Inzerce
Inzerce
Inzerce

Jak jsme zařizovali dětský pokoj (Buik)

S přítelem jsme bydleli dva roky v mém malém bytečku. Pro nás dva byl akorát, i když jak si tam postupně přinášel své věci, měla jsem pocit, že by bylo zapotřebí, aby byl byt nafukovací. Jednou jsem jen tak nadhodila, jestli bychom se neměli podívat po něčem větším.

Hned druhý den Marťa přišel s tím, že ve vedlejším paneláku je jeden byt 3+1 na prodej. Když mi ukazoval fotky, byla jsem i já velice nadšená. Hned další den jsme udělali prohlídku bytu a ten nás opravdu dostal. Sice ve čtvrtém patře pod střechou, ale v paneláku byl výtah, tak proč ne.

Když jsme vyřešili financování našeho hnízdečka, došlo k podpisu smlouvy, vystěhování původních majitelů a slavnostnímu předání klíčů. Byl to velice příjemný pocit, mít vlastní byt, ve kterém se můžete vyřádit. Zařizování je prostě supr – jo, to jsem si říkala na začátku. Pak začaly opravy, předělávky, úpravy a já měla pocit, že to snad nikdy neskončí.

Inzerce

V našem bytečku byla velká kuchyně s jídelnou, koupelna, toaleta, ložnice, obyvák a samozřejmě pracovna. Martin se těšil, jak si tam donese své nářadíčko – je vyučený „dřevař“, takže mi slíbil, že mi konečně udělá tu novou postel a tak. Bratr a jeho synátor nám pomáhali s opravami. Stále tvrdili, že do dovolené bude všechno hotovo. Odjíždíme na dovolenou a byt rozhodně není hotov. Není ještě ani vymalováno - jo to se mi honilo hlavou.

Na dovolené si ze mě všichni dělali legraci, že už nic nevydržím. Že už patřím do starého železa a tak. Byli jsme na Moravě a světe div se, nechutnalo mi vínko. Na kole se mi motala hlava, a když jsme poslední den dovolené jeli na lodičky, dostala jsem dokonce svalovou horečku.

Co dodat, při malování kuchyně se mi udělalo špatně a po návštěvě u doktorky bylo jasné, že s pracovnou je útrum. Musí se připravovat dětský pokoj.

Přiznávám, příprava dětského pokoje mě opravdu naplnila. Když jsme se stěhovali, tak mi tam kluci nanosili základní věcičky – skřínky, stůl, knihovničku. Nejvíc se mi líbilo, když jsem tam natírala postýlku po bratrancovi. První nátěr byl v pohodě, ale při druhém nátěru jsem se do postýlky skoro ani nevešla – člověk nemá nechávat vše na poslední chvíli.

Inzerce

Inzerce

Pak nám „dřevařskej“ udělal vestavěné skříně – paráda, konečně mám kam dát prckovi věcičky. Bratr dodal vyvýšenou postel, která bude fungovat jako přebalovací pult. A nakonec jsem na zdi nakreslila obrázky. Tak pokojíček připraven, jen tomu mimískovi se nechtělo. Mára na sebe dal hezky počkat, až když ho vystrašili vyvoláním, tak si to rozmyslel.

Myslím si, že pokojíček se mu líbí. V knihovničce má vystavěné plyšáky, vždy si před ní stoupneme a on pozoruje, očka přeskakují z jednoho na druhého. Přebalovací postel je supr, protože je veliká a on se na ní může převalovat. A co víc, když na ní leží, vidí i na obrázky na stěnách. Někdy se úplně přetočí, aby viděl i ty obrázky, co má nad hlavičkou. Zatím to jsou jen obrysy – moc se těším, až bude větší a my je společně vybarvíme!

Uživatelce Buik děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Jak jsme zařizovali dětský pokoj (Buik) - diskuze

Poradna

Nočník

| Vlavl | 03.07.2020, 12:03

Dobrý den, kdy je prosim z psychologického hlediska nejlepší doba ucit dite na nocnik? Kdy jiz ovlada vymesovani?
Dekuji

Dobrý den, nervový systém každého dítěte vyzrává individuálně, každé dítě je jedinečné, každé dítě tedy může začít ovládat své vyměšování v jinou dobu. Obecně lze říci, že vhodná doba na učení dítěte na nočník je  mezi cca 18 měsíci až 2 roky. Jedním ze signálů, že dítě již může být připravené je, že dokáže zůstat delší dobu suché a zadržet větší množství moči (má suchou plenu a pak vymočí větší množství moči). Zároveň je potřeba, aby bylo na takové rozumové úrovni (např. schopno splnit jednoduché pokyny), aby nácviku porozumělo a porozumělo či umělo vykonávání potřeby nějak pojmenovat (např. ee). Na dítě netlačte, rozhodně za případné nehody netrestejte, posilujte jej v tom, co se již podařilo. Nesrovnávejte svoje dítě s jinými dětmi (co se jednomu dítěti daří v 18 měsících, to jiné může zvládnout třeba až ve 3 letech). U učení na nočník se jedná o zralost nervového systému, nikoliv o projev vyššího či nižšího intelektu nebo opoždění ve vývoji. Přeji hodně trpělivosti v nácviku. Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 03.07.2020, 12:40
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce