Náš taťka je ze současné situace celkem nešťastný. Momentálně zaměstnání má, ale takový, že ráno vstává v 3:40h pak musí 20 min jít pěšky na autobus a v 4:30h jede do práce kam se dostane před 6h s třemi přestupy. Nazpět to má to samé a spoje mu moc často nejezdí. Takže cesta do práce a z práce mu zabere skoro 4 h. V tom podniku kde pracuje je už tak 15 let, takže je tam zvyklí a je to pro něj taková srdeční záležitost, ale to cestování ho dost zmáhá. Před 2 měsíci odpověděl na inzerát v jedné místní firmě a tak tam dal životopis a pak šel na pohovor, ale nevzali ho. Asi tak po měsíci se mu znovu ozvali a nabídli mu tam místo. Tak byl na pohovoru nejprve se svým budoucím šéfem a pak ještě s tím nejvyšším. Následovalo obvolávání lidí co našeho taťku znají a zjišťovali o taťkovi reference. Po týdnu se mu tedy ozvali, že ho příjmou. Náš taťka, ale pořád přemýšlel co má dělat, protože v té firmě kde pracuje má jistotu, pokud práce bude, zná tam hodně lidí a má tam už taky nějaké postavení. V té nové firmě mu nabýdli vyšší plat, ale zkušební dobu 5 měsíců. Nástupem do nové firmy by odpadlo dojíždění (firma má pracoviště v městě kde bydlíme) a tedy taky ušetření 1600kč za dopravu. Pak by jsme taky měli vyřešeno až nastoupím do práce co s Petříkem než ráno otevřou školku, protože mě na 7h neumožní chodit a z noční taky nemůžu jít dřív, takže by taťka musel jezdit autem do práce což se nevyplatí. Včera se náš taťka tedy rozhodl, že nastoupí do té nové firmy,ale má dost strach, aby ho nevyhodili po těch 5 měsících, protože to by jsme šli potom bydlet asi na ulici. Dnes se, ale naskytl další problém. Chtěl dát výpověď a že by v červnu nastoupil, ale z té nové firmy chtějí už nástup od května, ale to asi nebude možný. Protože z toho útvaru, kd taťka pracuje odešli pý teď 3 lidi a tak mají nedostatek. Co má však taťka domluveno, že kdyby našli někoho dřív tak ho uvolní i dřív z práce a né až po 2 měsících. Taťkův nadízený s prý i ptal co má udělat pro to, aby tam zůstal a ta mu taťka řekl, že dát auto, že řeší dojíždění.Momentální situace vypadá tak, že nevíme co bude. Taťkovi se odejít nechce, cestování ho, ale zmáhá. Výpověď by dal, ale neví jestli by ho v nové firmě vzali až od toho června. Je z toho všeho dost špatný a chodí doma jako tělo bez duše. Doufám, že se vše brzy vyřeší a zase bude normálně fungovat. Některý věci mu momentálně raději nesděluji, protože je toho na něj moc. Ještě jedna taková poznámka. Po tom co řekl jednomu svýmu vedoucímu, že se mu ozvali z té firmy a kolik mu nabízí tak se k němu ten vedoucí chová dost ošklivě, má hromadu blbých řečí což tay nepřidá. Takže se trápí nejen náš taťka, ale i já.