Příběh holčičky s cystickou fibrózou
Zvoní budík. Vstát, vyčůrat, vyčistit zuby, nasnídat a hurá do školy nebo školky. Prostě takové normální ráno. Teď si ale představte, že jako rodič dítěte s cystickou fibrózou (dále jen CF) byste měli jít na záchod vždy první. Záchod spláchnout a zalít dezinfekcí, abyste snížili riziko infekce bakteriemi, které se ve vodě přes noc vytvoří. To se dá zvládnout. Jedno spláchnutí není ještě tak hrozná věc. Tak jdeme dál.
Inhalace a boj o každé sousto
Ideální je před snídaní dítě přemluvit k inhalaci. Proč před snídaní? Rozkašlání po inhalaci těsně po jídle může způsobit to, že se dítě pozvrací a to nikdo z nás nechce. Když bude dítě šikovné a spolupracující, přijde na řadu rehabilitace. Často se stává, že dítě je hladové a tak je rehabilitace zkrácena na minimum. Konečně ta snídaně! Ovšem jen v případě, že vaše dítě netrpí nechutenstvím nebo třeba nemá zavedenou sondu do břicha – to je pak boj o každé sousto. Nemluvě o tom, že ke každému jídlu je potřeba sníst příslušný počet prášků (enzymů, které usnadňují vstřebávání potravy). Jinak by totiž z té horko těžko snědené snídaně nemělo energeticky vůbec nic. Jasně, ne všechny děti spořádají vše, co mají na talíři bez řečí. Ale to, že se jednou nenasnídaly pořádně, pro ně nebude mít žádné vážné následky. U dítěte s CF musíte řešit každé sousto, protože vstřebávání živin z potravy je jedním ze základních problémů CF pacientů. Snadno se tak může stát, že dítě bude v podstatě podvyživené. A co dál? Obléknout a hurá ven nebo do školky.

Návštěva školky až těšně před školní docházkou
Ale ouha…Myslíte, že se vám ve 3 letech dítěte uleví, až ho dáte do mateřské školy? Těžko. Dětem s CF se školka doporučuje až těsně před školní docházkou, aby nebyly zbytečně nemocné. Ano i vaše ratolest bude mít víc rýmiček a kašlíků…, ale neponičí mu to nenávratně plíce. A pravděpodobně si s každým kašlem neřeknete, že se mu zkracuje délka jeho života. Zpět ke školce. I když byste se rozhodli vyslyšet prosby vašeho potomka o školku, musíte tam nejdřív dojít a zeptat se, jestli budou ochotni vaše dítě přijmout. Proč? Někdo musí kontrolovat braní kreonů (prášků podporujících trávení), splachovat po dítěti na záchodě atd.
Chřipka dítě vyřadí až na měsíc z provozu
A to samé vás potom čeká se školou. A když už v té škole dítě je, tak v říjnu chytne první chřipku a vyřadí ho to klidně na měsíc z provozu. Pak, když je epidemie, vám lékař doporučí, aby do školy vůbec nechodilo, a je tedy nutné s ním zůstat doma. Sociální podpora samozřejmě nenahradí výpadek příjmu a rodina se snadno může dostat do finančních problémů.
Ale to jsme odběhli od tématu.
I dítě s cystickou fibrózou chce mít kontakt se svými vrstevníky a hrát si, ale kvůli infekci je to velmi složité
Když vynecháme školu a školku, tak i dítě s CF si chce hrát, mít kontakt s vrstevníky a prostě dělat všechno, co jste jako malí dělali i vy. Jenže musíte mít na paměti, že si nesmí hrát v písku, ani s hlínou, nemělo by být tam, kde se seká tráva, rovnou vynechte koupání v rybníce nebo v jakékoli stojaté vodě atd. Když je venku ošklivo, tak se nabízí návštěva dětského centra. To ale také nepřipadá v úvahu. Moc lidí rovná se moc velké riziko, že na vaše dítě někdo něco „plivne“. Jasně, stále zbývá spousta dalších aktivit. V ideálním případě vymyslete nějakou takovou, při které vaše dítě bude moci i částečně rehabilitovat. Tzn., pořiďte třeba trampolínu, určitě velký nafukovací míč a co nejvíc her, u kterých bude dítě něco někam foukat. Péče o domácího mazlíčka je rovněž diskutabilní (nedoporučuje se, popř. manipulaci s výkaly by měl dělat někdo jiný).
Chození do kroužku je sázka do loterie
Taky můžete dítěti najít nějaký vhodný kroužek, kde by ovšem měl být co nejmenší kolektiv dětí. Celkově je pravidelné chození do jakéhokoliv kroužku sázka do loterie. Nezbývá než doufat, že vaše dítě nikde nic nechytne a bude se moci zúčastnit většiny zaplacených kurzů. Ale určitě se při troše snahy něco najde. Jen se musíte napřed zeptat, jestli už tam náhodou nechodí jiné dítě s CF (nesmějí se totiž spolu potkat kvůli předávání infekcí), jestli ho pohlídají, když jde na záchod, když bude svačit apod.
Každodenní inhalace a rehabilitace
Na závěr dne nesmíme zapomenout, že dítě musí minimálně ještě jednou inhalovat a rehabilitovat. V ideálním případě by totiž všechny děti s CF měly inhalovat a rehabilitovat alespoň 3x denně.
Snažíme se dítěti zajistit normální dětství
Ale nebojte, přes to všechno se všichni snaží normálně žít. Občas holt dítě spadne do bláta (a vy se pak modlíte, aby se při kontrole neobjevila nějaká bakterie), občas strčí ruce do záchodu, občas ho olíže na ulici cizí pes nebo si bude hrát s toulající se kočkou. Na nás, rodičích, pak visí ten nejtěžší úkol. Udělat jim normální dětství. Ideálně tak, aby si z něho nepamatovaly jen inhalace, odsávání z nosu a rehabilitační cviky.
Tak hurá do dalšího dne!
Stella & Květa
Přispějte na akci, kterou maminka Stelly organizuje na podporu Klubu CF www.zalepsinadech.cz! Charitativní akce Hrajeme za lepší nádech má za cíl přiblížit život rodin pacientů s cystickou fibrózou (CF) široké veřejnosti. Návštěvníci se seznámí s nemocí jako takovou a zároveň si budou moci vyzkoušet, s čím se nemocný s CF dennodenně potýká.
Klub nemocných cystickou fibrózou, z.s.
Budeme rádi za poskytnutí finančního daru v jakékoliv výši. Přispívat můžete jednorázově a nebo pravidelně každý měsíc. Váš dar využijeme na pomoc nemocným s cystickou fibrózou (zapůjčení pomůcek, příspěvek na léky, příspěvek na inhalátory a jeho komponenty, příspěvek na rehabilitační pomůcky), na sociálí službu pro nemocné a jejich rodiny a na provoz pacientské organizce Klubu nemocných cystickou fibrózou.
Přispět můžete na běžný účet: 1921101329 / 0800 nebo transparentní sbírkový účet: 30015-1921101329/0800.
Předchozí článek:

Cystická fibróza
Následující článek:

Hemofilie A a Hemofilie B
Poradna
Dobrý den, nevím zda se to řadí mezi období vzdoru, protože Peťa (v srpnu 3 roky) byl vždycky svéhlavý a vše dělal po svém. Jinak, než by udělal kdokoliv z nás, nebo kterékoliv jiné dítě. Je hodně akční, neposedí ani u jídla a když už ho tedy přemluvím, tak alespoň houpe nohama, nebo listuje knížkou. Rád hází věcmi, od malička vším a je těžké ho to odnaučit, ale je fakt, že hází velice dobře. A i když to zní jako ADHD, nemyslím si, že je to náš případ, protože když se s ním učím logopedii nebo čtu knížku, nebo dělám jakékoliv jiné aktivity tak u toho vydrží i hodinu v kuse. Nevím, možná se mílím, spíš to tak cítím. Učíme se logopedii už od 1 roku, protože má oboustranný rozštěp rtu i měkkého a tvrdého patra. S tím by to taky nemělo souviset je to jen kosmetická vada. Vše zvládá s přehledem. Spíš mě teď trápí to, že minulý týden začal hodně zlobit ve školce (v malé skupince dětí). Chodí tam už 3 měsíce a teď znovu hází věcmi (to už přestal dělat) i po dětech, plácá děti, dělá naschvály, nechce chodit spávat s ostatními dětmi a neposlouchá, paní učitelky jsou mu pro smích i když se zlobí. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Někdy chytne amok, že brečí když není po jeho a kdybych neodvedla pozornost někam jinam tak brečí třeba celé hodiny. Někdy ani odvést pozornost nestačí. Když se uklidní, tak mu to vysvětluji a on poslouchá a sám řekne ,,ne, nedělá se to, nejde to. Ovšem neuběhne ani 5 minut a jsme tam kde jsme byli. Pokud je to tedy období vzdoru tak prosím alespoň o potvrzení. Nechci to podcenit, pokud by to bylo vážnější, chci to řešit za včas tak jako když jsem řešila vše kolem rozštěpu. Předem moc děkuji za zpětnou vazbu. S pozdravem Sarah Člupná.
Dobrý den, podle popisovaného chování vašeho syna se s největší pravděpodobností jedná o projevy období vzdoru. V této době se dítě teprve učí pracovat se svými emocemi a zvládat je, jeho psychika není ještě dostatečně rozvinutá, aby je mohlo zvládnout rozumově. K dítěti je potřeba přistupovat laskavě a trpělivě se současným nastavováním hranic a pravidel, vytvořit mu bezpečné a přijímající prostředí. Projevy chování mohou zhoršit či posílit prožívané zátěžové situace jakou je například nástup do školky. Adaptační reakce může být i odložená a v plné míře se projeví teprve potom co si dítě uvědomí, že školka není pouze hraní si v dětské herně, ale že se jedná o jakousi dětskou povinnost ( obdobu zaměstnání). Zároveň pobyt ve školce klade na dítě také nároky sociální ve formě rozvoje vztahů s cizími dospělými a vrstevníky a rozvoj kooperace s nimi. Dobré je předávat si vzájemně se školkou zkušenosti, které postupy a metody se vám u syna osvědčily a co u něj zabírá, například zmiňované odvedeni pozornosti. Velmi pěkně postupujete, když se synem po jeho uklidnění situaci probíráte. Doporučila bych vám se hodně konkrétně zaměřit na chování, které by syn dělat měl, které je požadované a pouhou snahu o něj velmi ocenit. Neříkat si tedy pouze to, co by dělat neměl, co je špatně. Dítě totiž často neví, jakým jiným chováním by to nežádoucí mělo nahradit. Můžete využít přehrávání různých situací s pomocí hraček, na trhu jsou i různé dětské knížky určené k rozvoji rozpoznání a porozumění emocím a k práci s nimi a jsou i pro takto malé děti s hodně obrázky a názornosti.
Ohledně rozštěpu rtu a patra se do budoucna bude jednat o spíše kosmetický problém ( i když se již dá velmi dobře řešit a nebude na synovi jistě nic poznat), avšak předpokládám, že syn v raném dětství zřejmě podstoupil a ještě bude postupovat určité lékařské zákroky možná spojené s operací v anestezii. Tyto rané zážitky, i když jsou nevědomé, se mohou promítnout do vývoje křehké dětské psychiky a projevit se například vyšší dráždivostí dítěte či specifiky v chování při zátěži, které by však postupně měly odeznít.
Ohledně podezření na ADHD se jedná o diagnózu psychiatrickou, kterou by měl rozhodnout dětský psychiatr, v naší terminologii se používá pojem porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo hyperkinetická porucha chování (ADHD je pojem užívaný v americké klasifikaci nemocí). Tuto diagnózu psychiatr obvykle neuzavírá před šestým rokem věku dítěte, pokud tedy projevy nejsou extrémně silné. Jinak se totiž může jednat jen o přirozený vývoj a zrání nervového systému, kdy se dítě jako hyperaktivní může jevit, ale " vyroste z toho", jak se říká, právě přibližně do věku šesti let. Postupně se můžete snažit prodlužovat dobu zaměřené pozornosti i u aktivit, které syna tolik nezajímají, strukturovat čas na dobu volné hry a nějaké povinnosti. Přirozeně tuto schopnost trénujete také procvičováním logopedie.
V případě prohlubování výchovných obtíží ve školce bych doporučila zkusit se obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu k posouzení možnosti nějaké podpory ve školce, případně k doporučení kontaktovat další odborníky či výchovná doporučení.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Související články
Vybraná anketa
Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?
18 %
6 hlasů
76 %
26 hlasů
6 %
2 hlasy
Celkem hlasovalo 34 unikátních návštěvníků