Inzerce
Inzerce
Inzerce

Růst dítěte

  1. Výška a růstové tempo
  2. Proč a jak růst dítěte sledovat?

1. Výška a růstové tempo

Růstové tempo, tj. počet centimetrů, o které dítě vyroste za určité časové období (obvykle se určuje přírůstek za rok), není během vývoje dítěte stejné. Střídají se období rychlého růstu s obdobími, kdy jsou přírůstky menší. Růstové tempo je velmi individuální, každé dítě roste jiným tempem.

Zdravý novorozenec roste velmi rychle, v prvních 6 měsících nejrychleji, potom se růst zpomalí. Během prvního roku života vyroste dítě zhruba o 25 cm, kolem 2 let se růstové tempo výrazně zpomaluje, během druhého roku vyroste asi o 12 cm. Již v tomto období je možno dítě zařadit do určitého růstového typu, takže se dá odhadnout, zda dítě bude vysoké, průměrné nebo bude nižšího vzrůstu. V průběhu třetího roku vyroste dítě asi o 9 cm, potom se růst dále zpomaluje, takže roční přírůstek činí v průměru asi 5 cm. Po 11. roce dochází k pubertálnímu výraznému urychlení růstu, u dívek začíná cca o dva roky dříve než u chlapců.

Jak již bylo řečeno na začátku, tempo růstu zejména po 11. roce věku je velice individuální, jsou děti, které rostou pomalu, což dělá starosti rodičům a mnohdy z obav o zdraví dítěte se dožadují odborného vyšetření či se přímo dotazují na hormonální léčbu. Potom najednou dítě během roku vyroste o 14 cm. Většinou se s tímto jevem setkáváme u chlapců.

Inzerce

2. Proč a jak růst dítěte sledovat?

Sledování růstu dítěte je důležité pro odhalení negativně působících faktorů, jako je nevyvážená strava, nadměrná fyzická zátěž nebo nějaké závažné onemocnění. Proto součástí každé preventivní prohlídky je měření výšky a váhy dítěte, je-li důvod, měří se dítě častěji.

Kojenci do 1 roku absolvují 9 preventivních prohlídek, při nichž se vždy měří a váží, stejně tak v 18. měsíci. Pak následuje preventivní prohlídka ve 3 letech a následně každé dva roky, při nichž se děti vždy váží a měří. Dva roky je dlouhá doba, pokud nejste nuceni navštívit dětského lékaře dříve, můžete děti měřit v mezidobí doma, nejlépe pevným kovovým nebo dřevěným metrem vestoje, bez bot a s nataženými končetinami, a to u stěny či zárubně dveří. Bývá to někdy v rodině docela oblíbená činnost.

Základní pomůckou pro sledování růstu jsou tzv. percentilové grafy, sestavované na podkladě velkých národních antropometrických studií. U nás se tyto studie provádějí každých 10 let, poslední je z roku 2001. V České republice jsou tyto grafy součástí Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte, jejichž používání je zde velmi dobře vysvětleno, takže podle váhy, výšky a věku dítěte si můžete sami určit, jak vaše dítě prospívá.

Inzerce

garant: prof. MUDr. Hana Hrstková, CSc.

Autor: MUDr. Květoslava Ludvíkovská
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Květoslava Ludvíkovská
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Růst dítěte - diskuze

Poradna

Syn se počůrává

| Sarka003 | 13.04.2021, 10:22

Dobrý den,

syn (momentálně 2 roky a 7 měsíců) chodil pravidelně od dvou let na nočník. Už chodil i na velký záchod s dětským prkénkem a pořídili jsme i dětský pisoár s vrtulkou. Vlastně na nočník začal chodit ukázkově při narození mladší dcery - to bylo září. Zhruba do konce roku vždy bez problémů a už jsem uvažovala nechat ho i v noci spávat bez plenek. Po Novém roce však začalo počurávání přes den a stále se to stupňuje a je to doteď horší a horší. Snažíme se ho nijak neodstrkovat a dopřát mu stejně (i více) času než mladšímu sourozenci, netlačíme na něj, když se počurá nenadáváme mu ani se mu nijak nesmějeme a podobně. No i přes to je to mnohdy i 10 počurání denně. Ráno 2x nebo 3x bez problému zajde na nočník a pak to začne. Vidíme, že se mu chce čurat, chceme mu pomoci a posadit ho na nočník, on nechce a do vteřiny je počůraný. Snažíme se motivovat , uplácet, ale nijak to nezabírá. Dle doktorky je moč i ledviny v pořádku a dává tomu psychologický důvod. Ptám se tedy, zda je nějaká rada nebo máme prostě vytrvat a čekat až se to upraví? No už jsou to 4 měsíce a pomalu začínám být zoufalá, v podstatě neustále převlékáme a převlékáme. Když jdeme někam na návštěvu, tak se děsím, že se mi tam počurá, protože plenku si mnohdy nechce dát. Nemám třeba zase naběhnout na plenky jako kdyby ještě na nočník nechodil? Děkuji za radu

Dobrý den, u vašeho dotazu začnu trochu od konce, ne pleny zpět svému synovi nevracejte. Došlo by k regresu ve vývoji a mohlo by to na něj do budoucna mít špatný vliv. Obrňte se proto trpělivostí, snažte se vysazovat chlapce častěji na nočník, připomenout mu potřebu, když si všimnete, že vysílá signály, že se mu chce. Připravte si také dostatek oblečení k převlečení, zkuste mu nachystat oblečení volnější, které se mu snadněji obléká a veďte ho k tomu, že když si oblečení pomočil, ať si ho sám převlékne. Pokud dojde k nehodě, tak situaci nijak emotivně nekomentujte, nekárejte jej, mluvte věcně, řešte příčinu a následek - počůral ses, teď je potřeba se převléct. Také na návštěvu si vezměte pro něj oblečení navíc a prostě syna bez velkých komentářů převlečte. Snažte se zklidnit a nestresovat se předem, že se syn pomočí, protože z vás cítí napětí a vnímá svoji moc, kterou nad vámi prostřednictvím počůrávání získává. Také si dejte pozor, abyste jeho potíže nerozebírala s partnerem nebo s kamarádkami či rodinou před synem. Děti vše slyší, i když to vypadá, že vás nevnímají. Ouška mají obzvláště nastražená, když se mluví o nich, ostatně asi tak jako každý z nás.  Rozebíráním potíží a upozorňováním na ně můžete nevědomky vybudovat a zveličit "problém". Někdy méně pozornosti, která se věci věnuje, je více. Ve hře může být i žárlivost na mladšího sourozence. Pokud se sestřička narodila v září, tak nyní ve věku kolem sedmi měsíců je její vývoj rychlejší a rychlejší včetně vývoje pohybového. Syn proto sestru může vnímat čím dál více jako konkurenci, bez ohledu na to, že i jemu se snažíte věnovat dostatek pozornosti. Pomoci by mohla pozornost dělená, to znamená, že si vyhradíte dobu, kdy se budete věnovat jenom jemu zvlášť. Můžete se s tatínkem nebo třeba s babičkou střídat a občas vzít syna samotného ven nebo až to bude možné na nějakou akci. Bude to váš společný vyhrazený čas, který strávíte jen s ním bez mladší sestry. Pomůže mu to získat ztracené pozice a ubezpečí se o své důležitosti pro vás a že jej mladší sourozenec nechce nahradit. Můžete si na společné činnosti vyhradit pravidelně třeba jedno odpoledne v týdnu. Až sestřička povyroste, můžete děti střídat, protože i ona uvítá, že vás bude mít jen pro sebe. Mladší sourozenec to ale má v této situaci jednodušší, jednak má sourozence už od svého narození a vnímá jej jako samozřejmost a za druhé po nástupu staršího sourozence do školky má rodiče přirozeně jen pro sebe. V případě, že by obtíže stále přetrvávaly a lékař možnou fyziologickou příčinu obtíží vyloučil, jak píšete, pak bych vám doporučila kontaktovat dětského klinického psychologa. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 16.04.2021, 23:47
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce