Zkušenosti pacientek z porodnice Ústav pro péči o matku a dítě - diskuze

První porod a velmi smíšené pocity

Když jsem v roce 2017 čekala první miminko, tak co se výběru porodnice, měli jsme celkem jasno. Podolí - jednak kvůli dobré pověsti a jednak kvůli dopravní dostupnosti. Už to, že registrovat se přes internet bylo dost o rychlosti a štěstí a podařilo se to až na několikátý pokus, svědčilo o tom, že zájem budoucích maminek je veliký. Všechna předporodní vyšetření byla bez problémů, lékaři byli milí a nesetkala jsem se s ničím, co bych nemohla chválit :-) A pak přišel zlom. Zaplatila jsem si předražený "Podolský balíček" pro možnost aromaterapie a přednostní nárok na nadstandard. Z čehož se mi nedostalo ani jednoho, takže peníze vyhozené oknem, ale k tomu se ještě dostanu.
V den porodu, reps. noc, jsme jeli do porodnice. Ve třetím patře na příjmu jsem zazvonila s tím, že asi rodím. Sestřička mi bez většího zájmu přes bzučák řekla ať počkám. Na nic se nezeptala, a ani neotevřela dveře, aby se podívala, jak vážná situace je. Čekala jsem tam asi 15 minut, ale přišlo mi to jako celá věčnost, než sestra vyšla ven. Pak mě posadila do křesla, napojila na monitor, sedla si k počítači začala se mne ptát na informace, které už ode mne dávno měli - to jsem odevzdávala už při registraci. Takže já nervózní, kontrakce sílily a madam se mě s klidem ptá "Tak jaké je vaše zaměstnání?" A já si v duchu říkala "To jako vážně???" Navíc se zaučovala a druhá sestra jí radila, co jak má psát. Také se mě několikrát ptali - snad všichni, s kým jsem přišla do kontaktu, zda-li mám podolský balíček. Ano mám. Jelikož to pro mě bylo všechno poprvé, nevěděla jsem, jestli to tak chodí nebo ne. Všemu jsem se podřídila a jen čekala na pokyny.
Po výslechu u počítače přišla otrávená doktorka - chápu, měla na to po tom celodenní porodním maratonu nárok, ale i tak... - prohlédla mě, provedla tuším, že Hamiltnův chvat a byla dost znechucená, že jim poté vytekla plodová voda na podlahu - což asi mohla čekat. Připadala jsem si takt hrozně. Ale říkala jsem si, že je asi přepracovaná a neměla jsem jí to za zlé. Až do porodu jsem strávila čas v místnosti na lůžku, s břichem připojeným na monitor a kanylou v žíle. Kontrakce sílily, únava taky, měla jsem zimnici a hroznou žízeň a přála si, aby TO už přišlo. Občas se na mě podívala sestra nebo paní doktorka, jestli je vše ok, ale jinak bez většího zájmu. Ach jak by se v tenhle moment hodila teplá sprcha nebo aromaterapie. Ale čekala že to nabídnou ve správný čas. Samotný porod si nepamatuji, jelikož se paní doktorka rozhodla (věřím, že správně) k císařskému řezu a já byla v celkové anestezii. O pár hodin později jsem se probudila na JIPce. Nevěděla jsem, kde je moje dítě a jestli je v pořádku. Když jsem se ptala sestry, tak ona, že prý nic neví, že děti má na starosti sestra z jiného oddělení a že je přiveze na kojení. Byla jsem z toho dost nervózní a nezbylo mi nic než čekat. Asi po 3 hodinách sestra přivezla děti, ale to moje nikde. Ani mi nic neřekla, musela jsem ji sama oslovit a chtít informace o svém dítěti. Jen stručně řekla, že je pod světýlkem a ještě se "dopéká". Byla jsem asi šťastná, že alespoň vím, že žije a že je v pořádku. Každá minuta čekání byla nekonečná. Po dalších třech hodinách jsem konečně uviděla a moha na alespoň chvíli obejmout svoje dítě. Pak si ho opět sestra odvezla a já se s ním setkala až na Odd šestinedělí. A to je další kapitola. Pokoje jak za krále klacka a soc. zařízení společné na chodbě, které by si zasloužilo kompletní rekonstrukci.Opravdu nic pěkného to nebylo. Sestry zaneprázdněné a maminkám se věnovaly jen v nutném minimu. I když musím říct, že až na jednu byly celkem milé. Opravdu jsem si přála být co nejdříve doma. Bohužel měl syn novorozeneckou žloutenku, takže se nám pobyt prodloužil na 5 dní.
Každopádně z porodnice jsem si odvezla krásné zdravé dítě, porod by provedený profesionálně, takže ve výsledku to dobré předčilo všechno špatné. :-)

Moje rada:
Pokud se v Podolí (nebo i kdekoliv jinde) chystáte rodit poprvé, doporučuji si ještě před porodem zjistit, na co máte nárok a o čem můžete sama rozhodovat - doba před porodem, zákroky při porodu (anestezie, nástřih atp.), dítě hned u sebe, otec u porodu bezplatně... Zjistěte si do detailu, jak co bude probíhat. Velkou pomocí by určitě byla vlastní porodní asistentka, se kterou se předem domluvíte, co chcete a co ne, a ona s vámi může být po celou dobu porodu.
A pokud zvažujete koupi Podolského balíčku, jsou to vyhozené peníze. Leda byste se o toho, co máte zaplacené, chtěla aktivně domáhat, na což já fakt neměla chuť. Takže za dva tisíce jsem dostala pamětní pohlednici, mundúr a občerstvení pro tatínka (který u porodu stejně nebyl), což byla houska s levnou šunkou a jablko, a kousavou dětskou čepičku, která je použitelná leda na panenku.

Porod jako business

Před rokem jsem zde rodila jako prvorodička a mám z toho doteď traumatický zážitek. Po deseti letech jsem se v sedmém měsíci těhotenství rozhodla vrátit z Francie do Čech a porodit tady. Vybrala jsem si Podolí. Měsíc před porodem jsem dělala rozhovor na jeden internetový server s ředitelem Podolské porodnice, který je výhradně proti domácím porodům, neustále vychvaloval kolik peněz stála přestavba a jak je jeho porodnice nejlepší... Můj porod proběhl rychle, přirozenou cestou, bez nejmenších komplikací, paní porodní asistentka Šťastná byla skvělá a pak to přišlo : Miminko vám nemůžeme dát, nemůžete s ním být, protože m?me nedostatek lůžek na šestinedělí...Do teď si pamatuji, jak BEZ MÉHO SOUHLASU cizí sestřička odnáší mou holčičku pryč. Řekla jsem, že nechci, že si to nepřeji. Dostalo se mi jen odpovědi, že si alespoň odpočinu... Každý dobře ví,že každá matka má hned po porodu příval energie a příroda to tak zařídila, abychom se ihned mohly postarat o naše mláďata, ale dítě bylo pryč, odňato cizími lidmi, někde v jiném nemocničním oddělení , naprosto bezdůvodně. Já ležela na gynekologii, kde se chudáci špatně placené sestřičky musely potýkat s každodenním přívalem rodiček. Mé první kojení proběhlo na chladné chodbě spolu s dalšími dvěma maminkami. Malou jsem měla na pokoji až po 12 hodinách.Nadstandartní pokoje jen pro známé a protekční. Platí se skoro za vše. Na obyčejnému pokoji dvě další ženy, žádné soukromí, zastaralé metody, kdy jsem na žádost sestřičky musela malou budit na kojení každé tři hodiny a když spinkala, tak jsem jí měla tvářičku oplachovat studenou vodou...dvě sprchy na oddělení , věčně špinavé od krve, neochota sestřiček, nikdo mi nepomohl vysvětlit kojení a malá hned přikrmovaná. Domů jsem se vrátila s noční můrou a otázkami v hlavě, jestli je toto opravdu ve 21.století možné. Vše jsem vyprávěla mé francouzské porodní asistentce se kterou jsem se v Paříži připravovala k porodu a ta z toho měla oči navrh hlavy a nevěřícně kroutila hlavou, jak kdybych jí vypravovala příběhy z gulagu nebo z jiné doby... Teď vím, že kdybych věděla, co mě čeká, raději bych tisíckrát rodila doma nebo v jiné menší porodnici . Proto Podolí již nikdy!

Porod jako business

Před rokem jsem zde rodila jako prvorodička a mám z toho doteď traumatický zážitek. Po deseti letech jsem se v sedmém měsíci těhotenství rozhodla vrátit z Francie do Čech a porodit tady. Vybrala jsem si Podolí. Měsíc před porodem jsem dělala rozhovor na jeden internetový server s ředitelem Podolské porodnice, který je výhradně proti domácím porodům, neustále vychvaloval kolik peněz stála přestavba a jak je jeho porodnice nejlepší... Můj porod proběhl rychle, přirozenou cestou, bez nejmenších komplikací, paní porodní asistentka byla skvělá a pak to přišlo : Miminko vám nemůžeme dát, nemůžete s ním být, protože m?me nedostatek lůžek na šestinedělí...Do teď si pamatuji, jak bez mého souhlasu cizí sestřička odnáší mou holčičku pryč. Řekla jsem, že nechci, že si to nepřeji. Dostalo se mi jen odpovědi, že si alespoň odpočinu... Každý dobře ví,že každá matka má hned po porodu příval energie a příroda to tak zařídila, abychom se ihned mohly postarat o naše mláďata, ale dítě bylo pryč, odňato cizími lidmi, někde v jiném nemocničním oddělení , naprosto bezdůvodně. Já ležela na gynekologii, kde se chudáci špatně placené sestřičky musely potýkat s každodenním přívalem rodiček. Mé první kojení proběhlo na chladné chodbě spolu s dalšími dvěma maminkami. Malou jsem měla na pokoji až po 12 hodinách.Nadstandartní pokoje jen pro známé a protekční. Platí se skoro za vše. Na obyčejnému pokoji dvě další ženy, žádné soukromí, zastaralé metody, kdy jsem na žádost sestřičky musela malou budit na kojení každé tři hodiny a když spinkala, tak jsem jí měla tvářičku oplachovat studenou vodou...dvě sprchy na oddělení , věčně špinavé od krve, neochota sestřiček, nikdo mi nepomohl vysvětlit kojení a malá hned přikrmovaná. Domů jsem se vrátila s noční můrou a otázkami v hlavě, jestli je toto opravdu ve 21.století možné. Vše jsem vyprávěla mé francouzské porodní asistentce se kterou jsem se v Paříži připravovala k porodu a ta z toho měla oči navrh hlavy a nevěřícně kroutila hlavou, jak kdybych jí vypravovala příběhy z gulagu nebo z jiné doby... Teď vím, že kdybych věděla, co mě čeká, raději bych tisíckrát rodila doma nebo v jiné menší porodnici . Proto Podolí již nikdy!

Porod fajn, ale oddělení šesitnedělí hrůza

Z Podolí jsem byla velmi zklamaná, rodila jsem zde v 11/2018. U porodu jsme měli vlastní porodní asistentku a ta byla velice dobře přijmuta místním personálem, zřejmě proto, že bylo klasicky plno. My jsme byli ovšem rádi, že jsme měli svůj klid a PA z porodnice chodila téměr jen kvůli monitoru. Ten mi byl velice nepříjemný a musí ho v Podolí natáčet každé 2 hodiny. Při porodu mě to rušilo, ale chápu, že mají daná pravidla. Porod proběhl výborně a PA z Podolí byla velice milá. Nakonec jsem se i vešla na oddělení šestinedělí, takže jsem mohla být rovnou s dcerkou. Po krásných pocitech následoval převoz na oddělení šestinedělí. Sestry z dětského byly opravdu hrozné. Nejdřív se divily, že chci dceru hned po porodu k sobě, že ony dávají dítě běžně ještě do inkubátoru. Dcera se ovšem narodila v termínu, zdravá a s váhou 3,45kg. Neviděla jsem důvodu ji dávat do inkubátoru, ale chtěla jsem ji mít u sebe. Partnera nechtěli do pokoje pustit, že při převzetí pacientky na oddělení být nemůže, přitom byl u porodu. Nadstandard byl bohužel plný kvůli rekonstrukci porodnice. Veškerá péče byla ukázána pouze jednou a u maminky vedle mne například ve 4 ráno. Sama i říkala, jestli jí mohu pomoci s přebalováním, že byla hrozně unavená a nedokázala vnímat. To se stalo i mně u koupání. Sestra koupala miminko vedlejší maminky a řekla mi, ať se u toho přebalování koukám. Když jsem ji poprosila (opravdu mile), jestli by mi mohla pomoci i s koupáním mé dcery, řekla, že jsem již podepsala papír, že jsem koupání viděla, takže mi s tím už nepomůže. Vyloženě pozitivum samo. Dál mi nikdo nepomohl s kojením, řekly, že se dcera nechce přisát a ať to zkouším dál. Osobně u mě byla kvůli kojení sestra pouze jednou. Musela jsem ji dokrmovat z lahve a bohužel se ani doma již nepovedlo plné kojení. Přes veškeré snahy, laktační poradkyně, bylinky, dcerka se přisávala již pouze když měla opravdu klid a musím ji dokrmovat i z lahve. Volala jsem i laktační poradkyni ještě přímo v porodnici, kterou tam Podolí zaměstnává a řekla mi, že dorazí, ovšem nedorazila. Když jsem kvůli kojení na pokoji brečela, protože ty hormony jsou hukot a vy prostě potřebujete nakrmit svoje dítě, ale nejde to, sestra mi akorát řekla, že mám být ráda, že mám zdravé dítě, že jich tu je spousta na JIP. Ano, chápu, ale tehdy mě to akorát dorazilo. Zpětně lituji, že jsem nepodepsala reverz a neodešla z porodnice co nejdřív, jelikož zacházení s dcerkou, kterou napraly lahví a nepodaly mi k tomu ani žádné informace (kolik jí dávají, čeho, jak, ani nápad, že bych u toho mohla být...) vedlo k tomu, že už se to doma nedalo zvrátit. Zpětně mám chladnější hlavu, ale byl to opravdu horor a pro mě Podolí nikdy více. Bohužel je oddělení šestinedělí stále zamrznuto v komunismu - neosobní přístup, bez ohledu na emoce prvorodiček, bez lásky ke své práci. Bohužel...Podolí bych doporučila pouze pro ambulantní porod.

Dvojčátka

Rodila jsem dvojčata. Chtěla jsem přirozeně, což zde bylo bráno jako v dnešní době "rarita". Porod mi musel být vyvoláván. Přes všechno dříve uvedené jsem byla přijímána doktorkou, která ani nepoznala, jestli jsou obě dvojčátka hlavičkami dolů.
Porod mi vyvolávaly tři dny. To je vše ok, ale po těchto třech dnech (po ultrazvuku zkušeným lékařem) mi byl doporučen císařský řez. Chápu, že někdy se můžou objevit komplikace, ale mě nebyl udělán pořádný ultrazvuk celou dobu porodu. Po dobu porodu mně kontrolovaly sestřičky (ozvy a pod.) a lékař jen jak se "otvírám". Přístup byl určitě profesionální, ale vůbec "lidský" (co se lékařů týče). O děti a mne bylo z lékařského hlediska postaráno,ale konečné doporučení k sc mně zpětně dost "vzalo".
Naštěstí jsem si stála na svém, rozmýšlela a nakonec mi "dovolili porodit přirozeně, což jsem si moc přála. Byla jsem z porodu moc ráda a zpětně musím říct, že to proběhlo opravdu supr.
Rozčarování však přišlo na oddělení šestinedělí. V tu chvíli jsem to neřešila, ale zpětně to hodnotím jako hrozné. Sestry byly zpočátku velice nepříjemné, později se však chovaly dobře (ty mé, ty ostatní byly pořád hrozné, dokázaly mi vynadat za to, co mi nakázaly ty mé :-D).
Po nakojení jsem vozila děti na dokrmení UM. Ačkoliv vypily celkem velké množství, sestřičky do nich "naládovaly" co si sami vzaly, takže příští kojení se jim zas moc nechtělo sát. Jednou se mi dokonce mladší poblinkala (slabé slovo), protože jí daly ohromné množství. Doma mi poté trvalo dost dlouho, než jsem se rozkojila "naplno".
To vše (na šestinedělí) se dá ještě překousnout, ale to, že z pokojů není ani přivolávací zařízení k sestřičkám, je dost tragické!!!

Závěrem: Porodnice v Podolí je špičkové! zařízení. Určitě se nemusí nikdo obávat porodu zde.
Chápu, že je pracoviště velice vytížené, ale pracovníci by mohli býti více orientováni na komunikaci a vstřícnost s rodičkami. Zde vše jde jak na "běžícím" pásu a pocity jdou stranou.

Podolí - porod 2012

Dobrý den.
S manželkou jsme měli celkem špatnou zkušenost. Doktorka přišla až do dvou hodinách poslední fáze porodu, když byla manželka úplně vyčerpaná. Měla slabé kontrakce a tuhou hráz, takže to sama nezvládla. Byla tam akorát nezkušená sestřička, dala manželce 2x Oxitocin na zesílení kontrakcí, ale výsledkem bylo pouze snížení frekvence a kontrakce byly nadále slabé). Doktorka ji nastřihla až po 2 hodinách trápení.

Dítě hned zabalili, manželka se udiveně zeptala jestli jí ho nedají na kojení a pak jí ho neochotně dali cca na 2 minuty maximálně už zabalené a pak jí ho vzali. Kdyby se nezeptala, nedali by jí ho vůbec. Zřejmě pospíchali.

Na pokojích nebylo místo, takže manželku dali na gynekologické oddělení kde byla bez dítěte, následující den jí odmítli převézt na klasický pokoj, takže jsme museli platit nadstandart asi za 2500 na den, aby mohla být s dítětem.
Přeji lepší zkušenosti, my půjdeme příště jinam.

Rodila jsem v Podolí na začátku září 2015. Registrace přes net není snadná, ale povedlo se (předvyplnila jsem údaje večer a nevypínala PC a druhý den jen aktualizovala a opsala bezpečností kód). Předporodní kurz za 1.500,- rozdělený do tří lekcí - první lekce o porodu i s prohlídkou porodního pokoje super, zbylé dvě lekce o ničem. Předporodní péče v pohodě, naštěstí jsem nikdy nečekala tak dlouho, jak popisují ostatní. Sestry na monitorech ze staré školy, ale hodné, porodní asistentky a sestry v pohodě, doktoři také profesionální, trochu to tam jede jak na běžícím pásu. Hodně mladých sester a lékařů. Samotný porod byl dlouhý :), porodní asistentka mi ve finále tlačila na břicho a malá měla zlomenou klíční kost. Poplatek za otce u porodu 1.500,- je moc (po porodu jsme dostali snídani pro oba). Porodní pokoj bevadnej, porodní asistentky (vystřídaly se u mě tři) všechny velice hodné, nápomocné a profesionální a doktorka v pohodě. Klimatizace, sprcha a wc, radio, různé pomůcky pro usnadnění porodu - vše na pokoji, plné soukromí. Na šestinedělí už to taková pecka nebyla. Nadstandard nebyl k dispozici, takže jsem byla na standardním pokoji. Pokoj jako takový ok, klidný, neměl okna do ulice a měl i pěkný výhled. Některé sestry skvělé, některé méně (spíše byly s člověkem rychle hotové), ale žádná nebyla nepříjemná. Jídlo normal. Postele naprosto nevyhovující, tvrdé. Klimatizace tam nejsou. V postýlkách pro miminka nebyly standardně monitory dechu (jen u těch miminek, kde to určil lékař). Stará plechová vana na koupání miminek. K dispozici vlhčené ubrousky a kosmetika pro miminka. Plenky pro miminko a vložky a porodní kalhotky musíte mít svoje (na začátku dostanete jeden balík vložek). Dole je lékárna, když by vám něco došlo. Tohle všechno ještě šlo, ale co mi opravdu vadilo, byly toalety a sprchy na konci chodby. Měly jsme se sprchovat alespoň 10x denně, ale to nebylo v praxi proveditelné, jelikož jste měla miminko na pokoji a buď jste se musela dohodnout s další maminkou, že si miminka pohlídáte nebo ho pořád nosit chodbou k sestrám. Na pokojích nebyly žádné zvonky na sestry. První dva dny jsem nebyla schopná jít do sprchy a na wc sama, takže jsem se dostala takové hodinky na zmáčknutí, když jsem potřebovala, aby sestra přišla. Pak už nic, takže jsem se tam vždycky plížila podél zdi a bála jsem se, aby to se mnou neseklo. Na nadstandardu jsou možné návštěvy nonstop, na standardu bohužel jen od 15ti do 18ti, z toho později jen na chodbě :( O prádlo a plenky pro miminka jsme si musely chodit říkat sestrám a bylo nám řečeno, že ho je málo, ať šetříme. Péče o miminko vysvětlena, ale v minimální míře. Takže za mě, porodní pokoj a péče tam na jedničku, šestinedělí nic moc, nejhorší byly ty sprchy a toaleta daleko od pokoje.

Docela zklamání

I když Motol mám téměř za rohem, rozhodla jsem se i vzhledem ke svému gynekologovi pro porod v Podolí. Zpětně a s nadhledem musím říct, že příště bych volila jinak. Předporodní péče je důsledná, ale v organizaci a administrativě mají neuvěřitelný chaos. Kromě toho, že neustále na něco čekáte několik hodin.
Porod proběhl v pořádku, i když jsme PA museli opakovaně z porodního pokoje zvonkem volat kvůli rychle pokračujícímu porodu. Kdyby nebyl přítel u porodu, nevím, jak bych to všechno zvládala.
Následná porodní péče je opravdu dost příšerná. Kromě ranní vizity se o vás a o miminko nikdo nestará, nikdo neřekne nic o kojení, péči apod. Problémy se řeší až když nastanou, ještě k tomu dost ledabylým způsobem.

Standardní pokoje
- Na všech pokojích chybí tlačítko pro přivolání sestry/lékaře. Myslím, že to ani neodpovídá základním požadavkům na lékařskou péči. Takže když se vám udělá špatně, což se stává, nemáte šanci někoho přivolat. Občas se stane, že zůstanete na pokoji bez spolubydlících a i ty případně obtěžovat není s ohledem na jejich stav ideální.
- Na cca 30 pacientek jsou k dispozici pouze společné sprchy a WC v počtu 4x WC, 4x sprcha. Při přijímání na pokoj mi sestra řekla "pijte málo, jste až na konci chodby, máte to na WC daleko". Zrovna jsem zde byla v období extrémně vysokých teplot.
- Nedostatek personálu na nočních směnách. Pouze 2 sestry na 35 dětí.
- Nedostatek látkových plen. Když nám na pokoji (pro tři) došly, šla jsem sestru požádat o doplnění. Dala mi tři kusy s tím "že je to příděl na víkend, ať šetříme".
Kvůli hodně vysokým teplotám na pokoji jsme miminka balily pouze do látkových plínek.
- K dispozici máte pouze jeden balíček porodních vložek+jedny síťované kalhotky. Nic víc nečekejte. Většinou v prvním dnu (než návštěvy přinesou) chybí jednorázové plenky, čistící ubrousky a přebalovací podložky. My jsme se na pokoji vzájemně podělily.
- V postýlkách chybí monitory dechu.

Nadstandardní pokoje
- Cena neodpovídá kvalitě. Nemám problém si připlatit, ale očekávám odpovídající plnění.
- Vybavení to nejlacinější, které nemocnice sehnala.
- Postele neměly polohovací rošt.
- Miniaturní WC a sprchový kout. Žena plnějších tvarů zde musí mít problém.
- Absence vzduchotechniky.
- Výhoda je pouze možnost zavolání sestry a vlastní koupelna - což ale považuji za standard.
- K těmto pokojům jsou přiřazeny většinou příjemné sestry.
- Možnost návštěv 24 hod. denně.
- Máte dostatek látkových plen a erárního oblečení pro miminko.
- Lepší postýlky pro miminko s monitorem dechu.

Porodní pokoje
- Vybavení (nemyslím lékařské) z těch nejlacinějších materiálů a zařizovacích předmětů, což se již negativně projevuje na jejich funkčnosti.

Obecně o celé nemocnici
- Absence vzduchotechniky v prostorách pro pacienty i personál (kromě porodních pokojů)
- Stále opakovat personálu své údaje a anamnézu i přesto, že jsem byla registrovaná a vše bylo již dávno zapsáno do nemocničního systému (všimly si toho i ostatní pacientky)
- Informovanost ohledně péče o miminka, kojení apod. minimální.
- Tzv. nadstandardní jídelníček obsahuje nevhodná jídla a kvalitou spadá spíš do nižšího standardu, standardní strava zcela nevyhovující.
- Jako pacient jsem neustále na něco čekala. Většinou několik hodin.
- Některé sestry byly super, některé průměr a některé by se ve zdravotnictví vůbec neměly pohybovat, pokud jim dělá problém práce s lidmi.
- Pokoje jsou otočené do ulice, takže posloucháte hluk tramvají a aut, nedaleké diskotéky, houkání lodí a hluk ze zásobovacích aut brzo ráno.
- Drahé parkování s ohledem na čekací doby na vyšetření. 50,-/hod., počítá se každá započatá hodina.
- Poplatek otec u porodu 1500,- je přehnaný.
- Setkala jsem se za celou dobu pouze s mladými doktory. Obávám se, že nemocnice jede ve stylu "vycucat a vyplivnout". Fluktuace bude asi značná.

Nemocnice těží pouze z kvality a odbornosti lékařů. Ostatní chod nemocnice je v dost špatném stavu. Vidím problém především v managementu nemocnice. Myslím, že zařízení čerpá dost finančních prostředků, ale rozhodně jej nevrací zpět do nemocnice...

Porod v Podolí byl skvělý výběr

Rodila jsem v březnu 2014. Dlouze jsem zvažovala kam jít rodit. Výběr byl U Apolináře nebo Podolí. Nakonec jsem se rozhodla pro Podolí. Musím říci, že jsem zvolila velice dobře. Měla jsem rizikové těhotenství a velké komplikace. Lékaři mě po celou dobu hlídali a porod se rozhodli vyvolat raději dříve. Byla jsem ráda, nerada bych o miminko přišla a to po dlouhý čas těhotenství hrozilo. Vše mi vysvětlili, jednali rychle a všichni byli strašně příjemní. Během porodu nastali komplikace a tak jsme zvolili císařský řez. Na sále byli všichni úžasně vstřícní. Dcera byla malinká a všichni se o ní krásně starali. Nádherné bylo, že ji po celou dobu v porodnici vždy oslovili jménem a měli přehled co v kolik hodin dělala. Na pokoj jsme měli určenou zdravotní sestru, která měla na starost jen nás. Výborný nápad. Kdybych se měla znovu rozhodnout kam jít rodit, tak neváhám. Doporučuji. Dokonce i rodina byla příjemně překvapena přístupem po mém porodu. Já byla po operaci na JIP a sestry je zavedly za dcerou, ukázaly jim jí a nechali udělat první fotku po porodu. Z mé strany říkám, že Podolí určitě doporučuji.

SC 2013

Rodila jsem v Podolí v srpnu 2013 plánovaným císařským řezem a nemůžu si stěžovat. Lékaři mi všechno podrobně vysvětlili (jak porodník, tak anestezioložka), sanitář dokonce běžel pro mého zbloudilého muže na chodbu, aby porod neprošvihl ;) Celá "akce" trvala asi půl hodinky, potom převoz na pooperační, milá sestřička, miminko v pořádku. Za mě velká spokojenost.

nejlepsi porodnice

Ták rodila jsem ve 25+2 tt a narodila se mi dcerka Miriam 740g. Doktori u porodu byli primový i když jsem měla u sebe snad pet doktoru a 4 sestry všichni byli hodny suprovy a prijemny !! O maličkou se starali cele tri mesice a ja za ni dojizdela .. Jeste jak jsem lezela na rizikovem tak se o me starali bezvadne opravdu mile sestry a dr také. Takze tuto nemocnici bych jen a jen doporucovala takovy doktori a sestry jak jsou prijemny hodny uz nikde nejsou... Za tri mesice jsme s dcerkou sli domu a vse dopadlo nadherne je zdravoucka vesela hrava a pekne aktivní :-) Takze tuto nemocnici doporucuji !!

registrace k porodu

Čekáte miminko a chcete rodit v podolské porodnici? Máte obavy, že nestihnete registraci termínu vašeho porodu? Nemusíte!
Rozumíme, že jakožto nastávající maminky máte dost starostí s všemožnými návštěvami u doktorů, výběrem správných dupaček, nakupováním kočárku a vymýšlením jména pro Vaše zlatíčko.
Doslechly jste se, že termíny bývají často obsazeny během několika vteřin od jejich otevření? Kapacita je bohužel omezená a na všechny se nedostane. Není výjimkou, že se termín naplní během méně než půl minuty od jeho otevření.
Pokud chcete mít jistotu, že se na termín dostanete, napište nám e-mail rodimvpodoli@email.cz
Registraci provedeme za Vás a o svůj termín už nemusíte mít strach!

S nedonošeňátky příště raději do Motola

Nečekaně jsem porodila v 6. měsíci dvojčátka. Neměla jsem připravenou ani tašku do porodnice. Na příjmu mne přívítala velmi nepříjemná sestra, se kterou jsem v kontrakcích vyplňovala všechny formuláře. Den mi zadržovali porod. Sestry na porodním sále byly velmi příjemné, zázemí suprové. Škoda, že si tatínek neměl ani kam sednout natož lehnout (byli jsme tam cca od 4 hod. ráno). Porod proběhl císařem v celkové narkóze. Předem jsem věděla od neonatologů, co se bude dít s miminky. Bohužel po dnu stráveném na JIP jsem se probudila ze sna. Protože šestinedělí bylo zavřené, maminky bez miminek ležely na G2, což je gynekologické oddělení. Vybavení z roku 70. Sestry nepříjemné, zázemí pro maminky žádné. Sdílely jsme pavilon s ženami s rakovinou. Opravdu povzbuzující. Ještě že kluci byli v dobrých rukách. 5 den po porodu mne propustili s tím, že za miminky můžu dojíždět, ale že nemají místo na to, abych byla s nimi v porodnici. Kluci se postupně přesouvali z RESu na JIP, pak na oddělení, kde už nebyli v inkubátorech. Všechno to vypadalo opět růžově. Po propuštění jsme se dozvěděli, že Podolí nemá skoro žádné své specialisty, že všichni odborníci dojíždí z celé Prahy. Oční lékařka za sebe posílala záskoky, kteří nám málem odoperovali zdravé děti. Po dlouhém telefonování jsme se dostali s celou péčí do Motola, kde máme všechno pod jednou střechou. Určitě pro maminky s bezproblémovým porodem a miminkem je to super porodnice, ale při komplikacích bych příště vovlila větší nemocnici se zázemím pod jednou střechou. (V Motole je možné s miminky být po celou dobu jejich pobytu).

Ústav o matku a dítě porod listopad 2013

Já jsem porodila 28.11.2013 v Podolí, nic jsem předem nestudovala, věřila jsem odborníkům a musím říct že porod byl pro mě ten nejkrásnější a nezapomenutelný zážitek. Však jsem také napsala pochvalný email přednostovi za skvělý přístup porodní asistentky a paní doktorky při porodu. Nemám jedinou výhradu a můžu jen doporučit. Myslím si že jsou to profíci, kteří rádi pomohou a také jsou tam od toho, přišlo mi to, že jsem na nové škole, kde mě naučí péči o mé krásné miminko Tomáše a odpoví a pomůžou mi s otázkami na které jsem nevěděla odpověď.

Znovu už bych volila jinak

Musím své hodnocení napsat, ač nebude úplně pozitivní. V Podolí jsem rodila podruhé, první porod před téměř třemi lety naprosto super, i když hodně komplikovaný - doktoři i porodní asistentka paráda, i na šestinedělí (P1)naprosto bezva. Proto jsem se tam registrovala i k druhému porodu, avšak zklamání tentokrát bylo velké.
Začalo to v podstatě už poradnou, kde jsem měla štěstí dvakrát na jakéhosi mladého pana doktora, který nic neřešil, všechno těžká pohoda (dva dny před spuštěním porodu mě ani nevyšetřil, kdyby to udělal, možná by zjistil, že už se něco chystá.). Pak jsem kvůli prvnímu císaři musela na ultrazvuk, aby mi zkontrolovali jizvu a posoudili velikost mimča, jestli můžu rodit spontánně. Verdikt - jizva v pořádku,přirozený porod možný. Pak jsem šla ještě do indikační poradny, kde mi ale kvůli prvnímu komplikovanému porodu byl automaticky pro ten druhý doporučen a naplánován císařský řez. Porod se však spustil o týden dřív, naštěstí v noci. Praskla mi voda a téměř ihned začaly kontrakce. Do půl hodiny jsme zvonili před porodním sálem už s kontrakcemi po minutě, nicméně na příjmu měli pořád dost času, že tam mají jinou maminku a ať počkám(a to jsem cestou ještě volala, že jedeme, že mám plánovaného císaře a začala jsem rodit). Pak už to manžel nevydržel a zvonil na ně znovu, přišla jiná sestra že si mě teda za chvíli vezme. Pak už děsný fofr, doktorka přišla a nadávala, že už jsem dávno měla být na monitoru a připravená k operaci. Pak přišla anestezioložka, že mi dá celkovou narkózu a můžeme začít - oponovala jsem, že celkovou už po minulé zkušenosti nechci, jestli by nešla částečná. Sdělila mi, že na to máme jednu kontrakci a pokud se to nepovede, budu muset do celkové. Naštěstí byla fakt moc šikovná a hrozně moc příjemná a povedlo se. Celou operaci mě pak podporovala a říkala, co se bude dít. Operační tým jsem sice neviděla, ale pak mi pan doktor řekl, že bylo velký štěstí, že císaře stihli, že jizva byla dost ztenčená a mohla při spontánním porodu prasknout (takže předešlý verdikt z utz naprosto na nic a ještě že mi spontánní porod rozmluvili).
Na JIP naprosto super, byla tam moc příjemná a ochotná sestřička. Nicméně na šestinedělí (tentokrát P2) dost hrůza. Kojení nikdo neukázal, nikdo se moc nestaral, sama jsem se v noci musela doplazit na sesternu, že mě hrozně bolí břicho a prášky mi na to nezabraly. Nebyla jsem ani schopná pořádně sama kojit, protože jsem malého ani neudržela, jak mě to břicho bolelo, ale moc to nikoho nezajímalo. Druh den ráno mě poslali na kontrolní ultrazvuk s verdiktem, že jsem propuštěna (podotýkám, že dva dny po císaři). To mi sdělil doktor v osm ráno a sestry se hrozně divily, že nestihnu do deseti opustit pokoj. Manžel byl se starším synem mimo Prahu u babičky, takže museli zabalit a dorazit. No prostě přístup na šestinedělí dost hrůza.

Příště zkusím jinou

Rodila jsem v Podolí v srpnu 2012. O poradně toho moc nevím. Byla jsem tam jen jednou a pak už jsem rodila. Přijela jsem, že krvácím, ale poslali mě domů, že to nic není. Druhý den ráno jsem přijela s kontrakcemi po třech minutách, ale časem jsem ocenila, že jsem si vše odchodila sama doma. Na porod se šlo tedy téměř ihned. Tedy hned po tom, co jsem na přijmu za asistence velmi nepříjemné sestry vyplnila v kontrakcích všechny papíry, které jsem měla vyplnit doma. Bohužel jsem ani neměla sílu namítnout, že papíry mám u sebe asi třetí den, že prostě rodím o tři týdny dřív. Epidural jsem naštěstí nechtěla, ani bychom ho nestihli. Ani jsme nestihli klistýr z čehož jsem měla při porodu tedy špatný pocit, ale i to se stává. Samotné tlačení trvalo necelou hodinu a PA byla naprosto skvělá. Jen se zrovna v Krči malovalo a tak mi během porodu odcházela dívat se na jinou maminku, protože byl nával, z čehož jsem nebyla dvakrát nadšená, ale byl tam se mnou manžel, tak to nebyla taková tragédie. Po porodu mi dali holčičku hned k prsu, ale malé se přisát nechtělo. Takže porod krásný, jediné co bych trochu vytkla je to, že si myslím, že mě nemuseli tolik střihnout, ale šití mi umrtvili a nic jsem necítila. Miminko odnesli zahřát a já i tatínek jsme dostali ještě na sále snídani. Horší to bylo s následnou péčí. Na oddělení P2 mě sice pochválili, že jsem došla z porodního sálu po svých, ale tím pozitivní přístup končil. Malá se mi dva dny vůbec nepřisála a nikoho to nezajímalo. Když se nám to konečně povedlo, tak mi jen přišla sestra vynadat, že kojím v leže. To už jsem ale věděla, že mám sestry na háku. Jediné co nám v péči o dítě ukázaly bylo koupání na jednom pokoji, kam nás pozvali asi 10, na jednom miminku. Na pokoji jsme byly 3 maminky, což bylo drsné, protože vlastně nepřetržitě nějaké miminko brečelo a tak se nedalo ani trošku vyspat. Ale díky tomu, že jsem tam měla dvě druhorodičky, tak se nám nakonec přisátí povedlo a když jsem chtěla jít do sprchy (doporučeno 12x za den a jsou jedny společné na chodbě) tak mi na miminko dohlížely. Silně doporučuji si přibalit jednorázové podložky. Nabídnou vám sice, že vám převléknou postel, ale to co je nejvíce znečištěné krví vám odmítnou vyměnit se slovy, že to mají příkazem. Jedno pozitivum to ale přecijen mělo a to, že maminky dostávaly jídlo na pokoj. Propouštěli mě po 72h, díky čemuž jsem se po cestě domů rozbrečela štěstím, že už tam nemusím být. O nadstandartu jsem slyšela spíše chválu, ovšem já se nepovažuji za extra citlivku a tak jsem předpokládala, že to zvládnu v pohodě. Letos budu rodit znovu, tak zkusím Krč

Jedním slovem PERFEKTNÍ. Jak porod, tak následná péče. Milý personál od lékařů, přes sestřičky až po technické služby. Příště volíme stejnou porodnici!

Spokojenost

Vybrala jsem podolí dle hodnocení kamarádek.A to nebydlíme v Praze.Při jedné z kontrol si mě tam už nechali, měla jsem strašně vysoký tlak. Asi tři dny jsem byla na rizikovce, kde to nebylo špatné,je to pěkně zrekonstruované, dvě těhu na pokoji s vlastním záchodem a sprchou. Sestřičky milé a jídlo dobré. S porodního sálu jsem byla nadšená, v podstatě je to takový malý byteček jen pro vás. Sprcha, záchod a porodní křeslo. Ani miminko mi nikam neodnesli. Všechno proběhlo v soukromí v jedné místnosti. Všechny doktorky, asistentky, sestřičky mi moc pomáhaly. Jsou to opravdová sluníčka, poradí, podpoří. Po porodu nám dali věčeři - i manželovi a mohli jsme si malou odnést na pokoj. Vyšlo to tak, že jsem první noc byla na pokoji sama. To mi taky hodně pomohlo. Ale stejně jsem do rána na to naše malinkaté miminečko koukala. Sestřičky tam byly absolotně úžasné. Chodily si i popovídat, poradit. Všechno ukázali, pomohli jak jen to šlo. Často sme se i dost nasmáli.Celkem jsem v Podolí byla 10 dní. Nechtěli mě kvůli tomu vysokému tlaku pustit. Strašně jsem se těšila domů, ale sestřičky byli opravdu zlaté. Prostě skvělé ženské, pomáhaly a radily nad rámec povinností.S Podolím jsem byla maxxximálně spokojená a odnesla jsem si z toho dobrý pocit.Markétka se nám narodila 28.01.2012

Spokojenost...

Mě se miminko v Podolí narodilo v srpnu 2010. Absolvovala jsem s manželem i předporodní kurz. Ten byl moc fajn. Poradny od 36 týdne byly také bez problémů. Netrávila jsem tam mládí, jak je v některých porodnicích normální. Měla jsem plánovaný císařský řez, ke kterému měl být přizván i manžel a měla jsem být pouze v částečné anestezii. Bohužel jsem začala rodit spontáně a tak nakonec došlo k akutnímu císaři. Netušila jsem, že už rodím, paní na příjmu mě dala na monitor, byl mi udělán kontrolní ultrazvuk, 2x mě prohlídli a bylo sděleno, že se tedy opravdu rodí. Všichni byli tak příjemní, že přestože jsem se klepala jako ratlík, tak jsem se vůbec nebála. Bylo mi sděleno přesně, co se bude dít. Jen jak to šlo rychle, tak manžel to nestihla nikdo se mě už neptal, zda bude částečná či celková anestezie. Nakonec mi dali celkovou a já byla i ráda, jelikož po stálých prohlídká, zda porod nepostupuje spontáně mě už tak vše bolelo, že jsem byla, že spím. Manžel přiběhl snad v tom okamžiku, kdy malého vyndali, viděl ho a odnesli ho ohřát se. Pak vyvezli i mě a šla jsem na normální pokoj s dohledem sestry. Ta tam chodila co pár minut. Po celou dobu pobytu se o mě starali dobře, na dotazy odpovídali, nebo ke mě poslali doktorku. Rodila mě docentka Měchurová a ta byla jako sluníčko. Vůbec jsem se nebála, byla úžasná. O malého se starali taky báječně... Jediné, co mohu vytknout, tak byla péče o kojení. Ze stran sester to byl takový šílený tlak, že jsem byla až zoufalá. Sice byly trpělivé, vše ukazovaly, snažili se pomoct, ale stálé zapisování, nakázáno i v noci miminko budit atd... To už fakt ne. Jako prvorodička jsem to nesla hodně špatně... Pro příště vím, že odsávačku s sebou do porodnice a vše bude fajn... Pomalu začínáme přemýslet nad dalším mimčem a přemýšlím i nad porodnicí... Asi opět vyhraje Podolí...

Zklamani

Podoli jsme s manzelem vybirali na zaklade mnoha doporuceni jako tu nejlepsi a nejkvalitnejsi moznost.
Manzel je cizinec a proto jedno z nasich kriterii bylo, aby personal alespon trochu komunikoval v anglictine. Bohuzel, jiz na predporodnim kurzu, ktery byl jinak skvely jsem cely obsah prekladala ostatnim trem parum osobne, protoze jinak by z toho nemeli naprosto nic.
Porod trval 23 hodin.. za celou dobu mi ultrazvuk udelali az cca po 18 hodinach a trech epiduralech, .. pak zjistili ze maly ma vetsi hlavicku nez moje panev. Porod nepostupoval a tak jsme nakonec skoncili na akutnim cisari v celkove narkoze..ztratila jsem hodne krve a vzbudila jsem se az na Jipce. S manzelem se vubec nikdo nebavil, takze tesne predtim nez me vzali pod nuz jsem mu jeste stihla prelozit, ze bude cisar.. Nakonec mu jenom oznamili, ze uvazuji o transfuzi a ze maly je ok. Maleho mu prinesli na chvilinku ukazat,
Pak dodatecne rekli, ze malinky byl vysoko v porodnich cestach, nechali me otevrit se na 10 cm a teprve tehdy mlada pani doktorka zavolala pomoc, protoze to si uz sama zrejme nevedela rady...
Celkove mam z toho jeden otresny zazitek, zpracovavam ho doted. Mimi se nam narodilo zacatkem rijna.Jedine co muzu vyzvednout jako vysoke pozitivum jsou sestry na detskem oddeleni. Skvele profesionalky, poradi, pomuzou.. ochotne a mile.
Jinak me Podoli zklamalo pristupem k pacientovi a v mem pripade i profesnim.

porovnání s Krčí

Mám 18 měsíců od sebe děti, první rozené v Podolí(04/2010), druhé v Krči(10/2011) a musím říct, že každá porodnice má své přednosti někde jinde, ale celkově neplatí, že tam kde jsou peníze, že by se člověk cítil lépe:-(
Podolí je určitě finančně na tom lépe. Personál nebyl zcela vstřícný řešit bolestivé bradavky - prostě kojení holt bolí! A bolelo celých 15. měsíců, co jsem statečně kojila. Teď mám 14denní miminko narozené v Krči a bradavky nebolí. Možná proto, že tam jsou nejen sestry přesvědčené, že kojení nebolí, ale i doktorky a při každé vizitě byl prostě čas udělat klidně novou instruktáž.
V Krči sídlí Laktační liga a myslím, že personál se snaží, aby byla i jejich porodnice Baby Friendly:)
I po dalších stránkách to bylo super - ženské sestry byli vždy usměvavé a vstřícné. Nebály se zavolat doktora, když člověk řekl, že se mu přitížilo. V Podolí to řešili práškem na bolest.
Jediné co se mi víc líbilo v Podolí bylo to, že na porodním sále mají opravdu komfortní vybavení - v Krči vám přes žaluzie svítí do obličeje sluníčko a ty rodící křesla jsou o dost pohodlnější v Podolí a mají tam krásněj vymalováno a líp tam vaří. A návštěvy mohou až na pokoj - což v Krči nebyla nevýhoda, že v návštěvních hodinách nebyli aspoň spolubydlící rušeny;)
Jinak je to opravdu masovka a doporučuji rodinný přístup Krčské porodnice:)

Spokojenost

Kvůli nečekané komplikaci jsem místo přirozeného porodu podstoupila císařský řez. Po operaci jsem měla bolesti, ovšem sestřičky na JIPce byly skvělé, kdykoli jsem je požádala, pomohly (donesly mi čaj, zeptaly se, zda něco nepotřebuji). Miminko jsem si mohla pochovat až třetí den, ale už druhý den jsem se na něj mohla jet podívat, mladá sestřička na praxi mě za ním odvezla na vozíčku, počkala a vůbec mi nedala najevo, že bych ji zdržovala. Nemohla jsem kojit a nepodařilo se mi to bohužel ani doma. Sestřičky na oddělení se ke mně přesto chovaly hezky, mohla jsem se kdykoli přijít poradit, samy vždy navrhly, že pokud si chci odpočinout, osprchovat se, mohu u nich miminko nechat.Oceňuji jejich trpělivost a pečlivost, byly velmi ohleduplné, stejně tak i laktační poradkyně, které nabízejí i konzultace na internetu. K našemu miminku se chovaly moc hezky.

už nikdy víc

DObrý den , rodila jsem 2008 , přdeporodní kurz jsme absolvovali s manželem bylo to super tak jsem se rozhodli tady i rodit ,měla jsem vše v pořádku a měla jsem rodit přirozenou cestou a vše mělo probíhat ok a manžel měl být u porodu.V den termínu mi řekli že ještě nerodím tak jsem chodila každy den na kontrolu po týdnu přenášení jsem přijela do porodnice že mi je moc zle a mám horečky a necítím pohyby, na příjmu byla neochotná sestra řekla že toho mají hodně že je stop stav ani mi nezavolala doktora a řekla at přijedu za hodinu , jelikož jsem tam byla sama a jako prvodrodička mladá tak jsem teda jela domů , ve sprše jsem se doma složila a volala mamželovi ten přijel a hned mě tam vezl, to už jsem měla 40 horečky a strácela jsem vědomí, na příjmu byla ta samá když mě viděla zavolala doktora ten jí jen seřval jak je možné že mě poslala pryč a ona že prý nebylo místo atd. doktor se na nic neptal hned začal obvolávat sály nakdiktoval si kdo mu má přijít pomoc a manželovi hodili moje věci a jen mu řekli at čeká na chodbě že to musí ukončit on chudák vůbec nevěděl co se dějě , hned mě uspali nacevkovali a malej prý do 15 min převáželi na ikubátory a já tam byla ještě asi 5 hod než mě dali do kupy , měla jsem skalenou plodovou vodu a dostala jsem infekci, jen díky tomu že mě včas nazačali rodit , když jsem se probudila na jipu a ptala jsem se jestli se mi něco narodilo tak mi sestra řekla ,,on za váma přijde doktor a vše vám poví,,to jsem začala být hektická že se mi nic nenarodilo ,jelikož když přivezli mimi na kojení tak mě nic nepřivezli , doktor přišel po 5 hodinách a řekl mi že mám zdravého kluka , když jsem je prosila zda mi ho můžou přivést ukázat tak řekli že mají stop stav že mají honičku a nikdo nemá volné ruce , malje byl uplně zdravej jen já měla asi 5 kapaček nemohli mě dat dolu horečky , po třech dnech mě převezli na oddělění po cisařech a cestou jsem poprosila sestru at mě zaveze se koknout na moje mimi až po třech dnech jsem viděla toho malého, na oddělění byli služby super a některé šílené že jsem se bála si říct i o čípek na bolest a u některých to bylo bez problému i mi ho zavedli , jelikož jsem stále byla na kapačkách a vůbec necítila ruce , no čtvrtý den jsem se ptala jestli můžu na oddělení za malim řekli jo a at si tam dojdu šla jsem tam asi 2 hod i s kapačkou tam byla nepřijemná sestra která nechápala že čtvrý ten po porodu nekojím a nechodím za malim ale já byla první den na nohou a ditě jsem držela poprvé. Pátý den mě přeložili na šestinedělí , a dali mi malého k posteli , já nevěděla jak se kojí a nic , malí do té doby byl na příkrmech od sester a ještě ho naučili na dudlíka , takže když mi ho dali já samozřejmě neměla mlíko tak furt brečel měl hlad a sestry po mě jen řvaly že páty den už musím být schopná se postarat když jsem jim ale říkala že jsem první den s dítětem vůbec mě neposlouchali až jedna sestra na noční mi přinesla tajně dudlík a vzala si malého at se vyspím že ví že ho mám první den a že už je naučený na něco jiného , no hruza děs , pak mě při propouštění navštívil doktor který mě rodil a říká no vy jste nám dala zabrat měli jsem strach o vás , tak jsem čekala třeba nějakou omluvu ale nic a do zprávy samozřejmě napsali věci tak aby na jejich bedrech nebyla žádná chyba , i když bych s tím nic nedělala hlavně že je malej zdravej ale já si opravdu zažila peklo jen kvlůli sestře které se nechtělo asi vyšetřit na přijmu rodičku. no všem držím palec snad dopadnete lépe a ne takhle když by mělo probíhat vše ok , ted budu rodit druhé dítě ale asi v plzni jelkož jsme se přestěhovali snad budu mít lepší zkušenost , jinak co se týcče porodnic v praze všme bych doporučila apolináře měla jsem po tomto porodu problém otěhotnět a chodila tam a super:-)

Podolí - pozitiva i negativa

Podolí: rizikové odd. P3 – děs, porodní sál P4 – samá sluníčka, odd. šestinedělí P2 – hrůza .
Na porodní sál jsem přešla po 28 hodinách z P3, kde mi vyvolávali porod, po dvou prostaglandinech, kdy mi řekli, že jsem otevřená na pět centimetrů a mám hezky rozjeté kontrakce. Po 36 hodinách na porodním sále gynekoložka konstatovala, že jsem stále otevřená na 2 cm, tak, jak jsem přišla z P3, a to po klystýru, protržení vaku plodových blan a po nejnižší dávce oxytocinu. Pochopila jsem, že tohle nikam nevede, a požádala o císařský řez. Prý k němu musí být důvod, a že se zeptají hlavního lékaře, a do 20 min. mi dají vědět. Deset minut nato vběhla do dveří PA s holítkem v ruce a začala mě za poněkud nemotorné asistence tatínka připravovat na „malý operační zákrok“. Pokud jde o porodní sál (tedy, jak je zmiňováno níže v diskuzi, téměř luxusní porodní garsonku) a personál, vše bylo úžasné, i ta PA, která v jedné chvilce dala najevo, co si myslí o porodních plánech, ale i ona mi vycházela maximálně vstříc. Při císaři působil úžasný anesteziolog, dítě mi ukázali hned po vytažení (byl to takový modrý marťánek), a pak mi ho položili na hruď v zavinovačce. Tatínek fotil ostošest, sestřičky fotily tatínka se synem, na JIP mi ho chodily přikládat, vše se zdálo být na dobré cestě.
Na oddělení šestinedělí jsme si s personálem příliš nerozuměly. Mé tělo nebylo na porod a následnou laktaci připravené, a syn měl 4,1kg, neměla jsem mléko, což se na P2 opravdu nehodí, a sestřičky mi to dávaly náležitě štiplavě najevo. Syn spadnul z porodní váhy o celkem běžných 10% na 3,7kg, ale rozhodně nevypadal na umření. Na standardních pokojích se neklepe, takže během dopoledne často někdo vrazí do dveří, zavelí právě přisáté dítě utrhnout od prsu a právě uspané dítě vzbudit a svlíknout. Oni toho mají hodně. Jen jedné sestřičce nevadilo, že dítě pije, když mi měřila tlak. Druhý den mi samy nabídly, že si ho vezmou, a dají mi ho až ráno, abych se mohla prospat, na což jsem kývla, neboť jak jsme neměla čím krmit, a dítě neustále plakalo. Pak jsem se od jedné a téže osoby dozvěděla, že se o dítě nestarám, neustále ho odkládám a nosím ho na příkrmy, a že to už dělat nemám, a pak, že kdyby mělo být dítě hladové, tak ať ho klidně přinesu na příkrm, že je to normální. Jedna kyrysnice mi ve tři ráno začala vykládat, že je zvědavá, jak se o dítě budu starat, a že doufá, že mi s ním bude někdo pomáhat. Podařilo se mi jí zdvořile, leč účinně vypoklonkovat ze dveří. Čtvrtý den ráno jsem se složila, a přemluvila jednu hodnou sestru, ať sežene jakýkoli nadstandard za jakoukoli cenu, což se podařilo. Od dětské lékařky jsem se dozvěděla, abych tak zkráceně řekla, „ať neblbnu“, že po císaři se laktace normálně rozbíhá až 5. den, takže jsem vlastně o den napřed. Za dva dny na nadstandardu jsme zaplatili několik tisíc, ale nelitujeme. Jako mávnutím kouzelného proutku se z „ošklivých“ tet staly sluníčka, a „zlé“ tety na nadstandard vůbec nesmí. Kromě toho že se před vstupem klepe, a měřit míru žloutenky lze i bez trhání dítěte od prsu.