svatební koláčky doma, bylo jasné – za pomoci tety, která je vyučená kuchařka, léta vařila ve škole a co víc, s pečením svatebních koláčků má letitou praxi, protože je pekla jak bratrům, tak bratránkům. Největší výhra je přitom v počtu plechů, protože když si skoro všechny koláčky nejdřív můžete připravit a až teprve potom dohlížet jen na pečení, je to velká výhra.
Před pečením koláčků jsme se s Martinem vrhli na výrobu krabiček. Nakoupila jsem balík čtvrtek a jeden vzorový košíček. Byla jsem přesvědčena, že někde doma máme vzor košíčků, které jsme dělali bratrům, ale když se člověk snaží něco usilovně najít, tak to většinou nenajde (jen mezi námi, předlohu jsme samozřejmě našli, ale ve chvíli, kdy už byly skoro všechny košíčky vystříhané). Martinovi jsem dala na vybranou, že může buď stříhat anebo obkreslovat košíček na čtvrtku. Když mě pozoroval, jaká je to piplačka s tím obkreslováním, hned si vybral raději to stříhání. Zde je nutné podotknout, že tedy pár košíčků, abych mu nekřivdila – možná tak půlku – opravdu nastříhal, ale zbytek jsem musela dodělat já. Velkým pomocníkem byl samozřejmě Mára. On by tak rád pomáhal, ale copak může obkreslovat anebo stříhat? Proto když jsem stříhala košíčky já, vždycky jsem nějakou část nastřihla tak, aby on mohl pouze přijít a za nastřižený kousek zatáhl a ten kousek odpadl. Mára měl nesmírnou radost, že pomáhá a že se mu to tak krásně daří, a já jsem byla spokojená, že se nevzteká a nechá mě hezky pracovat.
Když už byly všechny košíčky hotové, bylo zapotřebí přidělat k nim ouško, a to byla práce vysloveně pro Martina. Máme doma takovou malou sešívačku a tak cvakal, cvakal a cvakal.
Nakonec jsem do všech košíčků dávala ubrousky. Nejdřív jsem dávala bílé, ale ty byly slabší, a tak jsem vybrala nějaké se vzorečkem – silnější – a určitě jsem udělala dobře, protože koláčky se pak nepropíjely ven. Hotové košíčky jsme naskládali do přepravek a teď se už jen čekalo, až budou hotové koláčky. Musím podotknout, že se dělalo 40 košíčků s tím, že jsem počítala, že do každého košíku přijde kolem 25 koláčků.
7. srpna 2013 nadešel den D – pečící den. V předchozím dni jsme se s mamkou a Márou stavili pro tetu a společně jsme jeli nakoupit to, co bylo na výrobu koláčků třeba. Hodně pomohlo, že jsme doma měli zásobu povidel, rum, ořechy, mák a podobné věci, které se využily jako náplně. Máslo jsme už nakoupili dopředu v akci za rozumnou cenu a měli jsme ho v mražáku. Já jsem chtěla přijít také hned ráno, jak se ženské domlouvaly, ale bylo mi řečeno, že nevěsta koláčky nepeče a basta. Taky mi řekly, kdo by hlídal Máru. Byla jsem z toho smutná, ale přiznám se, že jsem od mala neposlušná holka, a tak když jsme s Márou vstali, nasnídali se a trošku si pohráli, pomalu jsme se také k tetě vypravili.
Už na chodbě mě dostala ta úžasná vůně – rozinky namočené v rumíčku :oD. Ženské měly právě první várku koláčků vypíchanou z těsta a nandanou na plechách. Začínala druhá část, vkládání náplní a žmolenky. Mareček se tak neuvěřitelně rychle rozkoukal a jelikož byl doma Míra – syn tety, tak se měl i o Máru kdo postarat. Já jsem si nenápadně sedla na lavici ke stolu a pozorovala tetu, jak pomocí pytlíku nandává tvarohovou náplň, na kterou měly přijít ještě rumové rozinky a žmolenka. Hned jsem popadla sklenici s rozinkami, na nic se neptala a začala je tam nandávat. Teta i mamka na mě chvíli koukaly, ale pak si uvědomily, že nám to všem třem jde hezky od ruky, takže už mi nic neříkaly. Opravdu nám to šlo rychle od ruky, nandávala jsem ořechovou náplň, mamka dávala žmolenku, teta dávala zase povidlovou náplň a nakonec přišla na řadu ještě jablíčková náplň. Šest a půl plechu bylo hotovo a na každém z nich leželo 56 koláčků. Najednou jsem se zděsila – 56*6*2 (+ 60) = cca 732 a já jsem počítala, že jich budeme potřebovat 1000. Jako kdyby mi mamka četla myšlenky, taky je v tu chvíli počítala, hned se ke mně přitočila a říkala mi, že když tak nějaké doma ještě doděláme. Naštěstí teta měla koláčky opravdu veliké a do jednoho košíku se jich vešlo maximálně 18, spíš jsem jich dávala míň, protože jinak opravdu vypadávaly.
Když byly všechny koláčky ozdobené, začalo jejich pečení, a to teprve byla neuvěřitelná vůně. Aaaach, když si na to vzpomenu, hned mám „plnou hubu slin“ :oD. I Mareček se snažil prodrat co nejblíž troubě, ze které se linula ta slastná vůně. Nakonec se koláčky daly vychladnout na schody. Ženské začaly zadělávat na druhou várku a na mě zbyla ta velikánská čest všechny dobrůtky přerovnat z plechů do přepravek, pocukrovat je a dát co nejdál z dosahu Marečka. Prcek pak už začal být unavený, takže mě stejně vykázaly, ale já jsem si to pečení opravdu užila :oD.
Koláčky jsme rozváželi až do neděle 11. 8. a všem moooc chutnaly :-D
Předchozí článek:
Rozesílání svatebního oznámení a zasedací pořádek
Následující článek:
Pánské oblečení
Diskuze ke článku Svatební koláčky
Související články
Aktuální soutěže
Aktuální testování
BMI
Kategorie BMI jsou zjednodušeným modelem, které nám pomáhají se zorientovat v naší tělesné hmotnosti. Body Mass Index (BMI) udává méně přesné údaje zejména u dětí, starších lidí a aktivních sportovců. Přesnější posouzení tělesné váhy než kalkulačka BMI může provést odborník, který zahrne i další parametry: např. pohlaví, věk, objem svalů, typ postavy a celkový životní styl.