Diskuze: Ústav pro péči o matku a dítě (strana 6) - diskuze

Přidat textové hodnocení
  • První porod a velmi smíšené pocity
    Když jsem v roce 2017 čekala první miminko, tak co se výběru porodnice, měli jsme celkem jasno. Podolí - jednak kvůli dobré pověsti a jednak kvůli dopravní dostupnosti. Už to, že registrovat se přes internet bylo dost o rychlosti a štěstí a podařilo se to až na několikátý pokus, svědčilo o tom, že zájem budoucích maminek je veliký. Všechna předporodní vyšetření byla bez problémů, lékaři byli milí a nesetkala jsem se s ničím, co bych nemohla chválit :-) A pak přišel zlom. Zaplatila jsem si předražený "Podolský balíček" pro možnost aromaterapie a přednostní nárok na nadstandard. Z čehož se mi nedostalo ani jednoho, takže peníze vyhozené oknem, ale k tomu se ještě dostanu.
    V den porodu, reps. noc, jsme jeli do porodnice. Ve třetím patře na příjmu jsem zazvonila s tím, že asi rodím. Sestřička mi bez většího zájmu přes bzučák řekla ať počkám. Na nic se nezeptala, a ani neotevřela dveře, aby se podívala, jak vážná situace je. Čekala jsem tam asi 15 minut, ale přišlo mi to jako celá věčnost, než sestra vyšla ven. Pak mě posadila do křesla, napojila na monitor, sedla si k počítači začala se mne ptát na informace, které už ode mne dávno měli - to jsem odevzdávala už při registraci. Takže já nervózní, kontrakce sílily a madam se mě s klidem ptá "Tak jaké je vaše zaměstnání?" A já si v duchu říkala "To jako vážně???" Navíc se zaučovala a druhá sestra jí radila, co jak má psát. Také se mě několikrát ptali - snad všichni, s kým jsem přišla do kontaktu, zda-li mám podolský balíček. Ano mám. Jelikož to pro mě bylo všechno poprvé, nevěděla jsem, jestli to tak chodí nebo ne. Všemu jsem se podřídila a jen čekala na pokyny.
    Po výslechu u počítače přišla otrávená doktorka - chápu, měla na to po tom celodenní porodním maratonu nárok, ale i tak... - prohlédla mě, provedla tuším, že Hamiltnův chvat a byla dost znechucená, že jim poté vytekla plodová voda na podlahu - což asi mohla čekat. Připadala jsem si takt hrozně. Ale říkala jsem si, že je asi přepracovaná a neměla jsem jí to za zlé. Až do porodu jsem strávila čas v místnosti na lůžku, s břichem připojeným na monitor a kanylou v žíle. Kontrakce sílily, únava taky, měla jsem zimnici a hroznou žízeň a přála si, aby TO už přišlo. Občas se na mě podívala sestra nebo paní doktorka, jestli je vše ok, ale jinak bez většího zájmu. Ach jak by se v tenhle moment hodila teplá sprcha nebo aromaterapie. Ale čekala že to nabídnou ve správný čas. Samotný porod si nepamatuji, jelikož se paní doktorka rozhodla (věřím, že správně) k císařskému řezu a já byla v celkové anestezii. O pár hodin později jsem se probudila na JIPce. Nevěděla jsem, kde je moje dítě a jestli je v pořádku. Když jsem se ptala sestry, tak ona, že prý nic neví, že děti má na starosti sestra z jiného oddělení a že je přiveze na kojení. Byla jsem z toho dost nervózní a nezbylo mi nic než čekat. Asi po 3 hodinách sestra přivezla děti, ale to moje nikde. Ani mi nic neřekla, musela jsem ji sama oslovit a chtít informace o svém dítěti. Jen stručně řekla, že je pod světýlkem a ještě se "dopéká". Byla jsem asi šťastná, že alespoň vím, že žije a že je v pořádku. Každá minuta čekání byla nekonečná. Po dalších třech hodinách jsem konečně uviděla a moha na alespoň chvíli obejmout svoje dítě. Pak si ho opět sestra odvezla a já se s ním setkala až na Odd šestinedělí. A to je další kapitola. Pokoje jak za krále klacka a soc. zařízení společné na chodbě, které by si zasloužilo kompletní rekonstrukci.Opravdu nic pěkného to nebylo. Sestry zaneprázdněné a maminkám se věnovaly jen v nutném minimu. I když musím říct, že až na jednu byly celkem milé. Opravdu jsem si přála být co nejdříve doma. Bohužel měl syn novorozeneckou žloutenku, takže se nám pobyt prodloužil na 5 dní.
    Každopádně z porodnice jsem si odvezla krásné zdravé dítě, porod by provedený profesionálně, takže ve výsledku to dobré předčilo všechno špatné. :-)

    Moje rada:
    Pokud se v Podolí (nebo i kdekoliv jinde) chystáte rodit poprvé, doporučuji si ještě před porodem zjistit, na co máte nárok a o čem můžete sama rozhodovat - doba před porodem, zákroky při porodu (anestezie, nástřih atp.), dítě hned u sebe, otec u porodu bezplatně... Zjistěte si do detailu, jak co bude probíhat. Velkou pomocí by určitě byla vlastní porodní asistentka, se kterou se předem domluvíte, co chcete a co ne, a ona s vámi může být po celou dobu porodu.
    A pokud zvažujete koupi Podolského balíčku, jsou to vyhozené peníze. Leda byste se o toho, co máte zaplacené, chtěla aktivně domáhat, na což já fakt neměla chuť. Takže za dva tisíce jsem dostala pamětní pohlednici, mundúr a občerstvení pro tatínka (který u porodu stejně nebyl), což byla houska s levnou šunkou a jablko, a kousavou dětskou čepičku, která je použitelná leda na panenku.
    Luciole   | 19.04.2020 23:17:11
    Reagovat | URL příspěvku
  • Porod jako business
    Před rokem jsem zde rodila jako prvorodička a mám z toho doteď traumatický zážitek. Po deseti letech jsem se v sedmém měsíci těhotenství rozhodla vrátit z Francie do Čech a porodit tady. Vybrala jsem si Podolí. Měsíc před porodem jsem dělala rozhovor na jeden internetový server s ředitelem Podolské porodnice, který je výhradně proti domácím porodům, neustále vychvaloval kolik peněz stála přestavba a jak je jeho porodnice nejlepší... Můj porod proběhl rychle, přirozenou cestou, bez nejmenších komplikací, paní porodní asistentka Šťastná byla skvělá a pak to přišlo : Miminko vám nemůžeme dát, nemůžete s ním být, protože m?me nedostatek lůžek na šestinedělí...Do teď si pamatuji, jak BEZ MÉHO SOUHLASU cizí sestřička odnáší mou holčičku pryč. Řekla jsem, že nechci, že si to nepřeji. Dostalo se mi jen odpovědi, že si alespoň odpočinu... Každý dobře ví,že každá matka má hned po porodu příval energie a příroda to tak zařídila, abychom se ihned mohly postarat o naše mláďata, ale dítě bylo pryč, odňato cizími lidmi, někde v jiném nemocničním oddělení , naprosto bezdůvodně. Já ležela na gynekologii, kde se chudáci špatně placené sestřičky musely potýkat s každodenním přívalem rodiček. Mé první kojení proběhlo na chladné chodbě spolu s dalšími dvěma maminkami. Malou jsem měla na pokoji až po 12 hodinách.Nadstandartní pokoje jen pro známé a protekční. Platí se skoro za vše. Na obyčejnému pokoji dvě další ženy, žádné soukromí, zastaralé metody, kdy jsem na žádost sestřičky musela malou budit na kojení každé tři hodiny a když spinkala, tak jsem jí měla tvářičku oplachovat studenou vodou...dvě sprchy na oddělení , věčně špinavé od krve, neochota sestřiček, nikdo mi nepomohl vysvětlit kojení a malá hned přikrmovaná. Domů jsem se vrátila s noční můrou a otázkami v hlavě, jestli je toto opravdu ve 21.století možné. Vše jsem vyprávěla mé francouzské porodní asistentce se kterou jsem se v Paříži připravovala k porodu a ta z toho měla oči navrh hlavy a nevěřícně kroutila hlavou, jak kdybych jí vypravovala příběhy z gulagu nebo z jiné doby... Teď vím, že kdybych věděla, co mě čeká, raději bych tisíckrát rodila doma nebo v jiné menší porodnici . Proto Podolí již nikdy!
    Karla H   | 09.10.2019 20:10:45
    Reagovat | URL příspěvku
  • Porod jako business
    Před rokem jsem zde rodila jako prvorodička a mám z toho doteď traumatický zážitek. Po deseti letech jsem se v sedmém měsíci těhotenství rozhodla vrátit z Francie do Čech a porodit tady. Vybrala jsem si Podolí. Měsíc před porodem jsem dělala rozhovor na jeden internetový server s ředitelem Podolské porodnice, který je výhradně proti domácím porodům, neustále vychvaloval kolik peněz stála přestavba a jak je jeho porodnice nejlepší... Můj porod proběhl rychle, přirozenou cestou, bez nejmenších komplikací, paní porodní asistentka byla skvělá a pak to přišlo : Miminko vám nemůžeme dát, nemůžete s ním být, protože m?me nedostatek lůžek na šestinedělí...Do teď si pamatuji, jak bez mého souhlasu cizí sestřička odnáší mou holčičku pryč. Řekla jsem, že nechci, že si to nepřeji. Dostalo se mi jen odpovědi, že si alespoň odpočinu... Každý dobře ví,že každá matka má hned po porodu příval energie a příroda to tak zařídila, abychom se ihned mohly postarat o naše mláďata, ale dítě bylo pryč, odňato cizími lidmi, někde v jiném nemocničním oddělení , naprosto bezdůvodně. Já ležela na gynekologii, kde se chudáci špatně placené sestřičky musely potýkat s každodenním přívalem rodiček. Mé první kojení proběhlo na chladné chodbě spolu s dalšími dvěma maminkami. Malou jsem měla na pokoji až po 12 hodinách.Nadstandartní pokoje jen pro známé a protekční. Platí se skoro za vše. Na obyčejnému pokoji dvě další ženy, žádné soukromí, zastaralé metody, kdy jsem na žádost sestřičky musela malou budit na kojení každé tři hodiny a když spinkala, tak jsem jí měla tvářičku oplachovat studenou vodou...dvě sprchy na oddělení , věčně špinavé od krve, neochota sestřiček, nikdo mi nepomohl vysvětlit kojení a malá hned přikrmovaná. Domů jsem se vrátila s noční můrou a otázkami v hlavě, jestli je toto opravdu ve 21.století možné. Vše jsem vyprávěla mé francouzské porodní asistentce se kterou jsem se v Paříži připravovala k porodu a ta z toho měla oči navrh hlavy a nevěřícně kroutila hlavou, jak kdybych jí vypravovala příběhy z gulagu nebo z jiné doby... Teď vím, že kdybych věděla, co mě čeká, raději bych tisíckrát rodila doma nebo v jiné menší porodnici . Proto Podolí již nikdy!
    Karla H   | 09.10.2019 20:06:59
    Reagovat | URL příspěvku
  • Porod fajn, ale oddělení šesitnedělí hrůza
    Z Podolí jsem byla velmi zklamaná, rodila jsem zde v 11/2018. U porodu jsme měli vlastní porodní asistentku a ta byla velice dobře přijmuta místním personálem, zřejmě proto, že bylo klasicky plno. My jsme byli ovšem rádi, že jsme měli svůj klid a PA z porodnice chodila téměr jen kvůli monitoru. Ten mi byl velice nepříjemný a musí ho v Podolí natáčet každé 2 hodiny. Při porodu mě to rušilo, ale chápu, že mají daná pravidla. Porod proběhl výborně a PA z Podolí byla velice milá. Nakonec jsem se i vešla na oddělení šestinedělí, takže jsem mohla být rovnou s dcerkou. Po krásných pocitech následoval převoz na oddělení šestinedělí. Sestry z dětského byly opravdu hrozné. Nejdřív se divily, že chci dceru hned po porodu k sobě, že ony dávají dítě běžně ještě do inkubátoru. Dcera se ovšem narodila v termínu, zdravá a s váhou 3,45kg. Neviděla jsem důvodu ji dávat do inkubátoru, ale chtěla jsem ji mít u sebe. Partnera nechtěli do pokoje pustit, že při převzetí pacientky na oddělení být nemůže, přitom byl u porodu. Nadstandard byl bohužel plný kvůli rekonstrukci porodnice. Veškerá péče byla ukázána pouze jednou a u maminky vedle mne například ve 4 ráno. Sama i říkala, jestli jí mohu pomoci s přebalováním, že byla hrozně unavená a nedokázala vnímat. To se stalo i mně u koupání. Sestra koupala miminko vedlejší maminky a řekla mi, ať se u toho přebalování koukám. Když jsem ji poprosila (opravdu mile), jestli by mi mohla pomoci i s koupáním mé dcery, řekla, že jsem již podepsala papír, že jsem koupání viděla, takže mi s tím už nepomůže. Vyloženě pozitivum samo. Dál mi nikdo nepomohl s kojením, řekly, že se dcera nechce přisát a ať to zkouším dál. Osobně u mě byla kvůli kojení sestra pouze jednou. Musela jsem ji dokrmovat z lahve a bohužel se ani doma již nepovedlo plné kojení. Přes veškeré snahy, laktační poradkyně, bylinky, dcerka se přisávala již pouze když měla opravdu klid a musím ji dokrmovat i z lahve. Volala jsem i laktační poradkyni ještě přímo v porodnici, kterou tam Podolí zaměstnává a řekla mi, že dorazí, ovšem nedorazila. Když jsem kvůli kojení na pokoji brečela, protože ty hormony jsou hukot a vy prostě potřebujete nakrmit svoje dítě, ale nejde to, sestra mi akorát řekla, že mám být ráda, že mám zdravé dítě, že jich tu je spousta na JIP. Ano, chápu, ale tehdy mě to akorát dorazilo. Zpětně lituji, že jsem nepodepsala reverz a neodešla z porodnice co nejdřív, jelikož zacházení s dcerkou, kterou napraly lahví a nepodaly mi k tomu ani žádné informace (kolik jí dávají, čeho, jak, ani nápad, že bych u toho mohla být...) vedlo k tomu, že už se to doma nedalo zvrátit. Zpětně mám chladnější hlavu, ale byl to opravdu horor a pro mě Podolí nikdy více. Bohužel je oddělení šestinedělí stále zamrznuto v komunismu - neosobní přístup, bez ohledu na emoce prvorodiček, bez lásky ke své práci. Bohužel...Podolí bych doporučila pouze pro ambulantní porod.
    Manda   | 28.01.2019 18:08:13
    Reagovat | URL příspěvku
  • Dvojčátka
    Rodila jsem dvojčata. Chtěla jsem přirozeně, což zde bylo bráno jako v dnešní době "rarita". Porod mi musel být vyvoláván. Přes všechno dříve uvedené jsem byla přijímána doktorkou, která ani nepoznala, jestli jsou obě dvojčátka hlavičkami dolů.
    Porod mi vyvolávaly tři dny. To je vše ok, ale po těchto třech dnech (po ultrazvuku zkušeným lékařem) mi byl doporučen císařský řez. Chápu, že někdy se můžou objevit komplikace, ale mě nebyl udělán pořádný ultrazvuk celou dobu porodu. Po dobu porodu mně kontrolovaly sestřičky (ozvy a pod.) a lékař jen jak se "otvírám". Přístup byl určitě profesionální, ale vůbec "lidský" (co se lékařů týče). O děti a mne bylo z lékařského hlediska postaráno,ale konečné doporučení k sc mně zpětně dost "vzalo".
    Naštěstí jsem si stála na svém, rozmýšlela a nakonec mi "dovolili porodit přirozeně, což jsem si moc přála. Byla jsem z porodu moc ráda a zpětně musím říct, že to proběhlo opravdu supr.
    Rozčarování však přišlo na oddělení šestinedělí. V tu chvíli jsem to neřešila, ale zpětně to hodnotím jako hrozné. Sestry byly zpočátku velice nepříjemné, později se však chovaly dobře (ty mé, ty ostatní byly pořád hrozné, dokázaly mi vynadat za to, co mi nakázaly ty mé :-D).
    Po nakojení jsem vozila děti na dokrmení UM. Ačkoliv vypily celkem velké množství, sestřičky do nich "naládovaly" co si sami vzaly, takže příští kojení se jim zas moc nechtělo sát. Jednou se mi dokonce mladší poblinkala (slabé slovo), protože jí daly ohromné množství. Doma mi poté trvalo dost dlouho, než jsem se rozkojila "naplno".
    To vše (na šestinedělí) se dá ještě překousnout, ale to, že z pokojů není ani přivolávací zařízení k sestřičkám, je dost tragické!!!

    Závěrem: Porodnice v Podolí je špičkové! zařízení. Určitě se nemusí nikdo obávat porodu zde.
    Chápu, že je pracoviště velice vytížené, ale pracovníci by mohli býti více orientováni na komunikaci a vstřícnost s rodičkami. Zde vše jde jak na "běžícím" pásu a pocity jdou stranou.
    AlenaJa   | 01.07.2017 01:10:20
    Reagovat | URL příspěvku
  • Podolí - porod 2012
    Dobrý den.
    S manželkou jsme měli celkem špatnou zkušenost. Doktorka přišla až do dvou hodinách poslední fáze porodu, když byla manželka úplně vyčerpaná. Měla slabé kontrakce a tuhou hráz, takže to sama nezvládla. Byla tam akorát nezkušená sestřička, dala manželce 2x Oxitocin na zesílení kontrakcí, ale výsledkem bylo pouze snížení frekvence a kontrakce byly nadále slabé). Doktorka ji nastřihla až po 2 hodinách trápení.

    Dítě hned zabalili, manželka se udiveně zeptala jestli jí ho nedají na kojení a pak jí ho neochotně dali cca na 2 minuty maximálně už zabalené a pak jí ho vzali. Kdyby se nezeptala, nedali by jí ho vůbec. Zřejmě pospíchali.

    Na pokojích nebylo místo, takže manželku dali na gynekologické oddělení kde byla bez dítěte, následující den jí odmítli převézt na klasický pokoj, takže jsme museli platit nadstandart asi za 2500 na den, aby mohla být s dítětem.
    Přeji lepší zkušenosti, my půjdeme příště jinam.
    Selig   | 06.10.2015 08:19:32
    Reagovat | URL příspěvku
Přidat textové hodnocení
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×