Julinka 14. měsíc

Julinka i Míša byli nemocní

Julinka je zase o měsíc starší a ten 14. ji dal na začátku pořádně zabrat. Oba s Míšou onemocněli a já nestíhala utírat jejich nosíky. Míša navíc ošklivě kašlal a v noci se dusil, tak jsem měla pořád strach, aby nezačala i Julinka, ale naštěstí ona pokašlávala jen skrze tu velkou rýmu. A když pak omarodil ještě i tatínek, měli jsme doma vážně veselo.

Co je u Julinky nového?

Je vážně zajímavé, kolik se toho zase za jeden měsíc změnilo, jak Juli víc dospěla a dokáže spoustu nových věcí. Velkým objevem se staly knížky.

Občas si je sice prohlížela s Miškou, ale teď přišla na to, že když ukáže prstíkem, tak my ji řekneme, co že to vlastně je, případně jaké ta věc nebo zvíře dělá zvuky. A z Julinky se rázem stal malý závisláček, který tahá knížky z místnosti do místnosti a hledá případnou oběť, která má zrovna čas číst. Někdy je tak neodbytná, že musím přerušit i vaření nebo uklízení, ale nedá se svítit. Když selžou i rodiče, vždycky má při sobě přeochotného Míšu, kterému sice nerozumí všechno, ale rozhodně se ani při jeho výkladu nenudí.

Julinka chce jíst sama

Také nás potěšila tím, že už chce jíst sama lžičkou a bouří se, když chceme krmit my. Občas se tomu nevyhne, protože přeci jen celou porci by sama jedla snad hodinu, ale v ručičce musí mít druhou lžičku, aby mohla alespoň promíchávat. Je vážně zlatá.

Vkládací kostka

Co se dovedností týče, žasli jsme, jak rychle pochopila kostku vkládačku, kde jsou i složitější tvary, nejen ty základní. Míša se s ní trápil ještě ve dvou letech, Julinka už ji zvládá s přehledem teď a vlastně jsme jí ani neukazovali, jak si s ní má hrát.

Našla si ji v krabici a my jsme koukali, jak rychle a sama se naučila poznat ovál, kruh, trojúhelník, čtverec, hvězdičku… Taky umí postavit komín ze čtyř kostek, aniž by jí spadl, u páté už obvykle pád přijde. Zabaví se i u skládání kroužků na tyč nebo posunování korálků v dřevěném bludišti.

S Míšou mají úžasný vztah

Musím se opět rozepsat i o jejím úžasném vztahu k bráškovi. Venku spolu chodí zásadně za ručičky, chichotají se, Míša dává pozor, aby nespadla a spousta lidí se za nimi s úsměvem otáčí.

Jen večer jsme připustili možná chybičku, protože Míša vyžaduje, aby chodili spát s Julinkou společně, takže usíná v ložnici místo ve své postýlce a Lojza ho pak spícího přenáší zase do pokojíku.

Jejich usínání spočívá sice v tom, že si hodinu vykládají a smějí se, my tam na střídačku chodíme a káráme, aby už zmlkli, ale nemáme srdce oddělovat je, když je jim spolu tak dobře. Na jaře už stejně Julinku odstěhujeme k Míšovi do pokoje a jsem ráda, že s tím nejspíš nebude problém, když jsou tak bezva sehraní už teď.

Přes den už lumpačí tak, že paní, co bydlí pod námi, často klepe na radiátor, ale je opravdu nejde zastavit. Honí se, Míša se rád Julince schovává a když ho ona najde, tak se smějí, výskají, nemůžu se těch jejich chvilek kolikrát nabažit. Samozřejmě se několikrát denně poškorpí o hračky, ale Míša je dost cíťa a tak nikdy nevydrží poslouchat Julinčino fňukání dlouho a buď ji hračku vrátí nebo ji vychytrale zabaví něčím jiným. Pořád se pusinkují a dělají navzájem malá malá, moc si přeju, aby jim takový vztah vydržel napořád.

Jinak je Julinka takové třeštidlo, věčně vysmáté, jen občas je mrzutá kvůli zoubkům, které se postupně tlačí ven. Moc ráda chodí na vycházky, jen se zmíníme, že půjdeme pápá a oblékneme ji, už stojí u dveří a těší se.

Příští měsíc čeká Julinku poradna a v plánu je i malý předvánoční srazík s holkama bolkama, na který se už moc těšíme!!!

Na základě vyprávění Evulíka25 připravila Naďa Barochová.

Jak se vede dalším dětem na BOL?

Maminka Buik nám sepsala, jak je na tom ve 14. měsících její syn Mareček. Přečtěte si, co nového umí!

http://blog.babyonline.cz/buikovo-o/clanek/1993