Proč bychom se báli na Prachovské skály (nadule1)

Na výlety s dětmi jezdíme rádi. Je pravda, že jim musíme částečně přizpůsobit program, ale zvládneme s nimi prakticky cokoliv.

Jeden z nejkrásnějších výletů byl do Českého ráje, kde jsme si udělali základnu a vydávali se na průzkum blízkého i vzdálenějšího okolí. Rádi vzpomínáme zejména na výlet do Prachovských skal.

Na parkovišti u Prachovských skal jsme našli poslední volné místečko, Kubík se ještě na cestu posilnil a vyrazili jsme. Docela nás zarazilo, že se do skal platí vstupné. A další věc, která nás vyvedla z míry, byl dav turistů. Měli jsme představu příjemné a klidné procházky v přírodě - jen my, les a skály ...možná sem tam nějaký ten horolezec :-) a místo toho tam byla hlava na hlavě.

Vydali jsme se po červené. Po schodech jsme zdolali kopec a dostali se na nádhernou vyhlídku. Ani to nebylo tak náročné, jak jsme čekali. Jenom nás mrzelo, že si člověk tu scenérii nemohl v klidu vychutnat, protože sem neustále přicházeli další a další lidé. Tak jsme pokračovali v cestě na vyhlídku č. 2. I zde bylo na co koukat. Kromě skal v blízkém okolí, se nám naskytl nádherný výhled na nedaleké Trosky. Až nám to bralo dech.

Poté nás čekalo rozhodnutí, zda jít dolů mezi skály (asi milion schodů dolů - naštěstí alespoň se zábradlím) nebo pokračovat po hřebenu. Protože začalo trochu poprchávat, rozhodli jsme se sejít dolů mezi skály, že se vyhneme dešti. Ale déšť s námi měl jiné úmysly. Chytil nás asi v polovině sestupu a tak jsme se honem přitiskli ke skále a schovali se tam.

Netrvalo dlouho a přeháňka byla pryč, tak jsme opustili náš úkryt a vydali se na další cestu. Jenže ani ne po dvou minutách se déšť spustil nanovo - i tentokrát se nám podařilo najít vhodný úkryt, i když místo už to bylo horší. Stáli jsme tam snad 15 minut a pořád a pořád pršelo. Chvílemi to už vypadalo, že přestane a pak se znovu rozpršelo... Nakonec se to nejhorší přehnalo a tak jsme se rozhodli, že se raději rychle vrátíme do auta.

A co myslíte? V momentě, kdy jsme byli mimo možnost se schovat, se rozpršelo znovu. Nám by ten déšť ani tak nevadil, ale dělali jsme si starost o Kubíčka, jak to zvládne. Úplně zbytečně. Na tom otevřeném dešti, kdy mu i přes snahu taťky, který ho bránil vlastním tělem, pršelo na obličej - usnul. A zařezával, že jsme to ještě neviděli. Doslova a do písmene chrápal jak na lesy.

Výlety s dětmi jsou prostě kouzelné.

Naduli1 děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Proč bychom se báli na Prachovské skály (nadule1) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zácpa u dítěte

| Darina45 | 21.05.2018, 13:54

Dobrý den, náš dvouletý syn trpí už půl roku zácpou. Při tlačení pláče, má tuhou stolici, bolavy zadeček. Nechce vykonávat potřebu, protože má blok. U paní doktorky jsme byli s tímto problémem už pětkrát, ale stále ho neposlala na žádné vyšetření, nechtěla vzorek stolice apod. Předepsala mu sirup lactulosu. Bojím se, aby jsme něco nepokazili. Občas mu musím dát glycerinovy čípek, aby se vyprazdnil, když třeba dva tři dny nejde. Jinak jí ovoce, zeleninu, pije,.. Někdy je to lepší, pak zase horší. Můžete mi napsat, co dál? Jestli si vyžádat odborné vyšetření, když to trvá docela dlouho?

Lactulosu doporučuji ponechat delší dobu, chvíli trvá, než dojde k úpravě. Požádejte o vyšetření sono břicha k vyloučení megacolon.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | dnes, 10:36
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Zavřít reklamu
Inzerce