Inzerce
Inzerce
Inzerce

Vánoční snění (Lucie73) 

Tak a je to zase tady, Vánoce se přiblížily skoro na dosah a mě se zase víc a víc vybavuje moje krásné dětství o Vánocích.

Vzpomínám na Vánoce, které se sice odehrávaly v 70.- 80. letech, ale i přesto, že to byla doba těžká hlavně pro naše rodiče, byly opravdu krásné.

Už celý měsíc před nimi bylo ve vzduchu cítit to tajemno, maminka se zavírala do ložnice a něco tam dlouho štrachala a my děti tušily překvapení a hořely zvědavostí a hlavně nedočkavostí.

Tehdy v prosincových dnech už býval sníh, no možná nebýval, a já si to jen myslím, protože na dětství skoro každý vzpomíná jen v dobrém. Jsou zapomenuty všechny křivdy a smutky a s úsměvem si vybavujeme ty nejhezčí vzpomínky.

Jedna ze vzpomínek je určitě ta, že se celá škola i školka připravovala na dny předvánoční i vánoční a pořádala besídky, malovaly jsme rodičům přání, lepily do nich vánoční stromečky a nesmělým rukopisem přály šťastné a veselé Vánoce. Ve školách se na besídce ozdobil stromeček a dávaly jsme si dárky. Byly to hlouposti, ale tak milé, že je mi až někdy teskno, že se na tohle už docela zapomnělo.

svícen

Poslední den školy se na tabuli psala barevnou křídou památná věta:
Vánoce jsou svátky klidu, nezkoušejte naší třídu.
A učitelky většinou podlehly vánoční atmosféře a opravdu nás nezkoušely.

Celý prosincový měsíc jsme ale také usilovně sháněly dárky pro naše nejbližší. Pro maminku voňavku se živými květy nebo Fialky. Kdo pamatuje se určitě teď pousmál. Byla to vůně, na kterou se nezapomíná. Ale maminky každý rok tak nádherně jásaly po rozbalení „dalších“ voňavek, že se tomu prostě nedalo odolat.
Tatínkové dostávaly knihu detektivek, která se prodávala v každém tabáku, nebo taky sbírku známek a když bylo víc peněz, tak to byl barbus nebo štětka na holení.
Mladší generace asi netuší, co taková štětka na holení je. O lehkou dívku, která holila pány, se ale nejedná.

Spousta dárků ale přímo lákala, aby si je člověk nadělil pod stromeček sám a tak jsme s přilepenými nosy na výlohách pozorovaly ty úžasné hračky, které se odrážely v odlesku vánočních koulí a nechtělo se nám domů.

Vzpomínám hodně i na každodenní sáňkování na blízkém kopci, kde jsme jezdily až do úplné tmy a pak celí promáčení s bobama na šňůře pomalu odcházely do tepla svých domovů.

Tam už se peklo vánoční cukroví. Maminky v zástěrkách od vanilkového cukru vyráběly takové dobroty, že by jsme to nejradši snědly hned první večer, ale druhý den ráno krabice záhadně zmizely do nám neznámých míst a objevily se až na Štědrý den.

Vůbec jsme hodně času trávily venku i na Vánoce, ač bylo v televizi hodně pohádek, zdaleka to nebylo jako dnes, kdy se člověk od televizí nemusí ani hnout protože jedna pohádka střídá druhou. Shlédly jsme klasiku počínaje Popelkou a konče Mrazíkem a zase uháněly na sníh, který tak báječně chroupal, když se na něj došláplo.

Inzerce

kapr

Ve vanách plavali kapři, na stolech zářily úžasné kulaté pomeranče ze zemí, o jakých jsme neměly ani potuchy, jak to tam může vypadat, ale záviděly jsme dětem, které banánů a pomerančů měly dostatek. Žádný nebyl kyselý, ani jeden, přísahám, byly jako z medu a banány voněly tak zvláštně cizokrajně, až se tajil dech.

Maminka rozkrojila jablíčko a taky nám jedno dala, abychom zahnaly nudu a ozdobily ho hřebíčkem, skořicí a badyánem a spolu se svíčkou prozářily už nazdobený stůl.

Inzerce

stromek

A večer po večeři, kdy tátové ještě obírali poslední kostičky, my už nedočkavě postávaly u dveří, za kterými na nás čekal stromeček a pod ním už od rána ležely ty dva balíčky pro mámu a tátu a možná.........i něco pro nás.

Zacinkal zvoneček a pokojem se roznesla vůně jehličí, zapálených opravdických svíček a prskavek a v našich očích zářilo štěstí. JEŽÍŠEK OPRAVDU PŘILETĚL.

Inzerce

svítící stromek

Uživatelce Lucie73 děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce
Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Vánoční snění (Lucie73) - diskuze

  • Teď jsi mi navodila tu pravou vánoční náladu   Ty drobnosti jsou na Vánocích nejkrásnější a člověk na ně vzpomíná celý život.
    Dana S   | 01.12.2012 17:09:59
    Reagovat | URL příspěvku
  • Nějak jsem se začala víc těšit na letošní Vánoce! Trocha melancholie, ale moc hezké!
    spinisek   | 23.11.2012 22:39:28
    Reagovat | URL příspěvku
  • Moc hezké
    Až mám zimomriavky.Já si taky pamatuju sníh o vánocích
    nathalis   | 17.11.2012 13:53:27
    Reagovat | URL příspěvku
  • moc hezké počteníčko   my jako děti moc dárky nekupovali, zeto se vyrábělo - chňapka na vaření, polštář vyšívaný křížkovým stehem, korálky na krk, rámečky na fotky...   bylo to moc hezké a to těšení třeba na mísu s exotickým ovocem mi chybí  
    jezurka   | 17.11.2012 11:59:27
    Reagovat | URL příspěvku
  • barbus        ten byl super,my muselijeste zpivat koledy,posilat svicky v orechu a spoustu dalsich zbytecnosti a sedet u stolu a sedet a byla to veznost nez zacinkal zvonecek
    Liberte   | 15.11.2012 16:25:03
    Reagovat | URL příspěvku
  • Taky jsem se vrátila do dětství. Nádhera! 
    Evulik25   | 15.11.2012 15:16:44
    Reagovat | URL příspěvku
  • Lucko, naprosto dokonale napsané. Jako bys byla i u nás před mnoha lety. Až mi naskočila husí kůže. Vrátila jsem se do dětství. Díky moc 
    tygřímáma   | 15.11.2012 10:02:59
    Reagovat | URL příspěvku
  • Až mi naskočila husí kůže.Nádhera.
    Honafa   | 15.11.2012 09:42:10
    Reagovat | URL příspěvku
  • moc hezký asi tak nějak to u nás probíhalo taky a já si pamatuju že sme se segrou nikdy nešmejdily,jak se jiný děti vychloubaly co našly nás to nikdy nelákalo,naopak měla sem a mám ráda překvapení 
    Gigi   | 15.11.2012 08:25:03
    Reagovat | URL příspěvku
  • Až si mi vehnala slzy do očí.  
    Meridene   | 15.11.2012 08:07:09
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den, potřebovala bych radu ohledně syna. Jsou mu 2 roky a 8 měsíců. Byl kojen 7 měsíců. Už od malinka je na mě závislý. U babiček byl dohromady čtyřikrát přes noc, nejdříve plakal, pak už to zvládl bez breku, ale nešťastný. S jídlem se trápime cca od roka. Nechce jíst s nikým jiným než se mnou. Do teď mi odmítá jíst kousky. Takže doteď mu jídlo mačkám vidličkou, když cítí maso, hned ho vyplivuje. Myslela jsem, že to bude problém s kousky jako takovými, ale sušenky a to co mu chutná normálně sní, rozkouse. Celkově ho do jídla musíme nutit. Ovoce nechce vůbec, jí pouze kapsičky. Jogurty má rad, kakao a k večeři pouze chleba se žervé. Šunku, sýr taky odmítá. Jídlo se snažíme řešit různými doplňky stravy k navození chuti k jídlu. Věřím, že z toho vyroste. Teď v září nastupuje do školky a já doufám, že až uvidí ostatní děti, tak začne papat normálně. Více mě ale trápí ta závislost na mě. Je nešťastný i s manželem. Potřebovala bych poradit, jak ho to odnaučit. Před 8 měsíci jsem začala chodit na poloviční úvazek do práce, mysleli jsme, že se to zlepsi, když nebude furt se mnou. Ale je to stále stejně. Vždycky tu dobu přetrpi, pláče když odcházím. Neustále ho ubezpečuji, že se vrátím, že jdu jen do práce. Je vidět, že tomu rozumí, ale přesto se to nelepší, spíše naopak. Moc děkuji za jakoukoliv radu. Šafránková

Dobrý den, ohledně synovy stravy se poraďte s ošetřujícím lékařem. Pokud dítě prospívá, i když konzumuje jen určitá jídla, pak není důvod k obavám. S lékařem byste ale také měli konzultovat případné doplňky stravy, které dítěti dáváte. Ne všechny musí být pro takto malé dítě vhodné. Také by možná bylo dobré, aby lékař chlapci udělal krevní obraz, jestli mu opravdu nějaké živiny chybí, abyste mu nepodávali nadbytečné množství některých živin či vitamínů. Některé děti vykazují při jídle zvláštnosti, jedí jen určitá jídla a vybírají si. Není dobré dítě do jídla nutit a nutit jej k experimentování. Nová jídla však je dobré nabízet, v případě zájmu nechat ochutnat. Chutě dětí se mění a časem třeba syn může být ke zkoušení jiných jídel přístupnější. Zvláštnosti v jídle však ale také mohou vykazovat děti např. s poruchami autistického spektra, či děti hodně v jídle konzervativní. Mám příliš málo informací a váš syn je příliš malý. Ohledně pobytu bez vás nepíšete, kdo syna hlídá, když jste v práci. To že pláče, když odcházíte bývá u dětí normální. Je potřeba mu to citlivě vysvětlit na úrovni jeho chápání a vývoje. Dobu odchodu však neprodlužovat, dítě ani nadměrně nelitovat, nemazlit apod. Potom by si myslelo, že váš odchod je něco mimořádného a je důvod se bát. Takto malé dítě také nemá ještě vyvinutý pojem času, žije přítomností a myslí si proto, že odcházíte navždycky. Trošku mi z vašeho popisu připadá, že maličko chcete, aby na váš syn byl závislý, že vám to dává dojem výlučnosti a důležitosti. To vše dítě vycítí. Proč myslíte, že dobu bez vás protrpí. Žádné malé dítě se pokud je o něj dobře postaráno, má dobře rozvinuté citové vazby a navíc třeba už zná osobu, která jej hlídá, se celé čtyři hodiny určitě netrápí a také není důvod , aby bylo nešťastné. Nemohou to být spíše vaše domněnky? Zkuste chování a vývoj syna zkonzultovat s dětským klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 24.05.2022, 06:20
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×