Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře

Cesta k chrámu svaté Barbory nabízí krásné výhledy a malebná zákoutí.

Pohled do Rudhardské ulice. Pojmenovaná po rodině Rudhardově, viz legenda o Rozině. Tudy kdysi vedly hradby.

Chrám svaté Barbory a Jezuitská kolej.

Příkrov před chrámovým komplexem je dílem druhohorního ledovce. Dnes jsou zde vinice, které vlastní místní vinařská firma a vyrábí kutnohorské víno.

Zkameněliny.

Pohled z vrcholu příkrovu, na kterém chrámový komplex stojí, v pozadí Vlašský dvůr s královskou mincovnou. Dominantou tohoto pohledu a celého města je chrám svatého Jakuba, dříve známý jako Vysoký kostel.

„Most“ vedoucí k chrámu svaté Barbory podél Jezuitské koleje. Ne náhodou připomíná Karlův most v Praze, především díky svým barokním sochám.

Nájezd asijských turistů u Markétky.

Jezuité vystavěli tuto cestu po vzoru královské cesty v Praze, která vede od Prašné brány přes most k Hradu a katedrále. Zde také vede most ke katedrále.

Chrám svaté Barbory má velmi typické stanové střechy podle návrhu Benedikta Rieda. Za jezuitů zrušené, obnovené za rekonstrukce koncem 19. století.

Krásný příklad gotické architektury.

Socha svaté Ludmily, v podstavci výjev vraždy jejího vnuka Václava bratrem Boleslavem.

Zdobení kutnohorské katedrály je skutečně mistrovskou prací.

Kromě chrámu sv. Barbory je zde vidět kaple Božího Těla, která nebyla nikdy dokončena (je hotové jen podzemní patro). Tato kaple je starší než chrám.

Ochozové kaple z venku, nejstarší část chrámu.

Západní stěna je novogotická z přelomu 19 a 20 století.

Pohled na jezuitskou kolej z terasy na kapli Božího Těla.

Všimněte si chybějící střední věže na koleji. Musela být v 19. století sesazena díky své váze, která celou stavbu ohrožovala. Celá tato oblast je poddolována.

Hlavní oltář, novogotická kopie původního oltáře. Vyobrazení poslední večeře.

Barokní oltáře jsou dílem jezuitských umělců. Většina oltářů je dílem Jiřího Riedla a oltářní obrazy Ignáce Raaba.

Kaple svaté Kateřiny se sochou madony s dítětem, která je z roku 1380, dřevěná. Polychromie je barokní.

Strop s kůrem a varhany, které mají 4000 píšťal.

Chórové lavice pro nejbohatší občany. Vyřezávané mezi lety 1480 – 1490 Jakubem Nymburským.

Pohled na síťovou klenbu kněžiště, která je dílem Matyáše Rejska, stavitele Prašné brány v Praze.

Rozdíl Rejskovy a Riedovy klenby. Benedikt Ried užívá klenbu krouženou. Znaky, které se v klenbě nacházejí, jsou znaky měšťanů a cechů, které se podílely na stavbě.

Opět Riedova klenba.

Vlevo původně renesanční, barokně obložená kazatelna.

Pohled na závěr chrámu s varhany.

Socha havíře s lucernou v jedné a pracovním nástrojem v druhé ruce. V typickém oblečení. Bílá barva dobře odráží světlo, takže postava je ve tmě dolu dobře viditelná. Lucerna byla na lojové svíčky.

Kaple Ignáce z Loyoly, zakladatele jezuitského řádu.

Malba z roku 1463, kromě andělů ukazuje práci mincířů a pregéřů ve Vlašském dvoře.

Malba světadílů, Evropa dole, vedle černoušci symbolizují Afriku. Malí chlapci symbolizují severní a jižní Ameriku. Hlavní motiv je prozření Ignáce z Loyoly po bitvě u Pampaluny.

Ručně malovaná okna z období secese. Autorem návrhů je František Urban. Zobrazují mytologická a náboženská témata. Obvykle je zde i logo sponzorské firmy.

Zde se uchovávaly chrámové cennosti.

Za komentář děkuji naší paní průvodkyni Kutnou Horou Janě Malénkové a za poskytnuté fotografie Soni.

Další strany o srazu:

• Úvodní shrnutí
• Lidé na srazu
• Kostnice a katedrála v Sedlci
• MIncovna a mučírna ve Vlašském dvoře
• Bobová dráha