U, V, W, X

Přání k svátku podle jmen od U po X. Přiložte svým blízkým blahopřání k svátku.

Václav 28. 9.

Vidím, že máš, Vašku,
hrozně těžkou tašku.
Ty v ní nosíš kamení?
Záda už ti dřevění.
Kamenů se rychle zbav,
budeš jako paragraf.

Valdemar 27. 5.

„Povídám ti, Valdíku,
nejez tolik knedlíků.“
„Já vím“, říká Valda,
„bude ze mě cvalda.“

Valentýn 14. 2.

Našel Válek, Valentýnek
u babičky kafemlýnek
tak se zeptal: „babičko,
dala by sis kafíčko?“

Valentýna 14. 2.

Udělal se Valentýnce
malý flíček na sukýnce
a tak si ji sundala,
aby flíček vyprala.
Teď má ale Valča vztek
říká: „ to jsem tomu dala
na sukni mám mokrý flek
jako bych se počůrala.“

Valérie 18. 4.

Má sestřička Valinka
je ještě moc malinká.
Neumí si stavět z kostek,
ani zahrát domino.
Jenom brečí, čůrá, kaká,
je to ještě mimino.

Vanda 6. 2.

Zeptejte se Vandy
pročpak nosí kšandy.
Spadla by jí kaťata
a byla by nahatá.

Vavřinec 10. 8.

Pokaždé, když Vavřinec,
zabubnuje na hrnec,
já se přidám na pokličky
a sestřička na skleničky.
Bývá z toho docela
zajímavá kapela.

Vendelín 20. 10.

Mého brášku Vendelína
nic jiného nezajímá,
jen si celé hodiny
staví z kostek komíny.

Vendula 6. 4.

Moc se líbí Vendulce
malovaná knížka
o Červené Karkulce,
má ji od Ježíška.
Má ji čte u spaní,
vlk jí hrůzu nahání.
Když se vrhne na babičku,
Vendulka má na krajíčku.
Když se chystá na Karkulku,
Vendy křičí: „Nech ji, vlku!“
Naštěstí pak nakonec
přijde hodný myslivec.
Zachrání je? To se ví.
Vendulce se uleví.

Verona 7. 2.

Viděla jsem Veronu
naklánět se z balkonu.
I když jí to říkám věčně,
že je to moc nebezpečné.
Vera nemá z výšek strach
lozí s tátou po skalách.

Veronika 7. 2.

Naší Verči, Veronice,
chutná kuře na paprice
a pak ještě guláš z hub.
Vždycky si jde pro nášup.

Verunka od jezurka

Verunka od zuzkal

Věnceslav 13. 2.

„Papír patří do koše,“
kárá máma Věnouše.
Dneska hodil zase Věnek
na zem obal od sušenek.

Věnceslava 13. 2.

Poslala jsem Věnceslávku
koupit jednu zelnou hlávku,
k tomu kousek vepřového,
ale pěkně libového.
Ještě by to knedlík chtělo
na to vepřo, knedlo, zelo.

Věra 8. 10.

Hrozně baví Věrku,
luštit osmisměrku.
Rychle kouká všemi směry,
pokaždé se zeptám Věry,
čím to je, že máš ji celou
do dvou minut vyluštěnou?

Věroslav 27. 7.

Našel v lese Věroš
velikánský choroš,
a tak pozval rodinu
na houbovou hostinu.

Viktor 28. 7.

Každé ráno cvičí Viky,
dřepy a pak ještě kliky,
zvedá činky, to ho baví,
má z nich Viktor
velké svaly.

Viktorie 10. 3.

Víte, proč se Viktorce
nechce chodit k doktorce?
Když jí kouká do krku,
tak je Viky do breku.
Proto baští zeleninu a hromadu ovoce,
teď je zdravá jako řípa
a nemusí k doktorce.

Vilém 28. 5.

Skoč Vilémku
do bazénku,
je to vážně senzace.
Pojď, Vilíku, strašpytlíku,
ve vodě je legrace.

Vilma 7. 1.

Když jsem byla u Vilmy,
koukala se na filmy.
Televizi zbožňuje,
pořád něco sleduje.
Já se sháním po pastelce,
Vilma se ptá, co je v telce.

Vincenc 14. 4.

Už se těším Vincenci
až se zase v červenci
uvidíme Vinci
u babičky v Třinci.

Viola 25. 5.

Ptala jsem se Violky:
„Těšíváš se do školky?“
„Ne, protože teď tam chodím
bez kámošky Dorotky.
Chodily jsme povídat si
na holčičí záchodky.“

Vít 15. 6.

Stěžoval si malý Vítek,
že mu doma řádí skřítek.
Víteček se na něj čertí,
to jsou ale hloupé žerty.
Přeházel mi celý šatník,
tenhle skřítek nepořádník.

Víťa od Klárin

Vítězslav 21. 7.

Víte, že se Víteček
zamiloval do céček?
Nejen do těch plastových,
Víťa dětem povídá,
ale taky do hitu
od Michala Davida.

Vítězslava 21. 7.

Stěžuje si Víťka,
že ji zlobí nitka.
Víťa umí do jehličky
navléknout nit lehce,
ale nitka rozhodla se,
že do ouška nechce.

Vladan 9. 1.

Vladan, Vláďa, Vladanek,
to je mistr hádanek.
Má rád všechny rébusy,
křížovky i pokusy.
Se svým tátou v televizi
rád sleduje AZ Kvízy.

Vladěna 30. 8.

Vždycky, když se soutěží,
zajímá se Vladěna,
když vyhraju, čeká na mě
v cíli sladká odměna?

Vladimír 23. 5.

Stěžoval si ráno Vladík,
že ho zase zlobí budík.
Dělá mi to naschvál,
už jsem zase zaspal.
Do školy, když musím vstávat
neozve se vůbec nic.
Ale za to o víkendu,
kříčí budík z plných plic.

Vladimíra 23. 5.

Líbilo se Vládě,
v zoo zebří mládě.
Zebřička je roztomilá,
ráda by ji pohladila,
pak napadlo Vladěnku,
že jí hodí sušenku.
Tak ji musím zastavit,
nesmím jí to dovolit,
v celé zoo, Vlaďko, platí,
nekrmit a nehladit.

Vladislav 18. 1.

Není zdravé Vládíku
snídat deset Brumíků,
svačit mléčnou čokoládu
marně zkouším změnit Vláďu.
Zoubky už má samý kaz,
přesto bude mlsat zas.

Vladislava 18. 1.

U sestřičky Vladěnky
našel táta zarděnky.
Měla kolem pupíku
asi tisíc puntíků.
Byla z Vlaďky, říkal táta,
muchomůrka puntíkatá.

Vlasta 23. 12.

Říkala mi Vlasta,
že jí chutná pasta.
Nejlepší je Perlička,
usmívá se Vlastička.

Vlastimil 17. 3.

„Pročpak pláčeš Vlastimile?“
„Já jsem někde ztratil brýle.
Neviděly jste je, děti?
Já jsem bez nich skoro slepý.“

Vlastimila 17. 3.

Na zahrádce u Vlastušky,
zpívali jsme šnečkovi:
„šnečku, šnečku, vystrč růžky,“
kdo to za nás dopoví?

Vlastislav 28. 4.

Vlasta, Vlastík, Vlastíček,
ronil spoustu slziček,
protože když doma řádil,
ukopnul si malíček.

Vojtěch 23. 4.

Co jsi jedl Vojtíku?
Plnou mísu knedlíků.
A čím byly plněné?
Uvnitř bylo uzené,
k tomu zelí hromadu
až mi teklo na bradu.
Co děláš teď Vojtíšku?
Teď se hladím po bříšku.

Vojtěch od jana1260

Vojtíšek od mileleti

Vojtěška 23. 4.

Koupil táta pro Vojtěšku
krásnou novou koloběžku.
Dala sbohem tříkolce
i plastové motorce.
Koloběžka je teď zkrátka,
její nová kamarádka.

Vratislav 9. 12.

Říkala jsem Vráťovi,
že je vážně světový.
Mluví čtyřmi jazyky,
umí vařit knedlíky,
procestoval celý svět,
na všechno zná odpověď.

Xenie 27. 11.

Byla malá Xena
hrozně nazlobená.
Myslela si Xenie,
že si volno užije,
opálí se do bronzova.
Celé volno propršelo,
tak seděla pořád doma.

Autor: Andrea Zatloukalová