Inzerce
Inzerce
Inzerce

Práce s růstovými (percentilovými) grafy.

  1. K čemu grafy slouží?
  2. Jak s nimi pracovat?
  3. Kde růstové grafy najdete?
  4. Hmotnostně-výškový poměr
  5. Výpočet BMI
  6. Obvod hlavy
  7. Jaký význam má měření?
  8. Jaké faktory mohou ovlivnit růst a vývoj dítěte?
  9. Závěrem

 

1. K čemu grafy slouží?

Aby se mohlo objektivně posoudit, zda růst dítěte je přiměřený, musí se jeho naměřené hodnoty výšky a váhy i dalších znaků porovnávat s hodnotami běžnými v celé naší dětské populaci. K tomu slouží tzv. referenční údaje, resp. růstové standardy, které jsou k dispozici ve formě růstových (percentilových grafů). Ty jsou součástí Zdravotního a očkovacího průkazu.

2. Jak s nimi pracovat?

Na vodorovné ose vyhledáte věk dítěte, na svislé ose jeho výšku resp. délku a v místě, kde se protnou kolmé čáry vycházející z bodů zjištěných na osách, zaznamenáte v grafu bod. Při opakovaných měřeních body spojíte a dostanete růstovou křivku dítěte.

V grafech jsou vyznačeny hodnoty hlavních tzv. percentilů (nejčastěji 3., 10., 25., 50., 75., 90., a 97.) referenčních údajů. Padesátý percentil - tj. prostřední silná čára ve všech růstových grafech většinou vystihuje nejčastější hodnotu v české populaci. Hodnoty směrem nahoru od střední čáry odpovídají hodnotám vyšším než průměr populace pro daný věk, hodnoty směrem dolů odpovídají hodnotám nižším než průměr.

Pokud dítě žije v optimálních podmínkách a v psychické pohodě, pak jeho tělesný růst probíhá v souladu s doporučenými referenčními údaji - nejlépe ve středním pásmu, což je mezi 25. a 75. percentilem. Probíhá-li růstová křivka mimo střední pásmo, ale souběžně s percentilovými křivkami, je nutno při hodnocení vzít také v úvahu tělesnou konstituci obou rodičů.

Inzerce

Hodnoty pohybující se pod 25. percentikem jsou nízké, pod 10. percentilem jsou velmi nízké a zasluhují zvýšenou pozornost. Hodnoty nad 75. percentilem jsou vysoké a nad 90. percentilem velmi vysoké. Z toho vyplývá, že dítě s hodnotou pod 3. a nad 90. percentilem má být vyšetřeno lékařem, protože se může jednat o závažnější zdravotní poruchu.

Inzerce

Růstové grafy jsou jiné pro kojence a batolata, jiné pro starší děti, odlišné jsou pro chlapce a dívky a stejně tak pro dospělé. Nikdy proto neposuzujte naměřené hodnoty svého dítěte podle norem pro dospělé!

3. Kde růstové grafy najdete?

Jak již bylo zmíněno, růstové grafy jsou součástí Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého a slouží k zaznamenávání hodnot rodiči.

4. Hmotnostně-výškový poměr

Tělesná výška a váha jsou údaje, které umožní jednoduchým způsobem sledovat, zda vaše dítě roste přiměřeně svému věku, takže porovnáním těchto dvou rozměrů lze posoudit tzv. hmotnostně-výškový poměr, to znamená, že zjistíte, zda hmotnost dítěte odpovídá jeho tělesné výšce.

5. Výpočet BMI

Další metodou pro hodnocení tělesných proporcí je hodnocení pomocí indexu tělesné hmotnosti, tzv. BMI (Body Mass Index). Vypočítáte jej tak, že hmotnost dítěte v kilogramech vydělíte druhou mocninou jeho výšky v metrech. Například: 5ti letý chlapec váží 19 kg a měří 110 cm - výpočet bude následující:

19 (kg) : 1,21 (1,1 m x 1,1 m = 1,21 m2) = 15,7

Inzerce

Z percentilového grafu pro děti vyplývá, že tento konkrétní chlapec se svým BMI rovným 15,7 se pohybuje na úrovni zhruba 50 percentilu, takže jeho hmotnost vztažená k výšce je odpovídající.

6. Obvod hlavy

Kromě váhy a výšky se u dětí již od narození měří obvod hlavy, což umožňuje sledovat růst mozkové části hlavy. Dojde-li k poškození mozku, obvod hlavy zůstává buď stejný nebo se naopak nadměrně zvětšuje (např. při hromadění mozkomíšního moku). Jindy může dojít k předčasnému uzávěru lebečních švů. V těchto případech lze včas léčebně zasáhnout, pokud pravidelně absolvujete preventivní prohlídky v poradně.

Velikost obvodu hlavy je nutné posuzovat ve vztahu k výšce a váze dítěte a také v souvislosti s obvodem hlavy rodičů (dědičnost).

Inzerce

Obvod hlavy je třeba měřit pásovou mírou těsně nad obočím přes největší vyklenutí v týlu, na obou stranách stejně vysoko a mimo ušní boltce.

7. Jaký význam má měření?

Sledování růstu dítěte je důležité pro odhalení negativně působících faktorů. Čím dříve se to podaří, tím dříve je možno léčebně zasáhnout.

Pro objektivní vyhodnocení prospívání dítěte pomocí růstových grafů je třeba děti měřit a vážit opakovaně v pravidelných intervalech (malé děti během preventivních prohlídek, u starších dětí jsou prohlídky po dvou letech, takže v mezidobí máte možnost využít těchto růstových grafů; děti starší 3 let měřte po půl roce, školní děti aspoň 1x ročně).

Z jednorázového měření nelze vyvodit žádný závěr.

Je třeba zdůraznit, že každé dítě má jiné růstové tempo a jiné váhové přírůstky, takže není na místě děti mezi sebou srovnávat a podléhat panice (např. když sousedovic stejně starý Petřík je o hlavu větší než váš Vašek a váží o 2 kila víc).

8. Jaké faktory mohou ovlivnit růst a vývoj dítěte?

  • strava - negativně působí nedostatečná strava (nedostatečný příjem energie a bílkovin, vitaminů)
  • nemocnost - dlouhodobé onemocnění způsobí výrazné zpomalení či úplné zastavení růstu, stejně tak častá nemocnost, zejména ale chronické onemocnění (zažívacího traktu, srdce, ledvin)
  • porucha vstřebávání některých živin
  • snížená funkce štítné žlázy a nedostatek růstového hormonu - následkem je zpomalení nebo úplné zastavení růstu
  • roční období - na jaře a v létě bývá růstové tempo rychlejší, na podzim a v zimě se snižuje
  • pohybové aktivity - přiměřená aktivita podporuje růst dítěte, nadměrná fyzická zátěž je příčinou zpomalení či úplného zastavení růstu. Jde především o nadměrnou zátěž související s vrcholovým sportem, i když také záleží na specializaci (vysloveně negativní vliv má sportovní gymnastika, zatímco u plavání to jednoznačně prokázáno nebylo).

9. Závěrem

Jak vidíte, s růstovými grafy můžete velmi snadno pracovat a sledovat tak růstový vývoj svého dítěte. Znovu připomínám, nepodléhejte panice, jestliže vaše dítě vyrostlo v posledním roce jen o dva centimetry. Pokud se projevuje jako zdravé dítě, má přiměřenou chuť k jídlu, je veselé, nemá problémy ve škole, nebývá nemocné, tak vyčkejte. Jestliže vás však pochybnosti neopouští, konzultujte svého dětského lékaře.

Jednotlivá měření růstu vašeho dítěte si můžete zaznamenat do růstového grafu pomocí http://www.szu.cz/publikace/data/program-rustove-grafy-ke-stazeni

garant: prof. MUDr. Hana Hrstková, CSc.

Autor: MUDr. Květoslava Ludvíkovská
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Květoslava Ludvíkovská
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Práce s růstovými (percentilovými) grafy - diskuze

Poradna

Zdravím, potřebovala bych radu nebo to probrat jen s někým zkušenější? Dcera (3 roky) začala chodit do školky. V červnu jsme leželi v nemocnici a od té doby má na mě jako na matku separaci, od té doby nechtěla ani bývat u babiček ani s tátem.(Do té doby normálně chtěla bývat i přes noc u babiček a mě tam nepotřebovala).Když někde jsme tak si mě furt hlídá, abych neodešla když mě na mžik ztratí z dohledu hned má hysterak. Jde mi o to, že jak začala chodit do školky tak samozřejmě s pláčem. Ráno jak vstane tak už pláče, že do školky nechce( samozřejmě mě po ránu ani nic nesní/nevypije), pláče i cestou do školky, v šatně. Učitelce ju předávám vyloženě násilím a se řvem „mami ne já nechci“. Učitelka tvrdí, že řve takhle chvilku a pak ještě když jdou ven si hrát, ale jinak, že ne. Dokonce ju chválí že pomáhá ostatnim dětem když pláčou. Když si po obědě pro ní přijdu a uvidí mě tak hned začne plakat. O školce(dětech, ucitelce),ale doma mluví pěkně myslím si,že se jí tam líbí. Děti a celkově kolektiv má ráda, hodně chodíme do dětských center a to jsme o ní kolikrát hodinu nevěděli. Hodně se to v ní pere přijde mě v chování horší/zlobivejsi. Dělá věci naschvál který ví, že dělat nesmí jako kdyby mě to doma dávala sežrat, že ji do té školky dávám. Je tohle všechno normální? Jak dlouho trvá dítěti než si zvykne na takovou změnu? Mohu proto něco dělat? Vidět takhle svoje dítě každej den plakat a dávat ho násilím do školky je opravdu děsný a každej den mě to rozhodí. Já to beru, že tam musí a musí si zvyknout, ale jak dlouho tohle bude trvat? Když se ji zeptám proč do té školky nechce, řekne že chce být semnou, ale já musím chodit do práce a to chodím na poloviční úvazek na směny což jich moc nemám. Ve volným čase se ji snažím hodně věnovat jsme furt venku a něco děláme a když potřebuju něco dělat doma do všeho se ju snažím zařazovat když chce. Umí si hrát i sama.Pomohlo by kdybych do té školky šla na chvilku s ní a pak třeba zmizla? Jenže to se obávám, že by se mě držela jak klíště. Opravdu nevím. Jsem z toho nešťastná. Nechci ,aby z toho měla nějaké trauma. Děti měla ráda a vždy se na ně těšila. Nyní i večer než jde spát tak říká, že nechce do školky. Ráno jsem ji sebou dala jejího oblíbeného plyšáka ,aby mu to tam ukázala a slíbila jsem ji něco za odměnu ,že ji donesu. Chodím do práce na poloviční úvazek na směny takže si pro ni chodím po obědě. Jen v dny kdy budu v práci ji bude vyzvedávat přítel až po spaní. Jak dlouho tohle může trvat? Zkouší to jen jestli povolím s tím pláčem? Kdyby v té školce plakala celý den tak bych chápala, že tam nechce být. Jaký na to máte názor a co by jsme měli dělat?

Dobrý den, doporučila bych vám si nejdříve sama odpovědět na otázku, zda jste vnitřně přesvědčená, že kolektivní zařízení je pro vaši dceru to nejlepší řešení. Pokud rodiče pochybují, zda dítě do školky měli nebo mají dávat, pak zřejmě intuitivně cítí, že by to pro jejich dítě nemuselo být to nejlepší. Někdy rodiče podlehnou konvencím, že je obvyklé, že tříleté dítě již do školky chodí, že si zvykne, že musí apod. Každé dítě se vyvíjí individuálně včetně jeho zralosti a připravenosti na nástup do kolektivního zařízení. Některé děti jsou ve třech letech již plně připraveny, dětský kolektiv vítají, rychle na prostředí školky přivyknou a jsou ve školce spokojené. Některé děti však připravené ještě nejsou. Vaše dcerka navíc prožila zátěžovou situaci spojenou s pobytem v nemocnici a prožívá separační úzkost. Představte si, že takové dítě každé ráno od sebe násilím odlučujete, jaké to pro ni asi musí být. Zvažte, zda vám toto peklo, které připravujete jí i sobě stojí zato. Doporučila bych vám zvážit odložení nástupu do školky alespoň do doby, než se dcerka uklidní a přestane vás tolik hlídat a bát se bez vaší přítomnosti. Píšete, že pracujete na částečný úvazek, musíte zvážit sama, zda by vám dcerku někdo mohl třeba pohlídat, když jste v práci. Pokud se rozhodnete pro setrvání vaší dcery v kolektivu, pak intenzivně komunikujte s učitelkami, doptávejte se a sledujte chování dcery. Také doma si všímejte signálů psychické nepohody, přetížení, změn nálad a chování a v případě obtíží situaci řešte. Můžete vyhledat dětského klinického psychologa ke konzultaci. Jinak "zlobivější" chování dcerky může souviset také s vývojovým obdobím vzdoru, které je pro tento věk normální. Více o tomto období lze najít na internetu, v literatuře, která se zabývá vývojem dítěte, na webu Babyonline a z mnoha dalších zdrojů, nebudu zde proto projevy tohoto období podrobněji popisovat. S pozdravem Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 23.09.2022, 09:12
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×