banner

Z lednových úkolů Leušku potrápilo hlavně kreslení vlnovek a tleskání při hodu míčem, Hlavičkové úkoly zvládla s přehledem

Prosincové nemoci naštěstí konečně odezněly a Leuška se v lednu opět mohla s vervou pustit do předškolní přípravy s Týdeníčky. Při procvičování ruky jí dělaly největší problém vlnovky, s Pohybovkami pracovala na zpevnění těla a koordinaci pohybů při házení míčkem. Velký úspěch u Leušky měly obrázkové příběhy.

 

Jak vypadal Leuščin leden?

Leden byl oproti prosinci příznivější a kromě krátké nemoci byla Leuška zdravá. Mohla tak chodit bruslit a navštívila i divadelní představení. Dále se samozřejmě také věnovala svým Týdeníčkům.

Kreslení vlnovek je zatím oříšek

Jako obvykle začínáme předškolní přípravu procvičováním ruky. Tento měsíc Leuška spojovala body a následně jí vznikl obraz připomínající lapač snů, kreslila pohybující se rybu s bublinkami a jak se vlní vodní hladina.

Tento typ úkolů bude Leuška muset dál procvičovat, protože při vlnovce nemá ruku ještě správně uvolněnou. Více se soustředí spíš na směr kopečků, než na pohyb ruky.

Kromě týdeníčku uvolňuje ruku také na větším papíře, který má nalepený na dveřích. Tam si například zkusila obtahovat bludiště nebo skoky kuličkou všemi směry, jak to zkoušela v předchozích měsících v Týdeníčku.

Čtení obrázkových příběhů Leu moc baví

Hlavičkové úkoly jsou s Pohybovkami aktuálně asi Leuščiným nejoblíbenějším sešitem. V tomto měsíci jsme společně vyprávěly příběh, kdy já jsem četla a ona říkala některá slova, která byla nakreslená v textu. Toto je mimochodem velmi oblíbenou činností Leušky, každý večer takto čteme pohádky před spaním.

Hlásku Ř zatím Leuška správně vyslovit neumí, aktuálně na logopedii začíná s přípravou výslovnosti písmene R. Poté spojovala obrázky, které k sobě patří a vysvětlovala proč, počítala prsty, určovala velikost a umístění bublinek a hledala opaky slov. Všechny tyto úkoly zvládla s přehledem, nejvíc ji tentokrát bavilo hledání obrázků, které k sobě patří.

Zpevňujeme tělo s Pohybovkami

Pohybovky jsou zpravidla příjemným zpestřením úkolů, ani tento měsíc tomu nebylo jinak. Jako první cvik si Leuška vyzkoušela vyhodit míč do vzduchu a snažila se ho chytnout. Zkoušela si i tlesknout mezi vyhozením a chycením, ale zatím nedokáže odhadnout, jak si míč vyhodit, aby se jí dobře chytal. Zkoušela zpevnit své tělo v prknu a se zvednutýma nohama dělat trakař. Tato aktivita byla pro ni i pro její sestru legrační a hodně se u ní obě bavily. Jako poslední si zkusily dotýkat se země jen třemi body těla a u toho také vymýšlely různé způsoby zvedání rukou a nohou a držení rovnováhy.

U sportu jsme tentokrát zůstali i s Praktikem pro život

V posledním týdeníčku si Leuška zopakovala dny v týdnu a zjistila, co který den dělá Chytroočko. Do políčka, co dělala o víkendu, zakreslila jízdu na ledních bruslích. U sportu zůstala i při dalším úkolu, kdy poznávala již známé sporty, například fotbal, ale i nové sporty, jako karate nebo šachy. Na závěr se rozhodovala, ve kterých situacích se děti zachovaly správně a povídaly jsme si o tom, jak můžeme pomoct člověku na vozíčku.

První letošní měsíc utekl jako voda a Leuška má za sebou již polovinu všech úkolů. Cvičení ji zatím stále baví a má radost z toho, jak se jí zaplňuje plakát s nálepkami, které za každý úkol dostává. Tak už se zase těšíme, co na nás čeká příště. :-)

Zkuste i vy 5 minut 4x týdně předškolní zábavy!

Zapojte se do skupiny Předškolní příprava - rady a zkušenosti na Facebooku a sdílejte nápady a postřehy s dalšími rodiči.

 

Sdílejte stránku

Poradna

Období vzdoru?
avatar Siry 16. 07. 2025

Dobrý den, nevím zda se to řadí mezi období vzdoru, protože Peťa (v srpnu 3 roky) byl vždycky svéhlavý a vše dělal po svém. Jinak, než by udělal kdokoliv z nás, nebo kterékoliv jiné dítě. Je hodně akční, neposedí ani u jídla a když už ho tedy přemluvím, tak alespoň houpe nohama, nebo listuje knížkou. Rád hází věcmi, od malička vším a je těžké ho to odnaučit, ale je fakt, že hází velice dobře. A i když to zní jako ADHD, nemyslím si, že je to náš případ, protože když se s ním učím logopedii nebo čtu knížku, nebo dělám jakékoliv jiné aktivity tak u toho vydrží i hodinu v kuse. Nevím, možná se mílím, spíš to tak cítím. Učíme se logopedii už od 1 roku, protože má oboustranný rozštěp rtu i měkkého a tvrdého patra. S tím by to taky nemělo souviset je to jen kosmetická vada. Vše zvládá s přehledem. Spíš mě teď trápí to, že minulý týden začal hodně zlobit ve školce (v malé skupince dětí). Chodí tam už 3 měsíce a teď znovu hází věcmi (to už přestal dělat) i po dětech, plácá děti, dělá naschvály, nechce chodit spávat s ostatními dětmi a neposlouchá, paní učitelky jsou mu pro smích i když se zlobí. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Někdy chytne amok, že brečí když není po jeho a kdybych neodvedla pozornost někam jinam tak brečí třeba celé hodiny. Někdy ani odvést pozornost nestačí. Když se uklidní, tak mu to vysvětluji a on poslouchá a sám řekne ,,ne, nedělá se to, nejde to. Ovšem neuběhne ani 5 minut a jsme tam kde jsme byli. Pokud je to tedy období vzdoru tak prosím alespoň o potvrzení. Nechci to podcenit, pokud by to bylo vážnější, chci to řešit za včas tak jako když jsem řešila vše kolem rozštěpu. Předem moc děkuji za zpětnou vazbu. S pozdravem Sarah Člupná.

Dobrý den, podle popisovaného chování vašeho syna se s největší pravděpodobností jedná o projevy období vzdoru. V této době se dítě teprve učí pracovat se svými emocemi a zvládat je, jeho psychika není ještě dostatečně rozvinutá,  aby je mohlo zvládnout rozumově. K dítěti je potřeba přistupovat laskavě a trpělivě se současným nastavováním hranic a pravidel,  vytvořit mu bezpečné a přijímající prostředí. Projevy chování mohou zhoršit či posílit prožívané zátěžové situace jakou je například nástup do školky.  Adaptační reakce může být i odložená a v plné míře se projeví teprve potom co si dítě uvědomí,  že školka není pouze hraní si v dětské herně,  ale že se jedná o jakousi dětskou povinnost ( obdobu zaměstnání). Zároveň pobyt ve školce klade na dítě také nároky sociální ve formě rozvoje vztahů s cizími dospělými a vrstevníky a rozvoj kooperace s nimi. Dobré je předávat si vzájemně se školkou zkušenosti, které postupy a metody se vám u syna osvědčily a co u něj zabírá,  například zmiňované odvedeni pozornosti.  Velmi pěkně postupujete,  když se synem po jeho uklidnění situaci probíráte.  Doporučila bych vám se hodně konkrétně zaměřit na chování,  které by syn dělat měl,  které je požadované a pouhou snahu o něj velmi ocenit. Neříkat si tedy pouze to, co by dělat neměl, co je špatně. Dítě totiž často neví,  jakým jiným chováním by to nežádoucí mělo nahradit. Můžete využít přehrávání různých situací s pomocí hraček, na trhu jsou i různé dětské knížky určené k rozvoji rozpoznání a porozumění emocím a k práci s nimi a jsou i pro takto malé děti s hodně obrázky a názornosti.  
 

Ohledně rozštěpu rtu a patra se do budoucna bude jednat o spíše kosmetický problém ( i když se již dá velmi dobře řešit a nebude na synovi jistě nic poznat), avšak předpokládám,  že syn v raném dětství zřejmě podstoupil a ještě bude postupovat určité lékařské zákroky možná spojené s operací v anestezii. Tyto rané zážitky, i když jsou nevědomé, se mohou promítnout do vývoje křehké dětské psychiky a projevit se například vyšší dráždivostí dítěte či specifiky v chování při zátěži, které by však postupně měly odeznít. 
 

Ohledně podezření na ADHD se jedná o diagnózu psychiatrickou, kterou by měl rozhodnout dětský psychiatr,  v naší terminologii se používá pojem porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo hyperkinetická porucha chování (ADHD je pojem užívaný v americké klasifikaci nemocí). Tuto diagnózu psychiatr obvykle neuzavírá před šestým rokem věku dítěte,  pokud tedy projevy nejsou extrémně silné.  Jinak se totiž může jednat jen o přirozený vývoj a zrání nervového systému,  kdy se dítě jako hyperaktivní může jevit, ale " vyroste z toho", jak se říká, právě přibližně do věku šesti let. Postupně se můžete snažit prodlužovat dobu zaměřené pozornosti i u aktivit, které syna tolik nezajímají,  strukturovat čas na dobu volné hry a nějaké povinnosti. Přirozeně tuto schopnost trénujete také procvičováním logopedie. 
 

V případě prohlubování výchovných obtíží ve školce bych doporučila zkusit se obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu k posouzení možnosti nějaké podpory ve školce,  případně k doporučení kontaktovat další odborníky či výchovná doporučení. 
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

 

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Set 5 dětských knížek 0–8 let

Předškolní vzdělávání
Včetně jediné komplexní předškolní přípravy s mnoha praktickými aspekty pro život. Předejte svému dítěti jedinečné kvalitní know-how lékařky-vzdělavatelky s vysokými nároky na všeobecné vzdělání. „Na prvních 6 letech extrémně záleží,“ říká Jana Martincová, matka ADHD dítěte, díky kterému se stala autorkou a vydavatelkou, a své dítě tak posunula ve vývoji.
cena pouze u nás: 1 425 Kč
Set 5 dětských knížek pro chytré hlavičky