Inzerce
Inzerce
Inzerce

Občas bych si oběd i odpustila ;) (Andělka)

I sebechutnější pokrm nemusí zaručit, že bude to odcházet s pocitem, že jste  byli na dobrém jídle…o tom totiž rozhodne věk, momentální rozpoložení, potřeba vyměšování a v neposlední řadě potřeba vměšování se do stolování ostatních, bohužel nikoliv vaše…

Je třeba začít vhodnou volbou podniku. S dítkem ani ne půlročním se v podstatě najíte téměř kdekoliv, kam k nelibosti okolí nacpete kočárek. Doporučuji před první zkušeností natrénovat jisté dovednosti, kterými si pobyt v restauračním zařízení nemálo zpříjemníte, tj. houpání a popojíždění kočárkem v sedě a jen jednou nohou vám poskytne dvě volné ruce - radím tuto dovednost hojně využívat, sotva totiž dítko zatouží v kočárku sedět, můžete se rázem rozloučit s příborem a stolováním opravdové dámy.

Další neméně důležitou dovedností je umění nepozorovaně vytasit prso a nacpat dítěti bradavku do úst, než svým hlasitým projevem ještě více popudí již popuzené osazenstvo restauračního  zařízení, které ještě stále nestrávilo, že nesedíte doma jako spořádaná matka a ženuška v teplákácích….ty pokročilejší zvládnou kojit a současně si bez větší problémů dojíst porci svou. S dítkem do jednoho roku navštěvujeme podniky stejné, vyhýbáme se jen těm, v jejichž mikrovlnných troubách bez varování už explodoval námi přinesený příkrm.

Čím je dítě starší, tím specifičtější požadavky máme. Vzhledem k narůstající nespokojenosti dítěte v kočárku, začíná byt nutností jídelní stolička, později s dostatečně odolným poutacím systémem.

Pokud jdeme s dítětem do restaurace za účelem jej nakrmit, začneme se podvědomě vyhýbat podnikům s dětským koutkem. Představa zoufalé matky sedící na dětské stoličce a krmící dítě usazené a “pracující” na místním traktůrku, vám přestane připadat vtipná již po druhém takovém zážitku..

Inzerce

Situace se mění v době, kdy je dítě ve věku, ve kterém je možné ho na celých 12 minut a 27 vteřin  zabavit (ano, právě tolik času stačí, aby vás dítě přesvědčilo, že opravdu nebude jíst a vám zároveň stačí na snězení polévky i hlavního chodu).

Je to také doba, kdy zjistíte, že se vám vleze do kabelky omalovánka, pastelky základních barev, puzzle, několik aut (samozřejmě pokud je dítek víc, je potřeba mít pro každého!a naprosto stejné!!!). Zde také svým způsobem ztrácíte volnost ve výběru pokrmu, protože pokud si myslíte, že se dítě bude řídit tím, že jste mu vybrali stravu víc než vhodnou, abyste si mohli dopřát pořádnou flákotu….myslím,že je to všem jasné.

A přichází doba: „Mamííí, už to bude? Mamííí, já mám hlad, kde je to naše jídlo? Mamííí, co jim tak trvá? Mamííí, já potřebuju čůraat (kadit)…“  apod.

Ale i přes to, užívejte si to drahé, protože nastane doba, co by raději šli do školy bez kalhot, než aby je někdo spatřil s jejich rodiči. ;)

Inzerce

Uživatelce Andělka děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Občas bych si oběd i odpustila (Andělka) - diskuze

  • To je uplne presne
    Jo a jeste je dobre mit s sebou nejakou dost velkou kabelu, kterou do ktere se vsechno vejde, ktera je ale zaroven tak mala, ze se s vami i ditkem (detmi) vejde na zachod, abyste ji nemuseli nechavat nestrezenou u stolu, pokud nemate v restauraci doprovod...
    Francouzka   | 05.04.2012 22:16:18
    Reagovat | URL příspěvku
  • Umim
    Jak houpat nohou a jist, tak jist jednou rukou a u toho kojit.
    A protoze mi Maruska bere vidlicku a rype do mojeho jidla, tak jsem se naucila i slusne se najist jen nozem
    zajic   | 05.04.2012 13:24:21
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den, potřebovala bych radu ohledně syna. Jsou mu 2 roky a 8 měsíců. Byl kojen 7 měsíců. Už od malinka je na mě závislý. U babiček byl dohromady čtyřikrát přes noc, nejdříve plakal, pak už to zvládl bez breku, ale nešťastný. S jídlem se trápime cca od roka. Nechce jíst s nikým jiným než se mnou. Do teď mi odmítá jíst kousky. Takže doteď mu jídlo mačkám vidličkou, když cítí maso, hned ho vyplivuje. Myslela jsem, že to bude problém s kousky jako takovými, ale sušenky a to co mu chutná normálně sní, rozkouse. Celkově ho do jídla musíme nutit. Ovoce nechce vůbec, jí pouze kapsičky. Jogurty má rad, kakao a k večeři pouze chleba se žervé. Šunku, sýr taky odmítá. Jídlo se snažíme řešit různými doplňky stravy k navození chuti k jídlu. Věřím, že z toho vyroste. Teď v září nastupuje do školky a já doufám, že až uvidí ostatní děti, tak začne papat normálně. Více mě ale trápí ta závislost na mě. Je nešťastný i s manželem. Potřebovala bych poradit, jak ho to odnaučit. Před 8 měsíci jsem začala chodit na poloviční úvazek do práce, mysleli jsme, že se to zlepsi, když nebude furt se mnou. Ale je to stále stejně. Vždycky tu dobu přetrpi, pláče když odcházím. Neustále ho ubezpečuji, že se vrátím, že jdu jen do práce. Je vidět, že tomu rozumí, ale přesto se to nelepší, spíše naopak. Moc děkuji za jakoukoliv radu. Šafránková

Dobrý den, ohledně synovy stravy se poraďte s ošetřujícím lékařem. Pokud dítě prospívá, i když konzumuje jen určitá jídla, pak není důvod k obavám. S lékařem byste ale také měli konzultovat případné doplňky stravy, které dítěti dáváte. Ne všechny musí být pro takto malé dítě vhodné. Také by možná bylo dobré, aby lékař chlapci udělal krevní obraz, jestli mu opravdu nějaké živiny chybí, abyste mu nepodávali nadbytečné množství některých živin či vitamínů. Některé děti vykazují při jídle zvláštnosti, jedí jen určitá jídla a vybírají si. Není dobré dítě do jídla nutit a nutit jej k experimentování. Nová jídla však je dobré nabízet, v případě zájmu nechat ochutnat. Chutě dětí se mění a časem třeba syn může být ke zkoušení jiných jídel přístupnější. Zvláštnosti v jídle však ale také mohou vykazovat děti např. s poruchami autistického spektra, či děti hodně v jídle konzervativní. Mám příliš málo informací a váš syn je příliš malý. Ohledně pobytu bez vás nepíšete, kdo syna hlídá, když jste v práci. To že pláče, když odcházíte bývá u dětí normální. Je potřeba mu to citlivě vysvětlit na úrovni jeho chápání a vývoje. Dobu odchodu však neprodlužovat, dítě ani nadměrně nelitovat, nemazlit apod. Potom by si myslelo, že váš odchod je něco mimořádného a je důvod se bát. Takto malé dítě také nemá ještě vyvinutý pojem času, žije přítomností a myslí si proto, že odcházíte navždycky. Trošku mi z vašeho popisu připadá, že maličko chcete, aby na váš syn byl závislý, že vám to dává dojem výlučnosti a důležitosti. To vše dítě vycítí. Proč myslíte, že dobu bez vás protrpí. Žádné malé dítě se pokud je o něj dobře postaráno, má dobře rozvinuté citové vazby a navíc třeba už zná osobu, která jej hlídá, se celé čtyři hodiny určitě netrápí a také není důvod , aby bylo nešťastné. Nemohou to být spíše vaše domněnky? Zkuste chování a vývoj syna zkonzultovat s dětským klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 24.05.2022, 06:20
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×