Ohlédnutí za svatební cestou (Nadule1)

Dnes bych vám chtěla povědět o naší návštěvě ZOO Dvůr Králové. Jak mnozí z vás vědí, trávili jsme tam s manželem naši svatební cestu. A náležitě jsme si to užili. 

Tak jako v jiných zahradách, tak i v té královédvorské probíhají každý den v určenou hodinu tzv. Povídání o zvířatech.
Začali jsme v pavilónu šelem, kde se povídání točilo kolem odchovů gepardů. Dále se mluvilo o tygrech usurijských, psech ušatých a hyenách skvrnitých. Povídání bylo zajímavé, ale bohužel bylo bezohledně rušeno návštěvníky, kteří pavilonem jen procházeli a výklad je nezajímal.

Za necelé dvě hodinky poté se povídání konalo u slonů.

Na fotce je samec slona afrického (Loxodonta africana) Moothy, který si jednou ve výběhu nešťastnou náhodou zlomil levý kel. Uvnitř sloního klu je živá hmota a tak začal kel okamžitě silně krvácet. Ve volné přírodě není pro slona jednoduché se s takovým zraněním vypořádat. Zde v ZOO byl Moothy během dvou hodin operován a zlomený kel mu byl odříznut a zbytek zaplombován. Prý stejně jako u lidí, jen s použitím většího množství materiálu. :-) Zanedlouho se ovšem dostala do klu infekce a tak v době, kdy jsme byli v ZOO my, musela být plomba odvrtána a každý den do otevřeného klu Moothymu dávali antibiotika. Vhledem k tomu, že při léčení klu dostával kýbl jablek, tak se každé ráno na ošetřovatele moc těšil.

Zajímavou novinkou pro nás byl fakt, že slon má navzdory své váze celkem měkká chodidla. Pohybuje se proto velice tiše a vůbec nedupe. Pokud by vám slon šlápnul na nohu, tak ne, že by to nebolelo, ale nerozdrtí vám jí. Snad pokud by se trefil drápem nebo kůstkou, tak by mohlo dojít k pohmoždění.

Další povídání bylo o žirafách. To bylo obohaceno i o ukázky kostí žiraf. Jak známo, žirafa má dlouhý krk, ale přesto v něm má jen sedm obratlů, tak jako třeba my. Proto se není čemu divit, že jsou žirafí obratle trochu přerostlé. Když se chce žirafa napít, musí široce roztáhnout přední nohy, aby mohla sklonit hlavu až do vody. Při pití je proto velmi zranitelná a snaží se tedy zkrátit tuto činnost na minimum. Ohne se k vodě a nasaje do sebe několik litrů vody najednou.

Na lebce žirafy je zajímavé, že má jen řezáky, kterými strhává listí ze stromu a stoličky, pomocí nichž ho drtí. Také je dobře vidět zkostnatělý výběžek žirafího růžku. Mládě při narození má růžky chrupavčité a přiložené k hlavě, aby se o ně nezadrhlo v porodních cestách.

Žirafy toho také velice málo naspí. Spí denně celkem maximálně 50 minut a to si to ještě rozdělují do přibližně pětiminutových intervalů.

ZOO Dvůr Králové nad Labem chová dva druhy žiraf.

Na prvním obrázku je žirafa síťovaná (Giraffa cameloprdalis reticulata).

Na druhém obrázku žirafa rothschildova (Giraffa camelopardalis rothschildi).

Vzájemně je od sebe odlišíte podle kresby na kůži. Síťovaná žirafa má bílé lemování skvrn jemnější a ve skvrnách nemá tolik patrnou tmavší kresbu. Na hlavě má pak žirafa síťovaná dva růžky a jednu bouličku na čele, zatímco rothschildova má dva růžky, bouličku na čele a ještě další dvě bouličky za růžky. Snažili jsme se to zdokumentovat, ale žirafy nám nechtěly ukázat vršek hlavy. :-)

Za výběhem žiraf jsou nosorožci. Na jejich chov a hlavně odchov jsou tu také právem hrdí. Nosorožci jsou ve volné přírodě na pokraji vyhubení. Můžou za to především nájezdy pytláků, kteří je loví pro jejich "nosorohy" :-) I dnes stále nalézají odbytiště pro tuto surovinu v Asii, kde je součástí tradiční medicíny, neboť tam věří tomu, že má nosorožčí roh kouzelné vlastnosti.

První z nosorožců je zástupce nejpočetnější skupiny chované v ZOO a tím je nosorožec dvourohý (Diceros bicornis), taky se mu říká černý. Jedná se o první ze dvou druhů nosorožců žijících v Africe.

Tyto nosorožce v žádné jiné ZOO u nás nenajdete (stav k 09/2006).

Tím druhým africkým druhem je nosorožec bílý severní (Ceratotherium simum cottoni), který přežívá jen v národním parku Garamba v Republice Kongo v počtu 30 jedinců. V zoologických zahradách na celém světě se chová 10 kusů a z toho devět jich je v ZOO Dvůr Králové nad Labem, které se podařilo tohoto nosorožce čtyřikrát rozmnožit.

Posledním zde chovaným druhem je nosorožec indický (Rhinoceros unicornis). Není to sice africké zvíře, ale je to nosorožec, takže se sem hodí. Navíc díky své plátované kůži vypadá tento druh opravdu impozantně. Někdy se mu také říká nosorožec pancéřový.

Toto je jen malá ukázka z toho, co můžete v ZOO Dvůr Králové vidět a naučit se. Návštěvu této jedinečné zoologické zahrady opravdu doporučuji. Kromě „klasické“ části můžete navštívit i svět Safari, kterým vás proveze Safari bus. A o tom třeba zase něco příště. :))

Uživatelce Nadule1 děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.