Rozhovor s Pavlou Köpplovou, vydavatelkou Domácího rodinného kalendáře

Maličkosti mi dávají smysl

Proč ses rozhodla založit nakladatelství?

Byl tu prostor. Kvalitní věci, které děti obklopují každý den jejich dětství, u nás stále chybějí, pořád máme co dohánět. Trh je přesycený, ale paradoxně chytrých, vkusných a autorských věcí je stále málo. Přitom u nás máme spoustu skvělých, nápaditých a vzdělaných ilustrátorů, kteří mohou formovat vnímání dětí od nejmenšího věku – jen je třeba dát jim šanci. Oběma. Jak ilustrátorům, tak hlavně  dětem.

Co pro to můžeme udělat?

Záleží hlavně na nás, rodičích, jestli děti necháme vymalovávat nevkusné omalovánky z filmu, nebo jestli jim dáme inspiraci, papír a volnost tvořit podle svého. Běhá mi mráz po zádech, když vidím, jak paní učitelka ve školce dětem na kopírce namnoží z internetu papíry a dětem řekne: malujte a hlavně nepřetahujte! Nebo těm prckům chytí ruku s pastelkou, kreslí za ně a přikazuje: domeček se kreslí takhle, nemůže být kulatý! A proč by nemohl? Snažím se pořád dokola vysvětlovat, že tohle není cesta, jen udupávání té nádherné tvůrčí fantazie, kterou děti mají. Jen my si jí často nevšímáme.
 
Jak ji tedy odhalit?

Stačí tak málo. Stačí na chvíli se zastavit, odklidit z dosahu všechny elektronické zabavovače, které všude cinkají, a dát na stůl papír, tempery, štětec, tuš nebo pastelky. A začít malovat. Na svůj papír, vedle nich. Neznám dítě, které by v takových kulisách nezačalo malovat…. Netřeba se ho pak ptát, co nakreslilo. Jestli chce, poví to samo. Stačí, když ho pochválíme. Na knižních veletrzích obdivuju kreativní dílny, ve kterých dětem umožní, aby vydaly svou vlastní knihu – ať už s příběhem, s ilustracemi nebo obojím. Je to můj sen něco takového uvést v život i u nás. Nebo to určitě podpořit!

Co považuješ za svůj úspěch?

Úspěch? To se těžko definuje. Jsem hrdá na své dva syny. A profesně? To budou spíš ty všední maličkosti, které dávají smysl práci, kterou jsme si vybrala. Třeba když v půli ledna zavolá pán, že si zajede kamkoliv v Praze, protože jeho žena má narozeniny, a on jí chce koupit Domácí rodinný kalendář. Ničím jiným jí prý neudělá radost. Také doslova plesám, když vidím první návrhy našich nových kalendářů.

Když se dnes ohlédnete, udělala bys něco jinak?

Asi ne, dělala jsem to nejlepší, co jsem v tu chvíli mohla. Hledala jsem harmonii mezi dětmi a prací – i když to znamenalo překonat hodně strachu, pohodlí, noční směny u počítače a spoustu kompromisů. Ale rozhodně toho nelituju! Víte, jak se říká, že vždycky, když váháte, tak potkáte někoho, kdo vás svým příběhem nasměruje, kam dál? No a já jsem tenkrát nechtěla skončit jako žena, která vystudovala vysokou školu a zůstala s dětmi dvacet let v domácnosti. Bylo jí čtyřicet, žila si pohodlně a bez stresu, ale pak v jednu chvíli byla zaskočena svým nulovým sebevědomím a chronickou závislostí na manželovi. To mě upřímně vyděsilo.

Krásný kalendář, který s Andreou Tachezy vydáváte letos podruhé, obsahuje nejen skvělé ilustrace, ale i neotřelé citáty… Odkud je čerpáš a který je tvůj nejoblíbenější?

Nejčastěji z knih, které stačím ten rok přečíst, ale i z rozhovorů, které mě zaujmou. Je to jakýsi grif už z doby, kdy jsem připravovala Mamadiář. Mám ráda například citát Muriel Barberyové z knihy S elegancí ježka (mimochodem, skvělé čtení): „Japonci možná vědí, že si rozkoš můžeme vychutnat pouze při vědomí její pomíjivosti a neopakovatelnosti. Možná jsou schopni spřádat své životy z toho, co je skryto za tímto věděním.“

Nakladatelství jsi předala kolegům, jaké máš dál plány?

Mým šikovným kolegyní dorůstají děti do věku, kdy už se dá přeci jen pracovat víc, než když se jim batolily pod nohama. Tak jsem jim s klidným svědomím svěřila produkci nakladatelství i časopis S dětmi v Praze. Přistoupily na to s jedinou podmínkou – že nebudou muset psát editorialy. Tak to asi zůstane na mně… A kam dál? Nastoupila jsem jako šéfredaktorka časopisu Mateřídouška a dělám vše proto, aby se dětem líbila a aby se jí vrátil punc kvality, který měla v dobách, kdy jsme my byly dětmi. Tak nám držte palce.

-kah-

 

Pavla Köpplová, 1976
publicistka a vydavatelka

Studovala žurnalistiku a bohemistiku, pracovala jako redaktorka časopisu Instinkt. Na mateřské dovolené s mladším synem začala vydávat Domácí rodinný kalendář. Za sedm let její vydavatelské činnosti přibylo v jejím nakladatelství Scrumage s. r. o. několik dalších plánovačů (Rodinný plánovač, Krásný kalendář, narozeninové knížky…).

www.autorskekalendare.cz, www.sdetmivpraze.cz