Inzerce
Inzerce
Inzerce

Z lednových úkolů Leušku potrápilo hlavně kreslení vlnovek a tleskání při hodu míčem, Hlavičkové úkoly zvládla s přehledem

Prosincové nemoci naštěstí konečně odezněly a Leuška se v lednu opět mohla s vervou pustit do předškolní přípravy s Týdeníčky. Při procvičování ruky jí dělaly největší problém vlnovky, s Pohybovkami pracovala na zpevnění těla a koordinaci pohybů při házení míčkem. Velký úspěch u Leušky měly obrázkové příběhy.

 

Jak vypadal Leuščin leden?

Leden byl oproti prosinci příznivější a kromě krátké nemoci byla Leuška zdravá. Mohla tak chodit bruslit a navštívila i divadelní představení. Dále se samozřejmě také věnovala svým Týdeníčkům.

Kreslení vlnovek je zatím oříšek

Jako obvykle začínáme předškolní přípravu procvičováním ruky. Tento měsíc Leuška spojovala body a následně jí vznikl obraz připomínající lapač snů, kreslila pohybující se rybu s bublinkami a jak se vlní vodní hladina.

Tento typ úkolů bude Leuška muset dál procvičovat, protože při vlnovce nemá ruku ještě správně uvolněnou. Více se soustředí spíš na směr kopečků, než na pohyb ruky.

Inzerce

Kromě týdeníčku uvolňuje ruku také na větším papíře, který má nalepený na dveřích. Tam si například zkusila obtahovat bludiště nebo skoky kuličkou všemi směry, jak to zkoušela v předchozích měsících v Týdeníčku.

Čtení obrázkových příběhů Leu moc baví

Hlavičkové úkoly jsou s Pohybovkami aktuálně asi Leuščiným nejoblíbenějším sešitem. V tomto měsíci jsme společně vyprávěly příběh, kdy já jsem četla a ona říkala některá slova, která byla nakreslená v textu. Toto je mimochodem velmi oblíbenou činností Leušky, každý večer takto čteme pohádky před spaním.

Hlásku Ř zatím Leuška správně vyslovit neumí, aktuálně na logopedii začíná s přípravou výslovnosti písmene R. Poté spojovala obrázky, které k sobě patří a vysvětlovala proč, počítala prsty, určovala velikost a umístění bublinek a hledala opaky slov. Všechny tyto úkoly zvládla s přehledem, nejvíc ji tentokrát bavilo hledání obrázků, které k sobě patří.

Inzerce

Zpevňujeme tělo s Pohybovkami

Pohybovky jsou zpravidla příjemným zpestřením úkolů, ani tento měsíc tomu nebylo jinak. Jako první cvik si Leuška vyzkoušela vyhodit míč do vzduchu a snažila se ho chytnout. Zkoušela si i tlesknout mezi vyhozením a chycením, ale zatím nedokáže odhadnout, jak si míč vyhodit, aby se jí dobře chytal. Zkoušela zpevnit své tělo v prknu a se zvednutýma nohama dělat trakař. Tato aktivita byla pro ni i pro její sestru legrační a hodně se u ní obě bavily. Jako poslední si zkusily dotýkat se země jen třemi body těla a u toho také vymýšlely různé způsoby zvedání rukou a nohou a držení rovnováhy.

U sportu jsme tentokrát zůstali i s Praktikem pro život

V posledním týdeníčku si Leuška zopakovala dny v týdnu a zjistila, co který den dělá Chytroočko. Do políčka, co dělala o víkendu, zakreslila jízdu na ledních bruslích. U sportu zůstala i při dalším úkolu, kdy poznávala již známé sporty, například fotbal, ale i nové sporty, jako karate nebo šachy. Na závěr se rozhodovala, ve kterých situacích se děti zachovaly správně a povídaly jsme si o tom, jak můžeme pomoct člověku na vozíčku.

První letošní měsíc utekl jako voda a Leuška má za sebou již polovinu všech úkolů. Cvičení ji zatím stále baví a má radost z toho, jak se jí zaplňuje plakát s nálepkami, které za každý úkol dostává. Tak už se zase těšíme, co na nás čeká příště. :-)

Zapojte se do skupiny Předškolní příprava - rady a zkušenosti na Facebooku a sdílejte nápady a postřehy s dalšími rodiči.

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

5. Z lednových úkolů Leušku potrápilo hlavně kreslení vlnovek a tleskání při hodu míčem, Hlavičkové úkoly zvládla s přehledem - diskuze

Poradna

Pokakavani

| Nikolabi | 24.07.2024, 17:12

Dobry den,

obracim se na Vas s dotazem ohledne syna. V cervnu mu byli tri roky. Mame problem s chozenim na velkou. Loni v listopadu jsme zacali odplenkovavat. S curanim problem ani tak nebyl, sem tam se pocura a to i ted, ale to beru asi jako "normu". Ale bohuzel neni schopen udelat velkou potrebu na nocnik, ci zachod. Vykonava to pouze do kalhot a treba i petkrat za den. Jsou situace, kdy sedi vedle nocniku, nebo je od nej vzdalen opravdu jen kousek a presto se pokaka. Uz od zacatku jsem ho motivovala napr. gumovym bonbonkem, ci nejakou hrackou, ktera se mu libila v kramu, ale bez uspechu. Priznam se, ze posledni dva mesice jsem z toho uz tak zoufala, ze jsem mu dala za to i na zadek. On mi slibi, ze bude chodit kakat na zachod, ale pak se to treba za pul hodiny opakuje znova. Parkrat se stalo, ze tu potrebu vykonal na zachod ci nocnik, ale jen tehdy, kdyz zrovna kakal a ja jsem ho popadla a on to tam dodelal. Vetsinou se to ale pak zastavilo a nelibi se mu to, knoura. Kolikrat i odejde do jine mistnosti a tam se pokaka. Ja na nem samozrejme poznam, ze kaka a kdyz se ho zeptam, tak mi tvrdi, ze ten bobek nedela. Toto se deje i kdyz je napr. u babicky na noc. Myslim, ze jen jednou se stalo, ze sam od sebe sel na nocnik a vykakal se. To jsem zrovna nebyla doma a hlidal ho manzel. Rekla bych, ze je na me celkem dost fixovany. Bohuzel manzel je casto v praci, tak drtivou vetsinu casu je se mnou. Mam jeste starsi dceru (5 let) a ta s tim taky mela trochu problem, v tom smyslu, ze do ctyr let nekakala vubec a vecer, kdyz jsme ji dali plenku na noc, tam se behem chvilky vykakala. To jsme odbourali kolem toho ctvrteho roku. Jinak bych rekla, ze je sikovny. Uz dlouho je schopen se skoro sam uplne oblect, obuje si boty, v pohode se naji. O tom, ze se kaka do nocniku, ci na zachod si povidame nekolikrat denne, myslim, ze toto chape. Ale uz jsme z toho vsichni dost nestastni. V zari by mel nastoupit do statni skolky (a ja do zamestnani), ale obavam se, ze pokud se bude tatkto neustale pokakavat, tak ho odtamtud vylouci. Uz opravdu nevim, co s nim. Prijde mi, ze at se snazim ho presvedcit, aby chodil na zachod, tak stejne dokud nebude on sam chtit, tak se to nezlepsi. Ale pokud by vas napadlo nejaka rada, jak to zlepsit, byla bych za to velmi vdecna. Mockrat dekuji

Dobrý den,

poradila bych vám se s problémem vašeho synka obrátit na dětského klinického psychologa. Pouze na základě dotazu po e-mailu nelze dát jednoznačnou odpověď a ani zázračné rychlé řešení. Je možné, že bude potřeba podrobnější zmapování situace a dlouhodobější vedení, nebo se naopak situace může vyřešit velmi rychle. Obtíže s vyměšováním nejsou ale u batolat nic neobvyklého a objevují se. Mnoho dětí preferuje zejména defekaci (vykonání velké potřeby) do plen a má problém s přechodem na nočník či toaletu. Píšete, že syn je čerstvě tříletý. Kontrola vyměšování souvisí se zralostí nervového systému dítěte a se schopností volního ovládání svěračů. Nervový systém syna nemusí být ještě dostatečně zralý a syn tak není ještě třeba připravený na přechod na nočník či záchod. Určitě bych vám doporučila snížit na něj tlak v tomto ohledu. Váš stres se na něj přenáší, tlakem je i vaše neustálé vysvětlování, kam se potřeba vykonává. To vše syn zcela jistě již ví. Pod psychickým tlakem se obtíže ještě zhoršují a může dojít k rozvoji psychosomatických potíží, které se pak těžce odbourávání. Pokud syn ještě není dostatečně vyzrálý, pak je jedno, jestli se nachází právě vedle nočníku či WC, prostě do něj potřebu není ještě schopen vykonat, nemá nad ní úplnou kontrolu. Častost stolice cca 5x denně i obtíže s použitím nočníku bych vám také doporučila konzultovat s dětským lékařem. Mohlo by se jednat i o projev nějaké potravinové intolerance či alergie a je potřeba to vyloučit, dále je dobré se poradit o vhodném stravovacím režimu a složení stravy, je možné vyhledat i dětského dietního poradce.

Při jednání se synem se určitě zcela vyhněte výčitkám, přílišnému nátlaku i vysvětlování. Ukažte mu, kde je nočník, záchod a podporujte i každý pokus o vykonání potřeby na něj. Nezaměřujte se na neúspěchy, ale pouze na úspěchy, i třeba částečné, kdy se syn k nočníku či záchodu snažil třeba přiblížit, i když to nestihl. Tyto úspěchy "oslavujte", zaznamenejte třeba do kalendáře a na ně se při následné chvále zaměřujte, může být i odměna ve formě sladkosti, hračky apod. Pokud již potřebu vykonává, tak se snažte nepřerušovat mu ji, i když poznáte, že defekuje. On vědomě ví, že má jít na nočník, ale fyzicky to ještě nezvládá. Právě přerušení vykonání potřeby může způsobovat častost stolice, kterou syn nedokončí, protože nemá klid a způsobit např. rozvoj záměrného zadržování stolice a psychosomatické zácpy. Pokud vidíte, že syn kaká, nechte jej stolici dokončit, i když do kalhot, pak jen krátce připomeňte, že je lepší použít nočník a syn se může následně podílet na úklidu (např. odnést znečištěné oblečení do prádla, zkusit vám pomoci utřít případně znečištěnou podlahu atd.). Je potřeba synovi dopřát čas a snížit tlak na něj, také vy se situací přestaňte trápit, zaměřte se na jiné věci, které synovi jdou a že jich v jeho věku není málo. Přeji vám hodně trpělivosti, do září je ještě spousta času a mohli byste situaci zvládnout.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 25.07.2024, 09:23
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×