Inzerce
Inzerce
Inzerce

Pizza a bowling (Duchanek)

Stejně jako pobyt v Jeseníku jsem přes slevový portál výhodně nakoupila 2 pizzy a hodinu bowlingu. Chtěla jsem si s manželem udělat pohodovou neděli bez dětí. Bohužel to nevyšlo, dcera (4 roky), když slyšela bowling, rozhodla se, že pojede s námi. Rok a půl starého syna Matyáška se nám naštěstí podařilo upíchnout u manželových rodičů, s ním bychom si to totiž neužili vůbec.

Bowling jsme si objednali na 14. hodinu, ale jelikož jsme museli ještě něco nakoupit, vyjeli jsme už v 11. hodin. Nejprve jsme odvezli Matyho k rodičům a pak jsme mohli jít v klidu shopovat. Kolem 13:30 jsme již byli v restauraci, kde jsme si měli užít pohodovou neděli. :-D První dojmy z restaurace byly nic moc. Taková typická hospoda. Normálně bych tam asi nešla a s dětmi už vůbec ne.

Jelikož v tu dobu bowling nikdo nehrál, začali jsme dříve s tím, že nám paní servírka sdělila, že na pizzu si budeme muset počkat, že toho mají hodně. Ani nám to nevadilo, mohli jsme v klidu hrát. Pití nám přinesla asi po 15 minutách, když si konečně vzpomněla, že jsme k pití něco chtěli. Ale hlavně že jsme se dočkali. :-) Mezitím jsme už hráli bowling, který nám byl automaticky nastaven pro 3 lidi, takže jsme se s manželem střídali v tom, kdo bude házet s dcerou, jelikož kouli sama ještě neudrží.

Jednu chvíli jsem si myslela, že z restaurace pojedeme rovnou do nemocnice. Sotva totiž manžel a dcera odehráli své první kolo, byla jsem na řadě já.  Po celou dobu jsme Natálce říkali, ať je na kraji a ať dává pozor. Ale co naplat. Sotva jsem se rozmáchla, že hodím, stoupla si za mě a já ji trefila do brady. To bylo křiku! Až mi z toho bylo špatně. Naštěstí nic se nestalo a my pokračovali ve hře. Neuplynulo ani 5 minut a spadla z barové židle, na kterou po každém hodu lezla. Za tu hodinu co jsme hráli, se 3x bouchla do hlavy a 1x jí přijíždějící koule skřípla prsty. Prostě neděle jak má být. :-)

Chvíli před koncem hrací doby, nám konečně donesli pizzu, na kterou jsme se všichni těšili. Já s Natálkou jsme si daly kuřecí a manžel labužnickou. Obě byly výborné, to se musí nechat. :-) Jen Natálka je jedlík nejedlík. Jelikož byla pizza ještě horká, vybrala jsem jí kuřecí maso, aby si ho napichovala na vidličku a foukala. Zpočátku se rozplývala, jak je dobré a jak jí to chutná. Ovšem jen do doby než jsem jí ukrojila kousek pizzy. To mi řekla, že jí ten kečup nechutná a s jídlem byla hned hotová. Nakonec jedla kůrky a maso, nic víc nechtěla. :-(

Inzerce

Byli jsme v půlce našeho pozdního oběda, když Natálka začala s tím, že už chce jet k babičce a dědovi. To jí vydrželo po celou dobu, co jsme jedli. Až jsme se museli smát, jak pořád vstávala a říkala „jdeme, já už chci jít, běžte už zaplatit“, prostě katastrof. Přitom by člověk řekl, že 4leté dítě má už trochu rozumu. Natálka byla celá šťastná, když jsme dojedli, zaplatili, sedli do auta a jeli pro Matyho. S prarodiči si chvilku pohrála a já se těšila domů, až si konečně odpočinu.

Inzerce

Zase jsem se poučila, že nejlepší je nechodit do restaurace ani s jedním dítětem, protože můžeme mít sebelepší představu, jak se navzájem s dětmi užít, ale děti, ať je jedno nebo dvě, nám to vždy krásně zhatí. :-)

Uživatelce Duchanek děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Pizza a bowling (Duchanek) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.10.2020, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce