Monogenně dědičná onemocnění

Monogenně podmíněná dědičná onemocnění jsou spojena s poruchami v jednom genu, které jsou příčinou vzniku onemocnění. Vliv dalších genů a zevního protředí má na projev monogenně dědičné nemoci menší vliv. Na rozdíl od tzv. nemocí s komplexní dědičností, kdy pro projev onemocnění je významný vliv obvykle více genů s menším účinkem i jejich vzájemná interakce a také vliv zevního prostředí. U člověka je popsáno asi 20 000 genů. Postupně stále přibývají informace o vztahu onemocnění k „chybám“ v genech. Monogenně dědičná onemocnění se dědí podle pravidel, která objevil Gregor Johann Mendel (přenášky proběhly v Brně v roce 1865) a mluvíme proto o mendelovské dědičnosti u těchto nemocí.

Nemoci mohou vzniknout v důsledku jedné nebo dvou změn v jednom genu. 

Tak rozlišujeme nemoci s dědičností autosomálně dominantní, autosomálně recesivní a vázanou na pohlaví.

Autozomálně dědičné choroby

Pro vznik autosomálně dominantně dědičné nemoci stačí pouze jedna chyba (mutace - patogenní sekvenční varianta) v genu. Riziko přenosu stejné nemoci na potomky je 50% bez rozdílu pohlaví. U tohoto tytu dědičnosti jsou častější tzv. de novo mutace, kdy oba rodiče pacienta jsou zdraví. V DNA získané z krve rodičů nezjistíme genetickou změnu, která je nalezena u pacienta – dítěte a která způsobí jeho zdravotní potíže. Patogenní sekvenční varianta vznikla v takovém případě obvykle až v pohlavní buňce jednoho z rodičů. Takto je dědičný např. Marfanův syndrom, Neurofibromatóza typ I a II, Myotonická dystrofie I a II, Huningtonova choroba a další.

Autosomálně recesivně dědičné onemocnění vzniká v důsledku dvou chyb v genu, přičemž jednu dědí dítě od otce a druhou od matky. Nosiči jedné chyby jsou zdraví přenašeči dispozice pro danou nemoc. Riziko opakování je především pro sourozence nemocného a to 25 % bez rozdílu pohlaví. V rodinách, kde se u pacienta projevila autosomálně recesivně dědičná nemoc se vyskytuje obvykle větší množství zdravých nosičů dispozice pro tuto nemoc. Jejich vyhledávání v rámci genetického poradenství (genetické prevence) vždy nabízíme v rodinách, kde se takto dědičné onemocnění vyskytlo. Příkladem nejčastějšího vážného autosomálně recesivně dědičného onemocnění u nás je cystická fibróza, další takto dědičná onemocnění jsou např. spinální svalová atrofie, fenylketonurie a další.

Dědičnost vázaná na pohlavní chromozomy

Nejčastější monogenní typ dědičnosti vázané na pohlaví je dědičnost X-recesivní. Takto dědičná onemocnění se projeví především u mužů, ženy bývají obvykle zdravými nosičkami dispozice pro tyto nemoci.

Riziko vzniku nemoci je pro syny ženy - přenašečky 50%. Dcery ženy přenašečky mohou být s 50% pravděpodobností nosičkami dispozice pro tuto nemoc. Nemocný muž má všechny syny zdravé a všechny jeho dcery jsou přenašečkami dispozice. U tohoto typu dědičnosti opět nabízíme v rodinách genetickou prevenci – vyhledávání žen, zdravých přenašeček.

Příkladem takto dědičného onemocnění je Hemofilie A a B nebo Duchennova svalová dystrofie.

X-dominantní dědičnost je méně častá, nemoc se projeví u mužů i u žen. U mužů mohou být projevy choroby závažnější, někdy i neslučitelné se životem (letální). Onemocnění se přenáší z generace na generaci, nikdy však není přenos z otce na syny. Příkladem je třeba vzácné onemocnění Incontinentia pigmenti.

Prevence výskytu monogenně podmíněných onemocnění se provádí především v rodinách, kde se onemocnění již vyskytlo. Vedle vyhledávání zdravých přenaěšečů se zaměřujeme na vyšetření partnerů přenašečů dispozice pro monogenně dědičnou nemoc. 

U párů, kde hrozí riziko 25 či 50 % pro narození dítěte s vážnou dědičnou nemocí, pak můžeme nabídnout jak cílenou prenatální diagnostiku v těhotenství, tak i preimplantační genetickou diagnostiku navazující na umělé oplodnění (asistovanou reprodukci, in vitro fertilizaci - IVF). Prenatání a preimplatační genetická diagnostika se v těchto rodinách provádí cíleně na základě již dříve zjištěných výsledků molekulárně genetických vyšetření.

Současná medicína také nabízí možnost tzv. preventivnívh prekoncepčních vyšetření dispozic pro některá vážná, častá, monogenně dědičná onemocnění i u párů, v jejichž rodinách genetická zátěž nebyla dosud zjištěna.