1. měsíc předškolní přípravy podle Týdeníčků: NADŠENÍ A NEUVĚŘITELNĚ VELKÁ SCHOPNOST SOUSTŘEDĚNÍ

Maminka si předškolní přípravu velmi chválí. Úkoly holčičky baví, intuitivně je samy chápou a maminka jim nemusí výrazně pomáhat. První měsíc přináší i několik výzev. Společně se snaží zapracovat na úchopu tužky a pracovat se strachem ze špatné odpovědi.

Dokáží se holky během přípravy soustředit?

Zatím jsou tak motivované, že se soustředí na práci i 45 min. Takže mé obavy ze soustředění se rozplynuly.

Jak zvládají jednotlivé části Předškolákových týdeníčků?

Děvčata byla z nové role předškolaček a z Týdeníčků tak nadšená, že sešit Jízda tužkou si v pokojíčku téměř do poloviny vyplnila sama. Aniž bych jim výrazně pomáhala, úkoly pochopily intuitivně samy. Musím říct, že po chvíli práce s tužkou musíme opravovat úchop a snaží se pochopit, že předloktí leží na stole, pracují jenom prsty a zápěstí, sešit je na jednom místě. Toto mají obě stejně a snažíme se korigovat.

Praktik pro život jim oběma jde taky velmi dobře. Každá ví něco, ale společně vždy úkol splní naprosto dokonale. Co neví jedna, doplní druhá. Zatím jsme v prvních sedmi týdnech nenarazily na problém.

Pohybové úkoly dívkám jdou úplně nejlépe, od malička jsou na tom pohybově velmi dobře a vedeme je ke sportu. Jenom Linduška měla ze začátku problém skákat jak bleška, styděla se i přede mnou... ale válení sudů ji obměkčilo.

Hlavičkové úkoly jdou holčičkám moc dobře. V plnění úkolů, jejich obsahu, nevidím větší rozdíly.

Motivace

Myslím si, že velkou roli hraje motivace, kamarádi z ulice jsou z poloviny v první třídě. Holky se do školy těší, pochopily, že se musí připravovat, tak se snaží.  V naší ZŠ chodíme taky na přípravku, o to je příprava do první třídy intenzivnější. 

Jak pracujeme s ostychem?

Co jsem zaznamenala teď výrazněji, tak že Linduška se více stydí, není tak průbojná v odpovědích, protože nechce odpovědět špatně. A pak působí dojmem, že neví. Jak jsem již psala, chodíme i na přípravu do ZŠ, kde jí na odpovědi paní učitelka dá prostor a vždy odpoví správně. Je potřeba ji více podporovat, aby si věřila, protože nakonec všechno ví.

Září jako výzva

Září nám dalo dost zabrat. Zajížděly jsme se do režimu nové školky, zvykaly si na nové kroužky, také nás potkaly nemoci a další komplikace. Jsem na holčičky sama, ale bojujeme, jak se dá!

S pozdravem

maminka Monika a holčičky Laura a Linda.