Inzerce
Inzerce
Inzerce

Mincovna a mučírna ve Vlašském dvoře

Odpoledne se vydáváme od hotelu U Kata do Vlašského dvora, který sloužil jako královská mincovna z přelomu 13. a 14. století. Král Václav IV. si zde roku 1400 nechal zřídit královský palác.



Nádvoří Vlašského dvora, vlevo jsou obrysy původních mincovních dílen – šmiten.

Pohled na kapli svatého Václava a Ladislava zvenku. Jednalo se o soukromou kapli králů Václava IV. A Vladislava Jagellonského. Ostatní panovníci v Kutné Hoře moc nepobývali.

Opět pohled na kapli a část královského paláce.

Inzerce

V mincovně jsme svědky ukázky středověké ražby mincí, v Kutné Hoře do stříbra. Náš pan pregéř pan Bezvoda.

Inzerce

Příprava na ražbu.

Ražba grošů. Kladivo vážilo kolem 3 kg. Každý pregéř musel vyrazit 2 000 mincí za den. Pracovali 12 hodin denně.

Nechybí ani znaky měst, kde se mince razily před sloučením mincoven do Vlašského dvora. Tj. před rokem 1 300. Groše se až na krátké výjimky razily jen v Kutné Hoře. Zlaté mince zvané florény, později dukáty se razily v Praze.

Barokní socha havíře. Neplést si havíře a horníka. Horníci byli měšťané kutnohorští, obvykle nákladníci hor dnešními slovy důlní investoři. Havíři byli ti, co v dolech pracovali.

Již od nepaměti se zdražovalo, zatímco za Jana Lucemburského stál kůň 120 až 450 grošů, tak za Rudolfa II. to již bylo 1030 grošů. Nebo že by taková inflace?

Důvodem je údajně inflace, ale také od Ferdinanda I. se razily tolary, a zde jsou ceny přepočtené na groše, takže nová měna měla jinou hodnotu.

Takto vypadalo pracoviště mincířů, což byli dělníci připravující stříbrná kolečka (farfule) pro pregéře, tito lidé dostali do rukou stříbné pruty, tzv cány, které rozklepávali do plátů a vystříhávali z nich kolečka, která se vyrovnala, vybělila a odmastila, takto připravená šla k pregéřům, kteří pracovali v přízemí královského paláce v tak zvaném preghausu.

Ukázka platidel za jednotlivých panovníků. Americký dolar pochází od českého tolaru. Do Ameriky se dostal díky rozpínavosti Habsburků, kteří ovládali Španělsko a jeho kolonie včetně Mexika, kde byla otevřena mincovna razící mince kvality tolarů, hovorově zvané pillary, podle dvou sloupů obtočených stuhou ve tvaru S. Tak vznikl znak dolaru a jméno se vyvinulo z českého tolaru.

Zde jsou pražské groše.
 

Opět tolary.

V této místnosti se dříve scházeli konšelé a dnes jsou zde slavnostní schůze zastupitelstva. Také se v ní koná vítání občánků a svatby. Úplně původně se jednalo o královskou audienční síň.

Kdo se dotkne tohoto trámu, zbohatne. Jen se nesmíte štítit, neboť je natřený směsí volské krve a sazí:-)

Přecházíme do muzea mučení. Čarodějnice na hranici.

Židle s hřeby byla oblíbeným způsobem vyslýchání čarodějnic. Také byly posazovány na dřevěnou kozu, která měla ostrý hřbet. Seděli na ní rozkročmo a pro zvýšení účinku jim byly přivázány kameny na obě nohy.

Žebřík na natahování i s návodem k použití. :-) Oblíbený způsob vyslýchání zločinců. Přiznali se ke všemu. Občas to kat přehnal a vyslýchaný se přetrhl.

Skřipec, další nástroj pro natahování.

Na toto kolo v rámci nejtvrdšího mučení navlékali člověka. Také se tímto kolem lámalo a to tak že se na ležícího člověka házelo toto kolo svou hranou. Lámání se dělalo za živa i po smrti. Byla to velice potupná záležitost za nejhorší prohřešky.

Další křeslo s hřeby.
 

Železná panna, tento exemplář bývá využíván i při natáčení filmů.

A ještě jedna krutá pověst z historie města:
Je o Rozině Ruthardové, dcery správce Oselských dolů z doby krále Václava. Prý byl bohatší než sám král a ještě více lakotný. Jeho dcera byla krásná a měla mnoho nápadníků. Ale otec nechtěl dceři dáti věno, které by odnesla cizímu. A tak ji jednoho večera otec odvedl do sklepení svého domu, který stál nedaleko kostela svatého Jakuba. Přizval také místního zedníka Tobiáše. Dceru zamkl v jedné sklepní místnosti a Tobiáš jí musel zazdít. Potom po mnoho dní její nářek se rozléhal po okolí. Rozina dům proklela. Po několika desetiletích dům skutečně spadl a pohřbil v sobě asi 15 lidí. Není tomu tak dávno, co v restauraci, která je dnes na místě zmíněného domu vypukl požár a dům poškodil, tentokrát nikdo o život nepřišel, ale kdo ví, možná se opět projevilo prokletí Rozinino…

Za komentář děkuji naší paní průvodkyni Kutnou Horou Janě Malénkové.

Další strany o srazu:

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Mincovna a mučírna ve Vlašském dvoře - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.10.2020, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce