Občas bych si oběd i odpustila (Andělka)

I sebechutnější pokrm nemusí zaručit, že bude to odcházet s pocitem, že jste  byli na dobrém jídle…o tom totiž rozhodne věk, momentální rozpoložení, potřeba vyměšování a v neposlední řadě potřeba vměšování se do stolování ostatních, bohužel nikoliv vaše…

Je třeba začít vhodnou volbou podniku. S dítkem ani ne půlročním se v podstatě najíte téměř kdekoliv, kam k nelibosti okolí nacpete kočárek. Doporučuji před první zkušeností natrénovat jisté dovednosti, kterými si pobyt v restauračním zařízení nemálo zpříjemníte, tj. houpání a popojíždění kočárkem v sedě a jen jednou nohou vám poskytne dvě volné ruce - radím tuto dovednost hojně využívat, sotva totiž dítko zatouží v kočárku sedět, můžete se rázem rozloučit s příborem a stolováním opravdové dámy.

Další neméně důležitou dovedností je umění nepozorovaně vytasit prso a nacpat dítěti bradavku do úst, než svým hlasitým projevem ještě více popudí již popuzené osazenstvo restauračního  zařízení, které ještě stále nestrávilo, že nesedíte doma jako spořádaná matka a ženuška v teplákácích….ty pokročilejší zvládnou kojit a současně si bez větší problémů dojíst porci svou. S dítkem do jednoho roku navštěvujeme podniky stejné, vyhýbáme se jen těm, v jejichž mikrovlnných troubách bez varování už explodoval námi přinesený příkrm.

Čím je dítě starší, tím specifičtější požadavky máme. Vzhledem k narůstající nespokojenosti dítěte v kočárku, začíná byt nutností jídelní stolička, později s dostatečně odolným poutacím systémem.

Pokud jdeme s dítětem do restaurace za účelem jej nakrmit, začneme se podvědomě vyhýbat podnikům s dětským koutkem. Představa zoufalé matky sedící na dětské stoličce a krmící dítě usazené a “pracující” na místním traktůrku, vám přestane připadat vtipná již po druhém takovém zážitku..

Situace se mění v době, kdy je dítě ve věku, ve kterém je možné ho na celých 12 minut a 27 vteřin  zabavit (ano, právě tolik času stačí, aby vás dítě přesvědčilo, že opravdu nebude jíst a vám zároveň stačí na snězení polévky i hlavního chodu).

Je to také doba, kdy zjistíte, že se vám vleze do kabelky omalovánka, pastelky základních barev, puzzle, několik aut (samozřejmě pokud je dítek víc, je potřeba mít pro každého!a naprosto stejné!!!). Zde také svým způsobem ztrácíte volnost ve výběru pokrmu, protože pokud si myslíte, že se dítě bude řídit tím, že jste mu vybrali stravu víc než vhodnou, abyste si mohli dopřát pořádnou flákotu….myslím,že je to všem jasné.

A přichází doba: „Mamííí, už to bude? Mamííí, já mám hlad, kde je to naše jídlo? Mamííí, co jim tak trvá? Mamííí, já potřebuju čůraat (kadit)…“  apod.

Ale i přes to, užívejte si to drahé, protože nastane doba, co by raději šli do školy bez kalhot, než aby je někdo spatřil s jejich rodiči. ;)

Uživatelce Andělka děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce