Twigginka

Jmenuji se Lenka a v současnosti žijeme s manželem, půlročním synem a pětiletým labradorem v Praze. Pocházím z Mostu a do Prahy jsem přišla v roce 2002 studovat vysokou školu. Už od druhého ročníku, kdy jsem se v Praze rozkoukala a našla stabilní bydlení, jsem začala dlouhodobě pracovat u firmy nabízející kabelovou televizi, internet a další služby (do té doby jsem mívala občasné brigády v supermarketech). Pracovala jsem každý den na půl úvazku 3,5 roku. Nejdříve jako brigádník na klientském centru, po necelých dvou letech v právním oddělení firmy. Tam jsem zůstala až do doby cca 3 měsíců před státnicemi v 5. ročníku.

Přesto jsem úplně bez práce nezůstala a bezprostředně po ukončení této brigády jsem nastoupila do jiné firmy – opět na půl úvazku, tentokrát dočasně než dokončím školu – na pozici rešeršérka :-) (co pozice obnášela případně vysvětlím). Po úspěšném ukončení vysoké školy a uplynutí „zkušební doby“ jsem ale chtěla spolupráci ukončit (vzájemná očekávání nebyla naplněna), bohužel jsem zjistila, že žádnou zkušební dobu ve smlouvě nemám (proto je zkušební doba v uvozovkách). Naivně jsem se domnívala, že je ze zákona 3 měsíce, hořce jsem pak zjišťovala, že je to věc domluvy (toto uvádím spíš jako takový zdvižený prst pro všechny, aby třeba někdo nebyl tak naivní jako já). Po určitých průtazích jsem nakonec z firmy odešla a v červenci 2007 nastoupila do stavební spořitelny jako koordinátor týmu vzdělávání a náboru. Na této pozici jsem pracovala cca rok a půl a poté přišla nabídka na pozici v týmu provizí jako zástupce vedoucí týmu a specialista provizí (práce s excelem, tabulky, reporty, apod.). Nabídku jsem přijala ráda, protože na původní pozici jsem už měla pocit, že mi nic nového nedává. Byla to výborná startovní pozice, ale chtěla jsem jít někam dál. S novou pozicí jsem byla spokojená jak z hlediska náplně práce, tak i kolektivu a samozřejmě i financí.

Krátce předtím, než jsem dostala nabídku na novou pozici, jsme s přítelem řešili svatbu, prodej bytu a koupi většího bytu a zároveň jsem po dohodě vysadila antikoncepci s tím, že necháme vše osudu. Když jsem nabídku dostala, říkala jsem si, že by asi nebylo úplně vhodné přijít v tuto chvíli do jiného stavu. Navíc se trochu protáhnul skutečný nástup na novou pozici (nabídka v srpnu 08, skutečný nástup v listopadu 08). No a zkraje listopadu jsem otěhotněla. Těhotenství jsem absolvovala bez větších problémů a v práci jsem zůstala až do 6 týdnů před plánovaným termínem porodu.

Když se blížil termín odchodu na mateřskou dovolenou, začala jsem pošilhávat po nějaké zajímavé práci z domova, aby finanční pád po vysazení jednoho příjmu nebyl tak velký. Přestože bychom to při uskromnění nějak finančně zvládli (hypotéka, půjčka na rekonstrukci, …), tak mě osobně i vadila skutečnost, že přijdu o svou finanční nezávislost. Jenže zajímavých inzerátů moc nebylo, dostala jsem vlastně jedinou nabídku na operátora telekomunikační firmy – měla jsem absolvovat týdenní školení (to bych jako těhotná ještě zvládla) a pak by se dalo pracovat z domova. Jako operátor bych měla přesvědčovat lidi, aby přešli z předplacené karty na paušál. Za „ulovené duše“ jsem měla získávat provize. Nejdřív jsem jim na to kývla, z radosti, že budu mít práci, pak se mi to rozleželo a došlo mi, že tohle není práce, která by mi seděla. Že by mě první člověk odmítl a já bych už dalšímu nezavolala. Takže tahle brigáda padla. Měsíc po nástupu na MD, přesně 18.7.2009 se nám narodil Adámek.

Během mateřské dovolené jsem absolvovala velmi příjemný pohovor na pozici asistentky ředitelky jedné malé marketingové agentury (nabízela téměř práci z domova, sídlo firmy bylo nedaleko od mého bydliště, … vypadalo to až příliš ideálně). Bohužel si mě paní ředitelka nevybrala, což mě trochu mrzelo, ale to je život :-) Další z variant mojí případné práce na MD byla i ta, že bych šla pracovat do supermarketu, který máme přímo před domem. Ovšem představa, jak si s manželem předáme Adámka ve dveřích, kdy on jde domů, a já odcházím do práce, mě nelákala, takže tohle byla až úplně poslední možnost.

Zkraje prosince (Adámkovi bylo 4,5 měsíce) přišel manžel z práce s nabídkou, že pro jednoho kolegu budou shánět výpomoc na jednodušší reporty v excelu a jestli bych neměla zájem. Nabídka práce byla sice jen do vánoc, ale každá koruna dobrá a navíc jsem si říkala, že když se tam dobře zapíšu, třeba se mi příště ozvou sami. Brigáda o vánocích skutečně skončila, 23.12. volal manželovi příslušný kolega, že jsem ten den dělala reporty naposledy, ale že pokud bych měla zájem, mohu od nového roku vypomáhat při jiné – méně náročné – práci na půl úvazku. Jedná se o převod dat z jedné databáze do jiné. Jak řekl můj manžel – může to dělat i cvičená opice :-). Největší výhoda ovšem je, že mohu pracovat z domova. Pracuji v teple domova, v blízkosti svého půlročního chlapečka a v době, kdy on spí nebo si sám hraje. Smlouvu mám zatím uzavřenou na rok 2010, ale jsem velice ráda i za to.

Jak jsi zvládla skloubit péči o dítě, domácnost, rodinu a práci? Jsi v práci spokojená?

Uznávám, že mojí prací sice trochu trpí domácnost, není u nás vždy úplně dokonale uklizeno, prádlo na žehlení mi neustále padá z větší a větší hromady :-), ale já jsem spokojená. Spokojená proto, že se nemusím spoléhat jen na to, co mi pošle stát, spokojená, že mohu přispět do rodinné pokladny a jsem finančně nezávislá. Přestože vím naprosto jasně, že by mi manžel nikdy žádné to kafe s kamarádkou nebo kousek oblečení nevyčetl, věděla bych, že už si nemůžu dovolit chovat se tak, jako při plném příjmu nás obou.

Pomáhal Ti někdo?

Bohužel máme s manželem nevýhodu, že ani jeden nepocházíme z Prahy. Já mám rodiče v Mostě, manžel v Hradci Králové. Takže hlídání a podobné výhody plynoucí z blízkosti rodičů bohužel čerpat nemůžeme, ale díky tomu, že jsme se na tohle nikdy nemohli spoléhat, tak nám to ani nepřijde (aby to nevyznělo špatně – s oběma stranami vycházíme skvěle, jen ta vzdálenost je příliš velká).

Co na to manžel? Podporoval Tě v Tvých pracovních aktivitách?

Vzhledem k tomu, že práci mám vlastně díky němu, mohu říct, že mě v tom podporuje :-). Ale hlavně si myslím, že i on vidí, že přestože bývám někdy unavená, jsem spokojená. A další důležitá věc – nezlobí se, když doma není vše dokonalé, když nestíhám, tak večer i uvaří, když mu dochází ponožky nebo trička, tak se tak nesměle zeptá, jestli to má někde vyprané … prostě ví, že se doma neflákám a respektuje tyhle negativní důsledky mojí práce :-)

Chceš i nadále při mateřské / rodičovské pracovat nebo máš jiné plány?

Ráda bych pracovala i nadále, smlouvu mám na celý letošní rok a záleží na tom, jestli tahle práce bude potřeba i v roce dalším. V létě bude Adámkovi rok a chtěli bychom mu pořídit sourozence, aby věkový rozdíl byl cca 2 roky. Jestli bude možné pracovat i potom, to si netroufám odhadovat, ale byla bych ráda.

Závěrem …

Uvědomuji si, jak obrovskou výhodu mám v možnosti práce z domova. Potvrdila jsem si, že takovou práci je (bohužel) možné sehnat pouze ze známosti, nikoliv přes běžný trh práce. I já jsem obvolala pár známých, u nichž jsem předpokládala, že by mi mohli pomoci, kdyby se o nějaké práci dozvěděli; nakonec pomohl manžel. A další výhoda - skutečnost, že žijeme v Praze. Je zde koncentrováno množství velkých firem a šance na práci při MD je tak o trochu vyšší, než v jiných městech a krajích.

Za zpracování příběhu téměř bez úprav děkujeme twiggince.