Inzerce
Inzerce
Inzerce

Časopis z pravé domácí kanceláře

Podnikavá maminka Petra

Ahoj holky – tedy vy všechny, které bych mohla stejně tak oslovit - ženy, maminky, mladé paní, dámy - ale já vím, že vy jste ve svém nitru pořád holky, a proto mi tohle oslovení přijde lepší. Jsem jedna z vás. Jedna z nás. Takže to cítím stejně. Táhne mi na čtyřicet (už opravdu kvapem) a když jsem o dvacet let mladšímu kolegovi nabídla tykání, byl zpočátku trochu zaražen. Nechápu, kluk jako já :).

Pohled zpátky

Nikdy jsem nebyla pořádně zaměstnaná a nikdy jsem pořádně nebyla na mateřské. Žiju si svým vlastním, někdy až podivuhodně pestrým, životem. Od osmnácti let se toulám po různých redakcích a sbírám zkušenosti. Pracovala jsem v architektonickém časopise i v klasickém týdeníku pro ženy. Nadšeně jsem vysílala na Radiu Svobodná Evropa a o pár let později jsem se stejným odhodláním moderovala Snídani s Novou. A mezi tím Evropa 2, Radio Impuls, Studio 6 a dětský pořad ŽI-ra-fa na České televizi… Někdy bylo práce až moc, jindy jsem ji musela shánět. A do toho se mi jedno po druhém rodily děti. Honza, Vašek a Barunka. A do toho se mi jeden po druhém měnili manželé – těch mám na kontě o jednoho méně než dětí a přiznávám, že bych uvítala, kdyby toto číslo bylo konečné.

Podnikavá maminka Petra

Inzerce

Na vlastním písečku

Posledních dvanáct let se mou prací v médiích prolíná i vlastní firma – rodinné Vydavatelství Propolis. Už jsme toho stihli spoustu, kdyby vás to zajímalo, koukněte na naše stránky www.vypro.cz. A jako všude jinde, i nás potkaly úspěchy stejně jako pády rovnou na ústa. Spolu s Hankou Kynychovou jsme dali dohromady tři knížky, kterých se prodalo dohromady více než 20.000. Taky jsme ale vydali knížku o jedné soutěžící ze SuperStar, kterou nám ani nevzali do distribuce. Takže obchodní propadák. Připravovali jsme oficiální deník MS v lyžování v Liberci a dodnes nemáme za tuhle práci z velké části zaplaceno. Ale byla to pěkná zkušenost. Už šestým rokem spolupracujeme s Českými drahami a jejich Junior programem. Připravujeme dětský časopis Můj vláček, který byl několikrát oceněn v soutěži Zlatý středník. Udělali jsme, myslím, docela pěkné webové stránky www.elfikuvweb.cz a k tomu spoustu další přidružené výroby pro děti. U ČD máme štěstí na spolupracovníky a všechno, co pro ně děláme, nás fakt baví.

Podnikavá maminka Petra

Osudné biosetkání

V době, kdy jsem moderovala Snídani s Novou, k nám do vysílání přišel jako host prof. Josef Dlouhý – uznávaná ikona českého i světového ekologického zemědělství a biopotravin. Tohle setkání mě i mého tehdejšího kolegu Tomáše Krejčíře zasáhlo přímo do srdce. Začali jsme připravovat vlastní televizní pořad s danou tematikou, natočili pilotní díl, připravili scénáře… Ale asi to nebyl ten správný čas, protože pořad se nakonec nevysílal. Zkušenosti a kontakty ale zůstaly a na jejich základě jsme v letech 2011 a 2012 pořádali soutěž názvem Eko Bio Rodina. Byla to spíš zábava než práce či výdělek, ale přinesla další řádku kontaktů a nových pohledů na svět, lidský život a přežití druhu homo sapiens na planetě Země.

Pravý domácí časopis

Nápad na vytvoření vlastního časopisu v nás zrál dlouho. Až uzrál. Za poslední dobu jsme se dozvěděli tolik nových pohledů na život, tolik skrývaných skutečností, poznali jsme tolik zajímavých lidí, o kterých se neví, že už jsme nechtěli déle čekat. Rozhodli jsme se založit časopis, který bude o opomíjených tématech informovat milou a nenásilnou formou, bude nabízet alternativy, ale nikoho do nich nutit, nebude zahlcovat velkým množstvím textů, spíš nabídne hezké fotky, obrázky a neotřelou grafiku. Tak vznikl zárodek Pravého domácího časopisu. Během čtyř měsíců se nám podařilo nabalit na sebe neuvěřitelnou spoustu kreativních autorů a spolupracovníků a neustále přibývají další a další inspirativní osobnosti, které posunují celé naše pravé domácí dílo zas o kousek dál. Jsme moc rádi, že od samého začátku je v našem týmu i spisovatelka Beáta Matyášová, kterou na „bolu“ dobře znáte.

Podnikavá maminka Petra

Inzerce

15. května jsme časopis pokřtili v divadle Kampa a vyslali do světa, aby se ukázal, jak je životaschopný. Bude to měsíčník, ale na to musí ještě trochu vyrůst. Po prvotním vyčerpání vydavatelských sil potřebujeme nabrat nové, ale hlavně si zajistit předplatitelskou platformu, oběhnout další kolečko po inzerentech, vybudovat distribuční síť, objet v létě všechny významné české bio a eko akce… A až budeme mít pevnou půdu pod nohama, rozjedeme to v plné parádě. Moc se na to těšíme a máme neochvějnou víru, že se náš časopis bude líbit a bude dělat radost. Schválně, co myslíte vy? Koukněte na naše vznikající stránky www.pravydomaci.cz nebo na www.facebook.com/pravydomaci a napište nám váš názor. Třeba i vy rozšíříte tu - dnes už docela velkou - komunitu nadšenců, kteří pro vás Pravý domácí časopis připravují.

Vaše Petra Kruntorádová

Inzerce
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Časopis z pravé domácí kanceláře - diskuze

  • Doma se pracuje lépe
    S manželem jsme se bavili o tom, jak si mám zase vybavit pracovnu na zimu. Bude se totiž určitě přecházet do online módu v hodně odvětvích a já bych byla rád připraveny dříve, než se zase všichni nahrnou do obchodů a vykoupí všechno zboží. Manžílek mi doporučil si koupit kancelářský stůl a židli a z https://www.tera.cz/repasovane-notebooky_c1357566.html objednat repasovaný notebook.
    ludmila1985   | 28.11.2021 20:00:13
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den, potřebovala bych radu ohledně syna. Jsou mu 2 roky a 8 měsíců. Byl kojen 7 měsíců. Už od malinka je na mě závislý. U babiček byl dohromady čtyřikrát přes noc, nejdříve plakal, pak už to zvládl bez breku, ale nešťastný. S jídlem se trápime cca od roka. Nechce jíst s nikým jiným než se mnou. Do teď mi odmítá jíst kousky. Takže doteď mu jídlo mačkám vidličkou, když cítí maso, hned ho vyplivuje. Myslela jsem, že to bude problém s kousky jako takovými, ale sušenky a to co mu chutná normálně sní, rozkouse. Celkově ho do jídla musíme nutit. Ovoce nechce vůbec, jí pouze kapsičky. Jogurty má rad, kakao a k večeři pouze chleba se žervé. Šunku, sýr taky odmítá. Jídlo se snažíme řešit různými doplňky stravy k navození chuti k jídlu. Věřím, že z toho vyroste. Teď v září nastupuje do školky a já doufám, že až uvidí ostatní děti, tak začne papat normálně. Více mě ale trápí ta závislost na mě. Je nešťastný i s manželem. Potřebovala bych poradit, jak ho to odnaučit. Před 8 měsíci jsem začala chodit na poloviční úvazek do práce, mysleli jsme, že se to zlepsi, když nebude furt se mnou. Ale je to stále stejně. Vždycky tu dobu přetrpi, pláče když odcházím. Neustále ho ubezpečuji, že se vrátím, že jdu jen do práce. Je vidět, že tomu rozumí, ale přesto se to nelepší, spíše naopak. Moc děkuji za jakoukoliv radu. Šafránková

Dobrý den, ohledně synovy stravy se poraďte s ošetřujícím lékařem. Pokud dítě prospívá, i když konzumuje jen určitá jídla, pak není důvod k obavám. S lékařem byste ale také měli konzultovat případné doplňky stravy, které dítěti dáváte. Ne všechny musí být pro takto malé dítě vhodné. Také by možná bylo dobré, aby lékař chlapci udělal krevní obraz, jestli mu opravdu nějaké živiny chybí, abyste mu nepodávali nadbytečné množství některých živin či vitamínů. Některé děti vykazují při jídle zvláštnosti, jedí jen určitá jídla a vybírají si. Není dobré dítě do jídla nutit a nutit jej k experimentování. Nová jídla však je dobré nabízet, v případě zájmu nechat ochutnat. Chutě dětí se mění a časem třeba syn může být ke zkoušení jiných jídel přístupnější. Zvláštnosti v jídle však ale také mohou vykazovat děti např. s poruchami autistického spektra, či děti hodně v jídle konzervativní. Mám příliš málo informací a váš syn je příliš malý. Ohledně pobytu bez vás nepíšete, kdo syna hlídá, když jste v práci. To že pláče, když odcházíte bývá u dětí normální. Je potřeba mu to citlivě vysvětlit na úrovni jeho chápání a vývoje. Dobu odchodu však neprodlužovat, dítě ani nadměrně nelitovat, nemazlit apod. Potom by si myslelo, že váš odchod je něco mimořádného a je důvod se bát. Takto malé dítě také nemá ještě vyvinutý pojem času, žije přítomností a myslí si proto, že odcházíte navždycky. Trošku mi z vašeho popisu připadá, že maličko chcete, aby na váš syn byl závislý, že vám to dává dojem výlučnosti a důležitosti. To vše dítě vycítí. Proč myslíte, že dobu bez vás protrpí. Žádné malé dítě se pokud je o něj dobře postaráno, má dobře rozvinuté citové vazby a navíc třeba už zná osobu, která jej hlídá, se celé čtyři hodiny určitě netrápí a také není důvod , aby bylo nešťastné. Nemohou to být spíše vaše domněnky? Zkuste chování a vývoj syna zkonzultovat s dětským klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 24.05.2022, 06:20
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×