Inzerce
Inzerce
Inzerce

Práce s růstovými (percentilovými) grafy.

  1. K čemu grafy slouží?
  2. Jak s nimi pracovat?
  3. Kde růstové grafy najdete?
  4. Hmotnostně-výškový poměr
  5. Výpočet BMI
  6. Obvod hlavy
  7. Jaký význam má měření?
  8. Jaké faktory mohou ovlivnit růst a vývoj dítěte?
  9. Závěrem

 

1. K čemu grafy slouží?

Aby se mohlo objektivně posoudit, zda růst dítěte je přiměřený, musí se jeho naměřené hodnoty výšky a váhy i dalších znaků porovnávat s hodnotami běžnými v celé naší dětské populaci. K tomu slouží tzv. referenční údaje, resp. růstové standardy, které jsou k dispozici ve formě růstových (percentilových grafů). Ty jsou součástí Zdravotního a očkovacího průkazu.

2. Jak s nimi pracovat?

Na vodorovné ose vyhledáte věk dítěte, na svislé ose jeho výšku resp. délku a v místě, kde se protnou kolmé čáry vycházející z bodů zjištěných na osách, zaznamenáte v grafu bod. Při opakovaných měřeních body spojíte a dostanete růstovou křivku dítěte.

V grafech jsou vyznačeny hodnoty hlavních tzv. percentilů (nejčastěji 3., 10., 25., 50., 75., 90., a 97.) referenčních údajů. Padesátý percentil - tj. prostřední silná čára ve všech růstových grafech většinou vystihuje nejčastější hodnotu v české populaci. Hodnoty směrem nahoru od střední čáry odpovídají hodnotám vyšším než průměr populace pro daný věk, hodnoty směrem dolů odpovídají hodnotám nižším než průměr.

Pokud dítě žije v optimálních podmínkách a v psychické pohodě, pak jeho tělesný růst probíhá v souladu s doporučenými referenčními údaji - nejlépe ve středním pásmu, což je mezi 25. a 75. percentilem. Probíhá-li růstová křivka mimo střední pásmo, ale souběžně s percentilovými křivkami, je nutno při hodnocení vzít také v úvahu tělesnou konstituci obou rodičů.

Inzerce

Hodnoty pohybující se pod 25. percentikem jsou nízké, pod 10. percentilem jsou velmi nízké a zasluhují zvýšenou pozornost. Hodnoty nad 75. percentilem jsou vysoké a nad 90. percentilem velmi vysoké. Z toho vyplývá, že dítě s hodnotou pod 3. a nad 90. percentilem má být vyšetřeno lékařem, protože se může jednat o závažnější zdravotní poruchu.

Inzerce

Růstové grafy jsou jiné pro kojence a batolata, jiné pro starší děti, odlišné jsou pro chlapce a dívky a stejně tak pro dospělé. Nikdy proto neposuzujte naměřené hodnoty svého dítěte podle norem pro dospělé!

3. Kde růstové grafy najdete?

Jak již bylo zmíněno, růstové grafy jsou součástí Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého a slouží k zaznamenávání hodnot rodiči.

4. Hmotnostně-výškový poměr

Tělesná výška a váha jsou údaje, které umožní jednoduchým způsobem sledovat, zda vaše dítě roste přiměřeně svému věku, takže porovnáním těchto dvou rozměrů lze posoudit tzv. hmotnostně-výškový poměr, to znamená, že zjistíte, zda hmotnost dítěte odpovídá jeho tělesné výšce.

5. Výpočet BMI

Další metodou pro hodnocení tělesných proporcí je hodnocení pomocí indexu tělesné hmotnosti, tzv. BMI (Body Mass Index). Vypočítáte jej tak, že hmotnost dítěte v kilogramech vydělíte druhou mocninou jeho výšky v metrech. Například: 5ti letý chlapec váží 19 kg a měří 110 cm - výpočet bude následující:

19 (kg) : 1,21 (1,1 m x 1,1 m = 1,21 m2) = 15,7

Inzerce

Z percentilového grafu pro děti vyplývá, že tento konkrétní chlapec se svým BMI rovným 15,7 se pohybuje na úrovni zhruba 50 percentilu, takže jeho hmotnost vztažená k výšce je odpovídající.

6. Obvod hlavy

Kromě váhy a výšky se u dětí již od narození měří obvod hlavy, což umožňuje sledovat růst mozkové části hlavy. Dojde-li k poškození mozku, obvod hlavy zůstává buď stejný nebo se naopak nadměrně zvětšuje (např. při hromadění mozkomíšního moku). Jindy může dojít k předčasnému uzávěru lebečních švů. V těchto případech lze včas léčebně zasáhnout, pokud pravidelně absolvujete preventivní prohlídky v poradně.

Velikost obvodu hlavy je nutné posuzovat ve vztahu k výšce a váze dítěte a také v souvislosti s obvodem hlavy rodičů (dědičnost).

Inzerce

Obvod hlavy je třeba měřit pásovou mírou těsně nad obočím přes největší vyklenutí v týlu, na obou stranách stejně vysoko a mimo ušní boltce.

7. Jaký význam má měření?

Sledování růstu dítěte je důležité pro odhalení negativně působících faktorů. Čím dříve se to podaří, tím dříve je možno léčebně zasáhnout.

Pro objektivní vyhodnocení prospívání dítěte pomocí růstových grafů je třeba děti měřit a vážit opakovaně v pravidelných intervalech (malé děti během preventivních prohlídek, u starších dětí jsou prohlídky po dvou letech, takže v mezidobí máte možnost využít těchto růstových grafů; děti starší 3 let měřte po půl roce, školní děti aspoň 1x ročně).

Z jednorázového měření nelze vyvodit žádný závěr.

Je třeba zdůraznit, že každé dítě má jiné růstové tempo a jiné váhové přírůstky, takže není na místě děti mezi sebou srovnávat a podléhat panice (např. když sousedovic stejně starý Petřík je o hlavu větší než váš Vašek a váží o 2 kila víc).

8. Jaké faktory mohou ovlivnit růst a vývoj dítěte?

  • strava - negativně působí nedostatečná strava (nedostatečný příjem energie a bílkovin, vitaminů)
  • nemocnost - dlouhodobé onemocnění způsobí výrazné zpomalení či úplné zastavení růstu, stejně tak častá nemocnost, zejména ale chronické onemocnění (zažívacího traktu, srdce, ledvin)
  • porucha vstřebávání některých živin
  • snížená funkce štítné žlázy a nedostatek růstového hormonu - následkem je zpomalení nebo úplné zastavení růstu
  • roční období - na jaře a v létě bývá růstové tempo rychlejší, na podzim a v zimě se snižuje
  • pohybové aktivity - přiměřená aktivita podporuje růst dítěte, nadměrná fyzická zátěž je příčinou zpomalení či úplného zastavení růstu. Jde především o nadměrnou zátěž související s vrcholovým sportem, i když také záleží na specializaci (vysloveně negativní vliv má sportovní gymnastika, zatímco u plavání to jednoznačně prokázáno nebylo).

9. Závěrem

Jak vidíte, s růstovými grafy můžete velmi snadno pracovat a sledovat tak růstový vývoj svého dítěte. Znovu připomínám, nepodléhejte panice, jestliže vaše dítě vyrostlo v posledním roce jen o dva centimetry. Pokud se projevuje jako zdravé dítě, má přiměřenou chuť k jídlu, je veselé, nemá problémy ve škole, nebývá nemocné, tak vyčkejte. Jestliže vás však pochybnosti neopouští, konzultujte svého dětského lékaře.

Jednotlivá měření růstu vašeho dítěte si můžete zaznamenat do růstového grafu pomocí http://www.szu.cz/publikace/data/program-rustove-grafy-ke-stazeni

garant: prof. MUDr. Hana Hrstková, CSc.

Autor: MUDr. Květoslava Ludvíkovská
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Květoslava Ludvíkovská
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Práce s růstovými (percentilovými) grafy - diskuze

Poradna

Nutkání na močení

| Tereza125 | 20.07.2021, 00:15

Dobrý den. Dcera 6 let má téměř každý večer potřebu opakovaně (20x) navštěvovat toaletu, byť nic nevyčůrá. Opakovaně se nás ptá, zda je její močový měchýř prázdný, opakovaně chce odpověď na to, zda má už spát, když je unavená. Neustále chodí a znovu a znovu chce obejmutí a pusu na dobrou noc ... u toho pláče. Je to takhle den co den. Zkoušíme to po dobrém i přísně a stále se to opakuje. Někdy usne bez problémů, ale to je spíš výjimka. Jsme z toho už oba s manželem dost vyčerpání a ji to také trápí. Ráno je v pohodě a večer nanovo. Co s tím? Děkuji za odpověď.

Dobrý den, doporučila bych vám kontaktovat dětského klinického psychologa, který by vám citlivým způsobem pomohl najít příčinu potíží. Podle vašeho popisu chování dcery se mi jeví, že opakované chození na toaletu před spánkem bude spíše jen zástupným problémem. Tedy pokud je dcerka zdravá a nemá například zánět močového měchýře, což můžete nechat zkontrolovat u paní doktorky vyšetřením moči. Příčinou požití po vyloučení zdravotních důvodů může být strach a úzkost dcery ze spaní a z usínání. Tento strach může být vývojově podmíněný a může mít více příčin. Ve věku vaší dcerky cca od pátého roku života mohou děti prožívat strach ze smrti. Je to normální vývojově podmíněný strach, který souvisí s počátkem uvědomění si konečnosti života a vlastní smrtelnosti. Koncept smrti jako takové si dítě plně začne uvědomovat až kolem 12 roku věku. Dítě ve věku 6 let se může bát, že když usne, tak už se neprobudí. Dalším důvodem může být fantazie dítěte, která je v tomto věku magická, dítě nedokáže spolehlivě rozlišit mezi skutečným a fantazijním světem. Různá strašidla a bubáky tedy může považovat za skutečné a bojí se jich. K plnému rozlišení reality a fantazie dochází u dítěte až kolem 10 let věku a u senzitivních děti často až později. Dítě se může také obávat časově dezorientace po probuzení. Asi každý zná pocit, kdy se probudíme a nevíme, jestli je ráno, odpoledne nebo večer. Je proto dobré, když má dítě nějaké signály, které mu pomohou se časově zorientovat. Třeba budíček, který ráno zazvoní, zatemnění, podle kterého je jasné, že je večer apod. Zkuste si s vaší dcerkou citlivě promluvit, zeptejte se, co by potřebovala, aby dobře usnula a nemusela tak často chodit večer na záchod. Poskytněte jí podporu, pomazlení, setrvejte s ní v pokoji dokud neusne, pokud to bude chtít. Nejedná se o žádnou ostudu, dcera prostě potřebuje překonat toto období. Čím citlivěji k ní budete přistupovat, tím snáze a dříve ho překoná a bude zase usínat v klidu jako dříve. Rozhodně se na ni za její strach nezlobte, buďte trpěliví. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 21.07.2021, 15:42
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×