Studium medicíny a cesta k dětskému lékařství

Jak došlo na rozhodnutí jít studovat gymnázium a následně medicínu? Kdy jste se rozhodla jít na medicínu? Bylo už v této době plánováno, že byste převzala praxi po mamince?

Měla jsem v plánu maturovat ze ZSV a dějepisu a jít na práva.

Ve třetím ročníku jsem byla na nějakém speciálním testování na úřadu práce, kde se mělo odhalit, na co se přesně hodím, a vyšlo mi, že bych určitě neměla pracovat s lidmi, takže medicína určitě ne (reálně je právě ta práce s lidmi a ten sociální přesah to, co mě nejvíce baví a naplňuje). Tak jsem si říkala, že se zkusím vymanit z rodinné tradice a naši byli pro, protože věděli, co všechno obnáší studium medicíny a následné vzdělávání. Ale někdy v pololetí jsem začala mít strach, že vlastně práci právníka nebo advokáta absolutně v praxi neznám a vlastně nevím, jestli bych se na to hodila. A prostředí ordinace jsem znala z prázdnin, kdy jsem mamce vytahovala karty nebo lepila výsledky.

Tak jsem se rozhodla, že medicínu zkusím.

Co vás přimělo vybrat si právě obor dětského lékařství a v čem vnímáte jeho největší poslání?

Děti jsem měla vždy moc ráda, a tím, že jsem věděla, jak práce dětského lékaře probíhá, že zvlášť v ambulanci je to hodně o celé rodině, různé sociální problémy, posudky, není to jen o dětech, ale o celé rodině, tak se mi to moc líbilo. Zároveň bych nemohla dělat žádný operační obor, protože invazivní věci mi nedělají zrovna dobře a teda sál mě nikdy nelákal, i když se jednalo o zajímavé zákroky.

Nejkrásnější na práci praktického dětského lékaře je to, že děťátko vidíte pravidelně již od narození, kontrola od kontroly vidíte ten neuvěřitelný progres, jak se to dítě doslova mění před očima, zároveň mě moc baví sociální přesah a to, že má člověk v rukou všechna pravidla prevence, která jsou nesmírně důležitá pro celý další život dítěte.

Prošla jste Erasmem v Grazu a stážemi v Tübingenu a Pasově. Jak tyto zahraniční zkušenosti ovlivnily váš pohled na českou pediatrii a péči o děti? Jak ji zpětně hodnotíte?

Veškeré zahraniční zkušenosti hodnotím jako velmi cenné, byl to výstup z komfortní zóny, který mi hrozně moc dal. Graz je nádherné město a celý systém studia medicíny je v Rakousku velmi vstřícný ke studentům a velmi praktický, což byla velká změna proti studiu tady u nás. V Grazu jsme nesbírali žádná razítka za docházku do nemocnice, ale brali to tam tak, že kdo chce a má zájem, dostane se prakticky ke všemu.

Takže jsem během studia tam – tehdy ve 4. ročníku medicíny – byla např. jako asistence u velké srdeční operace, která trvala 10 hodin, což jsem absolutně nechápala, jak jsem se tam dostala.

Bylo neskutečné, jak i na stážích v Německu bylo možné dělat a vidět mnoho věcí, zároveň jsem měla velké štěstí na lékaře, kteří měli touhu ukazovat a vysvětlovat. Což je velmi, velmi cenné.

Zvažovala jste práci v Německu, proč, co bylo hlavním důvodem?

Měla jsme natolik pozitivní zážitky z Rakouska i z Německa, že mě tyto země lákaly, zároveň jsem po Erasmu mluvila dobře německy, tak jsem toho chtěla využít.

Nakonec zvítězila touha být blízko rodiny. Jak moc bylo toto rozhodování těžké a nelitujete zpětně svého rozhodnutí?

Vlastně to tak těžké nebylo, Rodina je pro mě hodně důležitá a věděla jsme, že chci založit rodinu a nebýt tak daleko. Takže nelituju. Moje rodné město je moc hezké a žije se tady skvěle. Zvláště s dětmi.

Během studia medicíny jste si zkusila i jiné profese (servírka, průvodkyně). Co vás tato „odbočka“ naučila a jak vám to pomáhá v dnešní práci s lidmi – jak s pacienty, tak s online komunitou?

Určitě pokoře. Byla jsem tehdy hodně unavená a vyhořelá z učení, ale jak ráda jsem se po roce vracela ke knihám. Peníze byly těžce vydřené, takže určitě jsem i začala úplně jinak vnímat jejich hodnotu. Spořit atp. Zároveň jsem se naučila mnoha novým dovednostem a jednání s lidmi. Např. projev z průvodcovství využívám dodnes a moc ráda „přednáším“.

Předchozí části rozhovoru:

Úvod

1. Dětství mezi lékaři: rodina, sny a formování osobnosti

Následující části rozhovoru:

3. Mateřství, výzvy a rodinné zázemí (vychází 19. 11.)

4. Influencerství aneb jak Tereza pomáhá rodičům mimo ordinaci (vychází 20. 11.)

5. Kniha Recept na zdravé dítě: proč vznikla a co v ní rodiče najdou (vychází 21. 11.)