Klidně se najíst jde i s dětmi (Liberte)

Je léto - čas na výlety jako dělaný. Jsme na Tisé, a když se děti pořádně ztrápí ve skalách, začnou se dožadovat jídla. Auto necháváme u strejdy na chalupě a vydáváme se do nedaleké krásné restaurace, kde se nachází i hřiště pro děti. Ano, jdeme si dopřát něco dobrého do žaludku. Na zahradě je poměrně prázdno, jen asi 10 lidí a to převážně turistů. Volné místo najdeme ve stínu velkého stromu. Usadíme se a děti okamžitě nabírají energii a prchají na atrakce.

Trampolína, klouzačka, šlapací auta, domečky - prostě zahrada přesně podle představ dětí. Objednáváme si, hovězí guláš s knedlíkem by dětem asi nechutnal, a tak jim beru Grundle, hranolky a ovocné poháry. Grundle – to jsou malinkaté smažené rybičky s hlavami. Takové rybičky křupou a jí se i s hlavami, které většinou nikomu nevadí.

Vzápětí dorazí 3 německé rodiny se 2 dětmi a tak se zahradou ozývá českoněmecké hulákání. Personál je evidentně zvyklý na děti, protože se jim bravurně vyhýbá, a když začnu své dva draky vyhazovat do zahrady, sdělí mi s úsměvem, ať je nechám, že jim bude po jančení alespoň lépe chutnat.

Na zahradě popíjíme chlazené pití a povídáme si se strejdou, když si najednou všimnu, že Štumpajzl zmizel. Letím do restaurace a číšník mi s úsměvem oznamuje, že Ottík je v kuchyni s kuchařem a dobře se baví. Když tam nakouknu, vidím, jak sedí na velkém stole a kuchař mu dává ochutnat různé lahůdky a povídá si s ním jako chlap s chlapem. Štumpajzlice je zase zaneprázdněná trampolínou a německými kamarády.

Číšník přináší jídlo a my se snažíme pochytat děti a usadit je ke stolu. Koukám, co že to Ottík má, na Grundle to nevypadá, načež mi číšník oznamuje, že Ottíkovi Grundle nechutnaly, ale chutnali mu kuličky z mletého vepřovohovězího masa s medovou omáčkou a tak mu to kuchař jednoduše vyměnil. Zatímco si povídám s číšníkem, Elli se vrhá na můj guláš a vesele si se strejdou vyměňuje knedlíky. Nezbývá mi tedy nic jiného než sníst její oběd.

Děti posedí u stolu celých 5 minut a opět mizí v zahradě. Naštěstí je to asi normální, protože děti u vedlejšího stolu, starší tak o 2 až 3 roky se chovají podobně. Než sní celý oběd, je to akce přibližně na hodinu. Skutečnost, že jídlo už mají studené, jim nikterak nevadí. Ottík opět mizí v kuchyni a místo ovocného poháru si usmloal jahody se šlehačkou.:-) Elli pro změnu dostává zmrzlinu posypanou čokoládou. Jak to udělali, nevím a raději po tom ani nebudu pátrat.

Po dvou a půl hodině klidného posezení platíme a odcházíme. Cestou zpět k domovu se děti namísto spánku dožadují návštěvy McDonald´s, kde si na Mc drive nadšeně rozbalují nuggety a brčkem po sobě prskají pomerančový džus.
Doufám, že i další návštěvy restaurací zvládneme relativně klidně.

Liberte děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce