Cvičení není nikdy dost (Buik)

Celý život jsem byla zvyklá chodit někam sportovat – ač na to má postava určitě nevypadá. V době, kdy jsem zjistila, že jsem těhotná, jsem se musela zamyslet, jak dál. Nejdříve jsem si říkala, že budu prostě chodit cvičit dál tak, jak jsem byla zvyklá. Ale už po dvou měsících jsem cítila, že to tak nějak nejde.

Chodila jsem na zumbu – ta v těhotenství kvůli skákání není vůbec vhodná. Nicméně jsem si všimla, že dělají také zumbu pro těhotné. Když jsem na to konečně přišla, měla jsem zakázáno cvičení kvůli tlaku, takže s touto zumbou nemám nejmenší zkušenost a když se někomu podaří zjistit, jaké to je, tak mi dejte určitě vědět.
Brusle – ty byly okamžitě zavrhnuty, nechtěla jsem ohrozit prcka tím, že bych sebou někde třískla. Bruslit chodím sice už několik let, ale moje zastavování, brždění a zatáčky stále nejsou tak ladné a především bezpečné, jak bych chtěla.

Aerobik – opět jsem chodila na cvičení, které obsahovalo velmi skákání, hopsání, někdy jsme zařadili třeba i stepy, takže toto cvičení bylo mnou zavrhnuto brzy po zumbě.

Cvičení pro těhulky – začala mě šíleně bolet záda, ale tak moc, že jsem nemohla vůbec chodit. Začala jsem proto hledat nějaké cvičení, které by mi pomohlo. Nejdříve jsem chodila na zdravotní cvičení, ale tam mi bylo mnoho cviků zakázáno, proto jsem přešla mezi těhulky. Mohu jedině doporučit, cvičily jsme především na míčích, čímž jsme si uvolňovaly právě ony zádové svalíky. Na toto cvičení jsem chodila skoro do osmého měsíce – tedy do doby, než mi bylo kvůli tlaku zakázáno.
Slowtoning – je perfektní cvičení, které protáhne všechny svaly na těle. Chodila jsem na něj do šestého měsíce, ale pak už mě neuvěřitelně unavovalo. Po cvičení mě vysloveně třeštila hlava, jaká to byla námaha.
Břišní tance – na ty jsem začala chodit před lety opět kvůli bolesti zad. Také úžasně uvolňují zádíčka, je při nich legrace, zvlášť když je tak skvělá parta, jako byla u nás. Dokonce s námi chodila cvičit holčina, která byla na poslední lekci den před porodem – kdo ví, jestli jí to nevyvolalo samotný porod :-)!

Cvičení na míči – jelikož mě opravdu moc bolela záda, našla jsem si na youtube nějaká cvičení na míči a ta jsem poctivě denně opakovala – při nejmenším jsem na něm „hopkala“.

Pak nadešel ten krásný okamžik a nám se narodil Mareček. Člověk by řekl, že je s cvičením utrum, ale nebyla to pravda.

Už v porodnici jsem se ptala, kdy a jak mohu začít cvičit. Asi čtvrtý den mi donesli nějaké papíry, podle kterých jsem mohla začít cvičit, ale to už jsem u sebe dávno měla vytištěné papíry z Babyonline, podle nich už poctivě cvičila.
Zdravotní cvičení – na kterém se mi paní zaměřuje na moje stále bolavá záda a uvolňuje svaly, které mě trápí. Také posilujeme partie, které vypadají strašně – boky, nohy, břicho.
Cvičení pro maminky s kočárky – úžasné cvičení, na které jsem přišla jednou během procházky. Potkali jsme s Marečkem skupinku maminek s kočárky a cvičitelkou. Ta jim říkala, co kde jak dělat. Musím říct, že cvičení je docela náročné – opět zaměřené na posílení nohou, boků, bříška … vlastně celého těla.
Vrátila jsem se opět k slowtoningu a břišním tancům – ty mohu také jedině doporučit.
Takže jinak řečeno, sportu není nikdy dost … jen kdyby ta kila šla rychleji dolů :-).

Uživatelce Buik děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce