Zkušenosti pacientek z porodnice Ústav pro péči o matku a dítě - diskuze

S nedonošeňátky příště raději do Motola

Nečekaně jsem porodila v 6. měsíci dvojčátka. Neměla jsem připravenou ani tašku do porodnice. Na příjmu mne přívítala velmi nepříjemná sestra, se kterou jsem v kontrakcích vyplňovala všechny formuláře. Den mi zadržovali porod. Sestry na porodním sále byly velmi příjemné, zázemí suprové. Škoda, že si tatínek neměl ani kam sednout natož lehnout (byli jsme tam cca od 4 hod. ráno). Porod proběhl císařem v celkové narkóze. Předem jsem věděla od neonatologů, co se bude dít s miminky. Bohužel po dnu stráveném na JIP jsem se probudila ze sna. Protože šestinedělí bylo zavřené, maminky bez miminek ležely na G2, což je gynekologické oddělení. Vybavení z roku 70. Sestry nepříjemné, zázemí pro maminky žádné. Sdílely jsme pavilon s ženami s rakovinou. Opravdu povzbuzující. Ještě že kluci byli v dobrých rukách. 5 den po porodu mne propustili s tím, že za miminky můžu dojíždět, ale že nemají místo na to, abych byla s nimi v porodnici. Kluci se postupně přesouvali z RESu na JIP, pak na oddělení, kde už nebyli v inkubátorech. Všechno to vypadalo opět růžově. Po propuštění jsme se dozvěděli, že Podolí nemá skoro žádné své specialisty, že všichni odborníci dojíždí z celé Prahy. Oční lékařka za sebe posílala záskoky, kteří nám málem odoperovali zdravé děti. Po dlouhém telefonování jsme se dostali s celou péčí do Motola, kde máme všechno pod jednou střechou. Určitě pro maminky s bezproblémovým porodem a miminkem je to super porodnice, ale při komplikacích bych příště vovlila větší nemocnici se zázemím pod jednou střechou. (V Motole je možné s miminky být po celou dobu jejich pobytu).

Ústav o matku a dítě porod listopad 2013

Já jsem porodila 28.11.2013 v Podolí, nic jsem předem nestudovala, věřila jsem odborníkům a musím říct že porod byl pro mě ten nejkrásnější a nezapomenutelný zážitek. Však jsem také napsala pochvalný email přednostovi za skvělý přístup porodní asistentky a paní doktorky při porodu. Nemám jedinou výhradu a můžu jen doporučit. Myslím si že jsou to profíci, kteří rádi pomohou a také jsou tam od toho, přišlo mi to, že jsem na nové škole, kde mě naučí péči o mé krásné miminko Tomáše a odpoví a pomůžou mi s otázkami na které jsem nevěděla odpověď.

Znovu už bych volila jinak

Musím své hodnocení napsat, ač nebude úplně pozitivní. V Podolí jsem rodila podruhé, první porod před téměř třemi lety naprosto super, i když hodně komplikovaný - doktoři i porodní asistentka paráda, i na šestinedělí (P1)naprosto bezva. Proto jsem se tam registrovala i k druhému porodu, avšak zklamání tentokrát bylo velké.
Začalo to v podstatě už poradnou, kde jsem měla štěstí dvakrát na jakéhosi mladého pana doktora, který nic neřešil, všechno těžká pohoda (dva dny před spuštěním porodu mě ani nevyšetřil, kdyby to udělal, možná by zjistil, že už se něco chystá.). Pak jsem kvůli prvnímu císaři musela na ultrazvuk, aby mi zkontrolovali jizvu a posoudili velikost mimča, jestli můžu rodit spontánně. Verdikt - jizva v pořádku,přirozený porod možný. Pak jsem šla ještě do indikační poradny, kde mi ale kvůli prvnímu komplikovanému porodu byl automaticky pro ten druhý doporučen a naplánován císařský řez. Porod se však spustil o týden dřív, naštěstí v noci. Praskla mi voda a téměř ihned začaly kontrakce. Do půl hodiny jsme zvonili před porodním sálem už s kontrakcemi po minutě, nicméně na příjmu měli pořád dost času, že tam mají jinou maminku a ať počkám(a to jsem cestou ještě volala, že jedeme, že mám plánovaného císaře a začala jsem rodit). Pak už to manžel nevydržel a zvonil na ně znovu, přišla jiná sestra že si mě teda za chvíli vezme. Pak už děsný fofr, doktorka přišla a nadávala, že už jsem dávno měla být na monitoru a připravená k operaci. Pak přišla anestezioložka, že mi dá celkovou narkózu a můžeme začít - oponovala jsem, že celkovou už po minulé zkušenosti nechci, jestli by nešla částečná. Sdělila mi, že na to máme jednu kontrakci a pokud se to nepovede, budu muset do celkové. Naštěstí byla fakt moc šikovná a hrozně moc příjemná a povedlo se. Celou operaci mě pak podporovala a říkala, co se bude dít. Operační tým jsem sice neviděla, ale pak mi pan doktor řekl, že bylo velký štěstí, že císaře stihli, že jizva byla dost ztenčená a mohla při spontánním porodu prasknout (takže předešlý verdikt z utz naprosto na nic a ještě že mi spontánní porod rozmluvili).
Na JIP naprosto super, byla tam moc příjemná a ochotná sestřička. Nicméně na šestinedělí (tentokrát P2) dost hrůza. Kojení nikdo neukázal, nikdo se moc nestaral, sama jsem se v noci musela doplazit na sesternu, že mě hrozně bolí břicho a prášky mi na to nezabraly. Nebyla jsem ani schopná pořádně sama kojit, protože jsem malého ani neudržela, jak mě to břicho bolelo, ale moc to nikoho nezajímalo. Druh den ráno mě poslali na kontrolní ultrazvuk s verdiktem, že jsem propuštěna (podotýkám, že dva dny po císaři). To mi sdělil doktor v osm ráno a sestry se hrozně divily, že nestihnu do deseti opustit pokoj. Manžel byl se starším synem mimo Prahu u babičky, takže museli zabalit a dorazit. No prostě přístup na šestinedělí dost hrůza.

Příště zkusím jinou

Rodila jsem v Podolí v srpnu 2012. O poradně toho moc nevím. Byla jsem tam jen jednou a pak už jsem rodila. Přijela jsem, že krvácím, ale poslali mě domů, že to nic není. Druhý den ráno jsem přijela s kontrakcemi po třech minutách, ale časem jsem ocenila, že jsem si vše odchodila sama doma. Na porod se šlo tedy téměř ihned. Tedy hned po tom, co jsem na přijmu za asistence velmi nepříjemné sestry vyplnila v kontrakcích všechny papíry, které jsem měla vyplnit doma. Bohužel jsem ani neměla sílu namítnout, že papíry mám u sebe asi třetí den, že prostě rodím o tři týdny dřív. Epidural jsem naštěstí nechtěla, ani bychom ho nestihli. Ani jsme nestihli klistýr z čehož jsem měla při porodu tedy špatný pocit, ale i to se stává. Samotné tlačení trvalo necelou hodinu a PA byla naprosto skvělá. Jen se zrovna v Krči malovalo a tak mi během porodu odcházela dívat se na jinou maminku, protože byl nával, z čehož jsem nebyla dvakrát nadšená, ale byl tam se mnou manžel, tak to nebyla taková tragédie. Po porodu mi dali holčičku hned k prsu, ale malé se přisát nechtělo. Takže porod krásný, jediné co bych trochu vytkla je to, že si myslím, že mě nemuseli tolik střihnout, ale šití mi umrtvili a nic jsem necítila. Miminko odnesli zahřát a já i tatínek jsme dostali ještě na sále snídani. Horší to bylo s následnou péčí. Na oddělení P2 mě sice pochválili, že jsem došla z porodního sálu po svých, ale tím pozitivní přístup končil. Malá se mi dva dny vůbec nepřisála a nikoho to nezajímalo. Když se nám to konečně povedlo, tak mi jen přišla sestra vynadat, že kojím v leže. To už jsem ale věděla, že mám sestry na háku. Jediné co nám v péči o dítě ukázaly bylo koupání na jednom pokoji, kam nás pozvali asi 10, na jednom miminku. Na pokoji jsme byly 3 maminky, což bylo drsné, protože vlastně nepřetržitě nějaké miminko brečelo a tak se nedalo ani trošku vyspat. Ale díky tomu, že jsem tam měla dvě druhorodičky, tak se nám nakonec přisátí povedlo a když jsem chtěla jít do sprchy (doporučeno 12x za den a jsou jedny společné na chodbě) tak mi na miminko dohlížely. Silně doporučuji si přibalit jednorázové podložky. Nabídnou vám sice, že vám převléknou postel, ale to co je nejvíce znečištěné krví vám odmítnou vyměnit se slovy, že to mají příkazem. Jedno pozitivum to ale přecijen mělo a to, že maminky dostávaly jídlo na pokoj. Propouštěli mě po 72h, díky čemuž jsem se po cestě domů rozbrečela štěstím, že už tam nemusím být. O nadstandartu jsem slyšela spíše chválu, ovšem já se nepovažuji za extra citlivku a tak jsem předpokládala, že to zvládnu v pohodě. Letos budu rodit znovu, tak zkusím Krč

Jedním slovem PERFEKTNÍ. Jak porod, tak následná péče. Milý personál od lékařů, přes sestřičky až po technické služby. Příště volíme stejnou porodnici!

Spokojenost

Vybrala jsem podolí dle hodnocení kamarádek.A to nebydlíme v Praze.Při jedné z kontrol si mě tam už nechali, měla jsem strašně vysoký tlak. Asi tři dny jsem byla na rizikovce, kde to nebylo špatné,je to pěkně zrekonstruované, dvě těhu na pokoji s vlastním záchodem a sprchou. Sestřičky milé a jídlo dobré. S porodního sálu jsem byla nadšená, v podstatě je to takový malý byteček jen pro vás. Sprcha, záchod a porodní křeslo. Ani miminko mi nikam neodnesli. Všechno proběhlo v soukromí v jedné místnosti. Všechny doktorky, asistentky, sestřičky mi moc pomáhaly. Jsou to opravdová sluníčka, poradí, podpoří. Po porodu nám dali věčeři - i manželovi a mohli jsme si malou odnést na pokoj. Vyšlo to tak, že jsem první noc byla na pokoji sama. To mi taky hodně pomohlo. Ale stejně jsem do rána na to naše malinkaté miminečko koukala. Sestřičky tam byly absolotně úžasné. Chodily si i popovídat, poradit. Všechno ukázali, pomohli jak jen to šlo. Často sme se i dost nasmáli.Celkem jsem v Podolí byla 10 dní. Nechtěli mě kvůli tomu vysokému tlaku pustit. Strašně jsem se těšila domů, ale sestřičky byli opravdu zlaté. Prostě skvělé ženské, pomáhaly a radily nad rámec povinností.S Podolím jsem byla maxxximálně spokojená a odnesla jsem si z toho dobrý pocit.Markétka se nám narodila 28.01.2012

Spokojenost...

Mě se miminko v Podolí narodilo v srpnu 2010. Absolvovala jsem s manželem i předporodní kurz. Ten byl moc fajn. Poradny od 36 týdne byly také bez problémů. Netrávila jsem tam mládí, jak je v některých porodnicích normální. Měla jsem plánovaný císařský řez, ke kterému měl být přizván i manžel a měla jsem být pouze v částečné anestezii. Bohužel jsem začala rodit spontáně a tak nakonec došlo k akutnímu císaři. Netušila jsem, že už rodím, paní na příjmu mě dala na monitor, byl mi udělán kontrolní ultrazvuk, 2x mě prohlídli a bylo sděleno, že se tedy opravdu rodí. Všichni byli tak příjemní, že přestože jsem se klepala jako ratlík, tak jsem se vůbec nebála. Bylo mi sděleno přesně, co se bude dít. Jen jak to šlo rychle, tak manžel to nestihla nikdo se mě už neptal, zda bude částečná či celková anestezie. Nakonec mi dali celkovou a já byla i ráda, jelikož po stálých prohlídká, zda porod nepostupuje spontáně mě už tak vše bolelo, že jsem byla, že spím. Manžel přiběhl snad v tom okamžiku, kdy malého vyndali, viděl ho a odnesli ho ohřát se. Pak vyvezli i mě a šla jsem na normální pokoj s dohledem sestry. Ta tam chodila co pár minut. Po celou dobu pobytu se o mě starali dobře, na dotazy odpovídali, nebo ke mě poslali doktorku. Rodila mě docentka Měchurová a ta byla jako sluníčko. Vůbec jsem se nebála, byla úžasná. O malého se starali taky báječně... Jediné, co mohu vytknout, tak byla péče o kojení. Ze stran sester to byl takový šílený tlak, že jsem byla až zoufalá. Sice byly trpělivé, vše ukazovaly, snažili se pomoct, ale stálé zapisování, nakázáno i v noci miminko budit atd... To už fakt ne. Jako prvorodička jsem to nesla hodně špatně... Pro příště vím, že odsávačku s sebou do porodnice a vše bude fajn... Pomalu začínáme přemýslet nad dalším mimčem a přemýšlím i nad porodnicí... Asi opět vyhraje Podolí...

Zklamani

Podoli jsme s manzelem vybirali na zaklade mnoha doporuceni jako tu nejlepsi a nejkvalitnejsi moznost.
Manzel je cizinec a proto jedno z nasich kriterii bylo, aby personal alespon trochu komunikoval v anglictine. Bohuzel, jiz na predporodnim kurzu, ktery byl jinak skvely jsem cely obsah prekladala ostatnim trem parum osobne, protoze jinak by z toho nemeli naprosto nic.
Porod trval 23 hodin.. za celou dobu mi ultrazvuk udelali az cca po 18 hodinach a trech epiduralech, .. pak zjistili ze maly ma vetsi hlavicku nez moje panev. Porod nepostupoval a tak jsme nakonec skoncili na akutnim cisari v celkove narkoze..ztratila jsem hodne krve a vzbudila jsem se az na Jipce. S manzelem se vubec nikdo nebavil, takze tesne predtim nez me vzali pod nuz jsem mu jeste stihla prelozit, ze bude cisar.. Nakonec mu jenom oznamili, ze uvazuji o transfuzi a ze maly je ok. Maleho mu prinesli na chvilinku ukazat,
Pak dodatecne rekli, ze malinky byl vysoko v porodnich cestach, nechali me otevrit se na 10 cm a teprve tehdy mlada pani doktorka zavolala pomoc, protoze to si uz sama zrejme nevedela rady...
Celkove mam z toho jeden otresny zazitek, zpracovavam ho doted. Mimi se nam narodilo zacatkem rijna.Jedine co muzu vyzvednout jako vysoke pozitivum jsou sestry na detskem oddeleni. Skvele profesionalky, poradi, pomuzou.. ochotne a mile.
Jinak me Podoli zklamalo pristupem k pacientovi a v mem pripade i profesnim.

porovnání s Krčí

Mám 18 měsíců od sebe děti, první rozené v Podolí(04/2010), druhé v Krči(10/2011) a musím říct, že každá porodnice má své přednosti někde jinde, ale celkově neplatí, že tam kde jsou peníze, že by se člověk cítil lépe:-(
Podolí je určitě finančně na tom lépe. Personál nebyl zcela vstřícný řešit bolestivé bradavky - prostě kojení holt bolí! A bolelo celých 15. měsíců, co jsem statečně kojila. Teď mám 14denní miminko narozené v Krči a bradavky nebolí. Možná proto, že tam jsou nejen sestry přesvědčené, že kojení nebolí, ale i doktorky a při každé vizitě byl prostě čas udělat klidně novou instruktáž.
V Krči sídlí Laktační liga a myslím, že personál se snaží, aby byla i jejich porodnice Baby Friendly:)
I po dalších stránkách to bylo super - ženské sestry byli vždy usměvavé a vstřícné. Nebály se zavolat doktora, když člověk řekl, že se mu přitížilo. V Podolí to řešili práškem na bolest.
Jediné co se mi víc líbilo v Podolí bylo to, že na porodním sále mají opravdu komfortní vybavení - v Krči vám přes žaluzie svítí do obličeje sluníčko a ty rodící křesla jsou o dost pohodlnější v Podolí a mají tam krásněj vymalováno a líp tam vaří. A návštěvy mohou až na pokoj - což v Krči nebyla nevýhoda, že v návštěvních hodinách nebyli aspoň spolubydlící rušeny;)
Jinak je to opravdu masovka a doporučuji rodinný přístup Krčské porodnice:)

Spokojenost

Kvůli nečekané komplikaci jsem místo přirozeného porodu podstoupila císařský řez. Po operaci jsem měla bolesti, ovšem sestřičky na JIPce byly skvělé, kdykoli jsem je požádala, pomohly (donesly mi čaj, zeptaly se, zda něco nepotřebuji). Miminko jsem si mohla pochovat až třetí den, ale už druhý den jsem se na něj mohla jet podívat, mladá sestřička na praxi mě za ním odvezla na vozíčku, počkala a vůbec mi nedala najevo, že bych ji zdržovala. Nemohla jsem kojit a nepodařilo se mi to bohužel ani doma. Sestřičky na oddělení se ke mně přesto chovaly hezky, mohla jsem se kdykoli přijít poradit, samy vždy navrhly, že pokud si chci odpočinout, osprchovat se, mohu u nich miminko nechat.Oceňuji jejich trpělivost a pečlivost, byly velmi ohleduplné, stejně tak i laktační poradkyně, které nabízejí i konzultace na internetu. K našemu miminku se chovaly moc hezky.

už nikdy víc

DObrý den , rodila jsem 2008 , přdeporodní kurz jsme absolvovali s manželem bylo to super tak jsem se rozhodli tady i rodit ,měla jsem vše v pořádku a měla jsem rodit přirozenou cestou a vše mělo probíhat ok a manžel měl být u porodu.V den termínu mi řekli že ještě nerodím tak jsem chodila každy den na kontrolu po týdnu přenášení jsem přijela do porodnice že mi je moc zle a mám horečky a necítím pohyby, na příjmu byla neochotná sestra řekla že toho mají hodně že je stop stav ani mi nezavolala doktora a řekla at přijedu za hodinu , jelikož jsem tam byla sama a jako prvodrodička mladá tak jsem teda jela domů , ve sprše jsem se doma složila a volala mamželovi ten přijel a hned mě tam vezl, to už jsem měla 40 horečky a strácela jsem vědomí, na příjmu byla ta samá když mě viděla zavolala doktora ten jí jen seřval jak je možné že mě poslala pryč a ona že prý nebylo místo atd. doktor se na nic neptal hned začal obvolávat sály nakdiktoval si kdo mu má přijít pomoc a manželovi hodili moje věci a jen mu řekli at čeká na chodbě že to musí ukončit on chudák vůbec nevěděl co se dějě , hned mě uspali nacevkovali a malej prý do 15 min převáželi na ikubátory a já tam byla ještě asi 5 hod než mě dali do kupy , měla jsem skalenou plodovou vodu a dostala jsem infekci, jen díky tomu že mě včas nazačali rodit , když jsem se probudila na jipu a ptala jsem se jestli se mi něco narodilo tak mi sestra řekla ,,on za váma přijde doktor a vše vám poví,,to jsem začala být hektická že se mi nic nenarodilo ,jelikož když přivezli mimi na kojení tak mě nic nepřivezli , doktor přišel po 5 hodinách a řekl mi že mám zdravého kluka , když jsem je prosila zda mi ho můžou přivést ukázat tak řekli že mají stop stav že mají honičku a nikdo nemá volné ruce , malje byl uplně zdravej jen já měla asi 5 kapaček nemohli mě dat dolu horečky , po třech dnech mě převezli na oddělění po cisařech a cestou jsem poprosila sestru at mě zaveze se koknout na moje mimi až po třech dnech jsem viděla toho malého, na oddělění byli služby super a některé šílené že jsem se bála si říct i o čípek na bolest a u některých to bylo bez problému i mi ho zavedli , jelikož jsem stále byla na kapačkách a vůbec necítila ruce , no čtvrtý den jsem se ptala jestli můžu na oddělení za malim řekli jo a at si tam dojdu šla jsem tam asi 2 hod i s kapačkou tam byla nepřijemná sestra která nechápala že čtvrý ten po porodu nekojím a nechodím za malim ale já byla první den na nohou a ditě jsem držela poprvé. Pátý den mě přeložili na šestinedělí , a dali mi malého k posteli , já nevěděla jak se kojí a nic , malí do té doby byl na příkrmech od sester a ještě ho naučili na dudlíka , takže když mi ho dali já samozřejmě neměla mlíko tak furt brečel měl hlad a sestry po mě jen řvaly že páty den už musím být schopná se postarat když jsem jim ale říkala že jsem první den s dítětem vůbec mě neposlouchali až jedna sestra na noční mi přinesla tajně dudlík a vzala si malého at se vyspím že ví že ho mám první den a že už je naučený na něco jiného , no hruza děs , pak mě při propouštění navštívil doktor který mě rodil a říká no vy jste nám dala zabrat měli jsem strach o vás , tak jsem čekala třeba nějakou omluvu ale nic a do zprávy samozřejmě napsali věci tak aby na jejich bedrech nebyla žádná chyba , i když bych s tím nic nedělala hlavně že je malej zdravej ale já si opravdu zažila peklo jen kvlůli sestře které se nechtělo asi vyšetřit na přijmu rodičku. no všem držím palec snad dopadnete lépe a ne takhle když by mělo probíhat vše ok , ted budu rodit druhé dítě ale asi v plzni jelkož jsme se přestěhovali snad budu mít lepší zkušenost , jinak co se týcče porodnic v praze všme bych doporučila apolináře měla jsem po tomto porodu problém otěhotnět a chodila tam a super:-)

Podolí - pozitiva i negativa

Podolí: rizikové odd. P3 – děs, porodní sál P4 – samá sluníčka, odd. šestinedělí P2 – hrůza .
Na porodní sál jsem přešla po 28 hodinách z P3, kde mi vyvolávali porod, po dvou prostaglandinech, kdy mi řekli, že jsem otevřená na pět centimetrů a mám hezky rozjeté kontrakce. Po 36 hodinách na porodním sále gynekoložka konstatovala, že jsem stále otevřená na 2 cm, tak, jak jsem přišla z P3, a to po klystýru, protržení vaku plodových blan a po nejnižší dávce oxytocinu. Pochopila jsem, že tohle nikam nevede, a požádala o císařský řez. Prý k němu musí být důvod, a že se zeptají hlavního lékaře, a do 20 min. mi dají vědět. Deset minut nato vběhla do dveří PA s holítkem v ruce a začala mě za poněkud nemotorné asistence tatínka připravovat na „malý operační zákrok“. Pokud jde o porodní sál (tedy, jak je zmiňováno níže v diskuzi, téměř luxusní porodní garsonku) a personál, vše bylo úžasné, i ta PA, která v jedné chvilce dala najevo, co si myslí o porodních plánech, ale i ona mi vycházela maximálně vstříc. Při císaři působil úžasný anesteziolog, dítě mi ukázali hned po vytažení (byl to takový modrý marťánek), a pak mi ho položili na hruď v zavinovačce. Tatínek fotil ostošest, sestřičky fotily tatínka se synem, na JIP mi ho chodily přikládat, vše se zdálo být na dobré cestě.
Na oddělení šestinedělí jsme si s personálem příliš nerozuměly. Mé tělo nebylo na porod a následnou laktaci připravené, a syn měl 4,1kg, neměla jsem mléko, což se na P2 opravdu nehodí, a sestřičky mi to dávaly náležitě štiplavě najevo. Syn spadnul z porodní váhy o celkem běžných 10% na 3,7kg, ale rozhodně nevypadal na umření. Na standardních pokojích se neklepe, takže během dopoledne často někdo vrazí do dveří, zavelí právě přisáté dítě utrhnout od prsu a právě uspané dítě vzbudit a svlíknout. Oni toho mají hodně. Jen jedné sestřičce nevadilo, že dítě pije, když mi měřila tlak. Druhý den mi samy nabídly, že si ho vezmou, a dají mi ho až ráno, abych se mohla prospat, na což jsem kývla, neboť jak jsme neměla čím krmit, a dítě neustále plakalo. Pak jsem se od jedné a téže osoby dozvěděla, že se o dítě nestarám, neustále ho odkládám a nosím ho na příkrmy, a že to už dělat nemám, a pak, že kdyby mělo být dítě hladové, tak ať ho klidně přinesu na příkrm, že je to normální. Jedna kyrysnice mi ve tři ráno začala vykládat, že je zvědavá, jak se o dítě budu starat, a že doufá, že mi s ním bude někdo pomáhat. Podařilo se mi jí zdvořile, leč účinně vypoklonkovat ze dveří. Čtvrtý den ráno jsem se složila, a přemluvila jednu hodnou sestru, ať sežene jakýkoli nadstandard za jakoukoli cenu, což se podařilo. Od dětské lékařky jsem se dozvěděla, abych tak zkráceně řekla, „ať neblbnu“, že po císaři se laktace normálně rozbíhá až 5. den, takže jsem vlastně o den napřed. Za dva dny na nadstandardu jsme zaplatili několik tisíc, ale nelitujeme. Jako mávnutím kouzelného proutku se z „ošklivých“ tet staly sluníčka, a „zlé“ tety na nadstandard vůbec nesmí. Kromě toho že se před vstupem klepe, a měřit míru žloutenky lze i bez trhání dítěte od prsu.