Příběh Honzíka s leukémií a jeho rodiny

Narození Honzíka

18. 2. 2012 se nám narodil syn Honzík. Byl prvorozený a chtěný a moc jsme se na jeho příchod těšili. Honzík patřil k těm uplakanějším miminkům, období vzdoru u něj nastoupilo celkem brzy a bylo dost náročné. Přesto jsme se rozhodli, když byly Honzíkovi téměř dva roky, že mu pořídíme sourozence. A zadařilo se. 8. 9. 2014 se nám narodil druhý syn Jakub.

Po nástupu do školky byl Honzík často nemocný

Honzík od září 2014 začal chodit do školky. Chodil do třídy pro menší děti, bylo mu 2,5 roku a byl tam spokojený. I když jsem měla tehdy už jen pár dní před porodem, vždy jsme po školce zamířili na hřiště a Honzík byl šťastný. S nástupem do školky začal být dost nemocný. Ale které dítě v tomto období není, že? A tak byl Honzík dva týdny ve školce, dva týdny doma a takhle se to střídalo měsíc a půl. 

K nemoci se přidala velká únava

Začali jsme u Honzíka pozorovat větší únavu a říkal nám, že ho bolí kolínka. Přikládali jsme to tomu, že má nový režim a že je ještě oslabený z nemoci. Trvalo to takhle dva týdny a opět nastoupily horečky, bledost, bolest nohou. Už nechodil, jen jsme ho nosili a stále spal. Vidět takhle své dítě, když víte, že každý den je ho plný dům, bylo hrozné. V pondělí 27. 10. 2014 jsem hned ráno spěchala s Honzíkem k paní doktorce. Ten den tam byl zástup. Honzíkovi odebrali krev, a když Honzíka paní doktorka prohlédla, prohlásila, že neví přesně, co se děje, ale že takto vypadá nemocné dítě. Poslala nás na pohotovost s podezřením na zápal plic. Přijela jsem domů vyděšená a rozklepaná. Vše jsem oznámila manželovi a připravila ho na to, že ten den do práce nepůjde. Netušili jsme ale, že do práce nepůjde ještě hodně dlouho. Na pohotovosti pár hodin trvalo, než proběhla všechna potřebná vyšetření a kolem čtvrté hodiny nám oznámili, že je to moc špatné, že má Honzík špatný krevní obraz, má málo krvinek a že v Chrudimské nemocnici na to nestačí a je nutný okamžitý převoz do Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Leukémie

Byl to hrozný šok. Najednou jsme byli rozdělení. Manžel s Honzíkem uháněli sanitkou do Hradce a já zůstala sama tehdy se šestinedělním synem Jakubem. Nevěděla jsem v tu chvíli, co mám dělat. Doma jsem sbalila tašky a druhý den jsme s Jakubem a mojí sestrou vezli klukům věci. Ten den nám oznámili, že má Honzík leukémii a že se musí ještě počkat na další výsledky, aby potvrdili, o jaký typ se jedná. Dokonce týdne jsme měli potvrzeno, že se jedná o ALL – akutní lymfoblastická leukemie. 

Honzík potřeboval transfuzi a plazmu v několika dávkách. Měl zvětšená játra a slezinu. Jsem vděčná za to, že jsou lidé, kteří chodí darovat krev a plazmu. Až se Honzík uzdraví, bude-li to možné, rozhodně se přidám. Člověk nikdy neví, kdy to bude potřebovat. 

Honzíka čeká dlouhá léčba, ale má šanci na uzdravení

Syn již absolvoval dvě fáze léčby. Nyní se léčí dle třetího protokolu. Tato fáze je velmi náročná a dost komplikovaná. Honzík chemoterapii moc dobře nesnáší. Pokaždé po ní měl vážné komplikace. 

Honzíka čekají ještě dva roky léčení. Pokud vše dobře dopadne, má šanci, že se uzdraví. 

Chcete-li rodině Jeníčka pomoci, ať už na doplňky léčby, na psychologickou pomoc a další výdaje, můžete zaslat finance na jejich účet číslo: 215857757/0300. Nejen rodiče Jeníčka, ale i my si vážíme Vaší pomoci! 

Podle příběhu Ludmilky84 zpracovala Naďa Barochová.