Inzerce
Inzerce
Inzerce

Cimrmanova naučná stezka (zajic)

Jeden krásný zářijový víkend jsme se rozhodli vyzkoušet Cimrmanovu naučnou stezku. Vede po žluté značce, startuje v Lomnici.

Vydali jsme se v ozkoušené sestavě – Pepa, Maruška, Anička, krosna na Aničku a já.

Maruška v krosně

Místo klasických naučných zastávek jsou na Cimrmanově stezce PLAHOČINY. My jsme jich potkali cestou 6, texty některých z nich přikládám.

Inzerce

Maruška

Hned na první plahočině je recept na boží milosti babičky M. z Lomnice:
56 dkg mouky
5 dkg másla
1 vejce a jeden žloutek
3 dkg cukru
2 lžíce bílého vína
sůl
1 lžíce citrónové šťávy + kůra
Těsto se má zadělat mlékem, jako na nudle, a pak vyválet a vykrajovat. Výkrojky opéct v tuku jako koblihu.
Podle naučného textu se tyto boží milosti nepovedly. Až najdu odvahu, tak to zkusím.

Inzerce

strom

Na druhé plahočině je popsán Cimrmanův motor. Ten měl 5 taktů – sání, komprese, výbuch, výfuk a odpočinek. Cimrman chtěl i stroji dopřát odpočinek, a doporučuje i lidem, aby si občas odpočinuli a třebas je u toho něco napadne.

Inzerce

Lomnice

Na čtvrté plahočině je popis, jak se někde na naučné stezce instalovala PLOSTIKA  JÁRY CIMRMANA. Plostiku jsme cestou nepotkali, ale máme v plánu ji v nejbližší době najít.

Inzerce

Naučná stezka lesem

Na páté plahočině je píseň plahočivců. Zpívá se (po laskavém svolení J. Nohavici) na nápěv „Když mě brali za vojáka“.

Onehdy jsem časně zrána,
na horu se plahočil
pak jsem potkal Cimrmana,
on se na mě otočil
čil čil čil čil
on se na mě otočil

Slova často míří k činu
ať je dobrá nálada
založme tu plahočinu
to mi praví Jára Da
da da da da
to mi paví Jára da.

Povídám dcero synu
pokud Ti dech dovolí
hledej další plahočinu
v Synalovském okolí

Od pramene ku prameni
plahočme se k pohlaví
od pramene ku prameni
Cimrman nás ozdraví

Ozdraví nás cestou ducha
na Járově Pohlaví
kdo je slabý jako mucha
na nohy se postaví

Za šestou plahočinou jsme naznali, že máme v nohách 5 km, a že ještě taky musíme jít zpátky, a že 10 km je pro 4leté děcko tak akorát. Takže jsme to otočili, jen jsme se ještě stavili v rodinném občerstvení „U Gastona“. Je to rodinný domek, kde, když zazvoníte, tak vám nalijou džus nebo kofolu, prodají tatranku, můžete posedět u nich na zahradě – příjemné překvapení při našem plahočení.

Gaston

Pepa s Maruškou

Maruška

Nutno říct, že my jsme se vůbec neplahočili, Maruška šla skvěle. 10 km nám i se zastávkou „U Gastona“ trvalo 3 hodiny. Cestou zpátky jsme ještě viděli pouštění dračí školky a bažantí slepičky.

Dračí školka

Bažantí slepice

Příště začneme stezku z druhé strany, ať ji máme projitou celou.


P.S. Plostika mistra byla za nejbližší zatáčkou, jak jsme zjistili při příštím pokusu.

Jára

Uživatelce zajic děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Cimrmanova naučná stezka (zajic) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den, potřebovala bych radu ohledně syna. Jsou mu 2 roky a 8 měsíců. Byl kojen 7 měsíců. Už od malinka je na mě závislý. U babiček byl dohromady čtyřikrát přes noc, nejdříve plakal, pak už to zvládl bez breku, ale nešťastný. S jídlem se trápime cca od roka. Nechce jíst s nikým jiným než se mnou. Do teď mi odmítá jíst kousky. Takže doteď mu jídlo mačkám vidličkou, když cítí maso, hned ho vyplivuje. Myslela jsem, že to bude problém s kousky jako takovými, ale sušenky a to co mu chutná normálně sní, rozkouse. Celkově ho do jídla musíme nutit. Ovoce nechce vůbec, jí pouze kapsičky. Jogurty má rad, kakao a k večeři pouze chleba se žervé. Šunku, sýr taky odmítá. Jídlo se snažíme řešit různými doplňky stravy k navození chuti k jídlu. Věřím, že z toho vyroste. Teď v září nastupuje do školky a já doufám, že až uvidí ostatní děti, tak začne papat normálně. Více mě ale trápí ta závislost na mě. Je nešťastný i s manželem. Potřebovala bych poradit, jak ho to odnaučit. Před 8 měsíci jsem začala chodit na poloviční úvazek do práce, mysleli jsme, že se to zlepsi, když nebude furt se mnou. Ale je to stále stejně. Vždycky tu dobu přetrpi, pláče když odcházím. Neustále ho ubezpečuji, že se vrátím, že jdu jen do práce. Je vidět, že tomu rozumí, ale přesto se to nelepší, spíše naopak. Moc děkuji za jakoukoliv radu. Šafránková

Dobrý den, ohledně synovy stravy se poraďte s ošetřujícím lékařem. Pokud dítě prospívá, i když konzumuje jen určitá jídla, pak není důvod k obavám. S lékařem byste ale také měli konzultovat případné doplňky stravy, které dítěti dáváte. Ne všechny musí být pro takto malé dítě vhodné. Také by možná bylo dobré, aby lékař chlapci udělal krevní obraz, jestli mu opravdu nějaké živiny chybí, abyste mu nepodávali nadbytečné množství některých živin či vitamínů. Některé děti vykazují při jídle zvláštnosti, jedí jen určitá jídla a vybírají si. Není dobré dítě do jídla nutit a nutit jej k experimentování. Nová jídla však je dobré nabízet, v případě zájmu nechat ochutnat. Chutě dětí se mění a časem třeba syn může být ke zkoušení jiných jídel přístupnější. Zvláštnosti v jídle však ale také mohou vykazovat děti např. s poruchami autistického spektra, či děti hodně v jídle konzervativní. Mám příliš málo informací a váš syn je příliš malý. Ohledně pobytu bez vás nepíšete, kdo syna hlídá, když jste v práci. To že pláče, když odcházíte bývá u dětí normální. Je potřeba mu to citlivě vysvětlit na úrovni jeho chápání a vývoje. Dobu odchodu však neprodlužovat, dítě ani nadměrně nelitovat, nemazlit apod. Potom by si myslelo, že váš odchod je něco mimořádného a je důvod se bát. Takto malé dítě také nemá ještě vyvinutý pojem času, žije přítomností a myslí si proto, že odcházíte navždycky. Trošku mi z vašeho popisu připadá, že maličko chcete, aby na váš syn byl závislý, že vám to dává dojem výlučnosti a důležitosti. To vše dítě vycítí. Proč myslíte, že dobu bez vás protrpí. Žádné malé dítě se pokud je o něj dobře postaráno, má dobře rozvinuté citové vazby a navíc třeba už zná osobu, která jej hlídá, se celé čtyři hodiny určitě netrápí a také není důvod , aby bylo nešťastné. Nemohou to být spíše vaše domněnky? Zkuste chování a vývoj syna zkonzultovat s dětským klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 24.05.2022, 06:20
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×