Inzerce
Inzerce
Inzerce

Kdo vlastně je moderní žena? (Buik)

Před nějakou dobou jsem se sešla se dvěma svobodnými mladíky ve věku kolem 33 let. Jsou to moji kamarádi. Byl nádherný vlahý večer a my jsme si zašli do útulné hospůdky. Oni si dali nějaké to pivo a já si jako klasicky objednala vinný střik.

Probírali jsme různá témata, ale největší odezvu v naší debatě měl pojem „moderní žena“. Musím se přiznat, že mě naprosto usadil jejich názor na moderní ženu. Proto se s vámi o něj musím podělit.

Jejich konstatování znělo takto: „Dnešní moderní žena je příliš emancipovaná. Ve své podstatě vůbec nepotřebuje partnera. Podívej se na sebe. Máš dobré vzdělání, skvělou práci, vlastní byt, nové auto, co víc si můžeš k životu přát? Vždyť tebe by partner pouze zatěžoval. Máš aktivní život, věčně někde trajdáš, chodíš na různé akce s kamarády. Jsi vysloveně ukázkou singldomácnosti.“

Chvíli jsem tak na ně koukala a musím přiznat, že mi bylo do breku. Jestli takhle opravdu smýšlí všichni svobodní chlapi, zůstanu prostě na ocet! Zhluboka jsem se nadechla a počítala asi do dvaceti, než jsem byla schopná slova. „Jak vás může vůbec něco takového napadnout? I moderní žena se všemi prvky, které jste jmenovali, přeci potřebuje oporu. Když přijede svým nablýskaným autem unavená po desíti hodinách ze své skvělé práce se svým úžasným vzděláním do svého prázdného bytu, tak jí opravdu něco chybí. Aktivity, které provádí s přáteli a kamarády jsou sice krásné, ale když si nemá s kým promluvit, poradit se o svých problémech, nemá se komu svěřit a především, nemá nikoho, kdo by ji obejmul, když jí je smutno, taková žena opravdu nikoho nepotřebuje?“

Inzerce

Pánové svůj názor určitě změnili, protože v současné době oba mají takovéto „moderní ženy“. Jen já si tak říkám, že se ze mě stává asi nemoderní žena. Místo skvělé práce jsem doma. Mé nové auto stárne a co víc, má neustále prázdnou nádrž. Můj krásný byt jsme prodali a pořídili větší byt, abychom se vešli. A mé vzdělání tak nějak zapadá prachem. Ale víte co, jsem neuvěřitelně šťastná. Můj přítel a syn naplňují můj život a já všem ženám přeji, aby zažily to samé. A víte co ještě, pak mohou hodit klidně za hlavu, zda jsou moderní, či ne!

Uživatelce Buik děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce
Inzerce

 

Inzerce
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Kdo vlastně je moderní žena? (Buik) - diskuze

  • no,chudaci chlapi a i zenske..vsichni nadupani blbejma clankama na idnes apod bulvaru a pak se ani nepokusi kouknout na cloveka zblizka...mas pravdu,lepsi starnouci auto,byt ani za boha nejde s detma nablyskat a vecer mit komu oprit hlavu na rameno.. 
    Liberte   | 27.09.2012 09:25:33 | Reakcí: 1, poslední: 27.09.2012 14:44:04
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Dovolim si oponovat. Kdo bere vazne blbe clanky na idnes a bulvar, ten si stejne zadneho partnera nezaslouzi.
      zajic   | 27.09.2012 14:44:04
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den, potřebovala bych radu ohledně syna. Jsou mu 2 roky a 8 měsíců. Byl kojen 7 měsíců. Už od malinka je na mě závislý. U babiček byl dohromady čtyřikrát přes noc, nejdříve plakal, pak už to zvládl bez breku, ale nešťastný. S jídlem se trápime cca od roka. Nechce jíst s nikým jiným než se mnou. Do teď mi odmítá jíst kousky. Takže doteď mu jídlo mačkám vidličkou, když cítí maso, hned ho vyplivuje. Myslela jsem, že to bude problém s kousky jako takovými, ale sušenky a to co mu chutná normálně sní, rozkouse. Celkově ho do jídla musíme nutit. Ovoce nechce vůbec, jí pouze kapsičky. Jogurty má rad, kakao a k večeři pouze chleba se žervé. Šunku, sýr taky odmítá. Jídlo se snažíme řešit různými doplňky stravy k navození chuti k jídlu. Věřím, že z toho vyroste. Teď v září nastupuje do školky a já doufám, že až uvidí ostatní děti, tak začne papat normálně. Více mě ale trápí ta závislost na mě. Je nešťastný i s manželem. Potřebovala bych poradit, jak ho to odnaučit. Před 8 měsíci jsem začala chodit na poloviční úvazek do práce, mysleli jsme, že se to zlepsi, když nebude furt se mnou. Ale je to stále stejně. Vždycky tu dobu přetrpi, pláče když odcházím. Neustále ho ubezpečuji, že se vrátím, že jdu jen do práce. Je vidět, že tomu rozumí, ale přesto se to nelepší, spíše naopak. Moc děkuji za jakoukoliv radu. Šafránková

Dobrý den, ohledně synovy stravy se poraďte s ošetřujícím lékařem. Pokud dítě prospívá, i když konzumuje jen určitá jídla, pak není důvod k obavám. S lékařem byste ale také měli konzultovat případné doplňky stravy, které dítěti dáváte. Ne všechny musí být pro takto malé dítě vhodné. Také by možná bylo dobré, aby lékař chlapci udělal krevní obraz, jestli mu opravdu nějaké živiny chybí, abyste mu nepodávali nadbytečné množství některých živin či vitamínů. Některé děti vykazují při jídle zvláštnosti, jedí jen určitá jídla a vybírají si. Není dobré dítě do jídla nutit a nutit jej k experimentování. Nová jídla však je dobré nabízet, v případě zájmu nechat ochutnat. Chutě dětí se mění a časem třeba syn může být ke zkoušení jiných jídel přístupnější. Zvláštnosti v jídle však ale také mohou vykazovat děti např. s poruchami autistického spektra, či děti hodně v jídle konzervativní. Mám příliš málo informací a váš syn je příliš malý. Ohledně pobytu bez vás nepíšete, kdo syna hlídá, když jste v práci. To že pláče, když odcházíte bývá u dětí normální. Je potřeba mu to citlivě vysvětlit na úrovni jeho chápání a vývoje. Dobu odchodu však neprodlužovat, dítě ani nadměrně nelitovat, nemazlit apod. Potom by si myslelo, že váš odchod je něco mimořádného a je důvod se bát. Takto malé dítě také nemá ještě vyvinutý pojem času, žije přítomností a myslí si proto, že odcházíte navždycky. Trošku mi z vašeho popisu připadá, že maličko chcete, aby na váš syn byl závislý, že vám to dává dojem výlučnosti a důležitosti. To vše dítě vycítí. Proč myslíte, že dobu bez vás protrpí. Žádné malé dítě se pokud je o něj dobře postaráno, má dobře rozvinuté citové vazby a navíc třeba už zná osobu, která jej hlídá, se celé čtyři hodiny určitě netrápí a také není důvod , aby bylo nešťastné. Nemohou to být spíše vaše domněnky? Zkuste chování a vývoj syna zkonzultovat s dětským klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | dnes, 06:20
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×