Kouzelná Květná zahrada (Martina85)

Opět byl volný den, příjemné počasí a tak jsme vyrazili na výlet. Tentokrát byla naším cílem Květná zahrada v Kroměříži. Zahrada byla založena před více jak 320 lety a od té doby trošku změnila svou podobu, některé její části zanikly, ale stále je kouzelná. V roce 1998 byla spolu s Arcibiskupským zámkem a Podzámeckou zahradou zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Hned za vstupem se nachází Čestný dvůr uzavřený dvěma skleníky. Po pravé straně je teplý skleník nebo také palmový, ten byl bohužel ten den uzavřen. A vlevo studený skleník, který je ale prázdný a část jeho prostoru je využívána pouze stánkem s prodejem kaktusů a malým občerstvením. Tam jsme se na chvíli zastavili, Kubíček měl veliký hlad a my chuť na kávu.

Posilněni jsme se vydali obdivovat krásu rozkvetlých květin a umění zahradníků. Nejdřív jsme se vydali k jedné ze dvou zdejších dominant a tou je Rotunda. Dřív to byla ze všech stran otevřená a průchozí stavba s čtveřicí salónků, ústředním sálem a čtveřicí umělých jeskyní, kde pro pobavení návštěvníků a po jejich došlápnutí na některou dlaždici, se na ně snesla sprška vody z fontány. Toto bylo ale na konci 19. století zrušeno a rotunda byla přestavěna, zůstal jen jeden vchod. Nepodívali jsme se ale dovnitř, protože se zde přes celé léto koná Magická výstava, světelné a počítačové efekty, a to mi pro Kubíčkova očka nepřišlo nejvhodnější.

Procházeli jsme špalíry vysokých stromů, které lemují cesty a ukrývají ornamenty vytvářené zastříhanými plůtky ze zimostrázu, na podkladu vysypaném barevnými písky. Připomínají výšivku a podle toho se jim také říká - broderiové partery. Ještě víc se mi líbí tyto výšivky vevnitř vysázené různě barevnými letničkami. Nádherný pohled je na ně z terasy Kolonády, kam jsem šla sama, protože Kubíček spinkal v kočárku a nahoru vedou točité schody. Kolonádu zdobí 44 soch v nadživotní velikosti, které znázorňují antická božstva, mystické a historické postavy.

Na vnější římse je pak dalších 46 bust antických velikánů. Kolonáda je dlouhá 233 metrů a prý když na jednom konci řeknete potichu nějaké slovo, na druhém konci je to slovo slyšet. To jsem nevyzkoušela, dočetla jsem se to až později. Moc pěkné jsou také kašny Lví a Tritónů, v obou mě zaujaly a pobavily ruce tonoucího, vykukující nad hladinu.

Líbila se mi zelená bludiště, která jsou tady dvě. Samozřejmě jsem si musela obě projít a pro dospělého, který vidí přes keře, je to hračka. Děti to bude určitě bavit.

Za bludišti jsou dvě jezírka, ve kterých ale není voda, jedno je rozkopané a druhé zarostlé vysokou trávou. Bylo by pěkné, kdyby byly opravená. Za nimi jsou umělá návrší zvaná jahodové kopečky a tím zahrada končí. Různě po zahradě jsou roztroušena díla moderních umělců, ovšem já asi modernímu umění nerozumím, protože mi nepřišla ani pěkná ani zajímavá. Ale každý má jiný vkus.

Než jsme došli zase zpátky ke vchodu, Kubíček byl vzhůru a měl zase hlad. Takže ještě jedno zastavení v bufetu u vchodu, pro nás ledňáka, Kubíčkovi banán a byl čas vyrazit zpátky domů. Příště až zase vyrazíme tímto směrem, určitě navštívíme zámek a Podzámeckou zahradu, která je prý také nádherná.

Uživatelce Martina85 děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.