Inzerce
Inzerce
Inzerce

Jsem něčím posedlá? (Akucinka)

Zamýšlím se čím tak asi můžu být posedlá…

No dobře tak v první řadě se musím přiznat, že jsem asi tak trochu posedlá kafem. Je to posedlost, kterou lze odblokovat, aspoň v těhotenství jsem to dokázala, i když v závěru už byly chutě takové, že jsem si musela koupit náhražku. Nevím čím to je, ale jelikož to vypadá po uvaření stejně, tak to k ukojení mé posedlosti stačilo. Nyní jsem svou posedlost dotáhla k dokonalosti a zakoupila jsem si od jedné nejmenované firmy kávovar na více druhů kávy a jsem s ním spokojená. Závislost je pro mě tak min. 3 kafe denně - čím více tím lépe. Ovšem nejdůležitější je káva ranní, tou se probouzím, bez ní to tak brzy opravdu nejde.
V druhé řadě jsem posedlá sladkým. Což souvisí s tou kávou, mám potřebu aspoň jednou denně si k ní dát něco sladkého. Tuto závislost už ovládám natolik, že opravdu nejsem líná si ke kávě cokoliv upéct. Takže v první řadě oceňuji dnes již dosti rozvinuté internetové kuchařky. K mým oblíbeným neřestem patří například tiramisu, banánová bábovka, švestkový koláč, Míša řezy atd. No, a aby se to nepletlo, co mě v těhotenství nepotkalo, no samozřejmě těhu cukrovka.:-) A nezbylo mi nic jiného, než i tuto závislost překonat. Šlo to ale hůře než s tou první neřestí především díky tomu, že cukr je téměř ve všem. A tak nešlo jen o omezení moučníku či dezertů, ale co mi nejvíc vadilo - ovoce. Dle jídelníčku, který jsem měla, jsem mohla každý den jedno ovoce a dle druhu závisela gramáž. Obecně řečeno, čím sladší ovoce, tím méně jsem mohla. Jídelníček jsem poctivě dodržovalo, šlo přeci o zdraví malé.:-)
V třetí řadě jsem momentálně posedlá mateřstvím a svou dcerkou asi jako každá máma. :-) Není nic, co bych pro ni neudělala. Je nám spolu dobře a to je to nejdůležitější. Řeším přesně ty věci, co jsem jako ,,nemáma“ nemohla ani poslouchat.:-) Jak nám rostou zoubky, jak pěkně papáme, jestli nemáme problém s kakáním, jak jsme se dnes zase nevyspaly a pořád dokola.:-) Nejhůř samozřejmě snáším jakoukoliv nemoc, zatím nás naštěstí potkalo jen obyčejné nachlazení, a i to jsem trpěla. To mě vedlo k tomu, že jsem malou už v deseti měsících naučila smrkat, abychom ji nemuseli trápit věčným odsáváním (i když neznám lepší vynález než odsávačku na vysavač!). Až trošku povyrosteme, bude to frčák (školka, škola, puberta…….vnoučátka:-)).
No a jako poslední závislost, kterou teď trpím, musím jmenovat internet. Když malá spí tak se v podstatě neurvu od počítače. Dosledovávám přes internet pořady, které mi utekly během dne anebo na které má polovička jaksi nemá nervy.:-) Pak se vždy podívám, co by se dalo tak pořídit plínky, oblečení, jídlo, drogerie, elektronika atd. Neopomenu navštívit nejmenované sociální sítě, email a už je z toho hodina či dvě.:-)
Nic dalšího mne nenapadá no tak to se mnou snad není ještě tak špatný.:-)

Uživatelce Akucinka děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Jsem něčím posedlá? (Akucinka) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | dnes, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce