Inzerce
Inzerce
Inzerce

Osudové E - rande (Liberte)

Kdysi, už nevím kdy, jsem se v práci nudila, a protože jsem měla vlastní kancelář, kde mě nikdo nemohl jen tak překvapit, začala jsem jednoho dne surfovat po internetu. Od běžných novinových stránek přes různé blogy jsem objevila chat. Prohlížela jsem si místnost po místnosti a nakonec zakotvila v místnosti pro starší třiceti let. Postupem času jsem se stala lehce závislou a každý den se těšila na novinky od imaginárních známých, nadbíhání imaginárních svalovců a prostě na různé drby:-D.

Všimla jsem si, že pár mužských přezdívek je mezi dívkami doslova na výsluní a většinu z nich jsem raději ignorovala, ať někomu nepřekážím nebo nechtěně nezaujmu apod. Bylo tam cítit hodně sexuálního napětí a z občasných srazů jsem pochopila, že to lidé brali mnohem vážněji, například si tam klidně našli milence. Po jednom nicku tam startovaly všechny ať vdané či svobodné a já se jen bavila tím, jak je krásně slušně a s úsměvem drží dost daleko od sebe. Viditelně se tam chodil jen pobavit jako já a nic od toho nečekal. Bavilo mě s ním občas chatovat a dělat si legraci.

Pak na obrazovce zablikala památná věta, odpověď jedné dravé paní na otázku, s kým by šel na rande. Neznámý napsal: „Šel bych na čaj se štíhlou, asi 175 cm vysokou dívkou s dlouhými hnědými vlasy a zelenýma očima“.

Nemělo to na mě bliknout zrovna v tu chvíli, kdy jsem se zaujetím rozjímala nad tím, že mě opravdu sežerou Němečtí ovčáci :-). Hned jsem napsala bez váhání: ,,Kdy a kde? Odpovídám popisu:-)."

Sešli jsme se. Na veřejném místě, odpoledne, prostě přesně podle všech bezpečnostních pravidel. Hned jsme si uvědomili, že se známe od vidění z různých recepcí a dalších tak nesmyslných akcí, ujistili se, že jsme vážně rozvedeni, přiznali se navzájem, že sice jsme se na sebe koukli, ale za a) jsme nebyli svobodní a za b) jsme většinou byli na konkurenčních stranách. Po urovnání všech těchto věcí na správnou míru jsme strávili krásný večer a úžasnou jen propovídanou noc u něj v bytě. Dost udiveně a zároveň spokojeně koukal, když jsem si ve 4 ráno objednala taxi a odjela domů bez jakéhokoliv náznaku touhy po dalším sekání, polibku, apod.

Druhý den jsem si říkala, že už ho asi nikdy neuvidím. Jenže zazvonil telefon a viděli jsme se čtrnáct dnů každé odpoledne. Pak jsem dostala před odchodem v autě pusu a den na to padl dotaz, jestli s ním nechci bydlet. Odpověděla jsem jen, ať se zeptá za měsíc. Po měsíci to byla zbytečná otázka, protože jsme spolu bydleli. Po třech měsících jsme se rozhodli pro svatbu a jen čekali, až po létě vyřídíme papíry a najdeme vhodný termín.
Věděli jsme oba, že rozvést se je jednoduché a tak nám nedělalo problém se bavit o svatbě po tak krátké době od seznámení, navíc jsme oba věděli, že vztah není jen o zamilovanosti, ale o spoustě dalších a ne vždy třeba milých věcech, o kompromisech atd..

Svatba proběhla podle nás, malinká, klidná, jen ani jeden nevíme v  jakém roce :-), ale to není podstatné. Pořád máme klid a pohodu a nějak nás nic nerozhazuje, kromě těch dvou dárečků, co jsme si spolu pořídili. On chtěl holku, já kluka a tak máme pro jistotu oba.

PS: v chatovací místnosti, když přišli na jednom srazu na to, že jsme spolu a budeme se brát, se s námi skoro všechny ženy a i dost mužů přestalo bavit:-), alespoň nás tím zbavili závislosti.

Inzerce

Uživatelce Liberte děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Osudové E - rande (Liberte) - diskuze

  • Jé, skoro jako Tom Hanks a Meg Ryan.    Super počteníčko.  Mám tolik známých, co se našli na netu, k dnešní době to zkrátka patří a je bezva, že ta možnost je. A fakt nevíte, v kterém roce jste se brali????? 
    Evulik25   | 14.09.2012 10:31:40 | Reakcí: 2, poslední: 14.09.2012 13:33:53
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.10.2020, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce