Inzerce
Inzerce
Inzerce

ŠKOLA jako druhý spolupracovník na sexuální výchově: Co očekává rodič od školy?

  1. Jestli rodič od školy něco očekává, pak zejména podporu.
  2. Nespoléhejte na ostatní – školu apod. Vy jste pro dítě autorita i parťák číslo 1

Pedagogové jsou po rodičích dalšími blízkými našim dětem, proto i škola má, zvláště jako vzdělávací instituce, v sexuální výchově svou neoddiskutovatelnou roli. Škola může být rodiči v sexuální výchově v mnohém nápomocna. 

Jestli rodič od školy něco očekává, pak zejména podporu.

Seznámení dětí s fakty, a to do hloubky, aby náctiletí pochopili vztahy mezi jednotlivými pojmy a procesy. Bohužel, dnešní školní realita je taková, že zatímco u zvířat a rostlin se probírá kdejaká podrobnost, tak o vlastním těle, se kterým budou děti „pracovat“ celý život, si odnášejí informací pramálo. Určitě by náctileté dívky měly z hodin biologie nebo sexuální výchovy znát menstruační cyklus, jak dojde k otěhotnění, že existuje těhotenský test, že sex s sebou nese kromě pocitu uspokojení také riziko otěhotnění i přenosu pohlavních chorob, které se šíří sexuálními partnery. Také by jim měla být objasněna pozitiva a rizika sociálních sítí a internetu. 

Od školy jako rodič očekávám otevřenost pouze do míry, která je dětmi žádána, rozhodně ne provokace ke sdílení intimních zážitků a zkušeností typu „kdo již z vás menstruuje, kdo onanoval apod.“, k tomu by se tato instituce nikdy neměla propůjčit.

Inzerce

Vhodné by bylo jasné vymezení postoje pedagogů k nezodpovědnému sexuálnímu jednání, sdílení tím hodnotového žebříčku rodiny a omezení prostoru pro promiskuitní chování na školních akcích.

Inzerce

Nespoléhejte na ostatní – školu apod. Vy jste pro dítě autorita i parťák číslo 1

I když by spolupráce školy byla příjemná, zvláště pak zpětná vazba, že něco ve škole proběhlo a v jakém rozsahu, tak nespoléhejme jako rodiče na nikoho jiného.

Nepředávejme pravomoci ani zodpovědnost jinam. Proč?

Vždycky jako rodiče budeme pro dítě číslo 1, alespoň doufám.

Inzerce

Navíc, bohužel, ve školách je kvalita sexuální výchovy různá. Nemohu nevzpomenout dotazu z poradny – je uveden i na slidu výše, který nám adresovala 18letá slečna. Ptala se, zda může po nechráněném styku otěhotnět, když už daný měsíc nebrala hormonální antikoncepci. Situaci údajně konzultovala s učitelkou biologie, která se ji snažila uklidnit tím, že když minulý měsíc prášky brala, tak by ještě chvíli měly fungovat. Což samozřejmě není pravda. Resp. podle stejné logiky bychom se mohli divit, že nám nejede auto s prázdnou nádrží, když v ní ještě před chvílí ten benzín byl. 

Asi si říkáte, že tento díl by si měli přečíst spíše pedagogové. Toť otázka. Jednak část rodičů jsou právě pedagogové, a pak školu můžete inspirovat i vy sami i nepedagogové.

Inzerce

A protože toto je poslední kapitola našeho speciálu Sexuální výchovy krok za krokem v kruhu rodinném, nezbývá mně, než vám popřát dostatek odvahy, správných výrazových prostředků i obrázků k vedení hovorů o sexualitě s dětmi.

Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

ŠKOLA jako druhý spolupracovník na sexuální výchově: Co očekává rodič od školy? - diskuze

Poradna

Dobrý den, potřebovala bych radu ohledně syna. Jsou mu 2 roky a 8 měsíců. Byl kojen 7 měsíců. Už od malinka je na mě závislý. U babiček byl dohromady čtyřikrát přes noc, nejdříve plakal, pak už to zvládl bez breku, ale nešťastný. S jídlem se trápime cca od roka. Nechce jíst s nikým jiným než se mnou. Do teď mi odmítá jíst kousky. Takže doteď mu jídlo mačkám vidličkou, když cítí maso, hned ho vyplivuje. Myslela jsem, že to bude problém s kousky jako takovými, ale sušenky a to co mu chutná normálně sní, rozkouse. Celkově ho do jídla musíme nutit. Ovoce nechce vůbec, jí pouze kapsičky. Jogurty má rad, kakao a k večeři pouze chleba se žervé. Šunku, sýr taky odmítá. Jídlo se snažíme řešit různými doplňky stravy k navození chuti k jídlu. Věřím, že z toho vyroste. Teď v září nastupuje do školky a já doufám, že až uvidí ostatní děti, tak začne papat normálně. Více mě ale trápí ta závislost na mě. Je nešťastný i s manželem. Potřebovala bych poradit, jak ho to odnaučit. Před 8 měsíci jsem začala chodit na poloviční úvazek do práce, mysleli jsme, že se to zlepsi, když nebude furt se mnou. Ale je to stále stejně. Vždycky tu dobu přetrpi, pláče když odcházím. Neustále ho ubezpečuji, že se vrátím, že jdu jen do práce. Je vidět, že tomu rozumí, ale přesto se to nelepší, spíše naopak. Moc děkuji za jakoukoliv radu. Šafránková

Dobrý den, ohledně synovy stravy se poraďte s ošetřujícím lékařem. Pokud dítě prospívá, i když konzumuje jen určitá jídla, pak není důvod k obavám. S lékařem byste ale také měli konzultovat případné doplňky stravy, které dítěti dáváte. Ne všechny musí být pro takto malé dítě vhodné. Také by možná bylo dobré, aby lékař chlapci udělal krevní obraz, jestli mu opravdu nějaké živiny chybí, abyste mu nepodávali nadbytečné množství některých živin či vitamínů. Některé děti vykazují při jídle zvláštnosti, jedí jen určitá jídla a vybírají si. Není dobré dítě do jídla nutit a nutit jej k experimentování. Nová jídla však je dobré nabízet, v případě zájmu nechat ochutnat. Chutě dětí se mění a časem třeba syn může být ke zkoušení jiných jídel přístupnější. Zvláštnosti v jídle však ale také mohou vykazovat děti např. s poruchami autistického spektra, či děti hodně v jídle konzervativní. Mám příliš málo informací a váš syn je příliš malý. Ohledně pobytu bez vás nepíšete, kdo syna hlídá, když jste v práci. To že pláče, když odcházíte bývá u dětí normální. Je potřeba mu to citlivě vysvětlit na úrovni jeho chápání a vývoje. Dobu odchodu však neprodlužovat, dítě ani nadměrně nelitovat, nemazlit apod. Potom by si myslelo, že váš odchod je něco mimořádného a je důvod se bát. Takto malé dítě také nemá ještě vyvinutý pojem času, žije přítomností a myslí si proto, že odcházíte navždycky. Trošku mi z vašeho popisu připadá, že maličko chcete, aby na váš syn byl závislý, že vám to dává dojem výlučnosti a důležitosti. To vše dítě vycítí. Proč myslíte, že dobu bez vás protrpí. Žádné malé dítě se pokud je o něj dobře postaráno, má dobře rozvinuté citové vazby a navíc třeba už zná osobu, která jej hlídá, se celé čtyři hodiny určitě netrápí a také není důvod , aby bylo nešťastné. Nemohou to být spíše vaše domněnky? Zkuste chování a vývoj syna zkonzultovat s dětským klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 24.05.2022, 06:20
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×