Inzerce
Inzerce
Inzerce

Je hyperaktivní dítě skutečně nevzdělavatelný a nevychovatelný idiot?

Je dítě, které samo vydrží dvě hodiny vyplňovat vědomostní testy, skutečně hyperaktivní? Skrývá se za jeho místy nepřítomným výrazem soustředění se na něco jiného, nebo rovnou vývojová porucha? Podle Jany Martincové je diagnostika poruch chování v dětském věku mnohdy sporná. Rodiče by se proto neměli soustředit jen na "správné" zaškatulkování dítěte do určité kategorie. Svou trvalou, láskyplnou a důslednou prací s dítětem totiž mohou dosáhnout v jeho rozvoji pozoruhodných výsledků.

Foto 1: Ríša si hraje s Písmenkovými kartičkami, skládá slova do skupin k číslům podle počtu slabik: 1 - nůž, 2 - jeřáb...

"Právě jsem utrpěla největší šok svého života!," svěřuje na diskusním fóru uživatelka s přezdívkou Calamity J. "Richard udělal přijímačky na oba gymply. Dostal se nejen na matematický, ale uspěl i na druhém, našem favoritním gymnáziu. Jeho kód byl navíc u pátého místa, hlásilo se tři sta jedenáct dětí," popisuje nadšená matka.

Desetiletý Richard překvapil svým výkonem o to víc, neboť jeho školní asistentka se ještě loni podivovala nad nápadem Richardových rodičů dát jej na gymnázium. Nejenom ona pochybuje, zda dítě, které má projevy ADHD, tedy poruchu pozornosti s hyperaktivitou, možná i projevy poruch autistického spektra, dále potvrzení z poradny o dysgrafii a přiděleného osobního asistenta, bude schopné náročné zkoušky, přípravu na ně a následně gymnaziální látku zvládat.

S podobným přístupem se doktorka Jana Martincová, Richardova matka, setkávala od školkového věku svého syna. Právě v této době začali odborníci vynášet četné diagnózy jeho chování. "Podle lékařských údajů trpí poruchou ADHD přibližně jedno dítě z patnácti. Stejně jako my i rodiče jiných dětí často obcházejí jednoho bezradného psychologa za druhým. Navštívení odborníci pak od sebe opisují mnohdy „možné“, často však pouze nastřelené diagnózy. A odhalování dalších a dalších poruch vlastně nikdy nekončí. Rodič se nakonec více koncentruje na samotné diagnózy, než na práci s dítětem," vysvětluje Jana Martincová, která považuje některé rady rodičům hyperaktivních dětí za kontraproduktivní. "V první třídě nám psycholog po hodinovém sezení s dítětem doporučil, že máme zvážit ukončení klavírního kroužku, neboť to Ríšu nebaví. Hyperaktivní děti jsou totiž neposedné a mají potíže s koncentrací. Ríša však pokračoval dále, začal dokonce vyhrávat různé soutěže. Právě hudebka pro něj byla tou aktivitou, která jej naučila soustředěnosti. Je však nutné zdůraznit, že to bylo hlavně díky paní učitelce, která to nevzdala a byla ochotná Ríšu trpělivě a systematicky připravovat," dokresluje Martincová situaci.

Inzerce

Foto 2: Richard se sestrou u klavíru.

Děti s diagnostikovanou poruchou chování či jejím projevem nejen, že nemusí mít nižší IQ, jak by odpovídalo jejich projevům chování, ale mnohdy jej v určité oblasti mají až enormně zvýšené. „Také to většinou nejsou drzouni a úmyslní záškodníci, za které je pedagogové považují, pouze bezmyšlenkovitě a s rychlostí jim vlastní realizují své „nápady“,“ doplňuje matka hyperaktivního dítěte. Při správném a laskavém vedení jsou schopny ohromných výkonů, s nimiž by rodič po vynesení nepříjemné diagnózy ani nepočítal.

Je však důležité začít s dětmi co nejdříve pracovat. Velmi mohou pomoci skuteční profesionálové v zájmových kroužcích, školkách či školách, největší díl práce však připadá na samotného rodiče. Jednou z nejvhodnějších společných aktivit jsou společně strávené chvíle spojené s poznáváním a zábavným učením. Rodič si nacvičí optimální spolupráci s dítětem, která se promítne i do organizace pozdější školní přípravy. "Veškerý čas, který dětem věnujeme, se jednou zúročí. Po Ríšově úspěšném složení přijímaček na gymnázium nyní vidím, jak se zhodnotily ty hodiny času strávené nad knížkami v době, kdy jsem ani netušila, že to jednou přinese nějaké ovoce," bilancuje Martincová, která bez konkrétního byznys záměru, ale s jasnou představou vytvořit vzdělávací literaturu pro syna před osmi lety založila vydavatelství.

V něm v edici Pro chytré hlavičky vznikly unikátní vzdělávací publikace pro děti. "Zvídavé a temperamentní dítě se hned tak s něčím nespokojí. Mrzelo by mě přeskočit u něj rýmování jenom proto, že jej na rozdíl od jeho sestry Ladovy říkanky neoslovily. Naopak jsem si všimla, že je nadšen reálným světem. Když mu byly tři roky a na výstavě uviděl fotografii chlapečka s křivicí, strávil u něj dobrou půl hodinu. Snímek se nakonec stal námětem pro naši prvotinu Říkačky pro chytré hlavičky. Každá říkanka v sobě nese nějakou zkušenost, nový poznatek,“ objasňuje Jana Martincová začátek svého podnikání. „Když byl Ríša i děti mých kolegyň-pedagožek předškolákem, zjistily jsme, že na trhu neexistuje ucelená příprava pro děti předškolního věku. Tedy soubor knížek, které hravou formou procvičí dovednosti, jež by šestileté dítě mělo mít. Pustily jsme se do této výzvy a samy vydaly Předškolákovy týdeníčky s více než tisícem ručně malovaných obrázků. Když se lidé dozví informaci o těchto našich průkopnických počinech, nevěřícně na mě koukají,“ dodává se smíchem Martincová.

Inzerce

Foto 3 a 4: Jana Martincová se synem Ríšou při focení správného držení tužky do Předškolákových týdeníčků.

Foto 5: Focení cviků do Předškolákových týdeníčků - Ríša se sestrou.

Foto 6: Hotový komplet Předškolákových týdeníčků na Ríšově stole. A jdeme vyplňovat... Vytvořeno a korekturováno s pedagogy a psychology, testováno s dětmi. Skládají se ze 4 sešitů:

  • Jízda tužkou se věnuje grafomotorice
  • Hlavičkové úkoly dítě rozvíjí mentálně
  • Praktik pro život je seznamuje se světem kolem nás, řeší spoustu praktických situací
  • Pohybovky s dítětem cvičí

Přesvědčení, že má smysl se svému dítěti s poruchou chování maximálně věnovat, sdílí i řada matek z internetové diskuse. Tyto děti jsou specifické v tom, že potřebují na všechno více času. Pokud nejsou činností dostatečně zaujaté, jejich pozornost se snadno unaví a rodiče také často velmi obtížně vysledují oblast zájmů či talent u svých dětí. Pokud však vytrvají (rodiče především) a trpělivě, soustavně a cíleně se svým dítětem doma pracují, i tyto "beznadějné případy" se dostanou k tomu, že překvapí a zazáří. Možná paradoxně o to víc, neboť byly neprávem podceňovány.

"Velký podíl na úspěšně složených přijímačkách měla intenzivní domácí příprava, kterou jsem s Richardem absolvovala. Ríša se sám ohromně namotivoval a udělal za ty tři měsíce obrovský pokrok. Beru to však i jako nový začátek tvrdé práce, která nás dál čeká. Sama vím, jak je to s Ríšou náročné a ani se moc nedivím, že ve školách není ochota s takovými dětmi pracovat. Chápu dokonce i rodiče, kteří nad takovými dětmi zlomili hůl. Já však v těchto dětech vidím ohromný potenciál a je na rodičích, zda mohou nebo chtějí do této spolupráce s dítětem investovat. Těm, kteří v sobě marně hledají sílu s dítětem pracovat, bych doporučila návštěvu kvalitní psychoterapeutky. Tu jsme původně našli pro syna a nakonec jsme u ní skončili i my, rodiče. To byl určitě také jeden z důležitých faktorů Ríšova úspěchu. Tatínek přestal hledat zázračnou pilulku na hyperaktivitu, svého „jiného“ syna lépe přijal a více se mu věnoval a maminka se ujistila, že dělá to nejlepší, co může. A Ríša díky tomu objevil nejen svého nového velkého koníčka – animování videí, ale i další kousek sám sebe," uzavírá Martincová.

Foto 7: Předškolákovy týdeníčky obsahují v příloze maketu boty k nácviku zavazování tkaniček...

Foto 8: ...nechybí ani motivační prvek - kosmická mapa velkého formátu A1 se 160 nálepkami, které si dítě za splněné úkoly lepí právě do vesmírné mapy...

Foto 9 a 10: Mapa s nálepkami vznikla podle předlohy tehdy 9leté Ríšovy sestry Sophie.

Recenze na Předškolákovy týdeníčky

Předškolní přípravu Předškolákovy týdeníčky již druhým rokem používají ve společnosti Centrum nadání o.p.s. Jak se dětem se sešity pracuje si můžete přečíst v jejich recenzi.

Své kariéry se vzdala, aby si díky hyperaktivnímu synovi našla jinou

Jana Martincová vystudovala všeobecné lékařství. Dlouhodobě se věnuje zdravotnickému vzdělávání veřejnosti a popularizaci medicíny. V r. 2007, v průběhu mateřské dovolené, založila odborně garantovaný portál www.babyonline.cz, zaměřený na těhotenství a péči o dítě. Průměrná měsíční návštěvnost portálu je cca 500 000. Mezi její další aktivity se řadí edice Pro chytré hlavičky, kde vycházejí knihy o světě kolem nás a zdravém životním stylu, které s ním přístupným způsobem seznamují děti. Je spoluautorkou knihy Žena po 40, sebevědomá a v kondiciV lednu 2015 založila portál www.zdraveomlazeni.cz, který se věnuje zdraví, kráse a anti-aging medicíně a zdravotní inventuře. Jana Martincová žije v Brně, je vdaná a má dceru a syna. 

Autor: Bc. Zuzana Štrbová

Tento článek o práci s hyperaktivním dítětem vyšel v upravené podobě také na serveru Novinky.cz: http://www.novinky.cz/zena/deti/370562-hyperaktivni-deti-jsou-schopny-uzasnych-vykonu-dulezity-je-pristup-rodicu.html

Inzerce

Inzerce

Komplet knížek = skvělá volba pro děti školkového věku

„Říkačky jsou zcela nové a neotřelé. S Kartami si hrají 3 i 5letý syn a 7letá dcera skládá slova. Čekáme mimčo a klukům kniha názorně ukazuje, jak miminko vznikne. Týdeníčky: komplexní rozvoj všech dovedností. Mohu všem jen doporučit.“ Tyto a další reakce si můžete přečíst u jednotlivých knížek na www.prochytrehlavicky.cz nebo na Heureka.cz.

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

ADHD: Je hyperaktivní dítě skutečně nevzdělavatelný a nevychovatelný idiot? - diskuze

  • Úžasně padnoucí vtip na hyperaktivní dítě
    Včera jsem četla v ABíčku vtip, který sedne na syna jako ulitý, až podezříváme dceru, jestli jej tam neposlala :-): Hyperaktivní dítě nemůže usnout, tak počítá ovečky: "Jedna ovečka, druhá ovečka, třetí slepice, koza, kráva, kůň, strýček Donald farmu měl, hééééj makarena!"
    Calamity J.   | 29.08.2016 20:24:32 | Reakcí: 4, poslední: 30.08.2016 13:41:56
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • jani,neni....neboj....a karticky jsou super...mame doma cely byt okartickovany..rano je vsechny roztridim,zaklidim a odpoledne je hopik porozklada vsude..prave ruzne slabiky,slova ,obrazky apod...jsou uzasne..udelali jsme mu na to i specialni mini uzske policky a tak rozklada kde se da  jen nemluvi...a diagnostika tady je obecne desny problem...vask vis,mluvili jsme o tom...a kdyz mas kombinaci PAS s ADHD tak je to take uzasne      obzvlast pro odborniky 
    Liberte   | 01.06.2015 08:29:49 | Reakcí: 1, poslední: 01.06.2015 18:30:50
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Jarko, děkuji, ale všichni si to myslí :-). Trpím značnou intuicí, cítím, jak lidé, kteří s tím nemají zkušenost, na syna nahlíží. Vůbec netuší, že ke stejnému výsledku, jako oni dokážou s "normálním" jedincem, my musíme vynaložit až 30x větší úsilí :-) a ještě nevíme, jestli to k něčemu je.
      Karty jsem v dětství milovala, ale byly od každého písmene jedna karta, což mně přišlo škoda, nic moc se s tím nedalo dělat, tak jsme to pro vlastní děti trochu vytunili na 112 karet :-).
      Calamity J.   | 01.06.2015 18:30:50
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Agrese

| Anet_Mik | 03.07.2020, 18:48

Dobrý den, než se objednáme k dětskému psychologovi, potřebuji poradit se synem 4,5 let. Od ledna je se mnou doma (rizikové těhotenství) i kvůli koronaviru nechodil do školky a stal se nezvladatelným. Máme dům se zahradou a zvířata (drůbež,kočky). Syn neposlouchá,odmlouvá a lže, pokud nestojím za ním nebo vedle něho tak neposlechne, ale nejhorší že úmyslně ubližuje zvířatům (jedno kuře utopil, a dnes jednoho kohoutka hodil na zem a zabil ho a důvodem bylo, že kokrhal) Nyní máme doma již miminko, a nemůžu mu pořád stát za zády a hlídat ho. Snažím se mu věnovat, ale nemůžeme ho nechat samotného venku na zahradě. Ptám se jestli si uvědomuje smrt? Jestli rozumí, že zabil zvíře. Snažila jsem mu to vysvětlit, ale příjde mi, že mu je to jedno. Mám strach aby neublížil i miminku. Děkuji za rady.

Dobrý den, chování vašeho syna skutečně zavdává důvod k obavám, aby neublížil mladšímu sourozenci. V pozadí jeho chování může být nezvládnutá žárlivost na sourozence, nebo ale také další vlivy. Nemám dostatek informací, jak se syn choval předtím. Obecně ve věku 4 - 5 let si dítě ještě nedokáže plně uvědomit co znamená pojem smrti, myslí si, že se jedná o jinou formu života, nejvíce děti smrt ztotožňují se spánkem. Od 5 do zhruba 9 let ji personifikují (představují si ji jako nějakou osobu, smrtku apod.), od 9 let již chápou konečnost života a jejich koncept smrti je příliš neliší od toho dospělého, jeho vývoj je ukončen kolem 13 roku života. Přesto chování vašeho syna vykazuje ve více oblastech zvláštnosti, doporučila bych vám kromě co nejrychlejšího vyhledání dětského klinického psychologa také konzultaci u dětského psychiatra. Na syna se snažte vyhradit si co nejvíce času, zapojujte jej do svých denních aktivit včetně péče o miminko, samozřejmě pod vaším dozorem. Může dostávat také malé úkoly a povinnosti při péči o domácnost. Zkrátka jej zaměstnejte, aby mu nezbýval čas na takové nápady a měl by také být stále pod vaším dozorem, nebo zajistěte, aby neměl k domácím zvířatům volný přístup (ohrazení, plot apod. kolem zvířat). O situaci s ním mluvte, vysvětlujte mu to, veďte jej k empatii (vcítění se) do pocitů lidí i zvířat, kterým někdo ubližuje. Zdravím Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 06.07.2020, 07:17
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce