Inzerce
Inzerce
Inzerce

Vánoční snění (Lucie73) 

Tak a je to zase tady, Vánoce se přiblížily skoro na dosah a mě se zase víc a víc vybavuje moje krásné dětství o Vánocích.

Vzpomínám na Vánoce, které se sice odehrávaly v 70.- 80. letech, ale i přesto, že to byla doba těžká hlavně pro naše rodiče, byly opravdu krásné.

Už celý měsíc před nimi bylo ve vzduchu cítit to tajemno, maminka se zavírala do ložnice a něco tam dlouho štrachala a my děti tušily překvapení a hořely zvědavostí a hlavně nedočkavostí.

Tehdy v prosincových dnech už býval sníh, no možná nebýval, a já si to jen myslím, protože na dětství skoro každý vzpomíná jen v dobrém. Jsou zapomenuty všechny křivdy a smutky a s úsměvem si vybavujeme ty nejhezčí vzpomínky.

Jedna ze vzpomínek je určitě ta, že se celá škola i školka připravovala na dny předvánoční i vánoční a pořádala besídky, malovaly jsme rodičům přání, lepily do nich vánoční stromečky a nesmělým rukopisem přály šťastné a veselé Vánoce. Ve školách se na besídce ozdobil stromeček a dávaly jsme si dárky. Byly to hlouposti, ale tak milé, že je mi až někdy teskno, že se na tohle už docela zapomnělo.

svícen

Poslední den školy se na tabuli psala barevnou křídou památná věta:
Vánoce jsou svátky klidu, nezkoušejte naší třídu.
A učitelky většinou podlehly vánoční atmosféře a opravdu nás nezkoušely.

Celý prosincový měsíc jsme ale také usilovně sháněly dárky pro naše nejbližší. Pro maminku voňavku se živými květy nebo Fialky. Kdo pamatuje se určitě teď pousmál. Byla to vůně, na kterou se nezapomíná. Ale maminky každý rok tak nádherně jásaly po rozbalení „dalších“ voňavek, že se tomu prostě nedalo odolat.
Tatínkové dostávaly knihu detektivek, která se prodávala v každém tabáku, nebo taky sbírku známek a když bylo víc peněz, tak to byl barbus nebo štětka na holení.
Mladší generace asi netuší, co taková štětka na holení je. O lehkou dívku, která holila pány, se ale nejedná.

Spousta dárků ale přímo lákala, aby si je člověk nadělil pod stromeček sám a tak jsme s přilepenými nosy na výlohách pozorovaly ty úžasné hračky, které se odrážely v odlesku vánočních koulí a nechtělo se nám domů.

Vzpomínám hodně i na každodenní sáňkování na blízkém kopci, kde jsme jezdily až do úplné tmy a pak celí promáčení s bobama na šňůře pomalu odcházely do tepla svých domovů.

Tam už se peklo vánoční cukroví. Maminky v zástěrkách od vanilkového cukru vyráběly takové dobroty, že by jsme to nejradši snědly hned první večer, ale druhý den ráno krabice záhadně zmizely do nám neznámých míst a objevily se až na Štědrý den.

Vůbec jsme hodně času trávily venku i na Vánoce, ač bylo v televizi hodně pohádek, zdaleka to nebylo jako dnes, kdy se člověk od televizí nemusí ani hnout protože jedna pohádka střídá druhou. Shlédly jsme klasiku počínaje Popelkou a konče Mrazíkem a zase uháněly na sníh, který tak báječně chroupal, když se na něj došláplo.

kapr

Ve vanách plavali kapři, na stolech zářily úžasné kulaté pomeranče ze zemí, o jakých jsme neměly ani potuchy, jak to tam může vypadat, ale záviděly jsme dětem, které banánů a pomerančů měly dostatek. Žádný nebyl kyselý, ani jeden, přísahám, byly jako z medu a banány voněly tak zvláštně cizokrajně, až se tajil dech.

Maminka rozkrojila jablíčko a taky nám jedno dala, abychom zahnaly nudu a ozdobily ho hřebíčkem, skořicí a badyánem a spolu se svíčkou prozářily už nazdobený stůl.

stromek

A večer po večeři, kdy tátové ještě obírali poslední kostičky, my už nedočkavě postávaly u dveří, za kterými na nás čekal stromeček a pod ním už od rána ležely ty dva balíčky pro mámu a tátu a možná.........i něco pro nás.

Zacinkal zvoneček a pokojem se roznesla vůně jehličí, zapálených opravdických svíček a prskavek a v našich očích zářilo štěstí. JEŽÍŠEK OPRAVDU PŘILETĚL.

Inzerce

svítící stromek

Uživatelce Lucie73 děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce
Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Vánoční snění (Lucie73) - diskuze

  • Teď jsi mi navodila tu pravou vánoční náladu   Ty drobnosti jsou na Vánocích nejkrásnější a člověk na ně vzpomíná celý život.
    Dana S   | 01.12.2012 17:09:59
    Reagovat | URL příspěvku
  • Nějak jsem se začala víc těšit na letošní Vánoce! Trocha melancholie, ale moc hezké!
    spinisek   | 23.11.2012 22:39:28
    Reagovat | URL příspěvku
  • Moc hezké
    Až mám zimomriavky.Já si taky pamatuju sníh o vánocích
    nathalis   | 17.11.2012 13:53:27
    Reagovat | URL příspěvku
  • moc hezké počteníčko   my jako děti moc dárky nekupovali, zeto se vyrábělo - chňapka na vaření, polštář vyšívaný křížkovým stehem, korálky na krk, rámečky na fotky...   bylo to moc hezké a to těšení třeba na mísu s exotickým ovocem mi chybí  
    jezurka   | 17.11.2012 11:59:27
    Reagovat | URL příspěvku
  • barbus        ten byl super,my muselijeste zpivat koledy,posilat svicky v orechu a spoustu dalsich zbytecnosti a sedet u stolu a sedet a byla to veznost nez zacinkal zvonecek
    Liberte   | 15.11.2012 16:25:03
    Reagovat | URL příspěvku
  • Taky jsem se vrátila do dětství. Nádhera! 
    Evulik25   | 15.11.2012 15:16:44
    Reagovat | URL příspěvku
  • Lucko, naprosto dokonale napsané. Jako bys byla i u nás před mnoha lety. Až mi naskočila husí kůže. Vrátila jsem se do dětství. Díky moc 
    tygřímáma   | 15.11.2012 10:02:59
    Reagovat | URL příspěvku
  • Až mi naskočila husí kůže.Nádhera.
    Honafa   | 15.11.2012 09:42:10
    Reagovat | URL příspěvku
  • moc hezký asi tak nějak to u nás probíhalo taky a já si pamatuju že sme se segrou nikdy nešmejdily,jak se jiný děti vychloubaly co našly nás to nikdy nelákalo,naopak měla sem a mám ráda překvapení 
    Gigi   | 15.11.2012 08:25:03
    Reagovat | URL příspěvku
  • Až si mi vehnala slzy do očí.  
    Meridene   | 15.11.2012 08:07:09
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.10.2020, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce