Ještědování (Buik)

Snad mi nikdo nebude zazlívat, že se zde nebudu rozepisovat o našem randění, ale rovnou přejdu k prvnímu výročí. Protože ač jsem se snažila, jak jsem se snažila, pár chybek se mi tam tak nějak dostalo!

Nějak jsme nebyli schopní s přítelem stanovit, od kdy spolu chodíme, a tak jsme se prostě rozhodli pro jeden datum a ten ctíme jako začátek našeho vztahu (7. března). Naše výročí tak nějak vždy spojíme s Valentýnem, aby bylo opravdu co oslavovat, a v období od toho 14. února do 7. března zabukuji nějaké zajímavé místo a tam to pak oslavíme. U prvního výročí to bylo trošku jinak. Jednou jsme se s Martinem bavili a já se ho zeptala, jak si on jakožto chlap představuje žádost o ruku. On mi na to řekl, že by přítelkyni vzal třeba na Ještěd, zamluvil apartmá a o půlnoci ji požádal o ruku s květinou v ruce. Od té doby mi tak nějak uvízl Ještěd v hlavě – já jsem liberečák, ale nikdy jsem na Ještědu nespala. Takže když se blížilo výročí, zavolala jsem na Ještěd, zamluvila apartmán, hlavně aby byl s výhledem na Liberec a těšila se.
V den D končil Martin docela pozdě v práci, ale na druhou stranu, měla jsem tedy dost času na nákup a přípravu akce. Hned z práce letím nakoupit. Lahvinka vínka, raději dvě, energy drink, abychom vydrželi, různé mňamky na chlebíčky, něco sladkého pro našeho sladkého. A hurá domů, všechno připravit.

chlebíčky2

ChlebíčkyProblém číslo jedna – byla hnusná zima, všude sníh a já měla Martina vyzvednout v práci. Bylo by to super, kdyby nezavolal o hodinu dřív, než měl. Nastala panika. Rychle všechno naházet do přepravek. Skleničky, utěrku, něco k pití, mňamky, pitíčko. Něco sexy na sebe, pyžamo pro něj, aby neřekl. Tak, mám všechno? Ne, ještě mycí potřeby. Ufff, tak teď snad už. Když přijíždím k jeho práci, je tam celej zmrzlej a se špatnou náladou. „Kde si tak dlouho,“ jsou jeho slova místo pozdravu. „Jestli si to chceš vyžehlit, pojedeme na kebab.“ „Ne, Marti to nepůjde, mám v plánu něco jiného.“ Otáčím auto a mířím na Ještěd. Martin úplně naštvaně: „Kam to jedem?“ Já mu říkám: „Uvidíš.“ On na mě „Lucie, řekni mi, kam to jedem?“ „Zkazíš si překvapení, ale tak jedeme na Ještěd.“ (Občas tam tak jezdíme, třeba na západ slunce, nebo do kavárny na kafíčko.) Přestává nadávat a já ho velice ráda pouštím za volant, protože nahoře je led a toho já se při řízení bojím.

autoProblém číslo dva – dorazíme nahoru a já se ženu na recepci. Martin vůbec nechápe, ani když mu ukazuji klíček od pokoje a prosím ho, aby mi pomohl odnést věci. Říkám mu, musíš nenápadně, protože tam jsou lahve a ty se na pokoj nesmí nosit. Stále na mě nechápavě kouká a tak mu popřeji krásné výročí – to se začne už usmívat. Propašujeme náš náklad na pokoj, Martin se směje, že tady budeme snad týden, co všechno táhneme.

srdce

namky

Poctivě jsem totiž přepravky zabalila, aby do nich nebylo vidět. Pak vyndávám skleničky a on chce otevřít láhev s vínem – hups, problém číslo tři je na světě - nevzala jsem otvírák. A tak nenápadně jde na recepci a jakoby nic říká, že jsme si na pokoj vzali lahvinku a jestli to nevadí. Recepční se usměje, a že je to v pohodě. Martin využívá jeho dobré nálady a požádá o zapůjčení otvíráku. Recepční vyprskne smíchy, ale otvírák nám půjčí, dokonce na celou noc.
Problém číslo čtyři – Stojíme v pokoji, lahvinka otevřená, naléváme si vínko, koukáme se z očí do očí a přejeme si krásné výročí. Otáčíme se k oknům, abychom se pokochali výhledem na rozsvícený Liberec a problém čtyři je na světě. Tak nějak mi nedošlo, že když je zima, budou okna na Ještědu zamrzlá. Hledáme tedy nějakou štěrbinku, skrz kterou aspoň zahlédneme Liberec, ale kde nic tu nic. Prostě když se daří, tak se daří.

srdce ve sněhu

Vrcholný problém číslo pět – večer hezky utíká, příjemně se bavíme, smějeme, povídáme, baštíme … atd. (jestli jste koukali na film Mamma mia, tak víte, co ty tři tečky znamenají :oD). Pak už skoro nastala půlnoc. Jen Martin byl celou dobu takovej divnej, nesvůj, nepoznávala jsem ho. Když už půlnoc opravdu bila na poplach, Martin se mě najednou zeptal: „Ale nechceš mě požádat o ruku, že ne!“ Můžu vám říct, že tím mě opravdu totálně dostal. Vybuchla jsem smíchy – určitě jsem probudila i sousedy. Uklidnila jsem ho, protože i já zastávám názor, že o ruku má přeci žádat muž a ne žena. Teprve potom z něj opadla veškerá obava a začal se konečně dobře bavit.

Panoramata

Byl to prima zážitek, a kdybyste nevěděli, kam si vyrazit na výročí, můžeme jedině doporučit! Ale pozor - nepočítat s tím, že když chlap řekne v tolik a tolik končím, že v tolik opravdu skončí, brát s sebou otvírák, v zimě nevyžadovat výhled na Liberec a především, NEŽÁDAT O RUKU! :oD

Uživatelce Buik děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Ještědování (Buik) - diskuze

  • Já jsem normálně zklamaná, celou dobu jsem čekala, že on požádá o ruku tebe.  Ne, vážně, moc hezké a romantické čtění.      A líbí se mi tvoje nápadidost. 
    Evulik25   | 17.10.2012 17:37:53 | Reakcí: 1, poslední: 17.10.2012 17:51:58
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Teda to je krásný  . A ty mňamk vypadají úžasně, je vidět, jak sis dala záležet  .
    Martina85   | 17.10.2012 06:54:50 | Reakcí: 1, poslední: 17.10.2012 07:40:37
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      To víš, že jsem si dala záležet, jak se to říká, dokud ptáčka lákají ... :oD. Ale ne, po pravdě, na každé výročí něco vytvořím, teda když nevyberu něco s plnou penzí, to nemáme šanci do sebe dostat nic jiného. Ani do cukrárny se jít nechce :oD.
      Buik   | 17.10.2012 07:40:37
      Reagovat | URL příspěvku
  • jé to bylo krásné výročí a úplně mi to připomělo naší noc na ještědu před....skoro 13 lety   . Můj manžel dostal noc na ještědu od svých příbuzných jako překvapení k 18 narozeninám. Jeli jsme tam totálně nepřipravení taky nějak v březnu, pamatuju si že nahoře byl led a nemohli jsme se tam s naším favoritem na letních gumách vyškrábat, musela jsem tlačit... pak jsme byli jediní na celém hotelu tak byl trošku problém s teplou vodou, hrozně dlouho trvalo než začala téct. A co si hodně pamatuju, jak z toho omrzlého ještěda sjížděl dolů led, to byly zajímavé zvuky.. no a výhled nebyl taky žádný, byla mlha a nebylo vidět na krok. Ale bylo to moc fajn.  
    corelia   | 17.10.2012 06:46:16 | Reakcí: 5, poslední: 17.10.2012 07:47:31
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      :oD očividně jste se tam měli věnovat jiným aktivitám, než jsou výlety!!:oD My sice máme swifta a měl opravdu zimní gumy, ale pro pravdě, já se tam vždycky šíleně bojím jet. Jsem raději, když řídí Martin, který má více zkušeností. Ale abych tomu výhledu nekřivdila, ráno, jak zářilo sluníčko na ty okna, tak po stranách začal led rozmrzat a když ses přilepila na okno na sklo, tak si kousek Liberce viděla :oD. Ale výhledy tam jsou NÁDHERNÝ, stojí to za to prostě.
      Buik   | 17.10.2012 07:39:03
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        tak každopádně to tam je moc hezký, přiznám se, že jsem tam dlouho nebyla a to to má fakt kousek  
        corelia   | 17.10.2012 07:41:18
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE:
          Na druhou stranu, žádná změna tam není ... teda jedna jo, platí se za parkování u Ještědu :oD. Dřív jsme tam fakt jezdili skoro každé odpoledne, když bylo hezky ... ale teď chtěj pajdu jen za zastavení a to je poměrně dost. Dá se zaparkovat i v kopci a zbytek dojít pěšky, tak občas to provedem takto, ale už to není tak časté.
          Buik   | 17.10.2012 07:44:51
          Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zkroucené zápěstí

| Mamman | 27.07.2017, 13:52

Dobrý den, paní doktorko,
synovi je 33 měsíců. V posledních několika dnech prodělává a léčí se na zánět močového měchýře. V té samé době jsem si všimla, že kroutí zápěstími a jeho levé zápěstí a ručička jsou často zkroucené jako u obrny. Nejedná se o chvilkovou věc, ale třeba i když odpočívá atd.
Syn "normalně" mluví, snaží se spojovat 4-5 slov, ve školce pro mladší mi řekli, že se umí pěkně vyjadřovat a má velkou slovní zásobu. S motorikou problém neměl, sám si zapíná oblečení, botičky nazouvá a zapíná od 18 měsíců. Jinými slovy v motorice s prstíky je šikovný. Je živý, rád si hraje, směje se atd. A nezdá se mi na něm nic nenormalního. Může se jednat o souvislost s infekcí močového měchýře nebo mám zajít na neurologii? Může jít o nějakou nemoc?
Moc děkuji za informaci.

Určitě vyhledejte neurologa.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | dnes, 06:47
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace