banner

V této kapitole Vám nabízíme cviky ke stimulaci vývoje dítěte v období od 6. týdne až po 3. měsíc. Sestavila je pro vás zkušená fyzioterapeutka, v jejíž praxi jsme rovněž pořídili fotografie.

1. Miminko leží na zádíčkách a maminka ho chytne za ručičky a nožičky do klubíčka a převaluje ho na jeden a pak na druhý bok. Sledujeme reakci hlavičky, vždy jde spolu s tělem.

2. Položíme dítě na bříško a ručičky mu opřeme před tělem tak, aby lokty ležely před ramínky. Reakcí je snaha udržet polohu. Pozor na záklon hlavičky. Hlavička sleduje pohyb na stranu.

3. Maminka si sedne na zem, pokrčí dolní končetiny, dítě má položené zádíčky na svých stehnech. Uchopí dítě podhmatem za ramena tak, aby prsty byly položeny na ramínkách. Při povídání si s dítětem lehce stihne obě ramínka a reakcí je snaha dítěte předklonit hlavu.

4. Maminka opět sedí na zemi. Tentokrát uchopí dítě za lokty, tam kde končí loketní rýha. Stiskne oba body a dítě natahuje paže směrem vpřed, u starších dětí se ručky dotýkají.

5. Maminka leží ve 30 stupňovém úhlu, opírá se o polštář, dítě leží na jejím hrudníku. Matka ho lehkým kolébáním vychyluje do stran, malé se snaží udržet rovnováhu.

6. Maminka si položí dítě na pravou ruku tak, že prsíčka leží na dlani. Nožky dítěte jsou drženy mimo podložku. Druhá ruka matky přidržuje levé ramínko. „Pouštíme“ dítě směrem k podložce prudším pohybem (dělá parašutistu), dítě na pohyb reaguje natažením ručiček proti podložce, trénuje se obranná reakce.

7. Stejný cvik, jen v okamžiku, kdy se ručky opřou o podložku, ho stáhneme k sobě. Stimulujeme opět obrannou reakci a sledujeme otevření ruček.

8. Stejný cvik, opět jsou nožky mimo podložku a maminka se snaží vést dítě vpřed, snaha dítěte je jít jako „trakař“.

6. týden - 3. měsíc - diskuze

Cvičení

Moc děkuji za inspiraci. Dceři je 7 týdnů a ještě málo zaklání hlavičku, když je na bříšku. Paní doktorka mi řekla, že pokud se to do dvou týdnů nezlepší, tak nás pošle na cvičení Vojtovou metodou. Proto jsem ráda, že jsem našla vaše cviky a snažím se, aby dcerka vše dohnala a V. metodě jsme se vyhnuly. Cvičení se jí líbí, je u něho spokojená, pokud zvolím správnou dobu. Jen jsem se chtěla zeptat, zda stačí jednotlivé cviky opakovat např. 5 x za sebou a celou sestavu tak 5 x denně? První cviky nám jdou dobře, ale pokud se týká posledních dvou, tak ty se zatím míjejí účinkem, neboť jak dcerka sama ještě neudrží hlavu ve vzpřímené poloze, padala by jí dolů k zemi...

Snaha maminky neuškodí

Milé dámy, kdo vyzkoušel Vojtovku, určitě ví, že ač dítko netrpí, je to metoda nepříjemná, časově náročná a dokáže pěkně pocuchät maminčiny nervy i záda. Se synem jsme cvičili 6 měsíců a nerada bych si to zopakovala. Proto jsem s dcerou začala hned od narození pomaličku cvičit podobné cviky, jak jsou uvedeny zde. Už v pěti týdnech je velmi šikovná a zvládá to, co syn ve 3 měsících... Tak pevně věřím, že moje snaha přinese ovoce :-D

cvičeční? ano nebo ne

No nevím nevím milé mamči. určitě cviky se svým synkem vyzkoušíme ale jen za podmínky, že mi nebude plakat tak jako dětátko na fotkách. myslím že by se u toho měla jak maminka, tak dítě bavit a brát to jako hru. nikoli stresující mučení...což pro dítě na fotkách jistě je. a pak i na matčinu psychyku asi nic moc, když se snaží s dítkem dělat něco užitečného a ono při tom pláče.

Brečící dítě

Já taky myslím, že tady není dobré pro příklad brečící dítě. Člověk pak nemá chuť to s ním dělat, měl by se usmívat

Poradna

Období vzdoru?
avatar Siry 16. 07. 2025

Dobrý den, nevím zda se to řadí mezi období vzdoru, protože Peťa (v srpnu 3 roky) byl vždycky svéhlavý a vše dělal po svém. Jinak, než by udělal kdokoliv z nás, nebo kterékoliv jiné dítě. Je hodně akční, neposedí ani u jídla a když už ho tedy přemluvím, tak alespoň houpe nohama, nebo listuje knížkou. Rád hází věcmi, od malička vším a je těžké ho to odnaučit, ale je fakt, že hází velice dobře. A i když to zní jako ADHD, nemyslím si, že je to náš případ, protože když se s ním učím logopedii nebo čtu knížku, nebo dělám jakékoliv jiné aktivity tak u toho vydrží i hodinu v kuse. Nevím, možná se mílím, spíš to tak cítím. Učíme se logopedii už od 1 roku, protože má oboustranný rozštěp rtu i měkkého a tvrdého patra. S tím by to taky nemělo souviset je to jen kosmetická vada. Vše zvládá s přehledem. Spíš mě teď trápí to, že minulý týden začal hodně zlobit ve školce (v malé skupince dětí). Chodí tam už 3 měsíce a teď znovu hází věcmi (to už přestal dělat) i po dětech, plácá děti, dělá naschvály, nechce chodit spávat s ostatními dětmi a neposlouchá, paní učitelky jsou mu pro smích i když se zlobí. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Někdy chytne amok, že brečí když není po jeho a kdybych neodvedla pozornost někam jinam tak brečí třeba celé hodiny. Někdy ani odvést pozornost nestačí. Když se uklidní, tak mu to vysvětluji a on poslouchá a sám řekne ,,ne, nedělá se to, nejde to. Ovšem neuběhne ani 5 minut a jsme tam kde jsme byli. Pokud je to tedy období vzdoru tak prosím alespoň o potvrzení. Nechci to podcenit, pokud by to bylo vážnější, chci to řešit za včas tak jako když jsem řešila vše kolem rozštěpu. Předem moc děkuji za zpětnou vazbu. S pozdravem Sarah Člupná.

Dobrý den, podle popisovaného chování vašeho syna se s největší pravděpodobností jedná o projevy období vzdoru. V této době se dítě teprve učí pracovat se svými emocemi a zvládat je, jeho psychika není ještě dostatečně rozvinutá,  aby je mohlo zvládnout rozumově. K dítěti je potřeba přistupovat laskavě a trpělivě se současným nastavováním hranic a pravidel,  vytvořit mu bezpečné a přijímající prostředí. Projevy chování mohou zhoršit či posílit prožívané zátěžové situace jakou je například nástup do školky.  Adaptační reakce může být i odložená a v plné míře se projeví teprve potom co si dítě uvědomí,  že školka není pouze hraní si v dětské herně,  ale že se jedná o jakousi dětskou povinnost ( obdobu zaměstnání). Zároveň pobyt ve školce klade na dítě také nároky sociální ve formě rozvoje vztahů s cizími dospělými a vrstevníky a rozvoj kooperace s nimi. Dobré je předávat si vzájemně se školkou zkušenosti, které postupy a metody se vám u syna osvědčily a co u něj zabírá,  například zmiňované odvedeni pozornosti.  Velmi pěkně postupujete,  když se synem po jeho uklidnění situaci probíráte.  Doporučila bych vám se hodně konkrétně zaměřit na chování,  které by syn dělat měl,  které je požadované a pouhou snahu o něj velmi ocenit. Neříkat si tedy pouze to, co by dělat neměl, co je špatně. Dítě totiž často neví,  jakým jiným chováním by to nežádoucí mělo nahradit. Můžete využít přehrávání různých situací s pomocí hraček, na trhu jsou i různé dětské knížky určené k rozvoji rozpoznání a porozumění emocím a k práci s nimi a jsou i pro takto malé děti s hodně obrázky a názornosti.  
 

Ohledně rozštěpu rtu a patra se do budoucna bude jednat o spíše kosmetický problém ( i když se již dá velmi dobře řešit a nebude na synovi jistě nic poznat), avšak předpokládám,  že syn v raném dětství zřejmě podstoupil a ještě bude postupovat určité lékařské zákroky možná spojené s operací v anestezii. Tyto rané zážitky, i když jsou nevědomé, se mohou promítnout do vývoje křehké dětské psychiky a projevit se například vyšší dráždivostí dítěte či specifiky v chování při zátěži, které by však postupně měly odeznít. 
 

Ohledně podezření na ADHD se jedná o diagnózu psychiatrickou, kterou by měl rozhodnout dětský psychiatr,  v naší terminologii se používá pojem porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo hyperkinetická porucha chování (ADHD je pojem užívaný v americké klasifikaci nemocí). Tuto diagnózu psychiatr obvykle neuzavírá před šestým rokem věku dítěte,  pokud tedy projevy nejsou extrémně silné.  Jinak se totiž může jednat jen o přirozený vývoj a zrání nervového systému,  kdy se dítě jako hyperaktivní může jevit, ale " vyroste z toho", jak se říká, právě přibližně do věku šesti let. Postupně se můžete snažit prodlužovat dobu zaměřené pozornosti i u aktivit, které syna tolik nezajímají,  strukturovat čas na dobu volné hry a nějaké povinnosti. Přirozeně tuto schopnost trénujete také procvičováním logopedie. 
 

V případě prohlubování výchovných obtíží ve školce bych doporučila zkusit se obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu k posouzení možnosti nějaké podpory ve školce,  případně k doporučení kontaktovat další odborníky či výchovná doporučení. 
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

 

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Set 5 dětských knížek 0–8 let

Předškolní vzdělávání
Včetně jediné komplexní předškolní přípravy s mnoha praktickými aspekty pro život. Předejte svému dítěti jedinečné kvalitní know-how lékařky-vzdělavatelky s vysokými nároky na všeobecné vzdělání. „Na prvních 6 letech extrémně záleží,“ říká Jana Martincová, matka ADHD dítěte, díky kterému se stala autorkou a vydavatelkou, a své dítě tak posunula ve vývoji.
cena pouze u nás: 1 425 Kč
Set 5 dětských knížek pro chytré hlavičky