Inzerce
Inzerce
Inzerce

1. týden života Ríši od Jíťi 

Kojení v porodnici

První 4 dny se náš Ríša seznamoval se světem v porodnici, kde nám každé 2-3 hodiny asistovala sestřička na pokoji a pomáhala s kojením. Nejdříve bylo potřeba se dobře naučit jednu polohu tak, abychom jí pak spolu zvládali i doma, až nás propustí z porodnice. Poloha vleže na boku pro nás byla na nemocniční posteli nejpohodlnější. 

A protože se maličký krásně přisál hned po narození už na porodním sále, jen co se mamce místo mleziva vytvořilo mlíčko, neměl s přibýváním na váze žádný problém. Pan doktor ještě zkontroloval kyčličky, bříško, oči i krevní odběr z patičky a tak nic nebránilo odchodu domů. 

Novorozenecká žloutenka se nám vyhnula

Novorozeneckou žloutenku jsme opalovali jen první den u okna, jinak se nám vyhnula a naopak stolička má teď požadovanou krásnou barvu “míchaných vajíček”. :-) 

Co už Ríša umí

Jen co se Ríša na chvíli položí na bříško, už kmitá hlavičkou ze strany na stranu a na zádech zase vesele kope nožičkama, protože už ví, že po přebalení vždycky přijde papání. 

Když je vzhůru, otáčí se za zvukem a občas se i vyleká. Přes den pouštíme rádio, kávovar i konvici a mluvíme na něj tak, aby si zvykal na zvuky a nemuseli jsme kolem něj do budoucna chodit po špičkách a šeptat když usne. Pokud zrovna nemlaská na bradavku, tak si mamku prohlíží a občas se i usměje. :-)

Návštěva lékařky doma

Hned druhý den po návratu z porodnice nás navštívila paní doktorka a strávila s námi necelé 3 hodiny, kdy maličký spal a my tak měli jedinečnou možnost si o všem ohledně péče o miminko v klidu popovídat. Proběhla ukázka kojení, vážení, kontrola hojení pupíku, očí a dalších nezbytností, které naše lékařka od teď svědomitě sleduje. Další prohlídka, tentokrát už u ní v ordinaci nás čeká zase za týden. 

Ríša je hodné miminko

Ríša skoro nepláče. Jen když má hlad a to je mamka vždycky nablízku a tak pořádně pije, dokud neusne, a pak už je mu na dalších pár hodin jedno co se s ním děje. Klidně si mě dejte do kočárku a jezděte přes hrboly i terénem, já si budu spokojeně spinkat. :-)

Na procházku s kočárkem jsme tedy s taťkou vyrazili díky teplému slunečnému počasí hned další den a teď si je společně moc užíváme i s jarní náladou. 

Jitka

 
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

1. týden života Ríši od Jíťi - diskuze

Poradna

Dcera se začala počůrávat

| Drob82 | 17.11.2019, 14:41

Dobrý den. Dcera bude mít v únoru 3 roky. Od května je bez plenek, čůrat na nočník se naučila ani ne za týden, kakat asi za dva týdny. Po dvou měsících již ani nechtěla plínky na noc a zvládala to jen s pár nehodami. Protože od jejích 3 let půjdu zpět do práce, začala jsem ji dávat od září do dětské skupiny na 2 dny v týdnu, aby si zvykla a od února tam bude každý den. Mysleli jsme si, že to zvládne, je celkem společenská, není dítě, které kde posadíte, tam ho za 2 hodiny najdete. Od dvou let hezky mluví, je bystrá, rozumově se vyrovná starším dětem. Každé ráno, kdy ji předávám učitelce, pláče, ale pak je v pohodě. Problém je, že se ve školce počůrává. Dřív to nebylo tak časté, poslední čtyři dny však každý den (prý nechce čůrat i když se jí učitelky ptají, když jdou hromadně, ona nechce). O školce se doma nechce bavit. Nyní se začala počůrávat i doma. Když se jí ptám, jestli chce na záchod, řekne že ne, a přitom má kalhotky vlhké (učůrne a zbytek drží, pak se vyčůrá normálně). Myslíte si, že je to způsobené "jen" školkou nebo zde může být i jiný problém? Trestá mě za to, že musí chodit do školky? Když se učila v květnu být bez plenek spolupracovala, teď mám pocit, že je jí to jedno, nebo to dělá naschvál. Nechci něco zanedbat. Děkuji.

Dobrý den, na základě vašeho popisu to vypadá, že potíže dcery s pomočováním skutečně mohou souviset s jejím nástupem do kolektivního zařízení (dětské skupiny). Pokud tedy nedošlo k nějakým dalším změnám např. v rodině či jinde. Dcera vás netrestá, ale reaguje na nějakou pro ni zátěžovou situaci, se kterou si zatím nedovede jinak poradit, také to nedělá naschvál. Doporučila bych vám obrátit se dětského klinického psychologa, který by vám mohl doporučit jak s dcerou pracovat a poskytnout případně delší podpůrné vedení. Zatím můžete zkusit eliminovat možné stresové faktory (neučit dívku více nových věcí a dovedností najednou, vytvořit klidné a stabilní prostředí), můžete si s ní zkusit povídat co hezkého ve školce prožila (zeptejte se učitelek co děti dělaly, když dcera o tom mluvit nechce). Na případné negativní zkušenosti nebo zážitky se nezaměřujte, z dcery se nesnažte "vytáhnout" co jí vadí nebo se jí nelíbí, nemusí to být vůbec zatím schopna verbalizovat (i když dobře mluví, nemusí to být vědomé), navíc otázky na negativní zážitky je mohou u dítěte upevňovat. Je také možné, že by dceři pomohla naopak pravidelná časově kratší docházka (např. každodenní, dopolední). Zkuste se o dalším postupu poradit s klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 18.11.2019, 09:06
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce