Inzerce
Inzerce
Inzerce

Levák nebo pravák?

  1. Pravák nebo levák z pohledu dětského lékaře
  2. Lateralita z pohledu psychologa: O co se jedná?
  3. Typy laterality
  4. Vliv laterality na školní výkony
  5. Praváctví a leváctví
  6. Tipy na to, jak odhalit dominantní ruku a oko mého dítěte
  7. Psaní levou rukou
  8. Přecvičovat či nepřecvičovat?
  9. Cviky na uvolnění ruky
  10. Přístup k levákům dříve a dnes
  11. Video: Jak hravou formou určit lateralitu?

 

1. Pravák nebo levák z pohledu dětského lékaře

U dítěte zhruba do dvou let věku nelze jednoznačně odhadnout, zda bude pravák či levák, protože nervová soustava se vyvíjí postupně stejně jako všechny orgány a jejich funkce. Proto také malé děti používají při svých aktivitách obě ruce, někdy více pravou - jindy levou. Postupným rozvojem nervové soustavy si dítě samo určí vedoucí horní končetinu a tu bude při všech svých aktivitách stále častěji používat, takže do 3 let věku bude zřejmé, zda vaše dítě je pravák či levák. I když jsou také výjimky, některé děti v předškolním věku používají obě ruce stejně - v takovém případě je na místě vyšetření dětským psychologem (na základě vhodných testů lze určit lateralitu, aby dítě používalo správnou ruku).

Nikdy není na místě násilné přeučování, to by mohlo být příčinou pozdější nějaké neurotické poruchy, která se vždy obtížně odstraňuje (tiky, koktání apod.).

2. Lateralita z pohledu psychologa: O co se jedná?

Lateralita, tedy laicky řečeno upřednostňování jedné strany (ruky, oka, nohy, ucha,...) před druhou, je především projevem činnosti dynamických vztahů mozkových hemisfér a velmi úzce souvisí se zráním naší nervové soustavy. Doba, kdy se náš nervový systém rozvíjí nejintenzivněji je prenatální období, tj. doba před narozením, a také období krátce po našem narození. V tomto období se střídají období asymetrická (tj. upřednostňování pouze 1 ruky) a symetrická (kdy dítě střídá ruce obě, žádnou nepreferuje). Vše však směřuje k vyhranění funkce jednoho z párových orgánů.

Funkce jednotlivých párových motorických (ruce, nohy) nebo smyslových orgánů (oči, uši) nejsou shodné, mluvíme o dominanci jednoho z nich. Přičemž tato dominance není v raném dětství vždy zcela jasná, ale stále se vyvíjí. Asymetrie ve výkonnosti rukou je přitom výhodná z hlediska účelnosti a hospodárnosti pracovního procesu, protože umožňuje vysokou specializaci v jednotlivých činnostech. Tyto pak provádí obratnější ruka a druhá provádí práce “pomocné”.

Inzerce

V rámci předškolního věku je kladen důraz na dominanci ruky a oka, jako dvou orgánů zodpovědných v rámci jejich koordinace za činnosti úzce spojené se školou.

Může se stát, že u některých dětí je dominance ruky, která je pro rodiče nejsnadněji pozorovatelná, patrná již kolem 3. roku života. Jiné děti ruce střídají, mají obě stejně šikovné a v jednotlivých činnostech je frekvence jejich užití téměř shodná. Také se může stát, že preference v užívání jedné ruky se v průběhu vývoje změní.

Inzerce

Hraje zde roli samozřejmě dědičnost, ale také tendence napodobovat, případně přizpůsobit se nebo vyhovět požadavkům okolí.

Vyšetření laterality je důležité především tam, kde je podezření na mozkovou dysfunkci nebo tam, kde je podezření, že nešetrný vnější zásah do přirozené laterality může ovlivnit školní výkonnost.

Inzerce

Důležité je také v době před zahájením školní docházky s jistotou určit, která ruka je dominantní a kterou rukou tedy dítě zahájí nácvik psaní. Z hlediska dominance je užitečné znát i dominantní oko, které se v procesu psaní výrazně svou funkcí podílí.

Pokud máte jako rodiče pochybnosti, je vhodné kontaktovat některé z poradenských zařízení a poradit se s odborníkem.

Inzerce

3. Typy laterality

  • Vyhraněná dominance pravostranná (pravá ruka, pravé oko)
  • Vyhraněná dominance levostranná (levá ruka, levé oko)
  • Zkřížená lateralita (pravá ruka a levé oko nebo levá ruka a pravé oko)
  • Nevyhraněná lateralita (ruka nebo oko není zcela vyhraněno, v krajním případě oba orgány nejsou vyhraněny)

Z hlediska školních dovedností je nejvýhodnější vyhraněná dominance pravé ruky a pravého oka. Proces psaní je řízen levou mozkovou hemisférou, kde mimo jiné sídlí centrum řeči.

Mezi nevýhodné typy laterality patří vyhraněná dominance levé ruky a levého oka – tato varianta je v podstatě zcela přirozená a nekomplikovaná, faktem však zůstává nutnost přizpůsobit proces psaní písmu, které je konstruováno pro praváky.

Dalším nevýhodným typem laterality je tzv. zkřížená lateralita – např. dominance pravé ruky a levého oka a naopak. V procesu psaní je tedy nutné zapojit do činnosti obě mozkové hemisféry, které musí svoji činnost koordinovat a celý proces psaní se stává více komplikovaným. Mezi mozkovými hemisférami jsou pak vztahy složitější a méně vyrovnané.

U některých dětí je patrná neurčitá lateralita, patrné jako následek nevyhraněné dominance mozkové.

4. Vliv laterality na školní výkony

Lateralita ovlivňuje obratnost (především rukou) a prostorovou i pravolevou orientaci.

Děti s nevýhodným typem laterality mohou mít potíže se zvládnutím základní orientace – nahoře, dole, vpravo, vlevo, vpředu, vzadu, ale také orientace časové (poznávání hodin, časová orientace během dne, dny v týdnu, měsíce,…).

V rámci nácviku psaní může být písmo neurovnané, někdy hůře čitelné, neobratné, může se měnit sklon (směrem k dominantnímu oku), ale také velikost písmenek. Písmo není srovnané na řádku, ale poskakuje někdy nad ním, někdy pod ním. U některých dětí lateralita ovlivňuje spíše rychlost písma, u některých jeho kvalitu.

Problémy v psaní však nejsou pravidlem – některé děti jsou schopny i nevýhodný typ laterality dostatečně kompenzovat a nejsou patrné žádné výraznější problémy.

5. Praváctví a leváctví

Pojmy, které jsou opředeny poměrně řadou mýtů a pověr. Leváci byli dříve považováni za přinejmenším “podivné”, byli přecvičováni a tlačeni k přizpůsobení se pravoruké společnosti. Dnes však již víme, že toto přecvičování je vážným zásahem do spolupráce mozkových hemisfér, což může vést k řadě komplikací ovlivňujících vývoj, a to zejména v oblasti rozvoje řeči a myšlení. Přecvičováním se potlačuje přirozená tendence, dítě se nutí k užívání méně obratné ruky, je tedy celkově méně obratné a může ztrácet chuť a motivaci k práci.

Leváctví rozhodně není jev patologický, ale zcela fyziologický, vývojově stejně hodnotný jako praváctví. Přesto mají leváci v současné společnosti nevýhodné postavení – levák žije a vyrůstá v pravoruké společnosti a musí se tedy v řadě činností přizpůsobit a naučit se se svou levostrannou dominancí žít.

Levákem se člověk může stát i v průběhu vývoje např. z nutnosti (pokud například dojde k úrazu pravé ruky) nebo poškozením levé mozkové hemisféry např. úrazem (patologické leváctví).

6. Tipy na to, jak odhalit dominantní ruku a oko mého dítěte

Pro rodiče je nejsnadnější cestou k „odhalení“ dominantní ruky či oka prosté pozorování. Sledujte, do které ruky vaše dítě bere častěji hračky při spontánní hře, např. kladívko, kostky při stavění, korálky v mozaice, klíč do zámku, provlékání provázku, hod míčem (pokud již dítě zvládne hod jednou rukou),…

Pozorujte dítě také při řízených činnostech – vždy však nechte výběr ruky na něm – sledujte, do které ruky bere nůžky, pastelky, štětce, ale také třeba lžíci.

Pokud jí dítě příborem, dívejte se na to, jak ho používá. I leváci si někdy zvyknou držet nůž v pravé ruce a vidličku v levé, jejich použití je však opačné. Nůž často jídlo jen přidržuje a vidlička „trhá“ na kousky. Dominantní je tedy v tomto případě ruka, která drží vidličku.

Zjistit dominanci oka lze opět vcelku jednoduše – nechte dítě kouknout do klíčové dírky, do dalekohledu vytvořeného ze stočeného papíru, do kaleidoskopu, apod.

Pokud si ani po tomto pozorování nejste zcela jistí, navštivte psychologa, který vám určitě poradí.

7. Psaní levou rukou

V dnešní době je výskyt levorukých lidí v naší společnosti vyšší než v minulém století. Nedochází k násilnému přecvičování leváků na praváky, ale stále přetrvává řada otázek týkajících se zásad správného nácviku psaní levou rukou.

Důležitá je poloha papíru nebo sešitu. Levák má mít sešit nakloněný doprava, což je přesně na opačnou stranu než dítě pravoruké. Směr písma jde zleva doprava. Úchop psacího náčiní je stejný jako u praváků – pero nebo tužku drží dítě palcem a ukazováčkem a zespodu jej opírá o prostředníček (viz kapitola Grafomotorická cvičení). Prsty, kterými drží tužku, by měly být pod linkou, aby dítě vidělo, co píše. Výběr psacího náčiní pro leváka je velmi důležitý, aby nedocházelo k rozmazávání písma. Mezi vhodná pera patří Tornáda a speciální pera pro leváky.

Nejčastější chybou u leváků bývá tendence ruku v zápěstí nadměrně ohýbat, vykrucovat. Tomuto nesprávnému návyku předejdeme zejména nakloněním papíru vpravo, kdy dítě není nuceno ruku vytáčet, aby vidělo napsaný text.

8. Přecvičovat či nepřecvičovat?

Toto je velmi důležitá otázka. Obecně platí, že je nutné delší dobu vývoj sledovat a nechat dostatečnou volnost přirozenému výběru dítěte. Nikdy není vhodné nutit ho do něčeho, v čem se necítí dobře. Užitečné je dítě sledovat v průběhu spontánních činností a v počátcích se třeba i zaměřit na posílení jemné motoriky obou rukou a schopnosti koordinovat jejich spolupráci.

Pokud zjistíme, že je dominantní oko pravé a ruka nevyhraněná, pak je užitečné se více zaměřit na procvičování pravé ruky (nebo naopak – dominantní oko levé a ruka nevyhraněná, pak se snažíme rozcvičit ruku levou). Vždy se však jedná o složitý a velmi citlivý proces, který je nutné provádět pod odborným vedením speciálního pedagoga.

9. Cviky na uvolnění ruky

Existuje řada uvolňovacích grafomotorických cviků pro děti předškolního věku. Základním cvikem jsou rovné čáry, pak přidáváme vodorovné, šikmé, vlnky, kroužky na obě strany. Dobré je zpočátku uvolňovat ruku na velký papír, který je ve svislé poloze (na skříni, dveřích či stěně). Dítě by vždy mělo vést pohyb ruky shora dolů a zleva doprava. Uvolňovací cviky by dítě mělo obtáhnout alespoň pětkrát a pak teprve přejít na cvik nový.

Aby dítě získalo správné předpoklady k dobrému zvládnutí grafických nároků ve škole, je nutná určitá vyspělost jeho jemné motoriky. Neměli bychom podceňovat význam kreslení, obkreslování, vybarvování omalovánek, modelování, navlékání korálků, práce se šňůrkami – uzlíky, zavazování tkaniček, malování prstem do mouky, písku apod. Sadu na sebe navazujících grafomotorických listů najdete v Bonus pro registrované, před tím si však pročtěte instrukce v kapitole Grafomotorická cvičení.

10. Přístup k levákům dříve a dnes

Odpovídá Mgr. Irena Košutová (levačka)

Jak vzpomínáte na své zážitky z hodin psaní v první třídě? Zaznamenala jste snahu učitelů udělat z vás praváka?

První třídu jsem navštěvovala v r. 1974. Já vím, je to již dávno, ale mám zkušenosti, že náhled na leváky se v některých školách od té doby nijak nezměnil. Tehdy bylo celkem samozřejmostí, že se leváci přecvičovali na praváky. Já jsem však měla to štěstí, že dětská lékařka doporučila rodičům i škole v žádném případě mě na praváka nepřeučovat, poněvadž jsem silně vyhraněný levák.

Byla tehdy pro leváky alternativa plnícího inkoustového pera?

Z první třídy mám schovanou pouze jednu písanku. Je plná inkoustových kaněk a rozmazaných písmenek. Sama si vzpomínám, že psaní pro mě bylo utrpení, protože i když snaha byla, výsledek vynaloženému úsilí malé holky nikdy neodpovídal. Věčně jsem si všechna písmenka rozmazávala posunující se levou rukou. Žádné Tornádo tehdy neexistovalo, takže jsme jen plnili. Bombičková pera byla o něco lepší, ale pro leváky to i tak žádný zázrak nebyl. Věčně jsem tedy byla ušmudlaná já i moje písanka. Také jsem za psaní dostala na vysvědčení 2. To bylo slz!!!!

Jak se změnil na základě prožitých zkušeností váš přístup k prvňáčkům - levákům?

Nyní, když učím 1. třídu, mám u sebe 6 dětí píšících právě levou rukou. Používali jsme u uvolňovacích a procvičovacích cviků trojhranné tužky i pastelky. Poté jsme „celá třída“ přešli na psaní trojhranným Tornádem. Děti jsou v psaní úspěšné, jejich písmo je úhledné a nikdo z nich není ušmudlánek. Trojhranné tužky, pastelky a Tornádo doporučuji všem bez ohledu na to, jakou rukou píší!!!!
Když mám hodnotit úkol v písance u leváka, musím říct, že jsem někdy shovívavější a trošku přivřu oko (ale jen trošičku), protože „nám“ dělá dosti problém dodržet správný sklon písma.

11. Video: Jak hravou formou určit lateralitu?

Vyzkoušet, kterou ruku má dítě šikovnější, můžete i díky hře se sirkami z videa Jak trénovat jemnou motoriku z cyklu Máme doma předškoláka.

Autoři: Mgr. Hana Trtílková – psycholog, Mgr. Lenka Zárubová - speciální pedagog (body 2-9), MUDr. Květoslava Ludvíkovská (1)
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Pravák nebo levák? - diskuze

  • Mě osobně se zdá, že malé děti jsou nadané na obě dvě ručičky stejně. Umí všechno oběma ručičkama. Jsou zlaté :-) 
    lenki   | 11.09.2014 15:19:32
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Hospodaření s penězi

| Tiny85 | 07.11.2023, 14:08

Dobrý den,
prosím o radu jak se řešit se synem braním peněz. Synovi je 10 let a záměrně nepíšu krádež, protože bere své peníze. Ale ne ty, které má dejme tomu v pokladničce, které si může spořit, popř. v rozumné míře utratit jak chce. Pokud dostává peníze k narozeniním, atd. větší částky, mám doma mezi dokumenty obálku, do které peníze ukládám. Syn o ní věděl, ví, že jsou to jeho peníze, ale nikdy jsme z ní na běžné utrácení nebrali a ani není úplně volně přístupná. Jedině pokud si chtěl koupit něco opravdu dražšího, jsme z ní po domluvě peníze vzali a koupili.
Že si peníze teď ve větší míře utrácí za brambůrky, pití, které bych mu nedovolila koupit, teď např. Prime to si všímám nějakou dobu,. Pokladničku má vybranou, domlouvali jsme mu, ale už jsem mu i řekla, že si utratil a tak nemá a je to jeho problém. Protože spolužáci mají to, nebo ono. Právě Prime jsem koupila k narozeninám, aby měl. S tím, že víckrát už ne. Nezakazuji mu tyto věci úplně, právě proto, aby neměl důvod lhát. Tímhle stylem se snažím řešit vše a zatím to fungovalo. Posledního půl roku je velice chytrý, na vše má odpověď a já jsem proti ostatním rodičům moc přísná. Dalším faktorem je to, že od covidu má oslabenou imunitu, bere léky. Hraje fotbal, je i se školou dost vytížený a snažím se, aby jedl pravidelně a zdravě i když mu relativně nic nezakazujeme. Ani ty brambůrky, atd. ale doma, s námi, ne nekontrolovatelně, tajně, každý den po škole,.
Ještě není tak chytrý, nebo vychytralý, takže papírky, flašky většinou najdu někde po pokoji, v batohu, atd.
Snažíme se mu vysvětlovat nějakou hodnotu peněz, ale asi převažuje to, že ostatní rodiče koupí a on chce taky.
Nevím jak se k tomuto postavit, za prvé předpokládám, že braní peněz popře, mám je teď spočítané a kontroluji, jestli ubývají.
A za druhé nevím jak moc být přísná, protože z neustálého vysvětlování, přemlouvání, handrkování se o to v jakých půjde botech, triku, co bude jíst, mám pocit, že moc mluvím a k ničem to není.
Ještě musím doplnit, že se jedná o částku odhadem kolem 2000,-. V obálce bylo více 100,200,500 bankovek, nevím přesně, ale rozhodně to není pár drobných nad kterými bych mávla rukou a to, že jsou to jeho peníze podle mne na věci nic nemění.
Myslím si, že má co chce, je jedináček, má mobil, konzoli, hezký pokoj, ne úplně vše značkové, ale normálně, k narozeninám, vánocům mu vždy pořídíme něco lepšího,.
S fotbalem jezdíme každý víkend někam, někdy i 150 km, cesta, jídlo, vybavení, vše má kvalitní, dražší, ale nemůže mít vše i když bychom na to měli, právě proto, aby věděl, že je potřeba vše nějak rozdělit.

Nechci to nějak přehnat, ale nejradší bych mu zakázala kde co a dala pocítit, že jsem opravdu zklamaná.


Děkuji

Dobrý den,

výchova k finanční gramotnosti a hospodaření s penězi je velice důležitá a postupujete naprosto správně, když se k ní snažíte syna vést a dáte mu pocítit i případné důsledky jeho "hospodaření". Takto rozhodovat je určitě vhodné nechat syna o menších částkách, jako je např. kapesné. To je dokonce možné nechat v jeho kompetencí plně. Pokud nepocítí důsledky toho, že penízky neuváženě utratil tu za brambůrky, tu za drahé pití a pak již do dalšího kapesného nic nemá, tak se s nimi hospodařit nenaučí. Jiná situace je, pokud se jedná o větší částky peněz, které dostává např. k narozeninám a jiným příležitostem, jak píšete. Tady bych vám doporučila založit třeba společně se synem nějaký spořicí účet, kde si bude penízky šetřit. Můžete se spolu předem dohodnout a naplánovat, co bude cílovou částkou a co si bude chtít za peníze většího koupit. Po uspoření této částky si pak danou věc či přání může pořídit, splnit. Pokud budete nechávat tyto větší částky peněz doma, pak je to pro takto malé dítě příliš velkým pokušením, navíc je matoucí, že to, co nazýváte jeho penězi, zároveň nemůže utratit a hrozí mu konfrontace s vámi. Syn ještě ve svých 10 letech nemá vyzrálé morálně volní vlastnosti natolik, aby tomu plně porozuměl, je potřeba jej k hospodaření s financemi vést postupně. Vždyť hospodaření s finančními prostředky je problémem i pro mnoho dospělých. Budou-li peníze v bance, kde nad nimi budete mít kontrolu, pak vám i synovi odpadne spousta starostí. Nebudete muset pohyb peněz sledovat, syna s jejich ubýváním konfrontovat či sankcionovat, on nebude tolik v pokušení a nenakoupí si nezdravé věci. Důležité je se synem neztratit vztah a kontakt, hodně s ním komunikovat, zajímat se o něj, o jeho zájmy, přátele, o jeho svět. Probrat s ním, proč si myslí, že spolužákům rodiče více dovolí, co je to konkrétně a proč myslí, že mu to nechcete dovolit vy. Na místě je také mu vaše postoje a důvody vysvětlit. Je to, jak píšete, jedináček, je tedy na komunikaci a pohyb mezi dospělými zvyklý a bude jistě o to zdatnějším komunikačním partnerem. Mluvte s ním také o vašich obavách a lásce k němu, o vaší starosti o něj, to není projev slabosti, ale naopak vaší síly a rodičovské vyspělosti a vyslechněte a nezlehčujte také jeho důvody, i když mu i tak třeba nevyhovíte. Čím lepší vztah, založený na vzájemné důvěře, se vám se synem podaří vybudovat, tím více se o tento vztah budete moci opřít v průběhu jeho puberty. Ohledně oblékání bych vám doporučila stanovit jen hrubší hranice úměrně počasí, ale volbu trička apod. bych ponechala na chlapci. Pokud zvolí nepříliš vhodné oblečení, pak si následky ponese opět sám, a to je potřeba, aby se naučil. Pokud by potíže s braním peněz, či jiné, přetrvávaly, nebo se zhoršovaly, pak můžete k individuálnější práci se synem kontaktovat buď dětského klinického psychologa či Pedagogicko-psychologickou poradnu.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 20.11.2023, 20:40
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×