A jak to hezky začalo... - diskuze

Když jsem v srpnu nastoupila do práce, byla jsem nadšená... Dvousměnný provoz ve firmě na výrobu laminátového nábytku se zdála v pohodě. Skvělý kolektiv. Okamžitě mě vzali mezi sebe a jinak než Aničko mě neoslovují...prostě naprostá idilka..Ale minulý pátek se to zlomilo. Seřval nás mistr z druhé směny, jelikož jsme s kolegyní neodnesli odpad... Mysleli jsme si, že to rozdejchá přes víkend, ale ono ne... Přitvrdil. Mluvil v pondělí s námi jak s blbečkama a hrozně nás ponižovat, že děláme s kolegyní pomalu, jsme neschopné a neustále nám někdo musí stát za prdelkou. Dokonce tam něco měl i s tím, zda nám není blbé, že naše kolegyně z druhé směny, si nosí domů více peněz než my....Tak jsme to řešili se šéfem. Prý vůbec problém s námi nemá a je vše v naprostém pořádku.Úterý proběhlo hladce, vůbec si nás nikdo nevšiml.Ve čtvrtek opět na nás ten mistr začal řvát, že jsme to vůbec nepochopili a že mu to prostě šéf říkal... Jsem údajně uplně mimo...Takže včera byl opět pohovor se šéfem a z neznámých příčin otočil o 180°. Má problém, děláme prý pomalu a hlavně, pokud se nezlepší, roztrhne nás...Perličku dodal tím, že tomu mistrovi věří a nám ne.. Nevěří ani našemu mistrovi... Hold neskáčeme šipky do koncíku a nepodlejzáme...Takže vlastně pokud nás ten mistr bude chtít vyštípat, stačí mu prá slov a máme vyhazov... Přece jen mu bohužel šéf věří....Jsem zralá na prášky. Denně tam jsou hádky, neustále se to řeší a denně si vyslechnu, jak na tom jsem Stačí jeden blb a jak nadšení z práce okamžitě odpadne