Proč si pořizují děti?

„Dosud jsem nepochopila, proč si někteří lidé pořizují děti,“ říká doktorka Jana Martincová. S jakými situacemi se ve svém okolí setkala a proč je důležité se dětem věnovat?

Nedávno jsem si posteskla: „Zatímco my z původně hendikepovaného dítěte udělali téměř génia, mnozí rodiče svým nezájmem udělají do 6 let ze zdravého dítěte retardované.“

Neuvěříte mi, kolik slyším příběhů jako podle kopíráku u dětí s řečovými vadami. Těch šlo v 70. letech do první třídy 0 %, v roce 2010 kolem 10 %, tedy 2 děti z 20, a vady to byly lehčí, snadno během prvních měsíců školní docházky korigovatelné. Dnes jich mají pedagogové ve třídě přes 50 %, včetně těžkých, kdy dítě huhlá, ráčkuje, zaměňuje hlásky, jeho projev je zkrátka pro okolí nesrozumitelný.

Reakce rodičů? „Nemáme u nás logopedii, nikam dojíždět nebudu, ať ho to naučí ve škole.“

Bezchybná řeč byla dříve do školy automatickou záležitostí. Odklad u dětí s řečovou vadou většinou nic nevyřeší, protože rok navíc, ve kterém rodič nic navíc neudělá, ztrácí smysl.

Ta bezcitnost rodičů je mi naprosto cizí. Vidí, že se všechny návštěvy dítěte 3x ptají, co říkalo, jak dítěti není rozumět, nakonec to stejně musí někdo přeložit. Jak devastující vlit musí mít už jenom toto nerozumění a překládání na sebevědomí dítěte. Co pak když dítě přijde do kolektivu, kdy jsou všichni již minimálně v té řeči napřed, resp. normálně, a často se to, bohužel, týká i dalších schopností.

A ještě z jiného soudku. Chodím pravidelně každý den běhat. Nedávno jsem byla nadšená z maminky, která si během dlouhé procházky neustále povídala se svou asi 2letou dcerou. Taky dítě krásně na svůj věk mluvilo. Ale jindy přiběhnu naprosto zdecimovaná, kdy se musím hodně přemlouvat, abych nezasáhla. Nad všechna zacházení rodiče s dítětem, které jsem viděla, naprosto vyčnívá matka, která při procházce se spícím miminkem v kočárku poslouchala velmi hlasitě puštěnou hudbu z mobilu. Ten ležel na peřince v oblasti bříška spícího dítěte. Druhým případem byl otec, který držel cigaretu v půli stehen, aby na nikoho z dospělých nešel kouř. Bohužel přesně v této výšce mělo tvář jeho malé dítě, kterému byl kouř servírován tzv. z první ruky.