Inzerce

Role mužského vzoru ve výchově

Na výchově dětí má nepochybně zásadní podíl osobnost obou rodičů. Přítomnost mužského i ženského pozitivního vzoru je při vytváření osobnosti dítěte a jeho dalšího chápání rolí nepopíratelně velice důležitá. Nejpříhodnější variantou je, když zastávají v rodině obě pohlaví svoji funkci zodpovědně. Častěji se však objevují modely, kdy v rodině mužské vzory chybí, tj. otcové chybí fyzicky, nebo se ve výchově dětí příliš neangažují. Pro dívky, ale především pro chlapce, je to chybějící článek ve výchově. Mužský způsob výchovy i hry totiž dětem nabízí jiné pojetí světa než způsob matčiny výchovy. Otec například u dítěte oceňuje tendence prosazování se a jeho schopnosti, matka zase učí své dítě překonat bolest a vyrovnat se s porážkou. Doplňování mužských a ženských prvků ve výchově je tak pro dítě velmi přínosné. Ještě o něco komplikovanější je však postrádání mužského vzoru u synů. Protože stejně jako se dívka identifikuje s matkou, by se měl chlapec separovat od matky a identifikovat se s otcem - přes něj si postupně vytvářet svou vlastní identitu. Je-li však mužský vzor nedostupný, jak má postupovat?

Co se však považuje za„pozitivní vzor"? Otec by ve vztahu k synovi neměl zastávat roli kritika, vládce, pasivní loutky nebo snad neznámé osoby, která doma netráví příliš mnoho času. Nejvhodnější je propojení vzájemného emočního vztahu a důsledné výchovy. Důležité je si uvědomit, že dítě vychováváme nejvíce vlastním příkladem. Dobré je proto trávit s dětmi co nejvíce času, sdílet s nimi společné smysluplné činnosti s legrací, ale i poučením.

Nezastává-li muž svoji funkci zodpovědně, hrozí, že jeho vzor nebude v rodině fungovat pozitivně. Mnohaletou zkušeností máme potvrzeno, že rodičovské vzory jsou často velmi obdobným způsobem opakovány svými následníky. To znamená, že si děti mohou přivlastnit i to negativní a uplatňovat to pak ve svém vlastním životě. Může jít o závislosti, násilné chování, promiskuitu apod. Je tedy otázkou, zda je dobré se za každou cenu snažit udržet rodinu pohromadě, když jedna polovička fungující složkou není. Odpověď není jednoduchá.

Inzerce

Existuje spousta rodin, kde mužský vzor z nějakého důvodu chybí. I když by mohly z předchozích informací o důležitosti této výchovné stránky vzniknout obavy, že dítě musí zákonitě v rodině bez pozitivního mužského vzoru strádat, není tomu tak. V těchto případech někdy dětem může chybějící mužský vzor nahradit nějaký muž z jejich okolí, kterého mohou prostřednictvím matky poznat a setkávat se s ním. Může to být příbuzný, rodinný přítel, nový partner matky, ale i trenér, učitel apod. Od nich se může chlapec naučit, jak se má chovat a dívka díky tomu může poznat, jaký může muž být, že je možné se o něj opřít, že má také své vrtochy, ale dokáže být i pečujícím ochráncem apod. Nevlastní otec může být pro dítě někdy plnohodnotnou náhradou, někdy může být dokonce i přínosnější než ten biologický. Dostatečným vzorem však může být i vlastní otec byť z rozvedené rodiny, má-li o dítě zájem. Zároveň, jak uvádí psychoterapeut Michal Vybíral z Ligy otevřených mužů (zdroj: http://web.ilom.cz/lanky-odjinud/108-otcove-druh-na-vymeni.html), když není v rodině muž, může být řešením situace převzetí částí maskulinity i otcovství matkou. I žena může ukázat dítěti hry, činnosti a postoje spíše přisuzované mužům (posekat dříví, přibít hřebík, postarat se o finance apod.).

Je samozřejmé, že nejideálnější pro děti je, funguje-li v rodině jak mužský, tak ženský vzor. Když to ale není možné, vhodná je i alternativa, jenž může dítěti zajistit zdravý vývoj. Podmínkou je, že si rodič musí uvědomit, že dítě potřebuje pro svůj život znát oba pohledy - mužský i ženský. Proto by nemělo být dítě o jeden z nich ochuzeno a mělo by být ve výchově směřováno ke skutečným vzorům.

Inzerce

Komerční sdělení

Související články

Předchozí článek Výchova dítěte

Další článek Negativní chování dítěte k otci

Role mužského vzoru ve výchově - diskuze

Vložit příspěvek Članky s diskuzí

Představa otom ze i matka může synovi předvést mužsky vzor se mi zdá jako mylná. Muj přítel žil jen se svou matkou a starším bratrem, který byl ovšem také ještě dítě.Takže matmka zastávala v rodine i mužskou roli jak píše članek sekala trávu zatloukala hřebýky, rozhodovala, zpravovala finance atd. a vísledkem je že mů přítel netuší jak by se měl v partnerském vztahu chovat. je přesvědšen že práce je ulohou ženy a pro muže zbývá zábava.
Už jedenáct jet mu to vytloukám z hlavy a stále marně.

KáťaN | 19.04.2012 13:40:26
Reagovat | URL příspěvku
Děkuji

Z článku jsem se dověděla,že to dělám v podstatě dobře.

Honafa | 19.04.2012 12:17:39
Reagovat | URL příspěvku
Ale abych byla ferova
Mam dost dobreho tatinka, dobrej muzskej vzor.
A vzala jsem si jeho presnou kopii, jak vzhledem, tak chovanim (i takove blbiny, ze oba sladi kafe medem)

zajic | 16.04.2012 12:11:11
Reagovat | URL příspěvku
Prosim vas
A muzu nanosit to drivi, i kdyz muzsky vzor nechybi?
Muzsky vzor zas docela obstojne zasiva dupacky.

zajic | 16.04.2012 12:10:07
Reagovat | URL příspěvku
Zajímavé. Já mužský vzor v dětství neměla a myslím si že vliv to na mě opravdu mělo. S tím svým se tak něják plácám a radši bych byla bez něj. A né tak úplně jeho vinou. Asi opakuju matčiny chyby

medox | 16.04.2012 11:00:49 | Reakcí: 1, poslední: 19.04.2012 14:40:42
Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
- RE:
  Já měla v dětství záviděníhodný mužský vzor (tatí se o nás staral, věnoval se nám maximálně pomáhal mamině s domácností) a přesto to smým mužem moc nefunguje, protože jeho mužský vzor doma byl diametrálně odlišný - ženská je na práci a výchovu dětí, muž si musí doma odpočinout, protože je strhaný z práce (pozn. pracuji na plný úvazek, vodím a vyzvedávám děti ze školky, domácnost, zahrada), tak nevím.
  
  cernam7 | 19.04.2012 14:40:42
  Reagovat | URL příspěvku

Poradna

Hospodaření s penězi

| Tiny85 | 07.11.2023, 14:08

Dobrý den,
prosím o radu jak se řešit se synem braním peněz. Synovi je 10 let a záměrně nepíšu krádež, protože bere své peníze. Ale ne ty, které má dejme tomu v pokladničce, které si může spořit, popř. v rozumné míře utratit jak chce. Pokud dostává peníze k narozeniním, atd. větší částky, mám doma mezi dokumenty obálku, do které peníze ukládám. Syn o ní věděl, ví, že jsou to jeho peníze, ale nikdy jsme z ní na běžné utrácení nebrali a ani není úplně volně přístupná. Jedině pokud si chtěl koupit něco opravdu dražšího, jsme z ní po domluvě peníze vzali a koupili.
Že si peníze teď ve větší míře utrácí za brambůrky, pití, které bych mu nedovolila koupit, teď např. Prime to si všímám nějakou dobu,. Pokladničku má vybranou, domlouvali jsme mu, ale už jsem mu i řekla, že si utratil a tak nemá a je to jeho problém. Protože spolužáci mají to, nebo ono. Právě Prime jsem koupila k narozeninám, aby měl. S tím, že víckrát už ne. Nezakazuji mu tyto věci úplně, právě proto, aby neměl důvod lhát. Tímhle stylem se snažím řešit vše a zatím to fungovalo. Posledního půl roku je velice chytrý, na vše má odpověď a já jsem proti ostatním rodičům moc přísná. Dalším faktorem je to, že od covidu má oslabenou imunitu, bere léky. Hraje fotbal, je i se školou dost vytížený a snažím se, aby jedl pravidelně a zdravě i když mu relativně nic nezakazujeme. Ani ty brambůrky, atd. ale doma, s námi, ne nekontrolovatelně, tajně, každý den po škole,.
Ještě není tak chytrý, nebo vychytralý, takže papírky, flašky většinou najdu někde po pokoji, v batohu, atd.
Snažíme se mu vysvětlovat nějakou hodnotu peněz, ale asi převažuje to, že ostatní rodiče koupí a on chce taky.
Nevím jak se k tomuto postavit, za prvé předpokládám, že braní peněz popře, mám je teď spočítané a kontroluji, jestli ubývají.
A za druhé nevím jak moc být přísná, protože z neustálého vysvětlování, přemlouvání, handrkování se o to v jakých půjde botech, triku, co bude jíst, mám pocit, že moc mluvím a k ničem to není.
Ještě musím doplnit, že se jedná o částku odhadem kolem 2000,-. V obálce bylo více 100,200,500 bankovek, nevím přesně, ale rozhodně to není pár drobných nad kterými bych mávla rukou a to, že jsou to jeho peníze podle mne na věci nic nemění.
Myslím si, že má co chce, je jedináček, má mobil, konzoli, hezký pokoj, ne úplně vše značkové, ale normálně, k narozeninám, vánocům mu vždy pořídíme něco lepšího,.
S fotbalem jezdíme každý víkend někam, někdy i 150 km, cesta, jídlo, vybavení, vše má kvalitní, dražší, ale nemůže mít vše i když bychom na to měli, právě proto, aby věděl, že je potřeba vše nějak rozdělit.

Nechci to nějak přehnat, ale nejradší bych mu zakázala kde co a dala pocítit, že jsem opravdu zklamaná.

Děkuji

Dobrý den,

výchova k finanční gramotnosti a hospodaření s penězi je velice důležitá a postupujete naprosto správně, když se k ní snažíte syna vést a dáte mu pocítit i případné důsledky jeho "hospodaření". Takto rozhodovat je určitě vhodné nechat syna o menších částkách, jako je např. kapesné. To je dokonce možné nechat v jeho kompetencí plně. Pokud nepocítí důsledky toho, že penízky neuváženě utratil tu za brambůrky, tu za drahé pití a pak již do dalšího kapesného nic nemá, tak se s nimi hospodařit nenaučí. Jiná situace je, pokud se jedná o větší částky peněz, které dostává např. k narozeninám a jiným příležitostem, jak píšete. Tady bych vám doporučila založit třeba společně se synem nějaký spořicí účet, kde si bude penízky šetřit. Můžete se spolu předem dohodnout a naplánovat, co bude cílovou částkou a co si bude chtít za peníze většího koupit. Po uspoření této částky si pak danou věc či přání může pořídit, splnit. Pokud budete nechávat tyto větší částky peněz doma, pak je to pro takto malé dítě příliš velkým pokušením, navíc je matoucí, že to, co nazýváte jeho penězi, zároveň nemůže utratit a hrozí mu konfrontace s vámi. Syn ještě ve svých 10 letech nemá vyzrálé morálně volní vlastnosti natolik, aby tomu plně porozuměl, je potřeba jej k hospodaření s financemi vést postupně. Vždyť hospodaření s finančními prostředky je problémem i pro mnoho dospělých. Budou-li peníze v bance, kde nad nimi budete mít kontrolu, pak vám i synovi odpadne spousta starostí. Nebudete muset pohyb peněz sledovat, syna s jejich ubýváním konfrontovat či sankcionovat, on nebude tolik v pokušení a nenakoupí si nezdravé věci. Důležité je se synem neztratit vztah a kontakt, hodně s ním komunikovat, zajímat se o něj, o jeho zájmy, přátele, o jeho svět. Probrat s ním, proč si myslí, že spolužákům rodiče více dovolí, co je to konkrétně a proč myslí, že mu to nechcete dovolit vy. Na místě je také mu vaše postoje a důvody vysvětlit. Je to, jak píšete, jedináček, je tedy na komunikaci a pohyb mezi dospělými zvyklý a bude jistě o to zdatnějším komunikačním partnerem. Mluvte s ním také o vašich obavách a lásce k němu, o vaší starosti o něj, to není projev slabosti, ale naopak vaší síly a rodičovské vyspělosti a vyslechněte a nezlehčujte také jeho důvody, i když mu i tak třeba nevyhovíte. Čím lepší vztah, založený na vzájemné důvěře, se vám se synem podaří vybudovat, tím více se o tento vztah budete moci opřít v průběhu jeho puberty. Ohledně oblékání bych vám doporučila stanovit jen hrubší hranice úměrně počasí, ale volbu trička apod. bych ponechala na chlapci. Pokud zvolí nepříliš vhodné oblečení, pak si následky ponese opět sám, a to je potřeba, aby se naučil. Pokud by potíže s braním peněz, či jiné, přetrvávaly, nebo se zhoršovaly, pak můžete k individuálnější práci se synem kontaktovat buď dětského klinického psychologa či Pedagogicko-psychologickou poradnu.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 20.11.2023, 20:40

Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace

Michal	Kristýna	Kateřina	Barbora
David	Anna	Lukáš	Martin

Role mužského vzoru ve výchově

Související články

Role mužského vzoru ve výchově - diskuze

Poradna

Vyhrajte nové dětské plenky Bella Happy Soft & Delicate

Soutěž o kosmetický balíček pro maminky od Vitalpointu

Každý týden nová soutěž na Instagramu