5. Rodiče Štěpánkovi vybírají školu se sebeřízeným vzděláváním
Štěpánek procvičuje každý den logopedii a poctivě se věnuje také Předškolákovým týdeníčkům. Jeho rodiče se stále rozhodují mezi dvěma školami se sebeřízeným vzděláváním. Ze sešitů Štěpánka nejvíce baví Hlavičkové úkoly, zato Pohybovky u něj moc úspěch neslaví.
Logopedii trénujeme každodenně
Zdravíme zase po měsíci, ve kterém nás toho čekalo ohledně předškolní přípravy celkem hodně. V první řadě jsme navštívili se Štěpánkem logopedii, kde jsme dostali nějaká cvičení, zezačátku hlavně na rozhýbání jazýčku. Musím říct, že po pravidelném denním zkoušení už pozoruji změnu. Trénujeme pouze 2-3 minutky denně a opravdu to stačí.
Nejdůležitější je správný výběr školy

Další hlavní úkol, který jsme měli, byla návštěva jedné ze dvou škol, mezi kterými se rozhodujeme. Jak jsem již psala v předchozím deníčku, nehledáme klasickou státní školu, ale školu, kde budou praktikovat sebeřízené vzdělávání. Školu, kde se děti rozhodují a určují si, co a kdy se chtějí učit, co zrovna potřebují vědět. Školu, kde nejsou hodnoceni známkami a srovnáváni s ostatními spolužáky. Takovýchto škol zatím moc není, ale naštěstí se jejich počet rozrůstá a my máme v hledáčku dvě. Tato první má místo klasických tříd dvě krásné jurty a děti tráví spoustu času venku. Moc se nám tam líbilo a uvidíme, co nám nabídne ještě druhá námi vybraná škola.
Jak Štěpánek postupuje s Týdeníčky?
A protože se sebeřízeným vzděláváním řídíme i doma, nechávám na Štěpánkovi, aby si sám řekl, kdy chce něco procvičovat z Předškolákových týdeníčků. Máme tedy dny, kdy neprocvičujeme vůbec a pak dny, kdy toho chce procvičovat spoustu. Dokonce si sešity bere, i když jede k babičce a vyplňují je spolu.
Které aktivity Štěpánka baví nejvíc?
Opět u nás vedou Hlavičkové úkoly a hned za nimi Praktik pro život. Narazili jsme ale na jeden zádrhel. Štěpánka vždycky odradí, když má něco vystřihovat a „zdržovat“ se s tím. Takže to musím vždy dopředu vystřihnout, aby nám to potom odsýpalo.

Zapracovali jsme i na grafomotorice
Vrátili jsme se také ke grafomotorickým cvičením, která ho minule moc nebavila. Tentokrát jsme si jich vyplnili celkem dost. Zezačátku chce Štěpánek vždycky všechno zvládnout rychle, ale po chvilce se uklidní a obtahuje celkem precizně.
Pohybové aktivity Štěpánek poslední dobou bohužel moc dělat nechce, ale věřím, že se to časem zlepší.
Tak, to je od nás vše. Štěpánek je teď nemocný, takže minimálně týden bude jen tak polehávat, ale myslím, že vyplnění dalších úkolů si nenechá ujít.
Zkuste i vy 5 minut 4x týdně předškolní zábavy!
Zapojte se do skupiny na Facebooku Předškolní příprava - rady a zkušenosti a sdílejte nápady a postřehy s dalšími rodiči!
Následující článek:

6. Štěpánek nakonec bude mít odklad školní docházky
Poradna
Dobrý den, na tuto stránku jsem narazil, ale asi trochu jinak než jsem chtěl. Je mi 13 a mám pořad někde ve vnitř put škodit rodičům. Nevím co s tím dělat protože i když se to zdá normální mě už moc ne. Konkrétně napr když se rodič o něco snaží třeba udělat mi lepší den a koupi mi zmrzlinu ten put se mi aktivuje a nutí mě abych tu zmrzlinu hodil na zem. I když tomu odolávám je to pro mě hodně těžké a nejsem si jistý jestli to vydrzim. Některé ty puty mě vedou napr až k tomu abych strhl volant když jedeme po dálnici nebo abych chytil mámu pod krkem když sedím za ni v autě. Už to nezvladam potřebuji nejaky návod jak se toho zbavit.
Zdravím tě, velice oceňuji na tvůj věk vyspělou schopnost nahlédnout a uvědomit si popudy a možné následky vlastního chování a odvahu napsat dotaz psychologovi. Obdivuhodná je i chuť něco s tím a sám se sebou udělat. I když by se mohlo říct, že v pubertě je potřeba vzdorovat rodičům a dělat jim třeba i naschvály normální. Máš pravdu, že některé tvoje nápady, jako například při jízdě autem s rodiči, mohou mít nebezpečné důsledky pro všechny zúčastněné. Zatím tyto nápady zřejmě držíš na uzdě, ale asi se bojíš, že bys svoje chování nemusel pokaždé ovládnout. Jedinou radou je co nejdříve si těchto nápadech s někým promluvit. Protože ještě nejsi zletilý (dospělý) a rodiče za tebe zodpovídají, pak bys měl sebrat odvahu a svěřit se právě jim. Zkus si vyhlédnout vhodnou chvíli, kdy budete na sebe s mámou nebo s tátou naladěni a toto téma otevři. Když jsi ho tak pěkně dokázal popsat tady, tak se ti to určitě podaří i při rozhovoru s rodiči. Požádej maminku nebo tatínka, jestli by s tebou nevyhledali pomoc dětského klinického psychologa, který by ti mohl pomoci sám se sebou pracovat, vyznat se v sobě a ovládat své pocity, nápady, pracovat s emocemi, se zvládáním agresivity a hněvu. Nebo rodičům můžeš dát přečíst tento tvůj dotaz a moji odpověď. Určitě pochopí, že z tvé strany nejde o žádný naschvál, že tě situace skutečně trápí a chtěl bys ji řešit. Přeji ti hodně odvahy a sil a co nejméně nebezpečných nápadů. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Obsah článku
Související články
Aktuální soutěže
Aktuální testování
Související recepty
Vybraná anketa
Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?
17 %
11 hlasů
0 %
0 hlasů
8 %
5 hlasů
58 %
38 hlasů
18 %
12 hlasů
Celkem hlasovalo 66 unikátních návštěvníků