Básničky k svátku: J, K, L, M

Přání k svátku podle jmen od J po M. Přiložte svým blízkým blahopřání k svátku:

Jáchym Jakub Jan Jana Jarmil Jarmila Jaromír/Jaromíra Jaroslav Jaroslava Jeroným Jindřich Jindřiška Jiří Jiřina Jitka Johana Jolana Jonáš Josef Josefa Judita Julie Julius Justýna

Kaj Kamil Kamila Karel Karina Karla Karolína Kateřina Kazimír Klára Klaudie Klement Kristián Kristýna Kryštof Květa Květoslav Květoslava Kvido Lada Ladislav Laura Lenka Leona Leopold Leoš Liběna Libor

Libuše Liliana Linda Ljuba Lubomír Lubor Luboš Lucie Luděk Ludmila/Lidmila Ludvík Lukáš Lumír Lýdie Magdaléna Mahulena Marcel Marcela Marek Marián Mariana Marie Marika Marina

Markéta Marta Martin Martina Matěj Matouš Matyáš Matylda Maxmilián/Maxim Medard Michal/Michael Michala/Michaela Mikuláš Milada Milan Milena Miloslav Miloslava Miloš Miluše Miriam Miroslav Miroslava Mojmír Monika

 

Jáchym 16. 8.

Ukázal mi Jáchymek
asi dvacet mašinek.
Zdědil po své sestřenici
velikánskou železnici.
Teď má všude v pokojíčku
vagóny a koleje.
Jáchymek si od té doby
s ničím jiným nehraje.

Jakub 25. 7.

Řekni, Kubo, Kubí,
kde jsi nechal zuby?
Teď jsi bez svých jedniček,
bezzubý jak dědeček.
Jen se nesměj, však ty taky,
brzy přijdeš o mléčňáky.

Kubíček od Iveta21

Jan 24. 6.

Malému bráškovi Honzovi
moc chutná vánoční cukroví.
„Nejvíce ze všeho perníček,“
směje se vesele Honzíček.
Ty by jsi dokázal, Jeníku,
sníst celou chaloupku z perníku.

Jana 24. 5.

Podívejte na Janku,
stojí smutně u stánku.
Co se stalo, Janičko?
Vyprodali Sluníčko.

Jarmil 2. 6.

Na mobil mi přišla milá
esemeska od Jarmila.
Poslal pozdrav z Vysočiny,
jel tam k tetě na prázdniny.
Napsal: Ahoj, zdravím vás,
je tu sníh a tuhý mráz.

Jarmila 4. 2.

Když Jarmila
okna myla,
volali jsme na Jarku
ať jde s námi do parku.
„Přestaň okna umývat,
pojď si s námi radši hrát.“

Jaromír/Jaromíra 24. 9.

Jarka s Jarkem
chodí parkem,
mají spolu schůzku.
Jaromírce to moc sluší,
má růžovou blůzku.

Jaroslav 27. 4.

Vyprávěl mi Jaroušek,
že ho jeho papoušek,
zdraví ráno:
„Nazdar, kámo,“
a večer mu u spaní
přeje: „Hezké chrupání.“

Jaroslava 1. 7.

„Přišlo jaro, sláva!"
křičí Jaroslava.
Sněženky se klubou ven,
probouzí se celá zem.

Jeroným 30. 9.

Jeronýma trápí rýma,
nos má jako bambuli.
Nemá kapky, tak se léčí,
česnekem a cibulí.

Jindřich 15. 7.

Náš Jindřišek
to je smíšek,
hrozně rád se chechtá.
Hlavně, když ho jeho táta
na chodidlech lechtá.

Jindřiška 4. 9.

Mám dvě knížky
od Jindřišky,
mám dvě knížky Tarzana.
Byly hrozně napínavé,
četla jsem je do rána.

Jiří 24. 4.

Ti, co nosí jméno Jirka,
těch je vážně velká sbírka.
U nás je jich na sídlišti
jak mravenců v mraveništi.

Jiřina 15. 2.

Říkala mi Jiřinka,
„spálila mě plotýnka.
Já mám dneska smolný den",
stěžuje si Jiřka
„kopla jsem se do holeně
a skřípla mě dvířka.“

Jitka 5. 12.

Vzal tatínek Jitku
včera na vyhlídku,
třásla se jí kolena.
Nechtěla se dívat dolů,
byla strachy zelená.

Johana 21. 8.

Jedla jsem s Johankou
zákusek s pohankou.
Johanka baštila,
přitom se šklebila.
Příště dám Johance
raději lívance.

Jolana 15. 9.

Posteskla si Jola,
brzy začne škola.
Uteklo to jako nic,
zas musíme do lavic.

Jonáš 27. 9.

Vrazil včera bráška
přímo do Jonáška,
když utíkal k rybníku.
Řekl: „Promiň, Joníku.“

Josef 19. 3.

Zaťukával Pepík
hrozně dlouhý hřebík.
Ťukal, ťukal do hřebíku
až se ťuknul do prstíku.
„Ukaž prstík, Pepíno,
pofoukám ti bebino.“

Josífek od name

Josífek od Pavluše

Josefa 19. 3.

Plaval včera Josefce
v bramborové polévce,
dlouhý černý chlup.
Pepina se zašklebila
a hned lžíci odložila,
už jí přešla chuť.

Judita 29. 12.

Mohla bys mi, Juditko,
půjčit svoje kružítko,
ať nemusím kuličku,
kreslit podle hrníčku.

Julie 10. 12.

Naše malá Juli,
na všechny se culí.
Na dědečky, na babičky,
na strýčky i na tetičky,
oni na ni mrkají,
Julko, ťu, ťu, šišlají.

Julius 12. 4.

Čekám dlouho před domem
na Julka, až půjde ven.
Tak, kde je ten Julek?
Vystojím tu důlek.

Justýna 7. 10.

Dostala jsem od Justýnky
náramek a dva prstýnky
vyrobené z drátku,
mám je na památku.

Kaj 22. 4.

Nepleťte si Kaje s Kájou,
ani vosu s včelkou Májou.
Karel přece není Kaj,
káva taky není čaj.

Kaj od B.E.R.U.S

Kamil 3. 3.

Ukážeš mi Kamilku
svoji sbírků kamínků?
Acháty i křemeny,
jsou moc krásné, věřte mi.
Kamil už je odborník
má jich plný pokojík.

Kamila 31. 5.

Včera večer Kamila
večeři nám vařila.
Říkala nám Kamka,
že to bude mňamka.
Jenže se jí nedařilo,
maso se jí připálilo,
těstoviny rozvařily,
dostali jsme od Kamily
místo mňamky slibované,
chleby máslem namazané.

Karel 4. 11.

Nelez pořád, Karlíku,
po tom velkém žebříku.
Nemáš boty, vždyť jsi bos,
spadneš rovnou na kokos.

Karina 2. 1.

Sestřenice Karina
neví, co je šalina.
V Praze totiž říkají,
že pojedou tramvají.

Karla 4. 11.

Kdo zná naši Káju,
má moc ráda Máju,
Hopa, Fidlu, Vilíka,
když jdou večer v televizi,
rychle domů utíká.

Karolína 14. 7.

Vystoupila Karolína
na nádraží z pendolína.
Jaká byla jízda, Kájo?
Jen to zkuste, je to bájo.

Kateřina 25. 11.

Pro Kačenku, pro Kačku,
koupili jsme frkačku.
Katka frkat nepřestává,
až nás z toho bolí hlava.

Kazimír 5. 3.

Přikreslil mi Kazimírek
na obličej černý knírek
a já jsem mu na oplátku
přikreslila zase bradku.

Klára 12. 8.

Dáme Klárku do kočárku,
ona usne jenom v parku.
Jak ucítí vůni trávy,
slyší píseň od pěnkavy,
ví, že už se k parku blíží,
a hned se jí očka klíží.

Klaudie 5. 5.

Říkala mi Klaudie:
„Máme doma kolie.
Je to rasa překrásná,
ale jsem z nich nešťastná,"
vysvětluje Klaudička.
„Všude chlup a loužička."

Klaudinka od ajinka251

Klement 23. 11.

Včera Klement
koupil cement,
namíchat si maltu chtěl.
Postavil si velký komín
jako Bořek stavitel.

Kristián 5. 8.

Kam tak spěcháš, Kristiánku?
Koupit deset indiánků.
Přijde k nám pět tetiček,
mají mlsný jazýček.

Kristýna 24. 7.

Pro sestřičku Kristýnku,
ušila jsem sukýnku.
Kristýnka se ale mračí,
dělá hrozné drahoty.
Sukni nechce vůbec nosit,
raději má kalhoty.

Kryštof 18. 9.

„Proč mám jazyk fialový?
Zkuste hádat, kdopak to ví?“
usmívá se Kryštůfek,
„měl jsem misku borůvek.“

Květa 20. 6.

Když se řekne jméno Květa,
představím si vůni léta.
A když Květa svátek slaví,
vždycky cítím vůni trávy.

Květoslav 4. 5.

Už si zase Květík
okusuje nehtík.
Od palce až k malíku,
zbav se toho zlozvyku!
Nechej toho člověče,
jinak ti krev poteče.

Květošek od Ivulíska

Květoslava 8. 12.

Slíbil strýček naší Květě,
že ji sveze na babetě.
Květka si to hrozně přála,
jenže byla pořád malá.
Teď je šťastná jako blecha
a za strýčkem rychle spěchá.

Kvido 31. 3.

Mého brášku Kvida
nikdo neuhlídá.
U dědy a u babičky
tropí samé lumpárničky.
Děda říká: „Kvidko,
ty jsi pěkné kvítko.“

Kvido od Ladybird1

Lada 7. 8.

Koupili jsme pro Ladu
dva papoušky Kakadu,
ti ji vždycky rozveselí,
když má špatnou náladu.

Ladislav 27. 6.

Proč jsi smutný, Ládíčku?
„Sestrojil jsem lodičku,
chtěl jsem, aby plula k moři
a zmizela v nedohlednu.
Sotva jsem ji ale pustil,
tak začala klesat ke dnu.“

Laura 1. 6.

Říkala mi jednou Laura,
že se lekla dinosaura,
jak měl zuby vyceněné,
velké oči vykulené.
Laurinka už nechce znova,
víckrát jezdit do Vyškova.

Lenka 21. 2.

Marně učím Leničku
zavázat si tkaničku.
Pokouší se o mašličku
až jí tuhnou prstíky,
smutně kouká na tkaničku
jsou na ní jen uzlíky.

Leona 22. 3.

Usmála se Leona
v pražské zoo na slona.
Slon se na ni taky usmál
zvedl chobot do výšky,
zatroubil a přitom mával
velikými ušisky.

Leopold 15. 11.

Jedu fordem s Leopoldem,
rychle jezdí zatáčky.
Příště už s ním nepojedu,
nekouká se na značky.

Leoš 19. 6.

Od Leoška, od Leoše,
dostala jsem včera košem.
Nechtěl se mnou vůbec tančit
a víte proč, dětičky?
Že prý by mi hrozně nerad,
pošlapal mé střevíčky.

Liběna 6. 11.

Ptala jsem se Liběnky,
proč má pusu od rtěnky.
Protože jí kamarádka
půjčila svá malovátka.

Libor 23. 7.

Naučil se Libor,
používat příbor,
lžíci, nůž i vidličku,
trvalo to chviličku,
ale teď už bez potíží,
prohání ho po talíři.

Libuše 10. 7.

Říkala maminka Libuši,
mračení nikomu nesluší.
Usměj se, Líbo, jen to zkus.
Netvař se jako kakabus.

Liliana 25. 2.

Při psaní se Liance,
udělala v písance
kaňka velká jako Praha,
zmizík vůbec nepomáhá.
Teď moc trápí Lilianku,
že dostane špatnou známku.

Linda 1. 9.

O přestávce Linda
svačinu si vyndá.
Rozloží ji na ubrousku,
ať má jogurt nebo housku,
tak si nikdy Linda,
šaty nepobryndá.

Ljuba 16. 2.

Líbilo se naší Ljubce
jak zpíval kos v ptačí budce.
Ljubinka ho poslouchala,
když seděla v kadibudce.

Lubomír 28. 6.

Každý den se, Lubi,
musí čistit zuby.
Každé ráno, každý večer,
nedělám si legraci,
jinak budeš jako děda,
nosit zuby klapací.

Lubor 13. 9.

Zapomněl si Lubor
na cvičení úbor.
Teď se stydí a má strach,
že bude jen v trenýrkách.

Luboš 16. 7.

Povídám ti, Luboši,
dej si pozor na uši.
Z čepice ti jedno kouká,
ať ti do něj nenafouká.

Lucie 13. 12.

Říká máma Lucince:
„Nesmíš krájet na lince.
Dej si, prosím, Lucinko,
pod cibuli prkýnko.“

Luděk 26. 8.

Copak děláš, Luďku?
Novou ptačí budku.
Nový domov pro ptáčky,
sýkorky i pro špačky.

Ludmila/Lidmila 16. 9.

Dnes má svátek Luďka s Lidkou,
půjdeme jim popřát s kytkou.
Jsou to prima kamarádky
i o kousek čokoládky,
co dostaly v neděli,
poctivě se rozdělí.

Ludvík 19. 8.

Stěžoval si jednou Ludvík,
že mu táta sebral dudlík.
Teď nedudlá Ludva dudlík,
místo toho cumlá prstík.

Lukáš 18. 10.

Podívej se, Lukášku,
na tu svoji podrážku.
Máš žraloka na botě,
pozor, nebo kousne tě.

Lumír 28. 2.

Dostal Lumek
pět korunek.
„Co si koupíš Lumíku?
Půlku párku v rohlíku?
Utratíš je za lízátka?“
„Kdepak, dám je do prasátka.“

Lýdie 14. 12.

Marně Lydka
sbírá smítka,
pokaždé se rozzlobí,
když jí někdo každou chvilku
na koberec nadrobí.

Magdaléna 22. 7.

Ptala jsem se Magdy,
jestli hraje ragby.
Magdička se podivila,
copak mě to napadlo.
O ragby se nezajímá,
raději má švihadlo.

Magdaléna od Luciana78

Mahulena 17. 11.

Dívala se Mahulena
na žongléra v cirkuse.
Byla z toho vykulená,
že to taky zkusit chce.
Tohle přece zvládne každý,
dodává si odvahu,
vyhodila čtyři vejce
a ta jí spadla na hlavu.

Marcel 12. 10.

Půjčíš mi, Marcelku,
zelenou pastelku?
Chtěla bych nakreslit duhu.
Nepůjčím, bohužel, ta moje zelená
má totiž zlomenou tuhu.

Marcela 20. 4.

Slyšela jsem od Marcely,
že chce zkusit aquabelly,
proto táta pro Marcelku,
shání nové plavky v celku.

Marek 25. 4.

Přinesl mi Marek
na svačinu párek.
Já se teda pominu
takovouhle svačinu
ať si radši pejsek sní,
ten to jistě ocení.
Já si, Marku, na svačinu
raději dám zeleninu.

Mareček od Buik

Marián 25. 3.

„Mariánku, Mario,
prosím ztlum to radio.“
„A proč?“ ptá se Marián.
„Řve to jako pavián.“

Mariana 8. 9.

Ukonejším Marianku,
zazpívám jí uspávanku.
Bude malá Mariana
sladce spinkat až do rána.

Marie 12. 9.

Já mám nůžky od Marušky
a ty nůžky od Máji,
koukněte se, předvedu vám,
jak bezvadně stříhají.

Marika 31. 1.

Když jsme hráli honičku,
chytila jsem Maričku.
Když jsme hráli na schovku,
našla jsem ji lehce.
Mariku to nazlobilo,
a už si hrát nechce.

Marina 10. 10.

Vozila Marinka
v kočárku miminka
společně se svojí tetou.
Vozila dvojčátka,
dvě stejná děvčátka,
co se jí navzájem pletou.

Markéta 13. 7.

Říkala mi Markéta,
že za týden odlétá,
navštívit zas Chalkidiki.
Už se těší na tzatziky.

Markétka od Pavluše

Marta 29. 7.

Ptala jsem se Marty,
jakpak tráví volný čas?
Jsem fanoušek Sparty,
chodím fandit na zápas.

Martin 11. 11.

Prosím Marťo, Martínku,
počkej ještě chvilinku,
neposílej sněhánky,
nechci myslet na sáňky.
Chci si ještě, Martísku,
pohrát chvilku na písku.

Martínek od pavka.safo

Martina 17. 7.

„Nechci jezdit autobusem,"
řekla doma Martinka.
Vždycky je jí cestou špatně,
má strach, že se poblinká.

Matěj 24. 2.

Můj bráška Matýsek
vyrostl z tenisek.
„Koukni se sestřičko,“
říká mi Maty,
„jak mám z těch tenisek
odřené paty.“

Matouš 21. 9.

Marně volám na Matouše,
že podlaha hrozně klouže.
Matouš letí jako blázen,
bum a praštil sebou na zem.

Matyáš 24. 2.

Matyášek, Matyáš,
hrává s dědou mariáš.
Kdyby hráli o pětníky
a ne jenom o knoflíky
tak by s tebou, vážně Maty
prohrál děda půl výplaty.

Matyášek od gabi43

Matyášek od verushba

Matylda 14. 3.

Vzali jsme Matyldu
na výlet na Kvildu.
Na kopec veliký,
měli jsme chlebníky,
chleba a játrovku
a taky větrovku.

Matylda od Fíková

Maxmilián/Maxim 29. 5.

Počkáme tu, Maxi,
na aerotaxi.
Jestli máš dost odvahy,
poletíme do Prahy.

Medard 8. 6.

Marně říkám Medardovi,
ať s tím deštěm nepřehání,
ale on mi nevyhovi,
tak si rychle deštník sháním.
Medardek se ale směje
a omluvně říká,
za ten deštík nemůžu já,
ale pranostika.

Michal/Michael 29. 9.

Michálek - vtipálek,
znáte to, dětičky?
Míša si ze všeho,
dělá jen srandičky.

Michael od karpasiano

Michael od Pavučina

Michael od Luciana78

Michala/Michaela 19. 10.

Ptala jsem se Michalky,
proč neskáče do dálky.
Prý jí vadí, jak jí písek,
vždycky vleze do tenisek.

Mikuláš 6. 12.

Když k nám přijdeš, Mikuláši,
tak mě čertík vždycky straší,
říká ble, ble, ty, ty, ty,
přestaň mámu zlobiti.

Milada 8. 2.

Prstíky se u svačinky
nedávají do pusinky,
na tohle se Miládko,
používá párátko.

Milan 18. 6.

Strávili jsme s Milanem,
v létě týden pod stanem.
Spávali jsme ve spacáku,
hřál nás oheň z táboráku.
Jenom jednu chybičku,
měl ten týden v červenci,
když jsme spali pod širákem,
kousali nás mravenci.

Milena 24. 1.

Znáte děti Milku?
Sladkou čokoládku?
A znáte i Milku?
Moji kamarádku?

Miloslav 18. 12.

„Ty máš sílu, Mílo,
zvedneš dvacet kilo.“
Obdivují všichni Mílu:
„Jen ať z toho nemáš kílu.“

Miloslava 17. 2.

„Před pusu se ruka dává,“
poučuje Miloslava.
Bráška včera na Mílu
kýchl spoustu bacilů.
Teď má z toho Milka rýmu
musí zalézt pod peřinu.

Miloš 25. 1.

„Jejda, koukej Milošku,
máš děravou ponožku.
Podívej se na palec
je to pěkný zvědavec.
Vykukuje Milku
z díry každou chvilku.

Miluše 3. 8.

Viděla jsem Milušku,
jak chytila berušku.
Na prstík ji Míla dala,
víte, na co se jí ptala?
Kam poletíš? Do nebíčka?
Nebo rovnou do peklíčka?

Miriam 5. 11.

Mám sestřičku Miriam,
ještě mluvit neumí,
ale když jí řeknu ham,
tak mi dobře rozumí.

Miroslav 6. 3.

Mohl by jsi Mirku
drobit na prostírku?
Ať nemáme Mirečku
všude spoustu drobečků.

Miroslava 5. 4.

Miroslava, Mirka,
sbírá ptačí pírka.
Vrabčí, sojčí i ta soví,
má to v genech po dědovi.
Nechodil s ní na houpačky
radši s Mirkou krmil ptáčky.

Mojmír 10. 2.

„Dokázal bys Mojku
předvést třeba stojku?“
„To umím i poslepu
jestli chcete, předvedu vám,
klidně deset přemetů.“

Monika 21. 5.

Při hodině tělocviku
každý kouká na Moniku,
to protože Monika
hrozně rychle utíká.
Rozběhnout se sotva stačím
a ona už v cíli svačí.

Autor: Andrea Zatloukalová