Inzerce
Inzerce
Inzerce

Práce s růstovými (percentilovými) grafy.

  1. K čemu grafy slouží?
  2. Jak s nimi pracovat?
  3. Kde růstové grafy najdete?
  4. Hmotnostně-výškový poměr
  5. Výpočet BMI
  6. Obvod hlavy
  7. Jaký význam má měření?
  8. Jaké faktory mohou ovlivnit růst a vývoj dítěte?
  9. Závěrem

 

1. K čemu grafy slouží?

Aby se mohlo objektivně posoudit, zda růst dítěte je přiměřený, musí se jeho naměřené hodnoty výšky a váhy i dalších znaků porovnávat s hodnotami běžnými v celé naší dětské populaci. K tomu slouží tzv. referenční údaje, resp. růstové standardy, které jsou k dispozici ve formě růstových (percentilových grafů). Ty jsou součástí Zdravotního a očkovacího průkazu.

2. Jak s nimi pracovat?

Na vodorovné ose vyhledáte věk dítěte, na svislé ose jeho výšku resp. délku a v místě, kde se protnou kolmé čáry vycházející z bodů zjištěných na osách, zaznamenáte v grafu bod. Při opakovaných měřeních body spojíte a dostanete růstovou křivku dítěte.

V grafech jsou vyznačeny hodnoty hlavních tzv. percentilů (nejčastěji 3., 10., 25., 50., 75., 90., a 97.) referenčních údajů. Padesátý percentil - tj. prostřední silná čára ve všech růstových grafech většinou vystihuje nejčastější hodnotu v české populaci. Hodnoty směrem nahoru od střední čáry odpovídají hodnotám vyšším než průměr populace pro daný věk, hodnoty směrem dolů odpovídají hodnotám nižším než průměr.

Pokud dítě žije v optimálních podmínkách a v psychické pohodě, pak jeho tělesný růst probíhá v souladu s doporučenými referenčními údaji - nejlépe ve středním pásmu, což je mezi 25. a 75. percentilem. Probíhá-li růstová křivka mimo střední pásmo, ale souběžně s percentilovými křivkami, je nutno při hodnocení vzít také v úvahu tělesnou konstituci obou rodičů.

Inzerce

Hodnoty pohybující se pod 25. percentikem jsou nízké, pod 10. percentilem jsou velmi nízké a zasluhují zvýšenou pozornost. Hodnoty nad 75. percentilem jsou vysoké a nad 90. percentilem velmi vysoké. Z toho vyplývá, že dítě s hodnotou pod 3. a nad 90. percentilem má být vyšetřeno lékařem, protože se může jednat o závažnější zdravotní poruchu.

Inzerce

Růstové grafy jsou jiné pro kojence a batolata, jiné pro starší děti, odlišné jsou pro chlapce a dívky a stejně tak pro dospělé. Nikdy proto neposuzujte naměřené hodnoty svého dítěte podle norem pro dospělé!

3. Kde růstové grafy najdete?

Jak již bylo zmíněno, růstové grafy jsou součástí Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého a slouží k zaznamenávání hodnot rodiči.

4. Hmotnostně-výškový poměr

Tělesná výška a váha jsou údaje, které umožní jednoduchým způsobem sledovat, zda vaše dítě roste přiměřeně svému věku, takže porovnáním těchto dvou rozměrů lze posoudit tzv. hmotnostně-výškový poměr, to znamená, že zjistíte, zda hmotnost dítěte odpovídá jeho tělesné výšce.

5. Výpočet BMI

Další metodou pro hodnocení tělesných proporcí je hodnocení pomocí indexu tělesné hmotnosti, tzv. BMI (Body Mass Index). Vypočítáte jej tak, že hmotnost dítěte v kilogramech vydělíte druhou mocninou jeho výšky v metrech. Například: 5ti letý chlapec váží 19 kg a měří 110 cm - výpočet bude následující:

19 (kg) : 1,21 (1,1 m x 1,1 m = 1,21 m2) = 15,7

Inzerce

Z percentilového grafu pro děti vyplývá, že tento konkrétní chlapec se svým BMI rovným 15,7 se pohybuje na úrovni zhruba 50 percentilu, takže jeho hmotnost vztažená k výšce je odpovídající.

6. Obvod hlavy

Kromě váhy a výšky se u dětí již od narození měří obvod hlavy, což umožňuje sledovat růst mozkové části hlavy. Dojde-li k poškození mozku, obvod hlavy zůstává buď stejný nebo se naopak nadměrně zvětšuje (např. při hromadění mozkomíšního moku). Jindy může dojít k předčasnému uzávěru lebečních švů. V těchto případech lze včas léčebně zasáhnout, pokud pravidelně absolvujete preventivní prohlídky v poradně.

Velikost obvodu hlavy je nutné posuzovat ve vztahu k výšce a váze dítěte a také v souvislosti s obvodem hlavy rodičů (dědičnost).

Inzerce

Obvod hlavy je třeba měřit pásovou mírou těsně nad obočím přes největší vyklenutí v týlu, na obou stranách stejně vysoko a mimo ušní boltce.

7. Jaký význam má měření?

Sledování růstu dítěte je důležité pro odhalení negativně působících faktorů. Čím dříve se to podaří, tím dříve je možno léčebně zasáhnout.

Pro objektivní vyhodnocení prospívání dítěte pomocí růstových grafů je třeba děti měřit a vážit opakovaně v pravidelných intervalech (malé děti během preventivních prohlídek, u starších dětí jsou prohlídky po dvou letech, takže v mezidobí máte možnost využít těchto růstových grafů; děti starší 3 let měřte po půl roce, školní děti aspoň 1x ročně).

Z jednorázového měření nelze vyvodit žádný závěr.

Je třeba zdůraznit, že každé dítě má jiné růstové tempo a jiné váhové přírůstky, takže není na místě děti mezi sebou srovnávat a podléhat panice (např. když sousedovic stejně starý Petřík je o hlavu větší než váš Vašek a váží o 2 kila víc).

8. Jaké faktory mohou ovlivnit růst a vývoj dítěte?

  • strava - negativně působí nedostatečná strava (nedostatečný příjem energie a bílkovin, vitaminů)
  • nemocnost - dlouhodobé onemocnění způsobí výrazné zpomalení či úplné zastavení růstu, stejně tak častá nemocnost, zejména ale chronické onemocnění (zažívacího traktu, srdce, ledvin)
  • porucha vstřebávání některých živin
  • snížená funkce štítné žlázy a nedostatek růstového hormonu - následkem je zpomalení nebo úplné zastavení růstu
  • roční období - na jaře a v létě bývá růstové tempo rychlejší, na podzim a v zimě se snižuje
  • pohybové aktivity - přiměřená aktivita podporuje růst dítěte, nadměrná fyzická zátěž je příčinou zpomalení či úplného zastavení růstu. Jde především o nadměrnou zátěž související s vrcholovým sportem, i když také záleží na specializaci (vysloveně negativní vliv má sportovní gymnastika, zatímco u plavání to jednoznačně prokázáno nebylo).

9. Závěrem

Jak vidíte, s růstovými grafy můžete velmi snadno pracovat a sledovat tak růstový vývoj svého dítěte. Znovu připomínám, nepodléhejte panice, jestliže vaše dítě vyrostlo v posledním roce jen o dva centimetry. Pokud se projevuje jako zdravé dítě, má přiměřenou chuť k jídlu, je veselé, nemá problémy ve škole, nebývá nemocné, tak vyčkejte. Jestliže vás však pochybnosti neopouští, konzultujte svého dětského lékaře.

Jednotlivá měření růstu vašeho dítěte si můžete zaznamenat do růstového grafu pomocí http://www.szu.cz/publikace/data/program-rustove-grafy-ke-stazeni

garant: prof. MUDr. Hana Hrstková, CSc.

Autor: MUDr. Květoslava Ludvíkovská
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Květoslava Ludvíkovská
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Práce s růstovými (percentilovými) grafy - diskuze

Poradna

Vztek

| Lexinkap | 24.02.2021, 11:04

Dobry den, prosim o radu ohledne me dcery (15 mesicu). Je to me prvni dite, nemam s detmi moc zkusenosti. Dcera zacala pred nedavnem projevovat prvni velke projevy nesouhlasu, kdyz se ji deje neco, co nechce. Napriklad oblekani, prebalovani atp. Zda se mi od mala dost vyraznou osobnosti, trvalo ji nez se sama rozhodla, ze se zacne pohybovat. Pomerne pozde se zacala plazit, teprve po roce lezt po ctyrech. Rehabilitacni sestra pri cviceni s ni vystihla jeji pohled jako 'ty me na kolena nedostanes' a i pediatr a jini doktori ji komentovali jako jakehosi pohodlneho palicacka s vybornou naladou, kdyz sama chce a naopak ostentativnim nesouhlasem, pokud se ji proste nechce. Stavet na nozicky se zacala take az pred par dny, lrozatim u nasi postele na kterou leze. Na jine veci se mi zda naopak moc sikovna (nocnik, pamatuje si spoustu veci, ktere zna z naseho kazdodenniho cteni, poznava obrazky v knizkach a vi ze patri k te a te rikance, brzy umela paci paci, varila mysicka a mnoho dalsiho, rika mama, baba, mimi...). Co me ale trapi jsou jeji vztekle vyjevy. Spoustec muze byt treba to, ze ji oblekam ponozku a ji se to nelibi. Nastve se, zacne kricet a pokud jeji vztek vygraduje, kousne me. Pripadne kousne do predmetu pobliz nebo do sebe. Strasne ji vadi, kdyz se jeji tatinek ke me priblizi, hladi me nebo mi da pusu. V teto situaci, kdy ma patrne pocit, ze blizkeho kontaktu rodicu bylo uz moc, zacne opet knourat, vztekat se, plakat, pripadne me zase kousne nebo prasti. Zarli na mou osobu, ale zaroven umi byt se mnou urcite nejvic protivna a agresivni. Denne si cteme, zpivame, mazlim se s ni, myslim si, ze ji davam najevo lasku dostatecne, mozna az moc. Chodily jsme na plavani dokud to slo. Doma se s tatinkem nepereme, nekricime na sebe. Snazim se najit nejaky stresovy faktor, ktery by ji mohl ovlivnovat a jedine, co me napadlo bylo, ze zijeme se spoustou zvirat (kone, prasata, oslove, kozy, slepice, smecka psu) a ta vyzaduje jednak spoustu prace, zajmu a citu a muze tedy mit pocit, ze se o me deli, ackoliv to zrovna u zvirat tolik nepozoruji. Ale take je pri tomto mnozstvi zvirat mnohdy nutne vychovne zakrocit a nekoho treba potrestat. O tom vim, ze to dcera nenese dobre a fyzicke tresty napriklad u psu ji stresuji a place, pokud se stalo, ze u nich byla pritomna.Dalsi vec, ktera trva asi dva nebo tri mesice je jeji plac v noci. Budi me temer kazdou noc placem treba i patnactkrat. Nemam ale pocit, ze ona je take vzbuzena, spis place ze spani. Pohladim ji, dam ji dudlicek, zapnu bily sum a zase spinka. Prisuzovala jsem to prorezavani zoubku a zanetu stredniho ucha, ktery prodelala. Ale.i po vyleceni to pokracovalo. Prosim o Vas nazor na tyto nocni desy ci jak to nazvat a na vztekle vylevy. Jak to zvladat? Co delat, kdyz me kousne? Co zarlenim dava najevo? Je normalni, ze na maminku, se kterou travi nejvic casu si muze take nejvic dovolit a tak si zkousi i fyzicky dovolovat? Moc a.moc dekuji za Vas nazor a radu.

Dobrý den,
popisujete, že u dcerky pozorujete vzteklé výlevy, zdá se vám, že žárlí, dále pak máte starosti s jejím neklidným spaním.
Podle všeho je holčička velmi bystrá, rychle se učí a zřejmě už od útlého věku dokáže dát jasně najevo svůj názor.
Nejprve začnu u toho vztekání. Vím, že se teď budu opakovat, ale určitě nemůžu opomenout tvrzení, že "je to období" (a dobrá zpráva je, že každé období jednou skončí a v tomto případě i vztekání se bude omezovat). Další zpráva je, že aspoň do určité míry můžeme vztek u dítěte ovlivnit, a to tak, že budeme více sledovat, co se nám dítě snaží sdělit, než ho odsoudíme jako "zuřivce, který se vzteká a přitom nemá důvod". Nakonec pak musíme přihlédnout k tomu, že každé dítě má jiný temperament, různé situace zvládá různě, takže i frekvence bouřlivějších reakcí je u každého opět různá.
Zkuste prosím nejprve v poradně pohledat mou odpověď na podobné téma, docela podrobně se tam o vztekání u dětí rozepisuji - najdete ji pod názvem Malý zuřivec.
Co se týká kousání batolat, je to relativně častý jev a taky i přechodný. Kousání  (podobně jako jiné projevy vzteku) vzniká často z bezradnosti dítěte, které neví, jak řešit pro něj nepříjemnou nebo nějak frustrující situaci jiným, konstruktivnějším způsobem.
Pokud pomineme, že tuto situaci dítě někde okoukalo (podobně s ním nebo i mezi sebou laškují rodiče apod.), je to způsob, kterým řeší nastalou nepohodu, frustraci, někdy i strach.
Některé děti zkusí kousnout jen jednou a při jasné reakci rodičů už v činnosti nepokračují. Pokud už má dítě kousání zafixováno, je jednak dobré pokusit se situacím, které k němu vedou, předcházet, případně nabízet dítěti alternativu (kousnout do něčeho jiného) a popřemýšlet, jak dítěti pomoci - uvádíte např., že se dcerce nelíbilo nasazování ponožek - jak v takovém případě reagujete? Co zkusit okomentovat její nelibost: "Vidím, že se ti oblékání ponožek nelíbí, třeba bys to už chtěla umět sama - na, dám ti tady ponožku, zkusíš si ji obléct sama (v tomto věku oblečení ponožek dítě nezvládne, ale může ho potěšit, že to může zkusit, případně si s ponožkou jen pohrát)? Když si oblečeme tyhle ponožky, můžeme pak jít... (doplňte činnost, co má dcerka ráda). V případě, že se ji podaří vás kousnout, je nutné dát najevo, že kousání není dobrá volba, důraznějším tónem, s příslušnou mimikou, aby si nemyslela, že to je legrace, ale zas nijak nekřičet a netrestat, protože by to vedlo k větší frustraci.
Píšete, že se dceři hodně věnujete, nezmiňujete, nakolik si je i blízká s tatínkem, zda se s ní mazlívá, jak s dcerkou tráví čas.
Pokud to jde, zkoušejte více zapojit do péče o dcerku tatínka, není špatné mu občas přenechat třeba uspávání, pohrání si s ním...
Co se týká kousání dcerky v situaci, kdy se k vám přiblíží dcerčin tatínek, zkuste, dcerku napřed pohladit, obejmout ji, říct jí, že jí máte rádi a s tatínkem se máte taky rádi, takže se taky pohladíte, obejmete... můžete dcerku vzít i mezi sebe...
Kousáním si nejspíš říká o více pozornosti, zkuste ji dcerce tedy poskytnout a pozorujte, oč si říká, kdy je spokojená, jaké další situace v ní vyvolávají stres a jak jim může předcházet, případně jak jí ho pomoci zvládat. Někdy se opravdu jen stačí dívat a dítě vnímat.
Snažte se mít s ní oba dostatek fyzického kontaktu a pozornosti, neznamená to však, že se nesmíte věnovat nikomu jinému. Obecně si tedy  nemyslím, že by přítomnost zvířat měla být pro dítě zásadní zátěží,  je dobré vědět, že není na světě samo - naopak se domnívám, že hlavně do budoucna je to pro dítě obohacující zkušenost. Pokud jste pro dítě emocionálně dostupní, reagujete na jeho potřeby, zkuste více zpomalit (rozumím, že na statku je spousta práce, takže co nejvíc toho dělat kolem zvířat s dcerou, dát jí nějakou důležitou funkci - pomáhat s krmením, pohladit zvířátka apod.) a věnovat dceři času ještě trochu více. Vhodné by asi bylo omezit i fyzické tresty zvířat, obzvlášť před dcerou, tady bych měla i obavy, aby tyto metody nechtěla realizovat i u lidí. Postupně by mělo kousání vymizet.
K dotazu noční spánek - tady bych vás odkázala do psychologické poradny BOL, kde jsem se tématu "divokého spaní" věnovala především v druhé polovině dotazu Časté buzení, noční spánek dítěte 11 měsíců - zkuste si ho prosím také pročíst.
Musíme brát v potaz, že dítě se v tomto období velmi bouřlivě vyvíjí, učí se spoustě novým dovednostem, mozek dostává velké množství podnětů a zároveň neustále dozrává. Je tedy časté, že se u dětí v tomto období spánek na přechodnou dobu zhoršuje, dítě spí neklidně, někdy pláče, kope. Obvykle nepotřebuje nic víc, než co děláte vy - pohladit, zklidnit a pokračuje ve spánku dál. Kromě toho, že je dobré zajistit především před spaním klidnou atmosféru s příjemným rituálem, celkové ztišení, třeba i včetně ztlumení světla i hlasu, se dá už jen čekat, až se tato méně klidná spací etapa zase změní v tu pohodovější.

Přeji hodně radosti s dcerou

Mgr. Michaela Krupková | Babyonline | dnes, 14:10
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce