Inzerce
Inzerce
Inzerce

2. a 3. týden života Ríši

Malý Ríša roste po mlíčku jako z vody a ve 3. týdnu, kdy by měl správně dohnat svojí porodní váhu 3 650 g, má 4 110 g a povyrostl o 4 cm, což znamená, že má už 0,5 kg náskok oproti průměrným miminkům.

Opruzeniny ani potničky nás zatím netrápí 

Paní doktorka z něj měla včera na další kontrole velkou radost a to hlavně jak pěkně prospívá a také, jak na ní krásně reagoval, když mu měřila hlavička a poslouchala srdíčko. Opruzeninky ani potničky nás zatím netrápí a tak dál promazáváme tělíčko jen slunečnicovým olejem z lékárny a oblast plínky Bepanthenem nebo Rybilkou, kterou jsme dostali v porodnici.

Růstový spurt

Inzerce

Posledních pár dní nás trochu potrápil růstový spurt: „Mamka si zvykla, že spím po každém krmení většinou 3 hodinky a stihla si pak se mnou odpočinout nebo uvařit, ale já jí teď zaměstnávál svým hladem mnohem častěji a pláčem se snažil dostat co nejvíc mlíčka i během samotného kojení. A tak,  když jsme spolu zrovna nejezdili venku na procházce, stulil jsem se u mamky do náruče a po zbytek dne jsme se spolu dívali na televizi a já při ní spokojeně pil tu mamky „smetánku”, kdykoliv jsem měl chuť. :-) 

Teď se nám zdá, že se to trochu zlepšilo, ale protože dudlík mi zatím mamka nechce dávat, tak se snažíme spurtík vydržet a uspokojit se místo šidítka jinou zábavou. Tak snad nám to takhle půjde i nadále.“

Inzerce

Díky přírůstku váhy získal Ríša spoustu energie a tak se v náručí radostí i netrpělivostí dokáže pořádně odpíchnout nožičkama a to někdy až tak, že mi narazí hlavou do brady.

Nemůžu se nabažit jeho legračních obličejů, které vytváří během spánku nebo v rozčilení. Je to opravdu neskutečné, jak takhle malý človíček dokáže už teď vyjádřit svoje momentální rozpoložení. 

Inzerce

Náš večerní rituál

Pupíček už má úplně vyhojený a tak už ho můžeme při koupání namáčet. To ale nic nemění na faktu, že si Ríša tento náš večerní rituál prozatím moc neoblíbil. Nedočkavost zdědil pravděpodobně po mamce, takže fakt, že musí ležet namočený ve vaničce, pak se ještě sušit, mazat, oblíkat a to všechno podstoupit hladový, se mu opravdu nelíbí a huláká do všech stran. A mamka se místo politování zase jen směje jeho grimasám. :-D

Inzerce

Nehtíky zatím nestříháme i přesto, že se mu občas objeví malý škrábaneček na obličeji, který ale zase rychle zmizí. 

„Právě jsem se probudil a zahlídl mamku, jak vedle mě sedí a má pro mě připravené jídlo a já se o něj musím rychle přihlásit, jinak mi ho sama nenabídne.“

Tak ahoj zase příští týden! 

Jitka

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

2. a 3. týden života Ríši - diskuze

  • Děkuju
    Chtěla bych Vám poděkovat, že se s námi dělíte o krásné okamžiky po narození Ríši. Vždycky jsem si říkala, jak se maminkám a miminkům daří po příchodu domů z porodnice. Jestli taky řeší to,co já.. přeju jen hezké chvíle, zdraví celé rodině a ať vše hravě zvládáte a zároveň si užíváte!
    Katka354   | 26.04.2019 22:24:36 | Reakcí: 1, poslední: 29.04.2019 10:20:59
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Děkuju
      Ahoj Katko! Moc mě těší, že se ti Ríšovy deníčky líbí. :-) Děkuji za reakci a přání. Každý den s ním je něčím zajímavý a nezapomenutelný a já mám každou chvíli pocit, že už nechci do konce života dělat nic jiného než se s ním mazlit. :-)
      Jíťaženda   | 29.04.2019 10:20:59
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Agresivní chování

| Mishaaak | 17.02.2020, 18:17

Dobrý den, mám dotaz ohledně chování 6ti leteho syna. S jeho otcem již přes rok nežiji. Když jsme byli spolu, tak na mě její otec křičel, když se mu něco nelíbilo a tak jsme odešli a Kubík to bral tak, že je to dobre, že už na mě taťka nebude křičet. Nevím zda to s tím souvisí, ale teď jsme s bývalím přítelem relativně v pohodě a Kubík mi říká ať se nastehuju zpět k taťkovi, že uz na mě nebude křičet. Sám Kubík teď začal být agresivní když se mu něco nelíbí. Začne se vztekat, kopat a nezvladatelne křičet, že mu musim nařezat aby se uklidnil. Sama už na to nemám nervy a dnes už mě na toto chování upozornila i paní učitelka ve školce. Prosím o radu jak se v takovýchto situacích chovat? Budeme asi muset navštívit psychologa, protože já už to nezvládám. Také se bojím, že až o tom řeknu jeho otci, začne mi vyčítat, že je to moje vina, že jsem odešla. Prosím jaký na toto chování máte názor? Moc děkuji za radu. Míša

Dobrý den, doporučila bych vám se co nejdříve objednat k dětskému klinickému psychologovi a začít situaci řešit. Vztekání vašeho syna byste neměla řešit také agresí (že mu nařežete, jak píšete). Synovu agresivitu tím jen podporujete a učíte ho, že se agresivitou řeší problémy a že je to tak v pořádku. Dělá to přece mamka i taťka. Synovo chování může také souviset s nevyjasněnou situací mezi vámi a jeho otcem. Kromě dětského psychologa by bylo vhodné zahájení podpory celé vaší rodiny formou například rodinné terapie, vztahový koučink atd. Je možné se obrátit na poradnu pro Rodinu a mezilidské vztahy, kde by vám mohli pomoci řešit vaši situaci komplexně. Synova agresivita je pouze symptomem, ne příčinou problému. Zdravím Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | dnes, 10:17
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce