-
Pravák nebo levák z pohledu dětského lékaře
-
Lateralita z pohledu psychologa: O co se jedná?
-
Typy laterality
-
Vliv laterality na školní výkony
-
Praváctví a leváctví
-
Tipy na to, jak odhalit dominantní ruku a oko mého dítěte
-
Psaní levou rukou
-
Přecvičovat či nepřecvičovat?
-
Cviky na uvolnění ruky
-
Přístup k levákům dříve a dnes
1. Pravák nebo levák z pohledu dětského lékaře
U dítěte zhruba do dvou let věku nelze jednoznačně odhadnout, zda bude pravák či levák, protože nervová soustava se vyvíjí postupně stejně jako všechny orgány a jejich funkce. Proto také malé děti používají při svých aktivitách obě ruce, někdy více pravou - jindy levou. Postupným rozvojem nervové soustavy si dítě samo určí vedoucí horní končetinu a tu bude při všech svých aktivitách stále častěji používat, takže do 3 let věku bude zřejmé, zda vaše dítě je pravák či levák. I když jsou také výjimky, některé děti v předškolním věku používají obě ruce stejně - v takovém případě je na místě vyšetření dětským psychologem (na základě vhodných testů lze určit lateralitu, aby dítě používalo správnou ruku).
Nikdy není na místě násilné přeučování, to by mohlo být příčinou pozdější nějaké neurotické poruchy, která se vždy obtížně odstraňuje (tiky, koktání apod.).
2. Lateralita z pohledu psychologa: O co se jedná?
Lateralita, tedy laicky řečeno upřednostňování jedné strany (ruky, oka, nohy, ucha,...) před druhou, je především projevem činnosti dynamických vztahů mozkových hemisfér a velmi úzce souvisí se zráním naší nervové soustavy. Doba, kdy se náš nervový systém rozvíjí nejintenzivněji je prenatální období, tj. doba před narozením, a také období krátce po našem narození. V tomto období se střídají období asymetrická (tj. upřednostňování pouze 1 ruky) a symetrická (kdy dítě střídá ruce obě, žádnou nepreferuje). Vše však směřuje k vyhranění funkce jednoho z párových orgánů.
Funkce jednotlivých párových motorických (ruce, nohy) nebo smyslových orgánů (oči, uši) nejsou shodné, mluvíme o dominanci jednoho z nich. Přičemž tato dominance není v raném dětství vždy zcela jasná, ale stále se vyvíjí. Asymetrie ve výkonnosti rukou je přitom výhodná z hlediska účelnosti a hospodárnosti pracovního procesu, protože umožňuje vysokou specializaci v jednotlivých činnostech. Tyto pak provádí obratnější ruka a druhá provádí práce “pomocné”.
V rámci předškolního věku je kladen důraz na dominanci ruky a oka, jako dvou orgánů zodpovědných v rámci jejich koordinace za činnosti úzce spojené se školou.
Může se stát, že u některých dětí je dominance ruky, která je pro rodiče nejsnadněji pozorovatelná, patrná již kolem 3. roku života. Jiné děti ruce střídají, mají obě stejně šikovné a v jednotlivých činnostech je frekvence jejich užití téměř shodná. Také se může stát, že preference v užívání jedné ruky se v průběhu vývoje změní.
Hraje zde roli samozřejmě dědičnost, ale také tendence napodobovat, případně přizpůsobit se nebo vyhovět požadavkům okolí.
Vyšetření laterality je důležité především tam, kde je podezření na mozkovou dysfunkci nebo tam, kde je podezření, že nešetrný vnější zásah do přirozené laterality může ovlivnit školní výkonnost.
Důležité je také v době před zahájením školní docházky s jistotou určit, která ruka je dominantní a kterou rukou tedy dítě zahájí nácvik psaní. Z hlediska dominance je užitečné znát i dominantní oko, které se v procesu psaní výrazně svou funkcí podílí.
Pokud máte jako rodiče pochybnosti, je vhodné kontaktovat některé z poradenských zařízení a poradit se s odborníkem.
3. Typy laterality
-
Vyhraněná dominance pravostranná (pravá ruka, pravé oko)
-
Vyhraněná dominance levostranná (levá ruka, levé oko)
-
Zkřížená lateralita (pravá ruka a levé oko nebo levá ruka a pravé oko)
-
Nevyhraněná lateralita (ruka nebo oko není zcela vyhraněno, v krajním případě oba orgány nejsou vyhraněny)
Z hlediska školních dovedností je nejvýhodnější vyhraněná dominance pravé ruky a pravého oka. Proces psaní je řízen levou mozkovou hemisférou, kde mimo jiné sídlí centrum řeči.
Mezi nevýhodné typy laterality patří vyhraněná dominance levé ruky a levého oka – tato varianta je v podstatě zcela přirozená a nekomplikovaná, faktem však zůstává nutnost přizpůsobit proces psaní písmu, které je konstruováno pro praváky.
Dalším nevýhodným typem laterality je tzv. zkřížená lateralita – např. dominance pravé ruky a levého oka a naopak. V procesu psaní je tedy nutné zapojit do činnosti obě mozkové hemisféry, které musí svoji činnost koordinovat a celý proces psaní se stává více komplikovaným. Mezi mozkovými hemisférami jsou pak vztahy složitější a méně vyrovnané.
U některých dětí je patrná neurčitá lateralita, patrné jako následek nevyhraněné dominance mozkové.
4. Vliv laterality na školní výkony
Lateralita ovlivňuje obratnost (především rukou) a prostorovou i pravolevou orientaci.
Děti s nevýhodným typem laterality mohou mít potíže se zvládnutím základní orientace – nahoře, dole, vpravo, vlevo, vpředu, vzadu, ale také orientace časové (poznávání hodin, časová orientace během dne, dny v týdnu, měsíce,…).
V rámci nácviku psaní může být písmo neurovnané, někdy hůře čitelné, neobratné, může se měnit sklon (směrem k dominantnímu oku), ale také velikost písmenek. Písmo není srovnané na řádku, ale poskakuje někdy nad ním, někdy pod ním. U některých dětí lateralita ovlivňuje spíše rychlost písma, u některých jeho kvalitu.
Problémy v psaní však nejsou pravidlem – některé děti jsou schopny i nevýhodný typ laterality dostatečně kompenzovat a nejsou patrné žádné výraznější problémy.
5. Praváctví a leváctví
Pojmy, které jsou opředeny poměrně řadou mýtů a pověr. Leváci byli dříve považováni za přinejmenším “podivné”, byli přecvičováni a tlačeni k přizpůsobení se pravoruké společnosti. Dnes však již víme, že toto přecvičování je vážným zásahem do spolupráce mozkových hemisfér, což může vést k řadě komplikací ovlivňujících vývoj, a to zejména v oblasti rozvoje řeči a myšlení. Přecvičováním se potlačuje přirozená tendence, dítě se nutí k užívání méně obratné ruky, je tedy celkově méně obratné a může ztrácet chuť a motivaci k práci.
Leváctví rozhodně není jev patologický, ale zcela fyziologický, vývojově stejně hodnotný jako praváctví. Přesto mají leváci v současné společnosti nevýhodné postavení – levák žije a vyrůstá v pravoruké společnosti a musí se tedy v řadě činností přizpůsobit a naučit se se svou levostrannou dominancí žít.
Levákem se člověk může stát i v průběhu vývoje např. z nutnosti (pokud například dojde k úrazu pravé ruky) nebo poškozením levé mozkové hemisféry např. úrazem (patologické leváctví).
6. Tipy na to, jak odhalit dominantní ruku a oko mého dítěte
Pro rodiče je nejsnadnější cestou k „odhalení“ dominantní ruky či oka prosté pozorování. Sledujte, do které ruky vaše dítě bere častěji hračky při spontánní hře, např. kladívko, kostky při stavění, korálky v mozaice, klíč do zámku, provlékání provázku, hod míčem (pokud již dítě zvládne hod jednou rukou),…
Pozorujte dítě také při řízených činnostech – vždy však nechte výběr ruky na něm – sledujte, do které ruky bere nůžky, pastelky, štětce, ale také třeba lžíci.
Pokud jí dítě příborem, dívejte se na to, jak ho používá. I leváci si někdy zvyknou držet nůž v pravé ruce a vidličku v levé, jejich použití je však opačné. Nůž často jídlo jen přidržuje a vidlička „trhá“ na kousky. Dominantní je tedy v tomto případě ruka, která drží vidličku.
Zjistit dominanci oka lze opět vcelku jednoduše – nechte dítě kouknout do klíčové dírky, do dalekohledu vytvořeného ze stočeného papíru, do kaleidoskopu, apod.
Pokud si ani po tomto pozorování nejste zcela jistí, navštivte psychologa, který vám určitě poradí.
7. Psaní levou rukou
V dnešní době je výskyt levorukých lidí v naší společnosti vyšší než v minulém století. Nedochází k násilnému přecvičování leváků na praváky, ale stále přetrvává řada otázek týkajících se zásad správného nácviku psaní levou rukou.
Důležitá je poloha papíru nebo sešitu. Levák má mít sešit nakloněný doprava, což je přesně na opačnou stranu než dítě pravoruké. Směr písma jde zleva doprava. Úchop psacího náčiní je stejný jako u praváků – pero nebo tužku drží dítě palcem a ukazováčkem a zespodu jej opírá o prostředníček (viz kapitola Grafomotorická cvičení). Prsty, kterými drží tužku, by měly být pod linkou, aby dítě vidělo, co píše. Výběr psacího náčiní pro leváka je velmi důležitý, aby nedocházelo k rozmazávání písma. Mezi vhodná pera patří Tornáda a speciální pera pro leváky.
Nejčastější chybou u leváků bývá tendence ruku v zápěstí nadměrně ohýbat, vykrucovat. Tomuto nesprávnému návyku předejdeme zejména nakloněním papíru vpravo, kdy dítě není nuceno ruku vytáčet, aby vidělo napsaný text.
8. Přecvičovat či nepřecvičovat?
Toto je velmi důležitá otázka. Obecně platí, že je nutné delší dobu vývoj sledovat a nechat dostatečnou volnost přirozenému výběru dítěte. Nikdy není vhodné nutit ho do něčeho, v čem se necítí dobře. Užitečné je dítě sledovat v průběhu spontánních činností a v počátcích se třeba i zaměřit na posílení jemné motoriky obou rukou a schopnosti koordinovat jejich spolupráci.
Pokud zjistíme, že je dominantní oko pravé a ruka nevyhraněná, pak je užitečné se více zaměřit na procvičování pravé ruky (nebo naopak – dominantní oko levé a ruka nevyhraněná, pak se snažíme rozcvičit ruku levou). Vždy se však jedná o složitý a velmi citlivý proces, který je nutné provádět pod odborným vedením speciálního pedagoga.
9. Cviky na uvolnění ruky
Existuje řada uvolňovacích grafomotorických cviků pro děti předškolního věku. Základním cvikem jsou rovné čáry, pak přidáváme vodorovné, šikmé, vlnky, kroužky na obě strany. Dobré je zpočátku uvolňovat ruku na velký papír, který je ve svislé poloze (na skříni, dveřích či stěně). Dítě by vždy mělo vést pohyb ruky shora dolů a zleva doprava. Uvolňovací cviky by dítě mělo obtáhnout alespoň pětkrát a pak teprve přejít na cvik nový.
Aby dítě získalo správné předpoklady k dobrému zvládnutí grafických nároků ve škole, je nutná určitá vyspělost jeho jemné motoriky. Neměli bychom podceňovat význam kreslení, obkreslování, vybarvování omalovánek, modelování, navlékání korálků, práce se šňůrkami – uzlíky, zavazování tkaniček, malování prstem do mouky, písku apod. Sadu na sebe navazujících grafomotorických listů najdete v Bonus pro registrované, před tím si však pročtěte instrukce v kapitole Grafomotorická cvičení.
10. Přístup k levákům dříve a dnes
Odpovídá Mgr. Irena Košutová (levačka)
Jak vzpomínáte na své zážitky z hodin psaní v první třídě? Zaznamenala jste snahu učitelů udělat z vás praváka?
První třídu jsem navštěvovala v r. 1974. Já vím, je to již dávno, ale mám zkušenosti, že náhled na leváky se v některých školách od té doby nijak nezměnil. Tehdy bylo celkem samozřejmostí, že se leváci přecvičovali na praváky. Já jsem však měla to štěstí, že dětská lékařka doporučila rodičům i škole v žádném případě mě na praváka nepřeučovat, poněvadž jsem silně vyhraněný levák.
Byla tehdy pro leváky alternativa plnícího inkoustového pera?
Z první třídy mám schovanou pouze jednu písanku. Je plná inkoustových kaněk a rozmazaných písmenek. Sama si vzpomínám, že psaní pro mě bylo utrpení, protože i když snaha byla, výsledek vynaloženému úsilí malé holky nikdy neodpovídal. Věčně jsem si všechna písmenka rozmazávala posunující se levou rukou. Žádné Tornádo tehdy neexistovalo, takže jsme jen plnili. Bombičková pera byla o něco lepší, ale pro leváky to i tak žádný zázrak nebyl. Věčně jsem tedy byla ušmudlaná já i moje písanka. Také jsem za psaní dostala na vysvědčení 2. To bylo slz!!!!
Jak se změnil na základě prožitých zkušeností váš přístup k prvňáčkům - levákům?
Nyní, když učím 1. třídu, mám u sebe 6 dětí píšících právě levou rukou. Používali jsme u uvolňovacích a procvičovacích cviků trojhranné tužky i pastelky. Poté jsme „celá třída“ přešli na psaní trojhranným Tornádem. Děti jsou v psaní úspěšné, jejich písmo je úhledné a nikdo z nich není ušmudlánek. Trojhranné tužky, pastelky a Tornádo doporučuji všem bez ohledu na to, jakou rukou píší!!!!
Když mám hodnotit úkol v písance u leváka, musím říct, že jsem někdy shovívavější a trošku přivřu oko (ale jen trošičku), protože „nám“ dělá dosti problém dodržet správný sklon písma.
Autoři: Mgr. Hana Trtílková – psycholog, Mgr. Lenka Zárubová - speciální pedagog (body 2-9), MUDr. Květoslava Ludvíkovská (1)
Související články
Chodítka: ANO či NE?
Chodítka a hopsadla jsou pro děti naprosto nevhodná. Pohybový vývoj každého dítěte je jiný, některé dítě chodí v 9. měsíci, jiné až po 12. měsíci a používání chodítka rozvoj chůze rozhodně neuspíší - právě naopak brání přirozenému pohybovému vývoji
Hyperaktivní dítě
Hyperaktivní dítě překypuje energií, je nadměrně „živé“, je impulsivní a velmi spontánní,. Mnohdy je obtížně výchovně zvladatelné. Většinou jsou to děti velmi bystré a chytré, potřebují proto vyplnit čas smysluplnou činností.
Růst dítěte
zabýváme se růstovým tempem dítěte, výškou a důvody a způsoby sledování růstu.
Dědičnost a ADHD. Jak se dědí ADHD? Může být způsobeno geneticky?
Může být hyperaktivita způsobena geneticky? Nebo je to spíše komplexní záležitost? Rozhovor s embryologem přináší zajímavá zjištění.
Cvičení s miminkem, masáže, doteky
Fakta a mýty o vývoji miminka I. – video
V dnešních masmédiích, ale i u odborníků se často rodiče setkávají s protichůdnými názory. Doslova nám píší, že jsou z toho zmatení a neví, zda dělají správně KDYŽ? O jaká když se jedná?
Výchova dítěte
představíme deset principů vhodných pro výchovu dítěte jako jsou důslednost, odpočinek, aktivity, samostatnost, dětský kolektiv atd.
Vztek dítěte
Vztek je základní emoce, která byla popsána již před několika tisíci lety. Je to tedy něco přirozeného, součást našich životů. Je to široké téma, které se pokusíme shrnout pouze v obecné rovině.
Dospívání a vztahy
Řeč
vysvětlíme vývoj dětské řeči, zabýváme se vadnou výslovností a jejími příčinami a také koktavostí
ADHD: Je hyperaktivní dítě skutečně nevzdělavatelný a nevychovatelný idiot?
Negativní chování dítěte k otci
Dvouletá dcera se začala negativně chovat k manželovi. Co bychom měli dělat?
Vývoj dětské kresby
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč a co vlastně nakreslil Váš malý potomek? A opravdu vždycky jste na to přišli? V tomto článku bych Vám ráda přiblížila základní etapy a prvky vývoje dětské kresby.
Období vzdoru
Jak se projeví období vzdoru? Proč se objevuje? Jak k dítěti
Práce s růstovými (percentilovými) grafy
zabýváme se růstovými (percentilovými) grafy, tím, k čemu slouží, jak s nimi pracovat, kde je nalézt.
Příklady táhnou
Dětský autismus
Dětský autismus řadíme mezi pervazivní vývojové poruchy, což je skupina poruch charakterizováná kvalitativním porušením reciproční sociální interakce na úrovni komunikace a omezeným, stereotypním a opakujícím se souborem zájmů a činností.
Problémy s vývojem
Specifické poruchy učení
Specifické vývojové poruchy učení je označení poruch v oblasti čtení, matematických schopností, psaní, pravopisu, příp. jiných dovedností spojených s učením. Mezi specifické poruchy učení patří dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie, dyspraxie, dysmuzie, dyspinxie.
Psychomotorický vývoj 0-6 let
zabýváme se dovednostmi dětí v jednotlivých vývojových obdobích, hodnocením vývoje dítěte, zralostí pro školní docházku
Specifické poruchy chování a hyperkinetické poruchy
Specifické poruchy chování u dětí i dospělých jsou charakterizovány opakovaným a přetrvávajícím agresivním‚ asociálním nebo vzdorovitým chováním. Mezi specifické poruchy patří např. hyperkinetická porucha, ADHD s poruchou pozornosti, ADD bez poruchy pozornosti.
Fakta a mýty o vývoji miminka II. – video
Hlásíme se s druhým dílem. Co vám dnes fyzioterapeutka Kamila Vorlová doporučí nebo zakáže? ? Dnes to bude především o zakazování. A co tedy?
Video: Jak na plochou nohu u dětí? Jak jí předcházet cvičením?
Víte, že plochá noha může mít za následek bolesti krku, hlavy, beder, nebo dokonce kolen? Těmto problémům se přitom dá předcházet, a to pomocí několika jednoduchých cvičení, která si ukážeme ve videu.
Malý zuřivec
Máme 8 měsíčního kluka, který začal mít zuřivé záchvaty. Vůbec si s ním nevím rady, je to mé 3 dítě, ale u prvních dvou tohle neznám. Mám strach, zda si nemůže ublížit. Poradíte mi, co s ním mám dělat?
Role mužského vzoru ve výchově
Na výchově dětí má nepochybně zásadní podíl osobnost obou rodičů. Přítomnost mužského i ženského pozitivního vzoru je při vytváření osobnosti dítěte a jeho dalšího chápání rolí nepopíratelně velice důležitá.
Separační úzkost
socializace kojence probíhá v různých stádiích, dítě si vytváří první citové vazby. Separační úzkost se jako první strach v životě dítěte začíná zcela přirozeně objevovat a projevovat kolem 7. měsíce.
Nedonošené děti, nezralý novorozenec
Jak se definuje a dělí nezralý novorozenec? Proč se u předčasně narozených dětí setkáváme s postižením? Podle jakého věku se posuzuje jeho vývoj? Jak probíhá rehabilitace dle Vojtovy metody a co je Bobathova metoda?
Aspergerův syndrom
Aspergerův syndrom – jak diagnostikovat a jak s dětmi i dospělými pracovat? Mezi nejčastější příznaky patří potíže v komunikaci, ve vytváření sociálních vazeb. Ve škole děti často vykřikují v hodině. Důležité je být pro dítě autoritou.
Předčasné posazování
Dítě je individualita sama o sobě, proto má každé dítě odlišný pohybový a duševní vývoj. Nikdy se nesnažte dítě nutit sedět, když se ještě o sezení samo nesnaží. Ale můžete své dítě v jeho pohybové aktivitě podporovat formou hry.
Vývoj a cvičení v 1. roce
Neklidné dítě - může se jednat o ADHD?
Neklidné dítě. Možná je to zrovna vaše dítě, možná dítě vašich sousedů, možná s vámi kdysi chodilo do školy, třeba se s ním setkáváte nyní.
Příspěvek na péči u autistů
Nepřiměřený, iracionální strach dítěte
Syn se o mě nepřiměřeně bojí, jak mám postupovat?