Inzerce
Inzerce
Inzerce

Moderní žena aneb ohlédnutí do minulosti (Akucinka)

Co to je být moderní ženou? Záleží na době…

Jelikož jsem se narodila počátkem 80. let, netroufám si sahat dále do minulosti a představím, co jsem zažila. Zaměřila jsem se na to, co se tehdy nosilo, a tedy na to, jak být alespoň na venek in.

Dobře, začneme tedy 80. lety. Tak za prvé, tehdy jsem nosila plínky, v puse cucala dudáka a o světě tehdy si nepamatuji téměř nic. Mlhavé vzpomínky z dětství mi nedovolí pozapomenout, že tehdy u nás byla ta doba, o které dnes téměř všichni mluví jako o vládě komunistů.

Co bylo tehdy in? Z dostupných zdrojů se dovídám, že in byly vycpávky v ramenou (o tom, že to tak skutečně bylo, bych se ještě i dnes mohla přesvědčit v mamčině skříni). Dnes je tato móda vhodná leda tak na poslední zvonění či karneval.

Do popularity vystoupal časopis Burda, a kdo tehdy uměl šít, celkem neměl nouzi o slušnější módu. Džíny se staly módní ikonou – mrkváče či plísňáky z Tuzexu byly poklad.

Kdo neměl rifle, nosil v lepším případě manšestráky a v horším případě tesilky. To, co si z této doby sama vybavuji, jsou nemožné modré trenýrky bez nohaviček a bílé tričko na tělocvik pro holky, kluci nám tehdy zářili v červených trenýrkách.

Pokračujeme 90. lety. Tak toto období už si pamatuji více. Komunistické straně už dávno odzvonilo, klíčema se docinkalo a na hradě se již více než před rokem usídlil Václav Havel.

Co bylo in tehdy? Začalo se nosit značkové, ale ve skutečnosti „neznačkové oblečení“. Dodnes si vzpomínám na značku Adidas, která měla místo tří pruhů jen dva, místo Nike třeba Mike. Když už byl název správně, tak visačka na tričku jasně signalizovala, že tohle tedy daná značka opravdu není. Stánkový prodej a v něm dnes nezapomenutelní Vietnamci zůstal dodnes, nicméně na jejich tehdejší popularitu už asi nikdy nedojde.

Módní bylo i poničené, vytahané či vybledlé oblečení. Pamatuji si, jak jsem zrasovala kloudné obyčejné džíny s krátkými nohavicemi a na to, co pak následovalo, když to zjistila mamka. :-)  Idolem tehdy začínala být vychrtlost, která byla zjevná i na tehdejších panenkách Barbie. A také nemůžu zapomenout na různobarevné šusťákové soupravy. Kdo je tehdy neměl, nebyl in.

No a ten, kdo nekoukal na Beverly Hills 902 10, byl taky jasně out.

Pak se přiblížil rok 2000 a následovaly mohutné oslavy nového roku! Neustálé bláboly o tom, že zase skončí svět či zkolabují počítače, se nenaplnily a móda šla dál. A pokračování - to až někdy příště. :-)

Uživatelce Akucinka děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Moderní žena aneb ohlédnutí do minulosti (Akucinka) - diskuze

  • Moc hezký souhrn   Já si pamatuju jen ta 90.léta a dobře si pamatuju, jak jsem byla tenkrát hrdá na to, že na tábor jedu ve zlatých šusťákách  Díky bohu, že jim odzvonila, dnes už bych si to na sebe nenarvala   
    Cukřík   | 22.07.2012 17:53:51 | Reakcí: 1, poslední: 25.07.2012 20:37:24
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • mooooc hezký přehled, už teď se těším an pokračování někdy příště    jsme zkrátka svůj národ
    Lendrunka   | 22.07.2012 10:49:07 | Reakcí: 1, poslední: 25.07.2012 20:39:33
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • v 90 letech otevrel adidas a beneton sve prodejny na prikopech a bylo to cenove dostupne,navic original a podle posledni mody  ...to se jeste dalo v praze nakupovat....ted je to vse nemoderni a vyrazene zbozi a jeste za desive penize  sustaky me diky bohu minuli,ja patrila mezi ty co se jim smejou a poznali se diky tomu cesi venku na dalku sustaky a chleba s rizkem v ruce          
    Liberte   | 20.07.2012 09:46:05
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den, potřebovala bych radu ohledně syna. Jsou mu 2 roky a 8 měsíců. Byl kojen 7 měsíců. Už od malinka je na mě závislý. U babiček byl dohromady čtyřikrát přes noc, nejdříve plakal, pak už to zvládl bez breku, ale nešťastný. S jídlem se trápime cca od roka. Nechce jíst s nikým jiným než se mnou. Do teď mi odmítá jíst kousky. Takže doteď mu jídlo mačkám vidličkou, když cítí maso, hned ho vyplivuje. Myslela jsem, že to bude problém s kousky jako takovými, ale sušenky a to co mu chutná normálně sní, rozkouse. Celkově ho do jídla musíme nutit. Ovoce nechce vůbec, jí pouze kapsičky. Jogurty má rad, kakao a k večeři pouze chleba se žervé. Šunku, sýr taky odmítá. Jídlo se snažíme řešit různými doplňky stravy k navození chuti k jídlu. Věřím, že z toho vyroste. Teď v září nastupuje do školky a já doufám, že až uvidí ostatní děti, tak začne papat normálně. Více mě ale trápí ta závislost na mě. Je nešťastný i s manželem. Potřebovala bych poradit, jak ho to odnaučit. Před 8 měsíci jsem začala chodit na poloviční úvazek do práce, mysleli jsme, že se to zlepsi, když nebude furt se mnou. Ale je to stále stejně. Vždycky tu dobu přetrpi, pláče když odcházím. Neustále ho ubezpečuji, že se vrátím, že jdu jen do práce. Je vidět, že tomu rozumí, ale přesto se to nelepší, spíše naopak. Moc děkuji za jakoukoliv radu. Šafránková

Dobrý den, ohledně synovy stravy se poraďte s ošetřujícím lékařem. Pokud dítě prospívá, i když konzumuje jen určitá jídla, pak není důvod k obavám. S lékařem byste ale také měli konzultovat případné doplňky stravy, které dítěti dáváte. Ne všechny musí být pro takto malé dítě vhodné. Také by možná bylo dobré, aby lékař chlapci udělal krevní obraz, jestli mu opravdu nějaké živiny chybí, abyste mu nepodávali nadbytečné množství některých živin či vitamínů. Některé děti vykazují při jídle zvláštnosti, jedí jen určitá jídla a vybírají si. Není dobré dítě do jídla nutit a nutit jej k experimentování. Nová jídla však je dobré nabízet, v případě zájmu nechat ochutnat. Chutě dětí se mění a časem třeba syn může být ke zkoušení jiných jídel přístupnější. Zvláštnosti v jídle však ale také mohou vykazovat děti např. s poruchami autistického spektra, či děti hodně v jídle konzervativní. Mám příliš málo informací a váš syn je příliš malý. Ohledně pobytu bez vás nepíšete, kdo syna hlídá, když jste v práci. To že pláče, když odcházíte bývá u dětí normální. Je potřeba mu to citlivě vysvětlit na úrovni jeho chápání a vývoje. Dobu odchodu však neprodlužovat, dítě ani nadměrně nelitovat, nemazlit apod. Potom by si myslelo, že váš odchod je něco mimořádného a je důvod se bát. Takto malé dítě také nemá ještě vyvinutý pojem času, žije přítomností a myslí si proto, že odcházíte navždycky. Trošku mi z vašeho popisu připadá, že maličko chcete, aby na váš syn byl závislý, že vám to dává dojem výlučnosti a důležitosti. To vše dítě vycítí. Proč myslíte, že dobu bez vás protrpí. Žádné malé dítě se pokud je o něj dobře postaráno, má dobře rozvinuté citové vazby a navíc třeba už zná osobu, která jej hlídá, se celé čtyři hodiny určitě netrápí a také není důvod , aby bylo nešťastné. Nemohou to být spíše vaše domněnky? Zkuste chování a vývoj syna zkonzultovat s dětským klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 24.05.2022, 06:20
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×