Kostnice a katedrála v Sedlci

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie

Celý sraz začíná parta nadšenců prohlídkou katedrály Nanebevzetí Panny Marie. Jedná se o první klášter řádu cisterciáků v Čechách. Stavba patří k vývojově nejvýznamnějším dílům české gotické architektury 13. století.

Je u nás první stavbou katedrálního typu. Dalšími jsou chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, chrám svatého Mikuláše v Kolíně a chrám svatého Víta v Praze. V duchu barokní gotiky byla přestavěna až na přelomu 17. a 18. století Santinim.

A jak poznáte katedrálu? Je to stavba ve tvaru kříže a má za hlavním oltářem ochozové kaple, také se zde nachází triforium, což je arkádový ochoz pod okny v síle zdi.

Katedrála má pohnutou minulost. Po založení zpočátku klášter příliš neprosperoval až do objevu stříbra, kdy se stal velmi bohatým díky pronájmu pozemků se stříbrnými ložisky. Prosperita byla náhle ukončena během husitských válek, kdy byl klášter včetně katedrály vypálen a mniši pobiti, to bylo roku 1421. Do poloviny 15. století byl klášter opuštěn. Mniši se vrátili ve druhé polovině 15. století a nastala doba postupného vzmáhání se, ale nebylo dost peněz na opravu katedrály, takže zůstala beze střechy a kleneb.

Nové zlaté časy přišly až na přelomu 17. A 18. století, kdy opat Snopek nechává celý komplex budov přestavět Janem Santinim. Ovšem luxusu barokních úprav si mniši mnoho neužili, protože roku 1784 Josef II. ruší kláštery a cisterciácký klášter má stejný osud. Poté je katedrála uzavřena, slouží i jako skladiště pro tabákovou firmu, která se v klášteře nachází od roku 1812 dodnes. Od roku 2000 do roku 2009 proběhla rekonstrukce a dnes je opět otevřena veřejnosti.

Tato katedrála je nejprostší svým vzhledem, protože řád cisterciáků byl řádem skromným a nepotrpěl si na velkou zdobnost.

Také počet oken je fascinující, je jich 106.

Původní klášter byl Josefem II. zrušen a místo něj byla zřízena balírna tabáku, která je dnes vlastněna tabákovým koncernem Philip Morris. Dnes slouží jako muzeum a kanceláře firmy.

Pohled na vstup do muzea tabáku.

Vchod do katedrály je inspirován sedleckou monstrancí, která byla ukryta před Husity ve zdi kostela a podle legendy byla opět náhodou nalezena jedním mužem, který lovil ptáky a při jednom výstřelu zasáhl zeď katedrály, kde se objevilo cosi lesklého…

Před katedrálou se k nám přidává místní průvodce v mnišském rouše.

Pohled do hlavní lodi o délce přes 90 m.

Kaple 14ti svatých pomocníků v nouzi od cisterciáckého umělce Judy Tadeáše Suppera.

Relikviář s ostatky svatého Felixe.

Hlavní, velmi skromný oltář.

V této zdi je 15 hrobů pozůstatků mnichů, kteří byli pobiti husity, jeden z nich zůstává pro turisty takto otevřený.

Vypravujeme se rovněž na chór katedrály.

V pozadí kopie obrazu Nanebevzetí panny Marie, který byl na původním oltáři.

Z něj jsou vidět varhany, novogotické obnovené roku 2009 jedním z místních varhanářů.

Na stropě vidíte malbu na klenbě zvané česká placka.  Placky byly stavěny tak, že každá cihla se musela u malty držet plných 5 minut.

Tyto placky - pohled na ně z druhé strany, na půdě - byly velmi poškozené. Bohužel se nepodařilo najít stavební firmu, která by je byla schopna opravit. Až jeden moravský pracovník si uvědomil, že obdobné stropy viděl v jihomoravských sklípcích. Spojil se s jejich staviteli a Ti ochotně přispěchali kutnohorské katedrále na pomoc a všech, tuším 12 placek, opravili.

Pohled z chóru.

Kostnice

Od katedrály je to pouze kousek cesty ke Kostnici. Jedná se o hřbitovní kapli z konce 14. století, opět barokně přestavěnou Santinim. Zajímavá je ovšem vnitřní výzdobou. Ta je tvořena pouze kosterními pozůstatky lidí, a to dle odhadu 40.000.

Byla to dech beroucí prohlídka. V každém rohu kaple jsou z lebek a dlouhých kostí vyskládány 4 pyramidy.

Nad pyramidami byla koruna symbolizující Boha v nebeském království, který bude všechny soudit. Kosti symbolizují zástupy lidí stojící před Bohem. Motto celého objektu je Memento Mori = Pamatuj na smrt. Má nás upozornit na naši smrtelnost a také na skutečnost, že si do hrobu nic nevezmeme a zbudou z nás jen kosti, tak jako z lidí, které zde vidíme. Je třeba si uvědomit dobu, kdy většina výzdoby vznikla, tj. baroko, návrat k Bohu a víře po uvolněné renesanci.
Kosti byly vydezinfikovány a vyčištěny v roce 1870 namáčením v nehašeném vápně a chlóru.

Detaily pyramid.

Z kostí vyskládaný kříž.

Tato tři písmena jste možná viděli i v jiných kostelích. Jsou to IHS (tady řecká verze písmen) Jesus Hominum Salvator = Ježíš spasitel lidstva.

Kalichy nad schodištěm.

Odshora: Kosti stehenní, pánev, kost křížová s kostrčí, pak to vypadá na pažní kosti, dole opět křížová a zakončení stehenních kostí v místě kolenního kloubu :-), omlouvám se za profesionální deformaci.

Největším skvostem Kostnice je tento lustr, který je tvořen jako jedinný všemi lidskými kostmi.

Vyskládání znaku Schwarzenbergů z kosterních pozůstatků.

Na lebkách byly vidět zranění z dob husitských válek, deformace na prostřední lebce je zhojení po zranění - tj. tento člověk zranění hlavy přežil.

Tyto svícny byly vytvořeny dle návrhu Jana Santiniho. Jsou dřevěné, malované, evokují mramor.

Nápis z kostí, je to podpis posledního autora výzdoby, řezbáře Františka Rinta z České Skalice.

Za komentář děkuji naší paní průvodkyni Kutnou Horou Janě Malénkové.

Další strany o srazu:

• Úvodní shrnutí
• Lidé na srazu
• Královská mincovna a mučírna ve Vlašském dvoře
• Chrám sv. Barbory
• Bobová dráha