Levák nebo pravák?

  1. Pravák nebo levák z pohledu dětského lékaře
  2. Lateralita z pohledu psychologa: O co se jedná?
  3. Typy laterality
  4. Vliv laterality na školní výkony
  5. Praváctví a leváctví
  6. Tipy na to, jak odhalit dominantní ruku a oko mého dítěte
  7. Psaní levou rukou
  8. Přecvičovat či nepřecvičovat?
  9. Cviky na uvolnění ruky
  10. Přístup k levákům dříve a dnes

 

1. Pravák nebo levák z pohledu dětského lékaře

U dítěte zhruba do dvou let věku nelze jednoznačně odhadnout, zda bude pravák či levák, protože nervová soustava se vyvíjí postupně stejně jako všechny orgány a jejich funkce. Proto také malé děti používají při svých aktivitách obě ruce, někdy více pravou - jindy levou. Postupným rozvojem nervové soustavy si dítě samo určí vedoucí horní končetinu a tu bude při všech svých aktivitách stále častěji používat, takže do 3 let věku bude zřejmé, zda vaše dítě je pravák či levák. I když jsou také výjimky, některé děti v předškolním věku používají obě ruce stejně - v takovém případě je na místě vyšetření dětským psychologem (na základě vhodných testů lze určit lateralitu, aby dítě používalo správnou ruku).

Nikdy není na místě násilné přeučování, to by mohlo být příčinou pozdější nějaké neurotické poruchy, která se vždy obtížně odstraňuje (tiky, koktání apod.).

2. Lateralita z pohledu psychologa: O co se jedná?

Lateralita, tedy laicky řečeno upřednostňování jedné strany (ruky, oka, nohy, ucha,...) před druhou, je především projevem činnosti dynamických vztahů mozkových hemisfér a velmi úzce souvisí se zráním naší nervové soustavy. Doba, kdy se náš nervový systém rozvíjí nejintenzivněji je prenatální období, tj. doba před narozením, a také období krátce po našem narození. V tomto období se střídají období asymetrická (tj. upřednostňování pouze 1 ruky) a symetrická (kdy dítě střídá ruce obě, žádnou nepreferuje). Vše však směřuje k vyhranění funkce jednoho z párových orgánů.

Funkce jednotlivých párových motorických (ruce, nohy) nebo smyslových orgánů (oči, uši) nejsou shodné, mluvíme o dominanci jednoho z nich. Přičemž tato dominance není v raném dětství vždy zcela jasná, ale stále se vyvíjí. Asymetrie ve výkonnosti rukou je přitom výhodná z hlediska účelnosti a hospodárnosti pracovního procesu, protože umožňuje vysokou specializaci v jednotlivých činnostech. Tyto pak provádí obratnější ruka a druhá provádí práce “pomocné”.

V rámci předškolního věku je kladen důraz na dominanci ruky a oka, jako dvou orgánů zodpovědných v rámci jejich koordinace za činnosti úzce spojené se školou.

Může se stát, že u některých dětí je dominance ruky, která je pro rodiče nejsnadněji pozorovatelná, patrná již kolem 3. roku života. Jiné děti ruce střídají, mají obě stejně šikovné a v jednotlivých činnostech je frekvence jejich užití téměř shodná. Také se může stát, že preference v užívání jedné ruky se v průběhu vývoje změní.

Hraje zde roli samozřejmě dědičnost, ale také tendence napodobovat, případně přizpůsobit se nebo vyhovět požadavkům okolí.

Vyšetření laterality je důležité především tam, kde je podezření na mozkovou dysfunkci nebo tam, kde je podezření, že nešetrný vnější zásah do přirozené laterality může ovlivnit školní výkonnost.

Důležité je také v době před zahájením školní docházky s jistotou určit, která ruka je dominantní a kterou rukou tedy dítě zahájí nácvik psaní. Z hlediska dominance je užitečné znát i dominantní oko, které se v procesu psaní výrazně svou funkcí podílí.

Pokud máte jako rodiče pochybnosti, je vhodné kontaktovat některé z poradenských zařízení a poradit se s odborníkem.

3. Typy laterality

  • Vyhraněná dominance pravostranná (pravá ruka, pravé oko)
  • Vyhraněná dominance levostranná (levá ruka, levé oko)
  • Zkřížená lateralita (pravá ruka a levé oko nebo levá ruka a pravé oko)
  • Nevyhraněná lateralita (ruka nebo oko není zcela vyhraněno, v krajním případě oba orgány nejsou vyhraněny)

Z hlediska školních dovedností je nejvýhodnější vyhraněná dominance pravé ruky a pravého oka. Proces psaní je řízen levou mozkovou hemisférou, kde mimo jiné sídlí centrum řeči.

Mezi nevýhodné typy laterality patří vyhraněná dominance levé ruky a levého oka – tato varianta je v podstatě zcela přirozená a nekomplikovaná, faktem však zůstává nutnost přizpůsobit proces psaní písmu, které je konstruováno pro praváky.

Dalším nevýhodným typem laterality je tzv. zkřížená lateralita – např. dominance pravé ruky a levého oka a naopak. V procesu psaní je tedy nutné zapojit do činnosti obě mozkové hemisféry, které musí svoji činnost koordinovat a celý proces psaní se stává více komplikovaným. Mezi mozkovými hemisférami jsou pak vztahy složitější a méně vyrovnané.

U některých dětí je patrná neurčitá lateralita, patrné jako následek nevyhraněné dominance mozkové.

4. Vliv laterality na školní výkony

Lateralita ovlivňuje obratnost (především rukou) a prostorovou i pravolevou orientaci.

Děti s nevýhodným typem laterality mohou mít potíže se zvládnutím základní orientace – nahoře, dole, vpravo, vlevo, vpředu, vzadu, ale také orientace časové (poznávání hodin, časová orientace během dne, dny v týdnu, měsíce,…).

V rámci nácviku psaní může být písmo neurovnané, někdy hůře čitelné, neobratné, může se měnit sklon (směrem k dominantnímu oku), ale také velikost písmenek. Písmo není srovnané na řádku, ale poskakuje někdy nad ním, někdy pod ním. U některých dětí lateralita ovlivňuje spíše rychlost písma, u některých jeho kvalitu.

Problémy v psaní však nejsou pravidlem – některé děti jsou schopny i nevýhodný typ laterality dostatečně kompenzovat a nejsou patrné žádné výraznější problémy.

5. Praváctví a leváctví

Pojmy, které jsou opředeny poměrně řadou mýtů a pověr. Leváci byli dříve považováni za přinejmenším “podivné”, byli přecvičováni a tlačeni k přizpůsobení se pravoruké společnosti. Dnes však již víme, že toto přecvičování je vážným zásahem do spolupráce mozkových hemisfér, což může vést k řadě komplikací ovlivňujících vývoj, a to zejména v oblasti rozvoje řeči a myšlení. Přecvičováním se potlačuje přirozená tendence, dítě se nutí k užívání méně obratné ruky, je tedy celkově méně obratné a může ztrácet chuť a motivaci k práci.

Leváctví rozhodně není jev patologický, ale zcela fyziologický, vývojově stejně hodnotný jako praváctví. Přesto mají leváci v současné společnosti nevýhodné postavení – levák žije a vyrůstá v pravoruké společnosti a musí se tedy v řadě činností přizpůsobit a naučit se se svou levostrannou dominancí žít.

Levákem se člověk může stát i v průběhu vývoje např. z nutnosti (pokud například dojde k úrazu pravé ruky) nebo poškozením levé mozkové hemisféry např. úrazem (patologické leváctví).

6. Tipy na to, jak odhalit dominantní ruku a oko mého dítěte

Pro rodiče je nejsnadnější cestou k „odhalení“ dominantní ruky či oka prosté pozorování. Sledujte, do které ruky vaše dítě bere častěji hračky při spontánní hře, např. kladívko, kostky při stavění, korálky v mozaice, klíč do zámku, provlékání provázku, hod míčem (pokud již dítě zvládne hod jednou rukou),…

Pozorujte dítě také při řízených činnostech – vždy však nechte výběr ruky na něm – sledujte, do které ruky bere nůžky, pastelky, štětce, ale také třeba lžíci.

Pokud jí dítě příborem, dívejte se na to, jak ho používá. I leváci si někdy zvyknou držet nůž v pravé ruce a vidličku v levé, jejich použití je však opačné. Nůž často jídlo jen přidržuje a vidlička „trhá“ na kousky. Dominantní je tedy v tomto případě ruka, která drží vidličku.

Zjistit dominanci oka lze opět vcelku jednoduše – nechte dítě kouknout do klíčové dírky, do dalekohledu vytvořeného ze stočeného papíru, do kaleidoskopu, apod.

Pokud si ani po tomto pozorování nejste zcela jistí, navštivte psychologa, který vám určitě poradí.

7. Psaní levou rukou

V dnešní době je výskyt levorukých lidí v naší společnosti vyšší než v minulém století. Nedochází k násilnému přecvičování leváků na praváky, ale stále přetrvává řada otázek týkajících se zásad správného nácviku psaní levou rukou.

Důležitá je poloha papíru nebo sešitu. Levák má mít sešit nakloněný doprava, což je přesně na opačnou stranu než dítě pravoruké. Směr písma jde zleva doprava. Úchop psacího náčiní je stejný jako u praváků – pero nebo tužku drží dítě palcem a ukazováčkem a zespodu jej opírá o prostředníček (viz kapitola Grafomotorická cvičení). Prsty, kterými drží tužku, by měly být pod linkou, aby dítě vidělo, co píše. Výběr psacího náčiní pro leváka je velmi důležitý, aby nedocházelo k rozmazávání písma. Mezi vhodná pera patří Tornáda a speciální pera pro leváky.

Nejčastější chybou u leváků bývá tendence ruku v zápěstí nadměrně ohýbat, vykrucovat. Tomuto nesprávnému návyku předejdeme zejména nakloněním papíru vpravo, kdy dítě není nuceno ruku vytáčet, aby vidělo napsaný text.

8. Přecvičovat či nepřecvičovat?

Toto je velmi důležitá otázka. Obecně platí, že je nutné delší dobu vývoj sledovat a nechat dostatečnou volnost přirozenému výběru dítěte. Nikdy není vhodné nutit ho do něčeho, v čem se necítí dobře. Užitečné je dítě sledovat v průběhu spontánních činností a v počátcích se třeba i zaměřit na posílení jemné motoriky obou rukou a schopnosti koordinovat jejich spolupráci.

Pokud zjistíme, že je dominantní oko pravé a ruka nevyhraněná, pak je užitečné se více zaměřit na procvičování pravé ruky (nebo naopak – dominantní oko levé a ruka nevyhraněná, pak se snažíme rozcvičit ruku levou). Vždy se však jedná o složitý a velmi citlivý proces, který je nutné provádět pod odborným vedením speciálního pedagoga.

9. Cviky na uvolnění ruky

Existuje řada uvolňovacích grafomotorických cviků pro děti předškolního věku. Základním cvikem jsou rovné čáry, pak přidáváme vodorovné, šikmé, vlnky, kroužky na obě strany. Dobré je zpočátku uvolňovat ruku na velký papír, který je ve svislé poloze (na skříni, dveřích či stěně). Dítě by vždy mělo vést pohyb ruky shora dolů a zleva doprava. Uvolňovací cviky by dítě mělo obtáhnout alespoň pětkrát a pak teprve přejít na cvik nový.

Aby dítě získalo správné předpoklady k dobrému zvládnutí grafických nároků ve škole, je nutná určitá vyspělost jeho jemné motoriky. Neměli bychom podceňovat význam kreslení, obkreslování, vybarvování omalovánek, modelování, navlékání korálků, práce se šňůrkami – uzlíky, zavazování tkaniček, malování prstem do mouky, písku apod. Sadu na sebe navazujících grafomotorických listů najdete v Bonus pro registrované, před tím si však pročtěte instrukce v kapitole Grafomotorická cvičení.

10. Přístup k levákům dříve a dnes

Odpovídá Mgr. Irena Košutová (levačka)

Jak vzpomínáte na své zážitky z hodin psaní v první třídě? Zaznamenala jste snahu učitelů udělat z vás praváka?

První třídu jsem navštěvovala v r. 1974. Já vím, je to již dávno, ale mám zkušenosti, že náhled na leváky se v některých školách od té doby nijak nezměnil. Tehdy bylo celkem samozřejmostí, že se leváci přecvičovali na praváky. Já jsem však měla to štěstí, že dětská lékařka doporučila rodičům i škole v žádném případě mě na praváka nepřeučovat, poněvadž jsem silně vyhraněný levák.

Byla tehdy pro leváky alternativa plnícího inkoustového pera?

Z první třídy mám schovanou pouze jednu písanku. Je plná inkoustových kaněk a rozmazaných písmenek. Sama si vzpomínám, že psaní pro mě bylo utrpení, protože i když snaha byla, výsledek vynaloženému úsilí malé holky nikdy neodpovídal. Věčně jsem si všechna písmenka rozmazávala posunující se levou rukou. Žádné Tornádo tehdy neexistovalo, takže jsme jen plnili. Bombičková pera byla o něco lepší, ale pro leváky to i tak žádný zázrak nebyl. Věčně jsem tedy byla ušmudlaná já i moje písanka. Také jsem za psaní dostala na vysvědčení 2. To bylo slz!!!!

Jak se změnil na základě prožitých zkušeností váš přístup k prvňáčkům - levákům?

Nyní, když učím 1. třídu, mám u sebe 6 dětí píšících právě levou rukou. Používali jsme u uvolňovacích a procvičovacích cviků trojhranné tužky i pastelky. Poté jsme „celá třída“ přešli na psaní trojhranným Tornádem. Děti jsou v psaní úspěšné, jejich písmo je úhledné a nikdo z nich není ušmudlánek. Trojhranné tužky, pastelky a Tornádo doporučuji všem bez ohledu na to, jakou rukou píší!!!!
Když mám hodnotit úkol v písance u leváka, musím říct, že jsem někdy shovívavější a trošku přivřu oko (ale jen trošičku), protože „nám“ dělá dosti problém dodržet správný sklon písma.

Autoři: Mgr. Hana Trtílková – psycholog, Mgr. Lenka Zárubová - speciální pedagog (body 2-9), MUDr. Květoslava Ludvíkovská (1)

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Pravák nebo levák? - diskuze

  • Mě osobně se zdá, že malé děti jsou nadané na obě dvě ručičky stejně. Umí všechno oběma ručičkama. Jsou zlaté :-) 
    lenki   | 11.09.2014 15:19:32
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Spánek 7.mesicniho kojence

| Eva_krc | 20.05.2019, 09:28

Dobrý den, mela bych dotaz ke spánku sveho syna. Jestli touto cestou muzu. Mam 7 měsíčního syna. Od jeho 3.tydnu je na UM.

Co se spánku tyče, Teo od konce druhého mesice spal celou noc, az do cca pátého mesice, kdy se tak 3x vzbudil, ale poté co se napil čaje nebo po dudlíku hned usnul.

Od asi 12.4. je vsechno jinak. Prvni dny byl nastydlý, tak jsem to přicítala tomu, jenze nastydlý uz dávno neni a nase noc vypadá tragicky. 

Nas vecer vypada takto: Kolem 19 vykoupu, pak dostane řídkou ryzovou kaši z flašky. Kaši na lžičku jsem zkusila, ale jak je unavený, vzteka se u toho. Kolem 20 h usne. 
Poprvé se vzbudí uz kolem 22, pak 23h. To mu staci dat dudlik. Následně kolem jedne a pak uz ma problem zabrat, takze je i nekolik desítek minut napůl vzhůru, vetsinou uz zacina byt i vztekly, ze nemuze usnout. Usne treba na 10 min a pak je zase 20 min vzhuru a pobrekavá. To ho vetsinou vzbudí natolik, ze mezi 3 a 4 rve, a to v podstate pravidelne kazdou noc. Snazim se ho uklidnit čajem, dudlikem, přebalim ho... kdyz se neuklidni, dam mu mleko. Ale nezda se mi, ze by brecel vyloženě hlady, kolikrát to ani nedopije. Obcas usne i bez mleka. A kolem 6 uz je zase vzhuru. Vetsinou se rano budí s pláčem a cele dopoledne zivá jako o závod.

Pres den se zredukoval jeho spánek vetsinou jen na 1 polední. Odpoledne uz spi jen obcas cca 30-45 min. To jestli odpoledne spi nebo ne, vliv na noc nemá, zadny velky rozdíl jsem nezaznamenala.

Vsechny noci jsou dost podobné a musim rict, ze uz toho mam dost. Je tohle u 7 měsíčního dítěte “bezne”? Mate s tim zkusenost od ostatních maminek? A co s tim muzu delat?

Pres den je syn v pohode, hraje si, směje se. V puse to na zuby nevypada. Nezavádím zadne nove potraviny, začali jsme s příkrmy ve 4 měsíci a nevsimla jsem si, ze by s necim mel problem. Teploty nema, na zadnou nemoc to take nevypada.

 V loznici mame nastavených 19 stupnu. Na okně mam cerny neprusvitny hadr. Pred spaním vetram. V lekarne jsem koupila caj na spánek od 6.mesice (medunka, levandule, anýz) a davam mu ho pit pred spaním a pak v noci.

Nevim, co bych mohla udelat vic. Zrejme ho neco trápí a ja nemuzu prijit na to co.
chci zeptat, co s tim mam delat ? existuje treba nejaky přípravek, ktery bych mu mohla dat, aby se tak casto nebudil? Nebo co jineho mam delat?

Dekuji

Eva

Dobrý den. Myslím se, že dítě má hlad, v 7 měsících na noc řídká rýžová kaše je málo, proto se bodí po 2 hodinách, sice se dá uchlácholit čajem, ale často se budí.

Zkuste na noc kojeneckou mléčnou krupicovou kaši již lžičkou, pokud je tak unavený a nechce ji, dejte ji dříve před koupáním, před spaním by mohl dostat láhev mléka, v noci 1x mléko. Další dávka mléka ráno. Jakmile se nebude v noci tak často budit, nebude unavený dopoledne a odpolední spánek bude delší.

Mužete zkusit nasadit Pyridoxin 1xdenně 1/2 tbl, je to vitamin skupiny B6, podporuje vyzrávání mozkových funkcí a zklidnění.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | 20.05.2019, 11:55
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce